Jak dobře koupit přenosný DVD přehrávač

Jak dobře koupit přenosný DVD přehrávač

Přenosný DVD přehrávač je ideálním společníkem nejen na dlouhé cesty. Co všechno by měl umět?

Není tomu tak dávno, co ceny přenosných DVD přehrávačů dosahovaly několika desítek tisíc korun a na případného majitele okolí pohlíželo spíše jako na zhýralého zbohatlíka, který neví, co s penězi. Dnes i za 10 000 Kč koupíte velice kvalitní přehrávač s velkou obrazovkou a podporou mnoha formátů. A některé seženete ještě mnohem levněji.

Provedení těla většiny přehrávačů je podobné jako u přenosných počítačů – mají tedy výklopný displej, jenž je díky tomu dobře chráněný před poškozením. Ovšem místo klávesnice už najdete jen dvířka DVD mechaniky a několik ovládacích tlačítek. Ta vždy slouží pouze k základnímu ovládání – většinou ke spuštění přehrávání, pozastavení nebo rychlému posunu vpřed či vzad. K pokročilejšímu ovládání využívají výrobci dálkových ovladačů, stejně jako tomu je u větších dospělých stolních přehrávačů

Mezi přenosnými DVD přehrávači se však kromě klasické konstrukce můžete setkat také s netradičními provedeními. Třeba Panasonic rád u svých přehrávačů používá displej uchycený pomocí dvou kloubů. Výhodou tohoto řešení je, že přístroj můžete používat buď otevřený tj. v klasické „notebookové“ podobě, nebo bez problému otočíte displej vzhůru, takže i při tzv. zavřeném přehrávači můžete sledovat film. Někteří další výrobci zase našli inspiraci v Tablet PC a uchycení displejů vybavili otočným kloubem. Možnosti použití jsou pak stejné jako v případě Panasonicu.

Samotné přehrávání filmových DVD nečiní přehrávačům žádné problémy, a je naprosto jednoduché. Stačí vložit DVD do mechaniky, spustit přehrávač a začít sledovat film. Ovládací nabídky bývají navrženy hodně jednoduše, a přestože často nepodporují češtinu, určitě se v nich snadno vyznáte.

Dvoje sluchátka pro jeden film

Pokud máte k dispozici na cestách televizor, případně reproduktory, byla by škoda je při přehrávání filmů nevyužít. Na bocích přehrávačů pro tento účel najdete spoustu konektorů pro připojení externích zařízení. Vedle výstupů obrazu či zvuku disponují přehrávače i vstupy. Pro připojení televizoru jim většinou nechybí tři konektory cinch (AV výstup), kombinující dvoukanálový zvuk a kompozitní obraz. A většinou, v rámci úspory místa, je tento výstup často také rovnou kombinovaný se vstupem audio- a videosignálu. Na přehrávači tak můžete na cestách sledovat třeba natočené záběry z digitální kamery nebo fotografie z digitálního fotoaparátu.

panasonic_DVD_LX97.jpg
Panasonic DVD-LX97 nabízí uživateli nejlepší podporu velkého množství formátů, jednoduché ovládání, kvalitní obraz i dlouhou výdrž. Displej je neobvykle uchycen pomocí dvou kloubů, tak jej můžete otočit a díky držáku připevnit na opěrku sedadla v automobilu. Kromě podpory DVD-RAM a formátu HighMAT zvládá i filmy DivX a XviD i s rozšířeními QPel a GMC. Integrované reproduktory trochu nestačí, proto budou sluchátka nutností.

Standardem je dvojice sluchátkových výstupů, které jsou především během sledování filmu při cestě automobilem mnohem lepším řešením, než nevýkonné vestavěné reproduktorky. Dobrým nápadem je integrace čtečky paměťových karet, z níž přehrávač může načítat veškerý obsah, tedy nejen fotografie, ale i filmy a hudbu. Někteří výrobci však šli ještě dále a do přehrávačů zabudovali i konektor USB, díky němuž k přehrávači přímo připojíte jakékoliv zařízení podporující rozhraní USB Mass Storage – tedy flash disky, MP3 přehrávače či digitální fotoaparáty.

