Kapitoly článku:
Filmů o válce je velké množství a je možno je dělit podle válečných konfliktů, k nimž se vztahují. Pokud bychom zůstali u moderních dějin, tak nejčastěji je v kinematografii vyobrazována první světová válka, druhá světová válka a s ní spjaté téma holocaustu. V sedmdesátých letech pak začala americká kinematografie reflektovat trauma války ve Vietnamu, v současnosti tak činí s bojem proti terorismu.
Všechny tyto snímky mají společné to, že válku neoslavují nebo nevzývají, ale naopak kriticky a bolestně obnažují její zrůdnost a nesmyslnost. Protože válka, i přes vítězství jedné strany, vždy zůstává porážkou humanity.
Z množství snímků, které na téma Válka je vůl (řečeno slovy písně skupiny Synkopy 61) vznikly, jsme vybrali desítku těch nejsugestivnějších. Mnohé z nich nepatří jen k nejlepším žánrovým dílům, ale i k nejlepším filmům světové kinematografie vůbec.
Jako každý výběr, je i tento subjektivní a my budeme rádi, když se s námi podělíte o váš Top Ten.
Most přes řeku Kwai
r. David Lean, Velká Británie / USA 1957
V tom, jak má vypadat skutečný velkofilm, nám britský režisér David Lean dává dodnes platné lekce. Ještě než natočil Lawrence z Arábie (1962) nebo Doktora Živaga (1965), přišel do kin jeho opus podle předlohy francouzského spisovatele Pierra Boulleho. Mimo jiné autora Planety opic.
Lean v něm neklade důraz na válečné nebo akční scény, které zde takřka absentují, ale na postavy. Rozehrává psychologický souboj mezi japonským a britským plukovníkem, v němž se zračí různé pojetí vojenské cti i obou kultur.
Příběh nás zavádí do japonského zajateckého tábora, kam v roce 1943 přibývá další várka anglických zajatců pod vedením plukovníka Nicholse (Alec Guinness). Navzdory těžké cestě do tábora si vyčerpaní britští vojáci při pochodu radostně prozpěvují říznou melodii, jejíž motiv jistě všichni znáte.
Velitel japonského tábora, plukovník Saito (Sessue Hayakawa) se zajatce rozhodne využít pro stavbu železnice, která vede z Bangkoku do Rangúnu. Tábor se nachází v úseku, kde se má vybudovat most přes řeku Kwai.
Po vymezení si vzájemného postavení mezi oběma veliteli se plukovník Nicholson se svými muži pustí do stavby mostu s neobyčejnou vervou, neboť dospěje k názoru, že dobře organizovaná práce udrží v mužstvu vysokou morálku. Nechce Japoncům zároveň ukázat žádnou slabost a naopak jim chce dát na srozuměnou, že s jejich schopnostmi, odhodláním, disciplínou a civilizovanou tradicí je japonské vojsko nikdy neporazí.
Zajatci pod Nicholsonovým vedením most skutečně postaví a jsou na něj patřičně hrdí. Z tábora uprchlý zajatec Shears (Willim Holden) se do něj vrací se spojeneckým výsadkovým komandem, které má za úkol vyhodit most do povětří i s prvním projíždějícím japonským vlakem. Jak se zachová plukovník Nicholson, pyšný na své dokonalé dílo?
Film získal po právu sedm Oscarů a dnes se řadí ke klasice, která reprízováním nestárne. Zásluhu na tom má jak ústřední herecký trojlístek, ohromují pečlivá výprava, sytá barevnost technicolorového obrazu, tak již zmíněná ústřední melodie.
Lovec jelenů
r. Michael Cimino, USA / Velká Británie 1978
Michael (Robert De Niro), Steven (John Savage) a Nick (Christopher Walken) jsou mladí, ruskoameričtí dělníci pracující v ocelárně v Pensylvánii, kteří musí narukovat do Vietnamu. Před tím, než odejdou, se Steven žení s těhotnou Angelou. Jejich svatba je zároveň slavností na rozloučenou s jejich blízkými a přáteli. Ráno společně vyráží do hor na lov a Mike skolí jelena.
Poté všichni tři narukují do války, kde padnou do rukou Vietkongu. Dostanou se do tábora rukojmích, kde jsou nuceni sami se sebou hrát zrůdnou ruskou ruletu.
Film je strukturován do tří částí. V té předválečné sledujeme, jak se kamarádi vzájemně schází a baví se při různých slavnostních příležitostech. Z této veselé reality jsme prudkým přechodem přeneseni do pekla vietnamské války, kde se rozehrává tíživé a depresivní drama o tom, jak lze obstát v podmínkách nelidského zacházení a psychického tlaku, který zlomí i ty nejsilnější. Je zároveň i výpovědí o síle přátelství, obětavosti a nepatetického hrdinství. Sugestivně natočené scény hraní ruské rulety umocňuje vybraný herecký ansámbl.
Po vietnamském intermezzu následuje návrat domů. Tři kamarádi, odkazující k Remarqueově slavnému románu, se chtějí vrátit, ale traumata, které prožili, jim to nedovolují. Nezměnil se domov, ale oni.
Steven přišel o nohy a je upoután na invalidní vozík. Citlivý a už před válkou lehce psychicky labilní Nick se domů nevrátil. Zůstal v Saigonu, kde dál zfetovaný roztáčí svou ruletu smrti. Vrátit zpátky se ho pokusí Mike, ale Nickovo pohrdání smyslem života už dospělo do konečné fáze a volí proto dobrovolný odchod.
