Jaký druh strážce zákona potřebuje dnešní společnost? Harryho Callahana, Franka Serpica, Bullitta či Billa Costigana? Snad nám tento výběr kriminálek napoví.
Drsný Harry
(r. Don Siegel, USA 1971)
Po postavě málomluvného jezdce z neznáma ve slavné „dolarové trilogii“ (Pro hrst dolarů, Pro pár dolarů navíc, Hodný, zlý a ošklivý) italského režiséra Sergia Leoneho stvořil herec a režisér Clint Eastwood na počátku sedmdesátých let další ikonickou figuru.
Inspektor Harry Callahan je prototypem nekompromisního ochránce zákona, který více než na psychologické metody vyšetřování spoléhá na svůj ostře nabitý Magnum 44. Liberální a idealistická šedesátá léta jsou za námi a přichází drsňák, který dává jasně najevo, co si myslí o právních předpisech, za něž se zločinci tak rádi schovávají. Nečeká na speciální zásahové jednotky, ale jedná na vlastní pěst. Politicky nekorektní symbol reaganovské Ameriky, který dávno před Arniem i Slyem definoval, jak bude vypadat akční hrdina této éry. Svým suše hláškujícím pojetím zároveň inspiroval své pozdější uhlazenější variace typu Martina Riggse nebo Johna McClanea.
První z pětice filmů reflektuje situaci vzmáhající se kriminality v Americe post-hippie éry i událostí kolem řádění mediálního zodiacovského vraha.
Obyvatele San Franciska ohrožuje neznámý střelec. Starosta města dostane dopis, ve kterém Scorpio (Andrew Robinson) žádá 100 000 dolarů, jinak zastřelí každý den jednoho člověka. Ukáže se, že svou hrozbu myslí vážně. Pátráním je pověřen inspektor Harry Callahan, kterému je přidělen nový parťák, Mexikánec Chico Gonzáles (Reni Santoni). Harry nastraží na vraždícího maniaka léčku, jemu se ale podaří uprchnout. Následuje dopis, ve kterém oznamuje, že unesl dívku Annu, zakopal ji na tajném místě a pokud nedostane 200 000 dolarů, dívka zahyne. Harry a Chico vyrážejí do akce, jsou ale oba zraněni. Harry přesto pokračuje v honbě za střelcem dál. Podaří se mu jej zatknout a zachránit nevinnou oběť?
Závěrečná scéna, kdy Harry hází svůj odznak do řeky, je poctou filmu V pravé poledne (1952) s Gary Cooperem. Samotný snímek je pak někdy označován za velkoměstský western, v němž se Callahan stává žalobcem, porotou i soudcem v jedné osobě.
Serpico
(r. Sidney Lumet, USA / Itálie 1973)
Frank Serpico (Al Pacino) je přesně takový policista, jakého by si každý z nás přál. Poctivý, spravedlivý a hlavně neúplatný. Díky svým morálním zásadám se stává nepohodlným a posléze i nebezpečným pro své kolegy, kteří si heslo Pomáhat a chránit dávají jen do svého vývěsního štítu. Serpico se jim postaví, i když velmi dobře ví, že bude terčem jejich pomsty.
Jeho osamocený boj za naplnění ideálů jeho profese, jemuž obětuje i svůj osobní život, s realistickou věcností zachytil režisér Sidney Lumet (Dvanáct rozhněvaných mužů). Podařilo se mu vytvořit na jedné straně komplexní pohled do života newyorské policie a na té druhé prokreslený portrét výjimečného muže z jejího středu. Při natáčení využil více než stovku newyorských lokací a s výjimkou Staten Islandu ukázal prakticky všechny newyorské městské části.
Al Pacino zde podává jeden z nejlepších výkonů své kariéry a předvádí nám, co to znamená uplatnění Stanislavského metody převtělení v praxi.