Na dlouhé cesty automobilem

Zadní strana přehrávačů většinou slouží k připojení externí baterie, jež zajišťuje napájení na cestách. Přehrávání filmů je především kvůli nutnosti otáčení DVD média v mechanice poměrně hodně energeticky náročné, a tak většina přehrávačů vydrží jen kolem dvou a půl hodiny. Takže se raději připravte, že například konec Titaniku už nemusíte vidět. Kratší výdrž – tedy necelé dvě hodiny – je pak už pro pohodlné přehrávání většiny filmů spíše nedostatečná.

Výrobci ale kratší výdrž na baterie zase tolik netrápí. Počítají totiž s tím, že na filmy v přehrávačích stejně budete koukat především tam, kde je možnost jejich napájení. Kromě sledování doma nebo na chalupě jsou přenosné DVD přehrávače předurčeny k použití v automobilu. Už při nákupu je proto k většině přístrojů kromě klasického adaptéru dodáván i napájecí adaptér do zapalovače auta. Díky tomu pak na dlouhých cestách může posádka automobilu (kromě řidiče, samozřejmě) sledovat filmy, jak dlouho chce.

sony_D_VE7000S.jpg
Svým tvarem připomíná Walkman D-VE7000S spíše přerostlý PMP přehrávač, přesto obsahuje i DVD mechaniku. Přehrávač má velmi kvalitní konstrukci a také špičkový displej – po stránce barev i úhlu pohledu téměř nemá konkurenci. Kompaktním rozměrům padly za oběť reproduktory, výrobce je přemístil do dokovací stanice, mají však překvapivě dobrý zvuk. Přehrávač Sony si bez problémů poradí s většinou formátů, oproti ostatním navíc podporuje třeba dekodér DTS 2.0.

K některým přehrávačům je jako příslušenství také dodáván držák na hlavovou opěrku zadních sedadel. Ten mívá podobu buď koženou (např. přehrávač Xoro se do něj podobně jako do batohu zasune a pomocí popruhů připevní na opěrku), nebo to může být pevný plastový držák (do něj se přehrávač zasadí a připevní k hlavové opěrce). Tak je tomu u přehrávače Panasonic; díky možnosti sklopení displeje je sledování velmi pohodlné a navíc přehrávač nezabírá příliš místa.

Rozměry přehrávače jsou dány hlavně velikostí displeje. Zatímco například Sony Walkman D-VE7000S se 7" displejem by se vám vešel i do větší kapsy, přehrávač Xoro HSD 7510 s displejem o 10“ úhlopříčce je téměř dvakrát tak velký. Bohužel neplatí úměra, že čím větší je velikost obrazovky, tím větší je její rozlišení. Celkem běžně se setkáte s rozlišením 480 × 234 bodů, což je při schopnostech současných výrobních technologií žalostně málo.

Takže při nákupu pozor. Při přehrávání filmů není nízké rozlišení tolik znát, neboť při sledování z větší dálky stejně moc detailů v rychlém ději nerozlišíte. Problematické v našich krajích bývá zobrazení titulků – kvůli nízkému rozlišení se totiž jejich písmo leckdy stává téměř nečitelným. Za rozumné rozlišení lze proto považovat až 800 × 480 bodů nebo 800 × 600 bodů, téměř odpovídající rozlišení formátu PAL (576 × 768).

Chcete obraz oříznout, nebo raději zmenšit?

