12 nej filmů roku 2016: Komiksové adaptace, fantasy a dobrodružné

Deadpool, Batman v Superman, Sebevražedný oddíl, Warcraft: První střet, Everest, Legenda o Tarzanovi, Kniha džunglí. První ochutnávka toho nejlepšího z letošní DVD a Blu-ray produkce.

S adventním časem a blížícím se koncem roku vám přinášíme náš pravidelný výběr nejzajímavějších a nejatraktivnějších filmových počinů, jež vyšly v roce 2016 na DVD a Blu-ray nosičích. Tyto tipy vám mohou posloužit jako vhodný dárek pro vaše blízké na Vánoce, nebo si jimi můžete sami udělat radost při doplnění vaší filmotéky. Mohou vám zároveň posloužit jako inspirace k tomu, na co se během vánočních svátků nebo po nich podívat a co vám třeba během roku uniklo.

V první části tohoto speciálu jsme se zaměřili na komiksové adaptace, fantasy a dobrodružné snímky. 

Komiksové adaptace


Deadpool

r. Tim Miller, USA, 2016

Deadpool (Ryan Reynolds) je ten nejmíň tradiční superhrdina ze stáje studia Marvel. Jak sám říká, je super, ale ne hrdina. Je to oprsklý, infantilní, vulgární, brutální a značně vyšinutý bývalý žoldák, který se kromě nekonečného žvanění vyznačuje zvráceným černým humorem, absolutním cynismem a pravidelným porušováním všech superhrdinských pravidel.

V souladu s předlohou zdůrazňuje svou fikční komiksovou podstatu a zábavně komentuje pravidla tohoto žánru. Sebereferenčně tak odkazuje nejen k sobě samému a universu, jehož je součástí, ale šířeji se zabývá i dalšími komiksovými látkami a popkulturou jako takovou.

Tvůrci si jeho prostřednictvím dělají legraci z fiktivního komiksového a filmového (Star Wars) světa a postav v něm (Samuel L. Jackson, Liam Neeson), stejně jako ze skutečného světa celebrit (Pamela Anderson, Justin Bieber). Nešetří ale ani sami sebe a studio 20th Century Fox, které film produkovalo.

Režisér filmu se v úvodních titulcích představuje jako přeceněný blb a postavy mají namísto jmen popisky typu „britský padouch“ nebo „zbytečné cameo“. Možným výtkám se vzdoruje upozorněním na to, že jde o vedlejší produkt X-Men série a že měli tvůrci k ruce menší rozpočet, než jejich marvelovští kolegové.

Než se stal Deadpoolem, byl Wade Wilson členem speciálních jednotek. Když mu lékaři diagnostikovali pokročilé stadium rakoviny většiny orgánů, podrobil se experimentální léčbě v rámci programu Weapon X, známého mezi x-menovskými mutanty.

Jejím výsledkem jsou nejen zmutované geny, větší síla a schopnost okamžitého hojení ran, ale i znetvořený vzhled, připomínající „varle se zubama“ nebo „avokádo, které mělo sex se starším avokádem“. Kvůli němu se nemůže ukázat před svou dívkou, tanečnicí a prostitutkou Vanessou (Morena Baccarin).

Wade se proto rozhodne pomstít doktorovi Freemanovi alias mutantovi Ajaxovi (Ed Skrein). Jeho stvořitel mu během operace a léčby připravil strašná muka a zbavil ho pěkného designu. A aby toho nebylo málo, jde mu po přítelkyni, kterou unese. Hnacím motorem se tak stane pomsta protivníkovi a poté záchrana dívky, což je klasická komiksová zápletka.

Osvěžující je způsob, jakým k ní debutující režisér Tim Miller přistupuje. Sází na kulometnou palbu nekorektních hlášek a na vztahovou chemii uprostřed party Deadpoolových společníků, kteří s ním tvoří jakousi dysfunkční rodinu.

Konverzační komedii, v níž se vedle sebe dobře doplňuje humor černý, cynický, jízlivý či absurdní, režisér kloubí s překvapivě funkční romancí a drsnou eRkovou zábavou, plnou krve, násilí a hromady mrtvol s prostřelenou hlavou nebo useknutými končetinami. V akčních scénách využívá množství vizuálních gagů, které doplňují slovní glosy.

