Nejhorší nebo nejztrátovější? Hudson Hawk, Ostrov hrdlořezů, Pošťák, scientologické Bojiště Země a další. Exkurze do produkčních smrtonosných pastí začíná!
Pluto Nash (USA 2002) - r. Ron Underwood
Pověst jednoho z nejnudnějších počinů v dějinách kinematografie s sebou nese film, u něhož je ze zmíněné desítky zároveň největší rozdíl v poměru náklady/tržby. Snímek se stomilionovým rozpočtem utržil v kinech 7 milionů dolarů.
Stojí za ním černošská komediální hvězda Eddie Murphy, která nás v osmdesátých letech okouzlovala svou vyřídilkou v Policajtovi v Beverly Hills. V devadesátých přišlo zacílení na rodinné publikum, které mu pro mě trochu nepochopitelně ve filmech Zamilovaný profesor a Dr. Dolittle odpustilo i to, že jeho humor nabírá na čím dál větší fekálnosti.
Narazil ale až v následujícím desetiletí se sci-fi komedií o majiteli nočního klubu na Měsíci, který se dostane do sporu s místními mafiány. Pluto Nash režiséra Rona Underwooda (Dobrodruzi z velkoměsta) ze všeho nejvíc připomínají klasický tunel, u něhož není zřejmé, na co bylo prostředky do něj vložené upotřebeny. Na drahé, ale nezajímavé kulisy, honorář hlavní hvězdy nebo na zaplacení známých tváří (John Cleese, Alec Baldwin, Randy Quaid), jež se snažily pozvednout prestiž celého projektu?
Těžko říct, neboť už samotná látka měla zůstat někde na dně scenáristického šuplíku, kam byla také v polovině osmdesátých let uložena. Někdo (asi Murphy) ale inicioval její vytáhnutí a mnohonásobné přepisování, až se dostala v x-té verzi do výroby. Výsledek nezafungoval a na adresu filmu se nejčastěji ozývaly hodnocení: trapné, nudné, bez vtipu i bez nápadu. Vědomo si toho bylo zřejmě i studio, které ho nechalo hotový dva roky u ledu, než ho pustilo do kin.
Jediného ocenění se filmu dostalo při nominaci na Zlatou malinu za nejhorší film roku. A Eddieho Murphyho si v posledním desetiletí víc spojujeme s namluvením užvaněného oslíka ve Shrekovi než s nějakou výraznější, byť třeba prdící figurou.
Láska s rizikem (USA 2003)
r. Martin Brest
V souvislosti s prvním dílem kriminální komedie Policajt v Beverly Hills nesmíme vedle zmínky o jejím ústředním představiteli zapomenout i na jejího režiséra. Právě Martin Brest je totiž zodpovědný za další hvězdný propadák. Číselně. Rozpočet 54 milionů dolarů, tržby milionů sedm.
Tvůrce, který po Poldovi natočil remake Vůně ženy s Al Pacinem a „záhrobní“ romanci Seznamte se Joe, Black, proslul ale především jako režisér odlehčených kriminálních komedií. Takový charakter měl jeho hollywoodský debut Ve velkém stylu (1979) a takový byl i Půlnoční běh (1988) s Robertem De Nirem.
Na podobné vlně se měla vézt v novém tisíciletí i jeho novinka, k níž si napsal scénář a ujal se i její produkce. Když mu na hlavní role kývli Ben Affleck a Jennifer Lopezová (která nahradila původně zvažovanou Halle Berryovou), v té době jeden z nejsledovanějších párů planety, dostalo se filmu nevídané mediální publicity.
Ta nakonec snímek i pohřbila. Martin Brest totiž natočil něco jiného, než studio očekávalo a propagovalo skrze hezké tváře ústředních protagonistů. Brest příběh obyčejného zlodějíčka Gigliho a ostré gangsterky Ricki pojal jako temnou a násilnou kriminálku o délce více jako dvě a půl hodiny, v němž jeden z hrdinů zemře.
Studio ale řeklo tomuto tvaru razantní ne a film musel být přestříhán, zkrácen o 40 minut a doplněn řadou nových, původně neplánovaných scén, jež mu daly zcela nové vyznění.
Smlouva neumožňovala režisérovi se proti tomuto rozhodnutí vzepřít, natáčení se díky přetáčkám protáhlo a jeho výsledkem byla nezávadná romantická komedie, která připomínala playlisty domácích rádii. Hrajeme tzv. pro každého a tím vlastně pro nikoho konkrétního.
Vznikl nekompaktní a dramaturgicky nevyvážený hybrid, který byl ihned po premiéře katapultován na pozici jednoho z nejhorších filmů hollywoodského produkčního systému. Ocenění sbíral opět na Zlatých malinách a to takřka ve všech kategoriích. Svého režisérského sestřihu se nikdy nedočkal a jeho tvůrce už od té doby žádný jiný film nenatočil. A partneři v soukromém životě z řad herců měli zas o důvod víc, proč zvažovat zda se objevovat ve společném projektu.