Podle rozlišení si můžete odvodit také poměr stran jednotlivých přehrávačů. Jen málokteré přehrávače se ještě drží klasického poměru stran 4:3, většina výrobců se dobře uchýlila k

„filmovému“ poměru stran 16:9. Do něj pak přehrávače obraz různě dobře či špatně roztahují pomocí metod Pan & Scan (při ní je obraz oříznut na 4:3), Letterbox (nahoře a dole jsou zobrazeny černé pruhy) nebo pouhým roztažením či naopak sražením obrazu, bez zachování poměru stran a za cenu jeho zdeformování. Při nákupu se tedy vyplatí kontrola, neboť dívat se na zúžené obličeje na filmovém zážitku příliš nepřidá.

Podpora běžných vypalovaných CD a DVD nečiní přehrávačům problémy, větší starosti ovšem bývají se zapisovatelnými dvouvrstvými disky DL. U nich je potřeba vyzkoušet, zdali zrovna vaše disky přehrávač přečte. Kromě přehrávačů značky Panasonic si také neporadí s disky DVD-RAM, nicméně tento formát není příliš rozšířený. Podpora formátů DivX (verze 3.x, 4, 5 a 6 a vyšší) a XviD je dnes nutností a bez ní se dobrý přehrávač neobejde.

philips_PET1002.jpg
Kombinace černé a stříbrné vypadá u přehrávače Philips velice elegantně, vše ještě umocňuje 10" displej. PET1002 nabízí výstupní konektory i pro náročné uživatele – má S-Video i komponentní video. Podpora formátů je na dobré úrovni, českých titulků se však nedočkáte. Obraz i zvuk jsou velice kvalitní, displej nabízí velké zobrazovací úhly i vysoký jas a kontrast. Dobrý dojem však kazí příliš krátká výdrž, hlučná mechanika a horší dálkový ovladač.

Menší problém můžete mít, pokud u svých DivX souborů používáte rozšíření QPel (pro realističtější zpracování obrazových bloků při komprimaci) a GMC (jeho výhoda se projevuje u videí, v nichž jsou některé objekty zvětšovány, nebo zmenšovány bez změny jejich obsahu a struktury, třeba při zoomování kamerou). S nimi si ne všechny přehrávače poradí, což však není chyba jen u přenosných přehrávačů. Podobné problémy má hodně stolních přehrávačů. Ostatní formáty – především WMV nebo MPEG-2, v němž je třeba uloženo televizní vysílání DVB-T – dělají přehrávačům potíže a často je nezvládnou přehrát.

Časté problémy mívají přehrávače také se zobrazováním titulků a především českých znaků v nich. Před koupí si proto ještě v prodejně vyzkoušejte, jak se titulky zobrazují, abyste pak nemuseli filmy sledovat jen v originálním znění. Zvukovou stopu ve formátu Dolby Digital, kterou najdete na všech filmových DVD, zvládnou přehrát všechny přehrávače. Ty lepší k tomu navíc přidávají i podporu formátu DTS, i když pouze dvoukanálového.

Některé přenosné přehrávače v sobě mají integrovaný tuner pro příjem digitální televize DVB-T. Ani na cestách tak nepřijdete o aktuální zprávy, ještě několik let si však budete muset počkat na plné pokrytí Čech a Moravy digitálním signálem.

Jako příslušenství dostanete spolu s přehrávačem také dálkový ovladač. Na rozdíl od stolních přehrávačů na nich výrobci viditelně šetří a kvůli tomu se i špatně používají. Na ovladači s malými a všemi stejnými (někdy dokonce membránovými) tlačítky při večerním šeru podle hmatu toho opravdu mnoho nepoznáte.

Něco navíc – film do kapsy

S velkým cenovým pádem MP3 přehrávačů a zařízení s vestavěným pevným diskem klesly na zajímavou úroveň i ceny PMP. Kapesní přehrávače PMP (Personal Multimedia Player) mají oproti přehrávačům DVD nespornou výhodu v rozměrech – obsahují integrované 2,5" nebo 1,8" disky s kapacitou kolem 20–40 GB, které zaberou mnohem méně místa než mechaniky pro DVD s průměrem 12 cm.