Pokračování 2 / 12

Batman v Superman: Úsvit spravedlnosti

r. Zack Snyder, USA, 2016

Zatímco u Marvelů je svorníkovým bodem, k němuž se superhrdinové vztahují, vždy týmovka Avengers, u Warnerů, pod něž patří vydavatelství DC Comics, to bude dvoudílná Liga spravedlivých. Jejím režisérem bude Zack Snyder, který stál i za supermanovským Mužem z oceli.

BvS (Batman v Superman) na Muže v oceli jednak navazuje (odehrává se osmnáct měsíců po jeho událostech) a částečně se s ním i časově prolíná. Úvodní prolog časově koliduje s finálovým vyústěním Muže z oceli a objasňuje nám, jak došlo k nevraživosti dvou nejzásadnějších figur DC universa.

Po útocích vojsk generála Zoda na zemi se nikdo necítí v bezpečí a lidstvo znovu hledá odpověď na otázku, jaký typ hrdiny vlastně potřebuje. Supermana (Henry Cavill) jedni ho velebí jako Boha, druzí v něm vidí nekontrolovatelnou hrozbu, již je třeba zastavit. Není totiž jisté, zda nepřitáhne další útoky z planety Krypton nebo zda neobrátí svou sílu proti nevinným.

K těm, co upozorňují na rizika, spjatá se Supermanovým postavením ve světě, se řadí i rozhořčený Bruce Wayne (Ben Affleck), který přijíždí do Metropolis (které s Gotham City sousedé) a volá Supermana k odpovědnosti. Názorové neshody mezi Waynem a Kentem ohledně způsobu ochrany občanů chytře přiživí a poté využije ve svůj prospěch mladý sarkastický miliardář Lex Luthor (Jesse Eisenberg).

Ten názorně v praxi předvede platnost hesla, když se dva perou, třetí se směje. Z těla generála Zoda (Michael Shannon) vytvoří genetickou mutací nového a ještě nebezpečnějšího nepřítele pro lidstvo než byl on sám, Dommsdaye. Kvůli této hrozbě Superman s Batmanem zapomenou na své spory a položí základ velkého přátelství, které vyústí v založení Ligy spravedlivých.

Batman je tedy znovu představen, v temném nolanovském ladění, které Snyder přebírá a dovádí trochu do extrému. Ve snaze vymezit se proti odlehčené marvelovské zábavě buduje superhrdinský příběh trochu jako osudovou antickou tragédii, v níž není místo pro humor.

Jak Superman, tak Batman ukazují odvrácené stránky svých povah, jež souvisí s hlavním tématem filmu, jímž je korumpující charakter velké moci nad lidmi a možnost jejího zneužití. Což je snad nejtradičnější téma komiksových látek. Však to znáte, s velkou mocí přichází velká zodpovědnost.

Osudovému ladění odpovídá i herecké vedení obou hlavních postav, které režisér vykresluje jako zádumčivé (Superman) nebo naopak k hranici příčetnosti (Batman) posunuté nadživotní monumenty, které dostává do trochu umělé konfrontace.

Tvůrčí tým ale doplácí především na to, že se snaží do jednoho filmu trochu zkratkovitě nacpat další reboot či origin Batmana, pokračování Muže z oceli, střet dvou superhrdinů, jež by měli stát spíš po svém boku, představení základu Ligy spravedlivých i nového záporáka Doomsdaye. Ale ani na ploše dvou a půl hodin se jim nic z toho nedaří pořádně a film tak působí spíš jako intro k oné Lize spravedlivých.

Pokračování 3 / 12

Captain America: Občanská válka

r. Anthony Russo, Joe Russo, USA, 2016

První díl Captain America: První Avenger přišel s kombinací vlasteneckého patosu, romantiky a pulpového dobrodružství, zasazeného do časů druhé světové války. Dvojku Návrat prvního Avengera prodchlo režijní duo bratří Russoových paranoidní atmosférou konspiračních thrillerů sedmdesátých let.

Té propadl i nejpatriotičtější a nejidealističtější ze všech Avengerů Kapitán Amerika. Systém, jehož byl vždy ztělesněním, z něj udělal štvance, který nikomu a ničemu nevěří. Tato jeho zkušenost se promítá i do jeho rozhodování ve třetím díle.

Steven Rogers (Chris Evans) alias Captain America v něm vede nově zformovaný tým superhrdinů, který se i nadále snaží ochraňovat lidstvo. Při jedné z rutinních misí však dojde k nešťastnému incidentu, který se neobejde bez obětí na civilním obyvatelstvu.

