Filmy z Benátek, Cannes, Sundance, psychothriller o biomatce, portréty zranitelného dívčího dospívání i francouzská „trojka“. První rekapitulace toho nejlepšího z letošních Varů.
Karlovarský festival letos oslavil jubileum, podle čísel zdá se v plné síle. 50. ročník během devíti dnů nabídl 488 představení. Uvedeno bylo 226 filmů, z nichž mělo 35 světovou, 26 mezinárodní a 12 evropskou premiéru. Prodalo se celkově 135 105 vstupenek, což je rekord v jeho historii. Loni se jich pro porovnání prodalo asi o čtyři tisíce méně. Rekordní byl i počet akreditovaných návštěvníků, přijelo jich 12 857.
Rozpočet festivalu se pohybuje mezi 130 a 135 miliony, z čehož 30 milionů jde ze státní pokladny, osm věnovalo město Karlovy Vary a dalších sedm Karlovarský kraj. Zbytek, tedy téměř 90 milionů, jde od firem. Generálním partnerem je ČEZ, hlavními partnery jsou vedle zmíněných Karlových Varů telekomunikační korporace Vodafone, energetická společnost RWE a další.
Při sobotním zakončení festivalu, kdy se předávaly ceny jednotlivých soutěžních porot, pozval prezident festivalu diváky a návštěvníky na 51. ročník, který se bude konat od 1. do 9. července příštího roku. Vyvrátil tak fámy, že by se kvůli před časem zvažované privatizaci hotelu Thermal festival konal na jiném místě než tomto tradičním.
Festival se letos více otevřel filmovým fanouškům a běžným návštěvníkům lázeňského města a pod heslem Vy jste naše hvězdy nabídl před Thermalem opravdu oslnivou zahajovací party. Její součástí byla audiovizuální show pod vedením Vladimíra 518, koncert skupiny Lucie, který z obou břehů řeky Teplé sledovaly tisíce spokojených diváků a premiéra celovečerního dokumentu Miroslava Janka o historii karlovarské přehlídky s názvem Filmová lázeň.
Ze zahraničních hvězd nejvíc zazářil na začátku festivalu Richard Gere a na jeho konci Harvey Keitel. Richard Gere pronesl při zahájení proslov, v němž vyzdvihl osobní statečnost Václava Havla, nejen v souvislosti s tím, že se jako jeden z nemnoha světových státníků nebál v České republice hostit jeho a Havlova osobního přítele dalajlámu. Tímto holdem jistě udělal „radost“ v sále sedícímu Václavu Klausovi, který tak nemá rád tyto „zlé a falešné pravdoláskařské větičky“.
Harvey Keitel se vrátil do Varů po jedenácti letech, s manželkou a synem, který se tehdy teprve připravoval na příchod na svět. V roce 2004 převzal herec, známý z filmů jako Špinavé ulice, Gauneři nebo Piano Cenu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii, tedy tu samou jako letos Gere. Na festivalu osobně představil film Paola Sorrentina Mládí, v němž ztvárnil jednu ze dvou hlavních rolí. Ten také vyhrál Diváckou cenu deníku Právo o nejlepší film.
S čím se letos festival musel potýkat a do budoucna to vzbuzuje otázky o jeho dramaturgickém nastavení je konkurence v podobě pražského festivalu Be2Can, který nakupuje a uvádí oceněné filmy z nejprestižnějších evropských festivalů v Berlíně, Benátkách a Cannes.
Byly to totiž právě Karlovy Vary, které v sekci Horizonty představovaly nejlepší snímky z ostatních „áčkových“ festivalů. Nyní se jim vyrojila dravá konkurence v podobě Ivana Hronce a jeho říjnového festivalu a je otázka, jak na to bude prestižní festival reagovat.
I přes absenci některých titulů, které bychom ve Varech určitě rádi viděli (Dheepan či Saulův syn z Cannes namátkou) se tu objevila spousta snímků, které k nám z těchto festivalů doputovaly. Z loňského benátského festivalu psychothriller Hladová srdce, Končalovského Bílé noci pošťáka Alexeje Trjapicyna nebo znejišťující Realita.
