Kapitoly článku:
Pohádka pohádek
r. Matteo Garrone, Itálie / Francie / Velká Británie 2015
Režisér syrové mafiánské fresky Gomora a satirické Reality Show, které byly obě oceněny Velkou cenou poroty na festivalu v Cannes, Matteo Garrone (1968) tentokrát opustil současnou realitu a vydal se do světa pohádek, jak je na počátku 17. století zapsal neapolský básník Giambattista Basile.
Z jeho díla Lo cunto de li cunti, z něhož později čerpali všichni slavní pohádkáři, vybral tři pohádky, které umně propojil do fantaskní alegorie o šílenství a slabostech panovníků. Představuje nám zhýrale dekadentní svět vládců, v němž je silně akcentována jejich sexualita. Do hlavních rolí obsadil Salmu Hayek, Vincenta Cassela, Johna C. Reillyho a Tobyho Jonese.
V jeho prvním filmu, natáčeném v angličtině, servíruje obrazově i zvukově opulentní a uhrančivou pohádkovou podívanou pro dospělé, která má blíž k hororu nebo exploataci než k dětské fantasy. Režisér v ní hojně pracuje s estetickým smyslem pro krásu a ošklivost
Děj se odehrává v jihoitalské Apulii a zdejší hrady na skalách, vyprahlé pláně i hluboké kaňony dávají královským eskapádám neopakovatelné fantaskní pozadí. Příběhy se navzájem prolínají a postavy migrují z jednoho příběhu do druhého, aniž by výrazně ovlivňovaly jeho chod.
Ve třech sousedících říších tu v nádherných hradech a zámcích sídlí králové a královny, kteří mají různé slabosti, touhy a trápení. Vedle princů a princezen se tu vyskytují i divní živočichové a obludy, ať už jsou to obři, mořští draci, zbytnělé blechy a velcí netopýři, ale také čarodějnice, kejklíři nebo pradleny. Návrhy monster si nezadají s hollywoodskými spektákly, stejně jako provedení samotných vizuálních efektů.
V prvním příběhu se excentrický král (Toby Jones) obtížně vyrovnává s dospíváním své dcery Violet (Bebe Cave) a jejím budoucím odchodem za jejím manželem - obrem a tak „adoptuje“ blechu, kterou pod postelí vypiplá do velikosti hrocha. V druhém se sexem posedlý vládce (Vincent Cassel) v podhradí zamiluje do hlasu, který ale patří odporné ženě. Ve třetím neplodná královna (Salma Hayek) touží po dítěti a tak vyšle svého muže (John C. Reilly) pro srdce mořské obludy, které ji má pomoci otěhotnět.
Všední si tu podává ruku s nadpřirozeným, vznešené s vulgárním, surovost s něhou, dramatické s komickým. Ve volbě kostýmů se odráží i režisérovo malířské vzdělání: každý z příběhů stylizuje do odlišného kulturního období. Imaginace režiséra a jeho spolupracovníků vytvořila až barokně opulentní dílo s výraznými odkazy na dějiny umění a hudby, ale také s potutelnými postřehy o neměnných vlastnostech a chování lidí.