Po předchozích masakrech v New Yorku, Washingtonu či Sokovii jde o poslední kapku nespokojenosti s jejich činností, která v očích veřejnosti a jejich politických zástupců nastoluje otázku, kdo bude hlídat hlídače. Americká vláda a další postižené země vytváří tlak k utvoření komise pod záštitou OSN, která by dohlížela a řídila tým superhrdinů. Právě ona by pevně určovala, kdy a kde mají Avengers zasahovat a kdo je odpovědný za případné škody jimi způsobené.

Smlouva s OSN ale rozdělí Avengers na dva tábory. Na ty, kteří souhlasí s tím, že se budou zodpovídat nějakému vládnímu orgánu a ty, kteří hájí svou nezávislost na politickém establishmentu. Představitelem prvního názoru je překvapivě individualistický Tony Stark / Iron Man (Robert Downey Jr.). Představitelem druhého neméně překvapivě (i když) dosud politickému systému loajální Captain America.

Tým Avengers je rozhádán, přibírají se noví členové a povolávají se zpět ti již ozkoušení. Vytváří se nová spojenectví, stará se rozpadají. Někdo lavíruje mezi oběma partami, protože nechce dopustit, aby mezi nimi vznikl nevratný klín. A spíše v pozadí stojí hlavní záporák, plukovník Helmut Zemo (Daniel Brühl), který s mistrnou psychologickou taktikou tento konflikt přiživuje.

Názorový střet Iron Mana a Kapitána Ameriky je soubojem principů, který vypovídá něco o povaze přátelství i způsobech ochrany dnešního světa. V Občanské válce jde o obojí. O ideový střet i o souboj o duši Buckyho Barnese alias Zimního vojáka (Sebastian Stan). Avengers jsou rozpolceni a začnou si jít po krku. Ale nikdy ne tak, aby po jejich srážkách zůstávali mrtví ve vlastních řadách. Jde spíš o souboj emocionální, jak o tom svědčí finále s trojicí Tony, Steve a Bucky.

Akce má kontaktní, fyzický charakter. Od úvodního bondovského prologu, přes takřka taneční souboj dovedností obou táborů na letišti až po komorní emotivní finále se tvůrci snaží, aby dynamické scény působily co nejpestřeji. Thrillerová sevřenost předchozího dílu mě oslovila víc, ale chápu ono opulentnější vykročení směrem k Avengers 2.5 , jak se třetímu dílu Kapitána Ameriky někdy přezdívá.

Pokračování 4 / 12

X-Men: Apokalypsa

r. Bryan Singer, USA, 2016

V ději se nehraje o nic menšího než o záchranu světa. S jeho podobou v osmdesátých letech minulého století není spokojen En Sabah Nur alias Apocalypse (Oscar Isaac). Historicky první a nejsilnější z mutantů marvelovského světa X-Menů, který se rozhodne současnou civilizaci zničit a na jejích troskách vystavět novou, lepší. V ní by mutanti znovu zaujali privilegované místo.

Na svou stranu z řad mutantů získá čtveřici následovníků, tzv. jezdců apokalypsy (obdoba těch biblických). Vedle Magneta je to Storm (Alexandra Shipp), Angel (Ben Hardy) a Psylocke (Olivia Munn). Jakmile se Raven (Jennifer Lawrence) dozví, že se Magneto dostal pod Apocalypsovu moc, s pomocí Profesora X stane v čele týmu mladých X-Menů.

Děj Apokalypsy se odehrává v roce 1983, tedy deset let po událostech z Budoucí minulosti. http://avmania.e15.cz/x-men-budouci-minulost--recenze-filmu Mutanti se po vzoru trojky Kapitána Ameriky musí nejdříve mezi sebou střetnout, aby si pak uvědomili, na čí straně vlastně stojí. V Občanské válce šlo o střet uvnitř týmu superhrdinů, spočívající v rozdílném přístupu k otázce Kdo bude hlídat hlídače, v X-Men: Apokalypsa jde o podobný ideový princip.

Ten je ztělesněn dvěma bývalými přáteli, Charlesem Xavierem (James McAvoy) a Erikem Lehnsherrem (Michael Fassbender). Každý z nich má svou pravdu, liší se jen v prostředcích, jak dosáhnout svého cíle. Oba si uvědomují determinaci svého původu, rozdílný je přístup, jak ke své genetické odlišnosti přistupují.

