Přinášíme ucelené a cenné informace o správném postupu při reklamaci a odstoupení od smlouvy. Díl první: způsoby uzavírání smluv.
Troufám si tvrdit, že každý z našich čtenářů alespoň jednou zakoupil výrobek spotřební elektroniky nebo nějaké elektronické příslušenství. Současně si troufnu tvrdit, že minimálně jednoho z nich zklamala částečná vadnost nebo dokonce náhlá nefunkčnost přístroje. V takovém případě se nabízí možnost reklamace přístroje. Ovšem víte, za jakých podmínek je možno reklamovat, do kdy, jaká jsou práva a povinnosti kupujícího a jaká jsou práva a povinnosti prodejce?
Tento právní průvodce by měl poskytnout základní a srozumitelný přehled o uzavírání kupních smluv v České republice, uplatňování odpovědnosti za vady zákonné a záruční odpovědnosti (reklamaci) atd. Odpoví tak na časté otázky týkající se právní oblasti, která se především AVmaniaků výrazně týká nebo v budoucnu pravděpodobně týkat bude.
Je třeba zdůraznit, že výklad postihuje pouze spotřebitelskou oblast, nebude se zabývat širšími konsekvencemi a nepůjde do příliš velké hloubky, i když se místy může zdát, že ano.
Uzavírání smluv
Klíčovým právním institutem sloužícím k dosažení potřeb kupujícího a prodávajícího, je tzv. kupní smlouva. Jde o dvoustranný právní úkon, kterým se prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu předmět koupě (např. televizor) a kupující se zavazuje, že předmět převezme a zaplatí za něj dohodnutou kupní cenu.
V této souvislosti je potřeba upozornit na částečně roztříštěnou právní úpravu. Kupní smlouva je totiž jako smluvní typ upravena v § 588 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen ObčZ), ale také v zákonu č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku (dále jen ObchZ). Na první pohled nevinná dvojkolejnost významně ovlivňuje právní vztah vzniklý uzavřením kupní smlouvy a jeho důsledky.
Budete-li kupujícím v postavení spotřebitele a uzavřete-li kupní smlouvu s dodavatelem (typicky např. v prodejně s elektronikou, při nákupu v e-shopu), právní vztah (práva a povinnosti, odpovědnost za vady,…) tím vzniklý se bude řídit občanským zákoníkem za doprovodu především zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále jen OchrSp). V rámci takto uzavřeného právního vztahu se uplatní kromě ustanoveních o kupní smlouvě i ustanovení o tzv. spotřebitelských smlouvách podle § 52 a násl. ObčZ, která slouží ke zvýšení ochrany spotřebitele.
Pokud budete podnikatelem a při vzniku závazkového vztahu (uzavírání kupní smlouvy) s jiným podnikatelem bude zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týká vašich podnikatelských činností, vztah se bude řídit obchodním zákoníkem. Oproti režimu občanského zákoníku v režimu obchodního existuje celá řada významných odlišnost (v rámci obchodního zákoníku např. neexistuje 24 měsíční zákonná záruční lhůta). Pro zájemce § 261 a násl. obchodního zákoníku, kde je blíže stanoven způsob odlišení režimů a v § 409 násl. téhož zákona upravena kupní smlouva.
V celém seriálu článků budu vycházet právě z občanskoprávní konstrukce, jelikož se běžně ocitnete v postavení spotřebitele. Na obchodní zákoník můžete zapomenout, spotřebitelem budete vždy, pokud nebudete nakupovat pro účely podnikání (a o tom byste věděli nebo vědět měli).
Právní úkon (§ 34 ObčZ) je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují. Např. kupní smlouva (nejde-li o nemovitost, může být i v ústní formě), odstoupení od smlouvy atd. Spotřebitelská smlouva (§ 52 odst. 1 ObčZ) Spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Úprava spotřebitelských smluv ale nepatří mezi smluvní typy jako např. kupní smlouva, pouze za účelem zvýšení ochrany spotřebitele poskytuje doplňující úpravu. Spotřebitel (§ 2 odst. 1 písm. a) OchrSp) Spotřebitelem se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje výrobky nebo užívá služby za jiným účelem než pro podnikání s těmito výrobky nebo službami. Dodavatel (§ 52 odst. 2 ObčZ) Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. (pozn.: ve smyslu občanského zákoníku) Podnikatel (§ 2 odst. 2 ObchZ) Podnikatelem podle obchodního zákoníku je osoba zapsaná v obchodním rejstříku; osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění; osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů; osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu |
Způsoby uzavírání smluv
Kupní smlouvu je možno považovat za uzavřenou, pokud dojde projev vůle směřující k uzavření smlouvy (návrh) adresátovi. V případě uzavírání kupní smlouvy v e-shopu, je to okamžik, kdy prodávající (dodavatel) uzná objednávku. Od okamžiku uzavření smlouvy je nutné odlišit okamžik převodu vlastnického práva. Základním pravidlem je, že vlastnického právo vzniká kupujícímu převzetím předmětu kupní smlouvy např. tedy zmíněného televizoru. Pokud jde o prodej samoobslužným způsobem (typické pro většinu velkých obchodních řetězců), vlastnické právo kupující nabyde až zaplacením kupní ceny (do té doby může zboží, které má fyzicky v košíku, bez právních následků vrátit) a v případě zásilkového prodeje převzetím věci kupujícím na místě dodání, které určí.
Kromě uzavření smlouvy v prodejně dodavatele existují ještě další způsoby uzavírání spotřebitelských kupních smluv.
Prvním z nich je v poslední době stále využívanější způsob uzavření spotřebitelských kupních smluv prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Mezi takové prostředky patří např. internet (koupě zboží v e-shopu), e-mailová korespondence, televizní nákupy (teleshopping). V tomto případě se hovoří o tzv. distančních smlouvách (uzavřených na dálku).
Druhým způsobem je pak uzavření smluv mimo prostory obvyklé k podnikání dodavatele nebo na jakémkoli jiném místě, pokud nemá dodavatel žádné stálé místo k podnikání. Typickým příkladem jsou např. podomní prodeje, popř. prodej na ulici za splnění výše uvedených podmínek.
Způsoby uzavření smluv jsem zmínil, jelikož se na ně vážou odlišné náležitosti při uplatňování ochrany v podobě odstoupení od kupní smlouvy. Pro všechny způsoby ale platí stejné podmínky odpovědnosti za vady (zákonné a záruční), tzn., že např. uzavření distanční smlouvy nemá žádný vliv na délku záruční doby, reklamačním postupu atp. O tom a postupu při reklamaci blíže v další části seriálu.