Faunův labyrint
r. Guillermo del Toro, Španělsko / USA / Mexiko 2006
Mexický režisér Guillermo del Toro se po hollywoodských adaptacích komikových předloh Blade 2 a Hellboy navrátil ve Faunově labyrintu k osobnějšímu projektu, který se, podobně jako jeho dřívější duchařský příběh Princ bez království, odehrává v době válečné. A i zde je dětský svět konfrontován nejen s okolními pozemskými hrůzami, ale především s vlastní fantazií.
Ústřední hrdinkou vyprávění se stává jedenáctiletá dívka Ofélie (Ivana Baquero). Ta se ocitá, spolu se svou těhotnou matkou, v odlehlém starém mlýnu, kterému vládne její otčím, kapitán Vidal (Sergi López). Píše se rok 1944, kolem zuří občanská válka a brutální fašista Vidal se v okolních lesích snaží potřít poslední zbytky republikánského povstaleckého odboje.
Útěk ze světa válečných zvěrstev, mučení a krutých výslechů nachází Ofélie hned za zdmi nového domova. V hlubokých lesích objeví v kamenných ruinách vstup do tajemného labyrintu, kde se jí stává průvodcem majestátní Faun. Právě on ji přesvědčí, že je převtělenou princeznou z podzemní říše víl, kde se nestárne, nevládne zde nenávist a do níž se po splnění tří úkolů bude moci navrátit.
Režisér ve svém vyprávění zachovává dětskou perspektivu vnímání světa, ale prostřednictvím žánru dobrodružné fantasy, plné mýtů, legend a pohádek oslovuje především starší publikum. Snový únik Ofélie do tajemně hororového labyrintu představuje obrannou reakci dětské duše před každodenní skutečností.
Alenkovská říše za zrcadlem není ideálním místem, kde by neexistovalo zlo. Ale oproti okolnímu světu zde platí jasně dané zákonitosti. Dívka v průběhu svého putování zjišťuje, že pokud se jimi bude řídit, nejenže se při plnění náročných úkolů neztratí, ale její dobré srdce bude po zásluze odměněno.
Naopak vnější realita představuje stav, který se již plně vymkl kontrole, neexistují zde žádná pravidla a platí zde jen právo silnějšího nebo toho, kdo je právě u moci. Ztělesněním tohoto bezskrupulózního zla, převyšujícího právě nedostatkem fantazie všechna monstra z podsvětí, se stává frankistický voják Vidal.
Režisér pomocí výtvarné stylizace, ponořené do olivově zelené barvy, i hudebního doprovodu velmi důsledně buduje ponurou atmosféru, připomínající sílu těch nejlepších pohádkově hororových příběhů. Při vytváření paralelního světa dětské fantazie pracuje s množstvím odkazů nejen na španělské reálie (Goyův Saturn, požírající vlastní děti, Borgesův Labyrint), ale především nás po celou dobu vyprávění udržuje v napětí ohledně míry prolnutí skutečného a fantaskního světa. Nechává tyto světy do sebe plynule navzájem přecházet, ale teprve závěr nám nabídne sjednocující a tragicky očistný moment, který ukáže, jak malá Ofélie ve zkoušce skutečné i snové obstála.
Del Torovi se za pomocí prostředků zábavného dětského vyprávění podařilo vytvořit alegoricky čisté poselství o síle lidské oběti a odvahy v dobách, jež těmto vlastnostem moc nepřála. Jeho film byl nominovaný na šest Oscarů, tři získal (kamera, výprava, masky).
Vybíráme nejlepší filmy nebo seriály, které má smysl si pustit. Od thrillerů po romantiku, od válečných filmů přes sci-fi až třeba k nejlepším českým komediím. Nepřehlédněte ani Filmy na víkend, kde každý pátek doporučujeme zajímavé novinky na Netflixu, HBO a dalších streamovacích službách