Tropická bouře
r. Ben Stiller, USA / Německo 2008
Práce na natáčení nejvelkolepějšího válečného filmu v dějinách Hollywoodu se zpožďují, cholerický producent začíná být nervózní a projekt chce stopnut. Režisér, britský divadelní tvůrce Damien Cockburn (Steve Coogan), se při přípravách dobového dramatu z vietnamské války dostává do úzkých, když nedokáže stmelit rozhádané a zpovykané hollywoodské primadony.
V záchvatu zoufalství přistoupí na návrh válečného veterána a poradce na filmu seržanta „Štístka“ Taybacka (Nick Nolte), podle jehož pamětí se snímek natáčí. A vyšle sebestředné herecké hvězdy do skutečné asijské džungle, kde se chystaný příběh rozhodne natočit ve stylu „reality show“ skrytými kamerami. To ale ještě netuší, že v pralese se skrývají skuteční ozbrojenci a překupníci drog, kteří považují herce za federální agenty z protinarkotického a že snaha o větší autenticitu se promění v boj o jejich holý život.
Ben Stiller natočil satiru, která si utahuje z všemožných klišé válečných dramat. Prokazuje ale důvěrnou znalost těchto předloh a spíš než o výsměch se jedná o láskyplné pohrávání si s tenkou hranicí mezi parodií a poctou. Příběh je založený na konstrukci filmu o filmu ve filmu, kde znalci odhalí desítky narážek a odkazů na filmy, televizní show, seriály a mediální realitu vůbec.
Znalci citovaných filmů budou jistě ve výhodě, ale zkrátka nepřijdou ani ti, kteří o žádné Apokalypse, Četě, Lovci jelenů nebo Olověné vestě nikdy neslyšeli, neboť narážky na ně jsou použity ve zcela nových a originálních souvislostech.
Stiller ale nepřichází jen s žánrovou parodií, ale především zcela nekorektně míří do vlastních řad. Obouvá se do manýrů hollywoodských hvězd a jejich ke všemu odhodlaných snaživých agentů, jednání filmových společností a bezskrupulózních producentů.
Tropická bouře s nadsázkou kritizuje pozlátko filmového byznysu a vše, co se kolem něj točí v celé jeho mnohovrstevnaté komplexnosti. Falešná a přesně vypočítaná honba za oscarovým oceněním, adopce asijských dětí, dobročinnost a angažmá na poli politiky i mírových misí, ochrana zvířat a tendenční ekologická angažovanost.
Filmu tolik vyčítané strefování se do mentálně postižených je ale nepochopením záměru tvůrců. Ti si berou na paškál hlavně své kolegy herce, kteří si ztvárněním rolí retardovaných postav říkají o sošky oscarových plešounů. Nikdy ale nehrají zaostalé s celou vahou jejich postižení, ale vybírají si jen ty lehčí formy nejen psychické odlišnosti. Ukazují tak na stereotypní meze jejich ušlechtilého poslání ve výběru ztvárňovaných rolí v duchu rady „když chceš dostat Oscara, nikdy nesmíš hrát stoprocentního dementa“.
Herci předvádějí dokonalou kolektivní souhru a jejich nasazení je podepřeno tím, že se svých postav zmocňují se zcela vážnou tváří. Každý z protagonistů ve své kreaci předvádí a zároveň paroduje svůj styl. Od bezrukého a věčně zanedbaného veterána Nicka Nolteho přes těžkotonážnějšího Jacka Blacka, mnohem jemnějšími prostředky vládnoucího Downeyho, Jr až po hvězdně obsazená camea Tobeyho Maguierea a Jona Voighta.
Ben Stiller jako Tugg Speedman je pohasínající akční hitmaker typu Bruce Willise, který neumí brečet na povel a zoufale touží po charakterní roli, jež mu vynese kýženého Oscara. Cestu k němu hledá přes role retardů, problémem je, že se s nimi sžil až příliš dokonale a nějak nemůže vystoupit z role.
Tom Cruise opět dokazuje, jak je úlevné když ze sebe shodí image snaživého třídního premianta a nebojí se pohrát si se svým mediálním obrazem. K nepoznání změněný v proplešatělého, obtloustlého a hustě ochlupeného producenta Lese Grossmana, zažívá, vybaven jadrnou mluvou, velký komediální comeback.
Největší pozornost ale na sebe strhává Robert Downey, Jr. jako průzračně modrooký australský bloňďák Kirk Lazarus, který dovádí do extrémů Stanislavského metodu převtělení do role. V rámci absolutního splynutí s postavou podstoupí ambiciózní „oscarový“ herec složitou plastickou operaci, díky níž se změnou pigmentace kůže promění v černocha.
Downey, Jr. ukazuje, kam až může herec zajít ve snaze o maximální autenticitu postavy, ale hlavně dělá legraci z kolegů, kteří se berou smrtelně vážně, stále hledají nové výzvy a příliš prožívají své charakterní herectví.
Stiller dobře ví, že parodie není mechanické kopírování známých scén, ale jejich vhodné zasazení do nových souvislostí. A budiž mu ke cti, že ze všeho nejvíc si utahuje sám ze sebe.
Vybíráme nejlepší filmy nebo seriály, které má smysl si pustit. Od thrillerů po romantiku, od válečných filmů přes sci-fi až třeba k nejlepším českým komediím. Nepřehlédněte ani Filmy na víkend, kde každý pátek doporučujeme zajímavé novinky na Netflixu, HBO a dalších streamovacích službách