Kapitoly článku:
Walesa: člověk naděje
r. Andrzej Wajda, Polsko 2013
Žijící legenda polské kinematografie, která v roce 2000 získala Oscara za celoživotní dílo, se rozhodla vypořádat s osobností a odkazem legendy politické. Spojení těchto dvou osobností se nabízelo, protože kdo jiný by měl přinést životopisný portrét Lecha Walesy než režisér Muže ze železa či Muže z mramoru.
Lech Walesa. Elektrikář v Gdaňských loděnicích a vůdčí osobnost srpnové stávky roku z roku 1980, která vedla k založení odborového hnutí Solidarita, v jehož čele stanul. O tři roky později držitel Nobelovy ceny za mír. Po pádu komunismu v Polsku první svobodný prezident své země, kde tento úřad zastával v letech 1990-1995. Dnes mnohými kontroverzně vnímaná osobnost, s jejímž významem se snaží popasovat nejen historici.
Režisér Andrzej Wajda měl možnost Walesu poznat právě během srpnové stávky roku 1980, kdy tehdejší události zakomponoval do svého filmu Člověk z mramoru (1981). Ve svém novém filmu, který byl loni premiérově uveden na festivalu v Benátkách, se rozhodl zaměřit na stěžejní události z Walesova života a pominout ty méně důležité.
Důraz je proto kladen především na léta 1970-1989, kdy v osobě Walesy ukazuje nejen ikonu protikomunistického odboje a předáka polských odborů, ale i otce osmi dětí a manžela, potýkajícího se s běžnými existenčními starostmi, vyplývajícími z jeho politického působení.
Sám Wajda film, který vznikl podle scénáře převážně v zahraničí žijícího Janusze Głowackiho (Lov na mouchy) považuje za jakýsi vzkaz mladé generaci, která se o dle něj o politiku příliš nezajímá. Říká, že už je starý (v březnu oslaví osmaosmdesáté narozeniny) a že cítil povinnost natočit film o Walesovi, zvlášť když se k tomu nikdo jiný neodhodlal.
I když ho s Walesou pojí dlouholeté přáteltví, nesnažil se ho vylíčit jen kladně. Přibližuje chvíle, kdy sám o sobě pochyboval, musel dělat kompromisy a také těžkosti, se kterými se potýkal, když byl kvůli svým aktivitám vyhozen z práce a musel živit osm dětí. Dotýká se i jeho údajné spolupráce se státní bezpečností.
Sám Walesa po soukromé projekci zmínil, že mu nebylo příjemné, že ho jeho představitel Robert Więckiewicz (Temný dům, V temnotě) v některých scénách ztvárnil jako domýšlivého chvástala a fanfaróna. Walesův syn a europoslanec Jaroslaw pak uvedl, že film jeho otce zlidštuje.
Na odpověď, zda Andrzej Wajda stvořil patetický pomník nebo dílo, které se snaží pravdivě zachytit Walesovu rozporuplnou osobnost, si počkáme do začátku dubna.