Bryan Singer v Apokalypse opět využívá ideový i vztahový antagonismus těchto dvou přátel i protivníků zároveň. Problémem je, že už značně mechanicky. To, z čeho tato série vždy čerpala, onen faustovský zápas o duši nejen Erika, ale i dalších mutantů, daný nejednoznačností a mírou poznamenání jejich charakterů, tu dostává podoby zrecyklované variace již viděného.

Erikova reminiscence na koncentrák v Osvětimi, jeho další příklon na stranu zla a odpuštění mu Charlesem za toto jednání, nábor nováčků, jejich traumata, hudební a stylové aranžmá scény s Quicksilverem. Připomíná to motání se v kruhu vlastních trademarků, k nimž se přidávají i ty vypůjčené odjinud.

Quicksilverovo zjištění, kdo je jeho otcem, připomene Star Wars, na něž se tu odkazuje i scénou, kdy jdou mutantí nováčci z kina z Návratu Jediho a sebereferenčně si utahují z toho, že nejhorší bývají v blockbusterových sériích trojky.

Je to v rámci X-Men universa sebeironická narážka na Poslední vzdor, ale platí to i pro Apokalypsu. V ní je vše, co zafungovalo v předešlých dílech, ale v jakési sterilnější, z hlediska režisérského přístupu unavenější nebo vyčerpanější podobě.

To, co na co Singer vždy sázel, psychologická prokreslenost postav a interakce mezi nimi, najednou ustupuje snaze o akční film, plný digitální destrukce. Singer si hraje na Rolanda Emmericha a je to škoda, protože síla jeho přístupu vždy vězela v něčem jiném.

Pokračování 5 / 12

Sebevražedný oddíl

r. David Ayer, USA, 2016

Sebevražedný oddíl je třetím přírůstkem DCEU (DC Extended Universe) a přichází s něčím na způsob konkurenčních marvelovských Strážců Galaxie nebo Deadpoola. Tedy s nekorektní podívanou, plnou postav s mezně vyšinutými charaktery, jež vypouští černočerné a vulgární hlášky.

Namísto následováníhodných maskovaných superhrdinů, kteří vědí, že s velkou silou přichází velká odpovědnost, tu máme jejich pravý opak. Vyvrhely, sociopaty, bezcitné a duševně nemocné kriminálníky, kteří se vyžívají v násilí, vraždění, mučení a psychickém teroru.

Tito temní antihrdinové jsou na svou morální zpustlost pyšní. Pojmy jako patriotismus nebo altruismus jim nic neříkají a tak se musí najít jiný důvod, jak je spojit dohromady. Vzhledem k tomu, že jde o vězně toho nejtěžšího kalibru bez naděje na propuštění, je jim slíbeno, že za úspěšné dokončení jejich misí jim bude zkrácen trest odnětí svobody.

Svět po smrti Supermana totiž znovu stojí před otázkou, jak se chránit před útočnými mimozemskými bytostmi. Superhrdinové došli a na skladě jsou k splnění tohoto úkolu jen superpadouchové, pochytaní budoucími členy Ligy spravedlivých (Justice League). Aby neutekli, jsou jim do krku naimplantovány dálkově ovládané miniaturní nálože, k nimž drží spouštěč velitel týmu Suicide Squad, plukovník Richard Flag (Joel Kinnaman).

Jeho zájem na misi, která tvoří ústřední zápletku filmu, je ale i ryze osobní. Na Midway City zaútočí pradávná nadpřirozená hrozba, která je spjatá s archeoložkou June Moon (Cara Delevingne), do níž je zamilovaný a jíž chce osvobodit od nezvané návštěvnice jejího těla, čarodějnice Enchantress.

Trend komiksových adaptací přicházet s čím dál morálně rozporuplnějšími a tím barvitějšími osobnostmi je naplněn, horší už je to se samotnou uvěřitelností jejich motivací i skutků. Od Sebevražedného oddílu se očekávalo, že se pokusí vzepřít blockbusterové šabloně a že zavrženíhodná sebranka zločinců předvede, proč je za takovou považována.

Nakonec ale zůstalo jen u jejich póz a prohlášení, jak jsou zlí a zkažení. Režisér a scenárista David Ayer měl zřejmě ambici více využít temných stránek jejich osobností, ale skončilo to u klasického obětování se ve prospěch celku a souboje dobra se zlem. Nebo dobře zla s ještě větším zlem.