Film vznikl na základě stejnojmenné knížky newyorského novináře Petera Maase, jenž v ní vylíčil skutečné osudy policisty Franka Serpica, který byl dlouholetým členem newyorského policejního sboru a v roce 1971 svědčil v rozsáhlém případu korupce proti svým kolegům. Al Pacino s ním krátký čas bydlel, aby ho mohl zpovídat a pozorovat, což se odrazilo ve způsobu, kterým ho ztvárnil.
Kladný divácký ohlas filmu přispěl ke vzniku stejnojmenného televizního seriálu (1976-77), na němž se však nikdo z původních tvůrců nepodílel. Sidney Lumet se v období Nového Hollywoodu ke spolupráci s Al Pacinem a kriminálnímu příběhu na motivy skutečných událostí vrátil ještě v neméně skvělém počinu Psí odpoledne (1975).
Hořící Mississippi
(r. Alan Parker, USA 1988)
Na nekonečné opuštěné silnici se ke třem bojovníkům za lidská práva zlověstně přibližují světla automobilu. Za několik minut zmizí v temné noci. Píše se rok 1964, společnost na jihu Ameriky je stále rozdělená a boj s rasovými předsudky trvá.
Vyšetřování případu jejich zmizení se na jižanském maloměstě ujímají agenti FBI. Zkušený praktik Anderson (Gene Hackman) a idealistický nováček Ward (Willem Dafoe). Právě na pozadí jejich povahového a charakterového střetu vypovídá režisér Alan Parker (Půlnoční expres, Angel Heart) o síle a překonávání stereotypů lidského uvažování.
Skvěle se mu daří zachytit atmosféru půle šedesátých let, kdy na Jihu stále panovala nenávist a pohrdání vůči černošským obyvatelům. Podaří se ji dvojici detektivů usměrnit a včas odkrýt tajemství komunity místního Ku Klux Klanu dřív, než rasistické napětí paralyzuje celé město?
Ačkoliv je příběh smyšlený, zakládá se na skutečné události - vraždě tří aktivistů za práva černochů. Jeho velkou předností jsou herecké výkony ústředních představitelů a napětí, které v závěru s množícími se útoky, graduje.
Nelítostný souboj
(r. Michael Mann, USA 1995)
Brilantní kriminální drama o dvou mužích, zcela oddaných své profesi. Vzájemně tuší své kroky a umějí toho využít. Dělí je jediné. Opačná strana zákona.
Neil McCauley (Robert De Niro) je profesionální bankovní lupič. Jeho poslední akce ale nedopadla nejlépe a on se svou bandou postřílel posádku obrněného vozu, převážející dluhopisy finančního magnáta. Po jeho stopách se vydává detektiv Vincent Hanna (Al Pacino). Své práci obětuje veškerý čas, v důsledku čehož se mu hroutí už třetí manželství.
Souboj dvou silných individualit, které se vzájemně respektují, může začít. Režisér Michael Mann přináší jejich jemně načrtnutý psychologický portrét, který kloubí s akčními pasážemi a podmanivým tempem vyprávění. A ukazuje oba protihráče jako svého druhu sympatické vyděděnce společnosti, kteří by za jiných okolností možná našli mnoho styčných bodů pro hovor.
O tom nás přesvědčuje slavná scéna v restauraci, která svedla dva velikány filmového plátna poprvé dohromady. Už předtím si spolu zahráli ve dvojce Kmotra, ale z chronologických důvodu se zde nestřetli tváří v tvář.
Reklama na film z tohoto faktu značně těžila, stejně jako ze skutečnosti, že jak tato scéna, tak i mnohé další (zmařená loupež skladiště) jsou inspirované skutečnými událostmi. Chicagský policista Chuck Adamson šel po krku zloději Nealu McCauleymu, jenž byl jeho týmem zabit při přepadení jednoho obchodu s potravinami v podobné přestřelce, jakou můžeme vidět ve filmu po bankovní loupeži.
Vybíráme nejlepší filmy nebo seriály, které má smysl si pustit. Od thrillerů po romantiku, od válečných filmů přes sci-fi až třeba k nejlepším českým komediím. Nepřehlédněte ani Filmy na víkend, kde každý pátek doporučujeme zajímavé novinky na Netflixu, HBO a dalších streamovacích službách