Film byl nominován na 9 Oscarů a 5 jich získal. Za nejlepší film, režii, mužský herecký výkon ve vedlejší roli (Christopher Walken), střih a zvuk. Je silnou výpovědí o křehkosti lidské duše a psychologickém dopadu hrůz války na její účastníky. Pohrdání životem jako typický znak války je symbolizován vracejícím se motivem ruské rulety, která má pro ústřední trojici kamarádů osudový význam.
Apokalypsa
r. Francis Ford Coppola, USA 1979
Francis Ford Coppola začal Apokalypsu připravovat už na sklonku šedesátých let. K natáčení přistoupil ale až v roce 1976, kdy po úspěchu obou Kmotrů získal jistou ekonomickou nezávislost na Hollywoodu.
Natáčení ve filipínských exteriérech od počátku provázely problémy. Veškeré pracně postavené kulisy vietnamských vesnic smetl hurikán. Herec Martin Sheen utrpěl během natáčení infarkt a rozešel se s manželkou. Coppola zhubl během natáčení 45 kilogramů a aby film mohl dokončit, zastavil svůj majetek. Marlon Brando se na plac dostavil naopak s nadváhou 40 kg a vůbec neuměl text. Proto je jeho postava zabírána v polostínu.
Natáčení se neúnosně protahovalo a původní rozpočet 12 milionů dolarů se vyšplhal na tehdy astronomických 31 milionů. Původně plánovaných šest týdnů natáčení se natáhlo na 16 měsíců. Potíže při postprodukci prodloužily výrobu snímku o tři roky, během nichž přišly do kin další slavné filmy, reflektující trauma vietnamské války - Návrat domů Hala Ashbyho a Lovec jelenů Michaela Cimina.
Jakoby se něco z těch šílených podmínek, v jakých film vznikal, odrazilo i ve výsledné podobě díla. Coppola vytvořil hypnotické, uhrančivé, existenciální drama, které válku ukazuje jako šílenou a depresivní surrealistickou plavbu do hlubin lidského podvědomí.
Geniální majstrštyk, který osobně považuji za nejlepší film vůbec, neukazuje hrůzy války explicitně, ale přesto je cítíme doslova na každém kroku. V době své premiéry byl přijímán poměrně rozpačitě, dnes je považován za jeden z nejpůsobivějších (proti)válečných filmů vůbec.
Příběh volně vychází z románu Srdce temnoty Josepha Conrada. Jeho hlavní hrdina, kapitán Willard (Martin Sheen) je pověřen tajným úkolem zlikvidovat plukovníka Kurtze (Marlon Brando), který dezertoval a v odlehlé džungli vybudoval vlastní království, v němž dovedl oficiálně proklamovanou filozofii války do zrůdné, nelidské podoby.
Šílený a démonický plukovník Kurtz se postavil se na roveň Boha a vytvořil kolem své osoby kult, kteří divoši v džungli uctívají. Willardovo putování po řece se stává pak metaforickou paralelou k cestě poznání o pravé povaze války. Willard se svými muži putuje proti proudu Mekongu na hlídkovém člunu a poznává různé aspekty válečného pekla, které základní linii vyprávění obohacují o další významy.
Potkává dezorientované a vynervované vojáky, kteří už ani nevědí, proti komu vlastně bojují a střílí proti vojenským liniím, i když tam nikoho nevidí. Zvrhlého plukovníka a velitele letecké kavalérie Kilgorea (Robert Duvall), který za zvuků Wagnerovy skladby Jízda valkýr podniká nálet na pobřežní vesnici jen proto, aby si tam mohli jeho vojáci zasurfovat. Bombardéry, které napalmem zapálí celou přilehlou džungli. Vojáky, kteří se rozverně baví s dívkami z Playboye, které je přišli pobavit na vystoupení.
Willard, obklopený všeobecným zmarem, má dost času na přemýšlení o sobě i o obecném postavení člověka, v němž válka obnažuje jeho sklon k ničení a zlu. Čím víc se blíží k cíli své plavby a splnění své mise, tím víc se začíná drolit a rozpadat jeho přesvědčení o tom, že je správná.
Po setkání s psychicky rozpolceným Kurtzem si uvědomuje, kam až může dojít válka v devastaci lidské osobnosti. Kurtz splnil svou povinnost, ale když poznal, jak nesmyslná válka je, zešílel. Cesta, již Willard absolvoval a jevy, kterých byl na ní svědkem, se mu stanou klíčem k pochopení jeho šílenství i náznakem toho, jak by i on mohl skončit, pokud by se stal pouhým tupým nástrojem na vykonávání vojenských rozkazů.
Kameraman Vittorio Storaro věrohodně a s výtvarnou sugestivitou zachycuje vizi novodobé apokalypsy. Coppola nás s režijní bravurou jemu vlastní zavádí do míst, kde končí lidskost a začíná šílenství. Dokresluje je píseň skupiny The Doors The End. Společně vytváří podobenství o válce, která ztratila svůj smysl a změnila se v bizarní vražedné orgie, které jsou osobní apokalypsou každého zúčastněného.
Film získal Zlatou palmou na festivalu v Cannes a byl nominován na osm Oscarů, z nichž proměnil ty za kameru a zvuk.
Vybíráme nejlepší filmy nebo seriály, které má smysl si pustit. Od thrillerů po romantiku, od válečných filmů přes sci-fi až třeba k nejlepším českým komediím. Nepřehlédněte ani Filmy na víkend, kde každý pátek doporučujeme zajímavé novinky na Netflixu, HBO a dalších streamovacích službách