Film příběhově odkazuje ke snímkům Tucet špinavců nebo Útěk z New Yorku. Zapamatujete si z něj kolážovité medailonky jednotlivých meta-lidí, kteří spíše než nebezpečné zločince připomínají drsňáky s citlivým srdcem, písničkový soundtrack, našlapaný hity, herecky i typově dobře vybrané představitele, několik hlášek a tempo filmu, které neumdlévá. Čekal jsem ale víc a jsem zvědavý, kdo se pokusí o odvážnější přístup, kde už nepůjde o napravené antihrdiny, ale o skutečné zlo ve službách dobra.

Pokračování 6 / 12

Fantasy


Warcraft: První střet

r. Duncan Jones, USA, 2016

Adaptace nejznámější strategické počítačové hry společnosti Blizzard Entertainment se chopil syn Davida Bowieho Duncan Jones (MoonZdrojový kód) Spolu se scenáristou Charlesem Leavittem se při výstavbě dějové zápletky inspiroval hrou Warcraft: Orcs & Humans (Orkové a lidé) z roku 1994.

S rozpočtem 160 milionů dolarů pak vytvořil výpravnou a trikově vypiplanou epickou fantasy, která se snaží podívané, vycházející z videoherního základu, etablovat na podobné pozici jako se dnes nacházejí komiksové adaptace.

Ve filmu vytváří jakousi slitinu všech různých mytologických vyprávění, jež nachází svůj odraz v dnešní popkultuře. Bere si prvky z antických bájí, středověkých legend, romancí i indiánek a propojuje je s moderní filmovou podobou fantasy žánru, tak jak jej známe z Pána prstenů, Harryho Pottera, Avataru, nových dílů Planety opic nebo seriálových dynastických válek ve Hře o trůny.

V úvodu krátce nahlédneme do říše orků Draenor a dozvíme se něco z její historie, abychom pochopili, co ji sužuje a proč hledá magický portál do jiných světů. Jde ale jen o nezbytné minimum a pak už se chvátá od situace k situaci v rozehrané bitvě mezi orky a lidmi.

Motivace orků jsou zřejmější, jejich charakteristiky oproti lidem hlubší a trikaři na nich navíc odvedli skvělou práci. Působí jako živí, jejich tělesná schránka je detailně propracovaná (kůže, svaly, žíly) a v mimice se díky hercům zračí jejich emoce. Nejpatrněji u Durotana (Toby Kebbell), u něhož by mohl zafungovat podobný efekt jako u postavy Gluma.

Jones ale postupuje jinak než Peter Jackson. Zatímco novozélandský tvůrce chtěl fantasy ságu podle Tolkienovy předlohy učinit co nejrealističtější, jeho britský kolega ji modeluje v intencích herní předlohy. Tedy jako rychlou, barvami a akcí hýřící podívanou, v níž se hráči - diváci posouvají mezi jednotlivými levely skokem. Dává tak víc najevo její umělý základ, což podporuje i vizuálním ztvárněním.

Děj sledujeme z pohledu obou stran konfliktu, přičemž rozvržení sil dobra a zla prochází napříč oběma tábory. A někdy i jednotlivců v nich. Najdou se v nich podněcovači bojů, zrádci i ti, kteří představují naději pro budoucí mír. Lidé jsou sice mírumilovní, ale klíčí v nich skryté zlo. Orkové jsou hrdý, oddaný, válečnický, ale také nešťastný národ, jehož domov přestává existovat.

Motivace lidí a orků jsou si velice blízké. Nechtějí se podřídit zlovolné autoritě, snaží se ochránit svou rodinu, lid a zemi, hledají domov i vlastní odpovědnost. Vzájemný respekt tu ale stojí proti zhoubné touze po moci. Duncan Jones k postavám přistupuje empaticky a k celé sáze s velkou úctou i snahou ukázat, jak moc je v ní zabydlený. To sice ocení znalec herní předlohy, ale méně už divák, který s ní obeznámen není. Příště by bylo dobré víc myslet i na něj.

Pokračování 7 / 12

Lovec: Zimní válka

r. Cedric Nicolas-Troyan, USA, 2016

Dlouho předtím, než byla zlá královna Ravenna (Charlize Theron) poražena Sněhurčiným ostřím, tiše sledovala, jak její mladší sestra Freya (Emily Blunt) utrpěla srdcervoucí zradu a uprchla z jejich království. Mladá královna, která má schopnost zmrazit jakéhokoliv nepřítele, strávila desítky let v odlehlém zimním paláci, kde trénovala legii smrtelných lovců. Včetně lovce Erica (Chris Hemsworth) a válečnice Sary (Jessica Chastain).