S menšími rozměry přehrávače ale souvisí i menší fyzické rozměry displeje. Kapesní PMP přehrávače jsou tak předurčeny spíše pro sledování filmů a videí jedním divákem a jen z malých vzdáleností. Displeje těchto přehrávačů mají téměř výhradně poměr stran 4:3, proto se hodí pro sledování pořadů a seriálů nahraných z televize. Širokoúhlé filmy pak umějí některé lepší přehrávače zobrazit i bez černých okrajů a automaticky je upraví poměru stran displeje – buď zúžením pomocí Pan & Scan nebo částečným nebo úplným ořezáním černých okrajů.

Emgeton M6 Cult 1 GB.jpg
Emgeton M6 Cult je malý celokovový přehrávač, jehož vzhled v mnohém připomíná iPod. Ovládání se provádí pomocí dotykové plošky a pomocného tlačítka. Slova chvály míří ke kvalitní reprodukci hudby – zvuk ve sluchátkách je plný, bez znatelného šumu na pozadí. Nevýhodou M6 Cult je, že je videa pro něj nutno nejdříve překódovat do rozlišení 240 × 320 bodů. Při koupi přehrávače rovnou sáhněte po nejvyšší variantě s 8 GB paměti, později ji už nerozšíříte.

Podporované kodeky bývají podobné jako u přenosných DVD přehrávačů – DivX 3.x, 4, 5, 6 a vyšší a XviD. Přehrávače však mohou vyžadovat třeba video zmenšené přesně na rozlišení displeje nebo mají omezený maximální datový tok. V tom případě před nahráním videa do přehrávače musejí přijít na řadu programy pro převádění na přehrávačem podporované formáty. Pokud přehrávač něco takového vyžaduje, je k němu příslušný program samozřejmě výrobcem dodáván.

Podpora titulků není mezi kapesními přehrávači zatím příliš dokonalá a i ony mívají problémy zejména s českými znaky, případně vyžadují speciální formát titulků. Na internetu ale naleznete spoustu programů pro jejich převod.

Malé rozměry, velké využití

Kromě možnosti přehrávání filmů a hudby obsahují některé modely také hry nebo prohlížeč textových souborů. Mezi dalšími funkcemi často nechybí diktafon, integrované FM rádio, praktický kalkulátor nebo dokonce schopnost nahrávání videa. Fotografové pak mohou přehrávače využít třeba jako databanku a přenosný disk pro odkládání fotografií z paměťových karet nebo prohlížeč fotek. Některé modely jsou pro to přímo uzpůsobené a obsahují buď slot pro čtení některých paměťových karet, nebo mají ještě univerzálnější řešení v podobě konektoru USB-Host OTG (On-The-Go). K němu lze připojit jakákoliv zařízení především typu USB Mass Storage, tedy většinu fotoaparátů, USB flash disky, USB čtečky paměťové karty a další.

Po stránce obrazových a zvukových vstupů a výstupů jsou na tom samozřejmě hůře – AV výstup i konektor pro sluchátka mají téměř všechny, ostatní konektory ale již musíte oželet.

Naopak po stránce výdrže jsou na tom kapesní přehrávače lépe. Notebookové pevné disky jsou na rozdíl od DVD mechanik po stránce spotřeby elektrické energie poměrně úsporné a delší výdrž podporují také mnohem menší displeje. Po jejich vypnutí pak přístroje vydrží přehrávat hudbu třeba i několik desítek hodin.

Co má mít dobrý přenosný přehrávač

  • Kvalitní a kontrastní displej
  • Dobrou výdrž na bateriový provoz
  • Dobrou kompatibilitu s DivX
  • Podporu českých titulek
  • Lehké a odolné tělo
  • Raději dva sluchátkové výstupy

Nevýhody přenosných přehrávačů

  • Často nízká kvalita displeje
  • Malé možnosti připojení
  • Malá výdrž baterie
  • Vyšší cena

Určitě si přečtěte

Články odjinud