Kapitoly článku:
Ain't Them Bodies Saints
r. David Lowery, USA 2013
V roce 2011 byl jmenován mezi 25 novými tvářemi nezávislého filmu, letos v lednu ho prestižní časopis Variety zařadil mezi desítku pozoruhodných režisérů současnosti. O kom je řeč?
O americkém režisérovi Davidu Lowerym, který v Sundance, Cannes i ve Varech zabodoval se svým druhým režijním počinem. Jeho enigmatický název odkazuje k polozapomenuté folkové baladě. Jeho příběh k románům Cormaca McCarthyho nebo filmům o desperátských odpadlících typu Bonnie a Clyde.
Vizuální styl, originálním způsobem oživující mytologii amerického Západu, vám připomene elegický charakter děl nedostižného Terrence Malicka nebo jeho následovníků typu Johna Hillcoata.
Děj se odehrává v sedmdesátých letech minulého století v Texasu. Bob (Casey Affleck) a Ruth (Rooney Mara) jsou milenci na dráze zločinu, kteří jsou po neúspěšné loupeži dopadeni. Bob na sebe bere vinu za postřelení místního policisty Patricka Wheelera (Ben Fostera) a jde do vězení. Ruth je s ním v té době totiž těhotná a záhy porodí roztomilou holčičku.
O čtyři roky později se Bobovi podaří z vězení utéct a jeho první kroky vedou za jeho nejbližšími, které chce z místa, kde nebudou mít nikdy pokoj, odvést a usadit se s nimi někde jinde. Jeho plány mu ale zkříží šéf gangu, který je s Ruth vychoval, a také dobrosrdečný policista Patrick, který o Ruth léta usiluje a nabízí jí i její dcerce spolehlivou existenci po jeho boku.
Vše směřuje k baladickému krvavému vyvrcholení, které ale respektuje předchozí charakter vyprávění. To se nesoustřeďuje na nějaké akční přestřelky, ale upíná lyrizující pohled do nitra postav, které se ocitají v situacích, v nichž jsou nuceny čelit fatálním rozhodnutím.
Děj je poměrně přímočarý a předvídatelný a i postavy nejsou obdařeny nějak překotným charakterovým vývojem. Lowery sází ale na něco jiného. Na atmosféru, blízkou prchavé impresi, čímž Ain't Them Bodies Saints připomene slavné filmy éry Nového Hollywoodu (Nebeské dny, Nebeská brána).
Najdeme zde vše, co máme v těchto snímcích rádi. Pantheismus, poetické záběry na krajinu, plné vlajících zlatavých lánů a literárně znějící voiceover. Pokud se vám podaří naladit na tu správnou vlnu, mohli byste si tuto malickovskou variaci vychutnat.