Potomci lidí, Já, legenda, Cesta, Světová válka Z nebo Úsvit planety opic. Vítejte na konci světa v postapokalyptické realitě.
Číslo 9
r. Shane Acker, USA 2009
Vraždící mechaničtí predátoři převzali kontrolu nad životem na planetě, jejíž původní obyvatele nahradily frankensteinovské výtvory. Ty přivedl na svět v dobré víře v nápravu napáchaných škod geniální starý vědec jako jediný přeživší svědek dávných časů. Jeho Stroj, schopný reprodukovat mechanické bytosti, se ale v rukou totalitního Diktátora (Tom Kane) vymkne kontrole.
Před vynálezcovým posledním výtvorem, nejdokonaleji vybaveným hadrovým panákem leží úkol nejtěžší. Navrátit či spíše obnovit v pokračovatelích lidského pokolení to dobré z jejich předchůdců a na troskách starého vybudovat nový, z hlediska vývoje optimističtější světový řád.
Malý sešívaný humanoid (Elijah Wood) se zipem na břiše a s číslem 9 na zádech procitne ve světě budoucnosti, kde trosky lidské civilizace výmluvně vypovídají něco o tom, jak pozemšťané se svojí planetou zacházeli. Blízké setkání s podobně vypadajícím druhem s pořadovým číslem dvě (Martin Landau) naruší robotická kočka, jíž padne Dvojka za oběť.
Osamělý homunkulus pokračuje v pouti dál a narazí na nepočetnou komunitu dalších tvorů, ukrývajících se v ruinách polorozpadlé katedrály. Hierarchicky uspořádané družině vládne despotický Jednička (Christopher Plummer) za asistence respekt vzbuzující mohutné Osmičky (Fred Tatasciore). Ostatní číselné druhy udržují v bázlivé poslušnosti, jež jim nedovoluje více než pasivní rezistenci vůči stávajícím pořádkům.
Naděje, že Dvojka přebývá v zajetí příšery, jež se jí zmocnila, přiměje zranitelného a soucit vzbuzujícího hrdinu s číslem devět k hrdinské pouti, která přivolá na ostatní členy společenství pozornost jejich pronásledovatelů.
Děj není nijak složitý a opisuje vzorec epické fantasy, kde hrdina přes překážky dojde naplnění svého zdánlivě nesplnitelného poslání. Devítka na sebe bere podobu Vyvoleného, jemuž jsou do cesty za osvobozením kamaráda a zbavením se pout strachu u jeho látkových souputníků kladeny překážky, které překonává se zápalem filmového hrdiny z akčních podívaných osmdesátých let nebo jejich antiutopických počítačově herních následovníků.
Vizuální stránka je náležitě postapokalyptická. Šedohnědý opar, jímž neprostupuje ani záblesk Slunce, vytváří ponurou atmosféru bezvýchodnosti, k níž přispívá i hororové chování robotických bestií, neznajících slitování. Cyberpunkově depresivní design krajiny co do originality scenérie sráží snad jen fakt, že je odvozen od svých hraných kolegů, od nichž si mimo kulis vypůjčuje i postavy a situace.
Číslo 9 je zaměřeno na diváky, kteří od počítačového animáku očekávají něco jiného než líbivost, popkulturní fórky nebo humornou nadsázkou. Módní ekologické varování přináší zamyšlení nad industriální rozpínavostí, jež může pohltit své zosnovatele.
Figurky z pytloviny operují s velkými termíny jako je nesmrtelnost duše, obětování se v zájmu celku, cit versus pochybující intelekt nebo protiklad duše a stroje, jenž potlačuje lidskost. Vyvrcholením této linie je samotný závěr, kde smíšená dospělo-dětská čtveřice, radostně kráčející vstříc novým výzvám, přímo velebí institut rodiny jako protiváhy alternativních modelů soužití.