Kapitoly článku:
Blízká setkání třetího druhu
Steven Spielberg, USA 1977
Steven Spielberg se nechal inspirovat UFO tématikou a dle vlastního scénáře vytvořil fantastické vyprávění o setkání s vyspělou mimozemskou civilizací. Původní scénář sice napsal Paul Schrader, ale Spielberg v něm provedl tolik změn, že si scenárista Scorseseho mistrovských opusů Taxikář a Zuřící býk vyžádal stažení svého jména z titulků. Natáčení předcházela dlouhá příprava, spojená se studiem materiálů o dané tématice, kde měl svůj nezastupitelný hlas astronom a ředitel výzkumu UFO v Illinois, profesor Allen Hynek.
Elektrikář Roy Neary (Richard Dreyfuss) spatří na noční obloze tajemná létající světla, doprovázená zvláštní melodií o pěti tónech. Podobná světla kuželového tvaru se objevují i na jiných místech a vzbuzují v lidech strach a obavy. Zároveň ale přitahují i jejich pozornost. Dochází k výpadkům elektřiny, únosům letadlem i jejich zjevování.
Roy opouští rodinu a vydává se k bývalé sopce ve Wyomingu zvané Ďáblova věž. Na cestě potkává matku zmizelého chlapce, která doufá, že nalezne své dítě. Hora je obklopená vládními vojsky a vědci, kteří se snaží zabránit panice z přistání vesmírné lodi v kráteru. Royovi se podaří do uzavřeného areálu proniknout a stát se jedním z těch, kteří navážou vizuální i hudební kontakt se zástupci mimozemské civilizace.
Oslnivá vizuální stránka, plná speciálních efektů. Stěžejní tóny nezapomenutelné melodie Johna Williamse. Mnohokrát citovaný závěr, hýřící barvami a klávesovými plochami. Ukázkově stupňové napětí před návštěvou neznámých bytostí. Humánní poselství. Spielberg se k mimozemským návštěvníkům vrátil ještě mnohokrát (E.T., A.I. Umělá inteligence, Válka světů), ale nikdy už ne tak atmosféricky jako v druhé půli sedmdesátých let, kdy filmový svět zachvátilo šílenství kolem Lucasových Hvězdných válek.
Film získal dva Oscary (kamera Vilmose Zsigmonda, speciální cena za střih zvukových efektů) a dalších sedm nominací. Rozpočet činil asi dvacet milionů dolarů a tržby byly patnáctinásobné. V úloze francouzského profesora a astronoma Lacombea se objevil slavný režisér, spjatý s obdobím nové vlny Francois Truffaut. Jeho postava byla inspirována skutečným galským expertem přes UFO Jacquesem Vallée.
Vetřelec
Ridley Scott, USA/VB 1979
Posádka vesmírné lodi Nostromo zachytí nouzový signál z nedaleké planety. Po přistání na ní objeví kosmickou loď s pozůstatky pilota a ohromnou líhní kožovitých vajec. Při bližším ohledání se z jednoho z nich vyklube pavoukovitý parazit, který se přisaje důstojníkovi Kaneovi na obličej. Při pokusu o odstranění tvora dochází k bezprostřednímu ohrožení života hostitele, po čase ale nepřátelský organismus sám odpadá a umírá.
Kane se probudí a nejeví známky zranění. To ale jen do chvíle, kdy mu při obědě vyleze z hrudního koše slizký netvor a začne ohrožovat život zbytku posádky. Z lovců se stává kořist a utéci není kam. Boj s nepřítelem velikosti dospělého člověka začíná a řady původně sedmičlenné posádky se povážlivě tenčí. Až zůstane jen původně praporčík Ripleyová (Sigourney Weaverová), která chce vetřelce zničit autodestrukcí lodi. Sama nasedne do záchranného modulu, kam ale neodbytný netvor také pronikne. Jak závěrečný souboj dopadl netřeba připomínat.
Ridley Scott ve svém druhém celovečerním filmu změnil oproti historickému debutu Soupeři radikálně žánr.Inspirován knihou Necronomicon švýcarského malíře Hanse Ruediho Gigera, poprosil ho o vytvoření podkladů pro zjev monstra. Depresemi stíhaný umělec, závislý na kokainu, do designu monstra promítl hodně ze svých nejděsivějších nočních můr, které v podobě Vetřelce materializoval.
Omezený rozpočet 11 milionů dolarů, který přinesl desetinásobný zisk, se ukázal při tvorbě filmu výhodou. Žádná rozmáchlá akce ani speciální efekty, ale poctivé budování tísnivé atmosféry klaustrofobního psychothrilleru, při jehož sledování slyšíte tlukot vlastního srdce. Efektní průlety skrze dlouhé a úzké chodby lodi Nostromo, v kombinaci s kamerovými hrátkami přinášejí jedinečnou sondu do hlubin lidského strachu.
V původním scénáři měla v závěru filmu zemřít i hlavní hrdinka a vetřelec měl následně jejím hlasem odvysílat zprávu na Zemi. K tomu nakonec na přání studia nedošlo a díky této změně se film dočkal dalších tří pokračování. Těch se ujali režiséři věhlasných jmen. James Cameron, David Fincher a Jean-Pierre Jeunet.