Mocný vládce Oz
r. Sam Raimi, USA 2013
Knihu Čaroděj ze země Oz (1900) z pera amerického spisovatele Lymana Franka Bauma zná v Americe každé malé dítě. Podobně jako její nejslavnější filmovou adaptaci (1939) s Judy Garland v hlavní roli. Právě na tomto popkulturním fenoménu se rozhodlo parazitovat studio Disney, když vytvořilo jakýsi prequel k tomuto pohádkovému muzikálu.
Přichází totiž s vlastní verzí toho, co se stalo předtím, než malou Dorotku uneslo tornádo z rodné farmy do tajemné země Oz. Nastiňuje nám původ tajemného čaroděje z názvu původního filmu i to, jak se dostal ke své moci. Vykresluje, jak jeho příchod ovlivnil budoucnost země Oz, ale i osudy tří krásných sester s kouzelnou mocí.
Scenáristé vytváří novým příběhem oslí můstek ke klasickému filmu Victora Fleminga z roku 1939. Současně ho kopírují a inovují. Zlá čarodějnice ze západu zůstává, ale přibyly jí dvě sestry. Tornádo opět řádí v Kansasu, ale neunese Dorotku, ale druhořadého pouťového kouzelníka Oscara „Ozze“ Diggse (James Franco).
Černobílý pozemský svět a technicolorová země Oz jsou opět barevně jasně vymezeny. Rozdíl a to podstatný je v rozhodnutí obou postav, zda se z říše fantazie vrátit zpět do „reality“. Oscarova volba je logická z hlediska dějové návaznosti Dorotčina příběhu.
Tři sestry Theodora (Mila Kunis), Evanora (Rachel Weisz) a Glinda (Michelle Williams) zaplétají Oscara do svých intrik a on si moc neumí poradit s tím, že není skutečným čarodějem, ale pouhým varietním eskamotérem. Předstírá, že ovládá skutečné kouzla a čáry a nechtěně je zatažen do problémů, kterým je země Oz nucena čelit.
A my sledujeme přerod jednoho zbabělého a neochotného podvodníka v neohroženého a šlechetného hrdinu, který je pod vlivem okolností nucen místním obyvatelům pomoci v boji se zlem. Nápomocni jsou mu na této cestě létající opičák Finley (Zach Braff) a osiřelá Porcelánová panenka (Joey King). Tedy postavy, které v novém vyprávění zastupují tři Dorotčiny společníky - Strašáka, Zbabělého lva a Plechového dřevorubce.
Raimi vzdává poctu původnímu filmu nejen prostřednictvím postav, kulis a záměrně naivních dialogů, ale i barevným oddělením fantazie od reality. Úvod, v němž v Oscar v Kansasu balamutí dívky i diváky, je černobílý. Natočený ve 2D, na 35 mm formát, v ořezu 4:3 a se stereo zvukem. Pak ale tornádo způsobí nejen přenos do fantaskní země, ale i do jiného audiovizuálního levelu. Obraz se zbarví, roztáhne se do širokoúhlého formátu a změní se na spektakulární 3D s Dolby Surround zvukem.
Archaická poetika černobílého úvodu s milým odkazem na trikové kouzelníky Mélièsova typu mizí a nastupuje pastelová variace na Burtonovu Alenku nebo Cameronův Avatar. Ostatně není náhoda, že výtvarníkem všech tří filmů je Robert Stromberg, který za předchozí dva zmíněné počiny získal Oscara.
Před zeleným pozadím nechává oživit zemi Oz, plnou bujné vegetace, v níž nechybí obří masožravé květiny nebo okřídlené opice. Připomíná to disneyovskou lunaparkovou atrakci, založenou na množství digitálních efektů a CGI více či méně roztomilých zvířátek. Pokud se v případě Burtonovy Alenky mluvilo o řemeslné zakázce, jež má zaujmout především naše smysly, zde tomu není jinak.
Vybíráme nejlepší filmy nebo seriály, které má smysl si pustit. Od thrillerů po romantiku, od válečných filmů přes sci-fi až třeba k nejlepším českým komediím. Nepřehlédněte ani Filmy na víkend, kde každý pátek doporučujeme zajímavé novinky na Netflixu, HBO a dalších streamovacích službách