Progresivní sekce Un Certain Regard festivalu v Cannes zde byla zastoupena třemi snímky. Vítěznými Berany, rumunským pohledem do svědomí muže, který byl svědkem vraždy, pod názvem O patro níž a chorvatsko-srbským Úpalem, v němž se ve třech dekádách zrcadlí malé intimní příběhy na pozadí velkých dějin.
Z Redfordova Sundance festivalu v Utahu doputoval do Varů křehký i vášnivý příběh letního vzplanutí Sangaïlé a romantická komedie, pomrkávající po Když Harry potkal Sally s názvem Milenci těch druhých. A když už jsme u těch vztahových filmů, najdeme zde i francouzský milostný propletenec ve snímku Vše o těch třech nebo příběhy dvou rebelských dívek z Maďarska a Rumunska, které hledají štěstí a lásku ve filmech Středeční dítě a Svět patří mně, které na letošním karlovarském festivalu ocenila porota soutěžní sekce Na východ od Západu.
Hladová srdce
Saverio Costanzo, Itálie 2014
Volpiho pohár pro nejlepšího herce a herečku si z posledního ročníku benátského festivalu odnesli protagonisté filmu Hladová srdce Adam Driver a Alba Rohrwacher. Americký herec, který se objeví v nových Hvězdných válkách a italská herečka (Zázraky, Pohádka pohádek) zde vytvořili pár v New Yorku, jehož manželská idyla skončí s narozením prvního dítěte.
Citlivá Mina je po promluvě s kartářkou přesvědčena o jeho výjimečnosti a nadpřirozených schopnostech pro konání velkých činů. Snaží se proto syna ochránit před údajnými škodlivými vlivy okolí. Nevychází s ním ven a dopřává mu pouze veganskou a bio stranu. Následkem alternativního způsobu výživy trpí dítě podvýživou a neroste. Chřadne i Mina a pomalu se ztrácí před očima.
Racionálně uvažující Jude chce být zprvu k manželčiným metodám otevřený. Pak se snaží najít nějaké kompromisní řešení (přikrmování dítěte), ale když vidí, že ho Mina není v reálu ochotná přijmout, pokusí se spolu se svou matkou (Roberta Maxwell) zachránit synův život tím, že ho zbaví matčina vlivu na něj.
Psychothriller, vzdáleně připomínající Polanskiho Rosemary má děťátko, byl natočen podle románu italského spisovatele Marca Franzosa Indigové dítě. Režie s hitchcockovskou přesností dbá o detailní vystižení charakterů, pozvolna gradující napětí a vzájemné doplnění obrazu a zvuku (smyčcová hudba Nicoly Piovaniho).
Italský režisér Saverio Costanzo (1975) debutoval filmem Soukromé (2004), za nějž získal Zlatého leoparda na MFF v Locarnu a Donatellova Davida pro nejlepšího nového režiséra Itálie. Následující snímek Na mou paměť (2007) byl zařazen do hlavní soutěže na MFF v Berlíně. V roce 2011 uvedl karlovarský festival v sekci Horizonty jeho drama Osamělost prvočísel (2010).
Hladová srdce natočil za méně než milion eur. Oku nelahodící úhly kamery (rybí oko) vyvolávají pocit stísněnosti a úzkosti, který je ještě umocněn tím, že v sázce je osud bezbranného dítěte. Rodiče se nemohou shodnout na jeho výchově a především výživě, což vede k paralýze jejich vztahu. Počáteční slovní neshody gradují do otevřeného a čím dál vyhrocenějšího konfliktu, který ve filmovém ztvárnění nabírá až hororové povahy.
Ve znepokojující podívané vás zaujme hlavně čistotou posedlá neurotička Mina, jež svou scestnou úzkostlivostí málem zahubí vlastní dítě. Nepochybně ho miluje, ale díky svému vyšinutému stavu není schopna posoudit, co mu může ublížit. Informace o výživě dítěte získává „z internetu“ a nedůvěřuje lékařským či vědeckým poznatkům. Jde o skvělou hereckou kreaci, za niž si Alba Rohrwacher po právu z Benátek odvezla hlavní hereckou cenu.
Vybíráme nejlepší filmy nebo seriály, které má smysl si pustit. Od thrillerů po romantiku, od válečných filmů přes sci-fi až třeba k nejlepším českým komediím. Nepřehlédněte ani Filmy na víkend, kde každý pátek doporučujeme zajímavé novinky na Netflixu, HBO a dalších streamovacích službách