Když se ledová královna Freya dozvídá o smrti své sestry, nakáže svým zbývajícím vojákům, aby jí přinesli domů magické zrcadlo. Jí jako jediné zbývající kouzelnici, která dokáže ovládnout jeho sílu. Ale jakmile zjistí, že Ravenna může být vzkříšena z jeho zlatých hlubin, zkažené sestry začnou ohrožovat začarované království s temnou silou dvakrát větší, než království vidělo kdy předtím. Jejich svolaná armáda se stane neporazitelnou, pokud si vyhoštění lovčí, kteří porušili základní pravidlo své královny, nedokážou probojovat cestu jeden k druhému.

Film je prequelem a sequelem zároveň a časově se odehrává jak před událostmi Sněhurky a lovce (2012), tak po nich. Ravenna se objeví nejprve ve scénách z minulosti a následně bude v budoucnosti oživena s pomocí magie. Ukáže se, že právě ona je tou postavou, která hýbe osudy druhých. Včetně své sestry, která v jádru není tak zkažená, ale přesto se jí nechá postrčit k rozpoutání mrazivé války.

Před Sněhurčiným narozením může královna Ravenna bez obav diskutovat s kouzelným zrcadlem o tom, kdo že je na tom světě nejkrásnější. Starosti má jen s mladší sestrou Freyou, která je v očích Ravenny příliš měkká. Když ale Freya při tragické nehodě přijde o právě narozené dítě, promění se v Ledovou královnu, jejímž smyslem existence se stane dobytí celého světa. Kvůli tomu začne na svých taženích unášet děti a z nich pak vychovává nelítostné válečníky.

Takovými rekruty byli i Eric a Sara, kteří z řad bojovníků armády Ledové královny vybočují svými schopnostmi a také vzájemnou náklonností, jež se v téhle zemi považuje za největší zločin. Trestem pro Erika je ztráta Sáry a vyhnanství. Z něj vede cesta přes porážku jeho bývalé velitelky.

Ta se však chystá zmocnit kouzleného zrcadla sestry Ravenny a s ním pak bude prakticky neporazitelná. Erikovi by se ho muselo podařit ukořistit dřív. Jenže jak může neobyčejný smrtelník uspět v souboji proti dvěma sestrám, z nichž jedna je nebezpečnější než druhá?

Silný ženské trojlístek v podání jedné známé (Charlize Theron) a dvojici nových postav (Emily Blunt, Jessica Chastain) se stává jedním z největších taháků filmu. Režíruje ho francouzský tvůrce vizuálních efektů a debutující režisér Cedric Nicolas-Troyan, který byl právě za práci na vizuálních efektech filmu Sněhurka a lovec nominován na Oscara.

Pokračování 8 / 12

Alenka v říši divů: Za zrcadlem

r. James Bobin, USA, 2016

Alenka v říši divů (2010) od Tima Burtona byla novou variací na slavný Carrollův román. Šlo vlastně o volné pokračování původního příběhu. Vliv studia Disney způsobil, že se tu režisér od pochmurně hravé poetiky svých starších titulů vydal směrem ke spotřebnější rodinné zábavě.

Morbidnost a černý humor tu vystřídaly přepálené, jásavě pastelové barvy, 3D, roztomilá mluvící zvířátka, různé miloučké podivnosti a až přílišné nadužívání digitálních efektů. Více než miliardové tržby zajistily Alence po šesti letech pokračování, na němž už se Burton podílí jen jako producent.

Režie byla svěřena Jamesu Bobinovi, který dvakrát bavil Mupety. Scénář, tak jako v případě jedničky, napsala na motivy pohádek Lewise Carolla Linda Woolverton (Kráska a zvíře, Alenka v říši divů, Zloba - Královna černé magie http://avmania.e15.cz/zloba---kralovna-cerne-magie-recenze-filmu).

Herecká sestava se vrátila skoro celá a nově k ní přibyl Rhys Ifans jako Kloboučníkův otec Zanik a Sacha Baron Cohen jako Čas. Čas je hlavní záporák a zvláštní stvoření, které je napůl člověk a napůl stroj. Právě on je strůjcem dějové zápletky.

Alenka Kingsleigh (Mia Wasikowska) několik posledních let kráčela ve šlépějích svého otce a plavila se na divokých vlnách světových oceánů jako mořeplavkyně. Po návratu do Londýna najde kouzelné zrcadlo a vrátí se do fantastické říše divů. Tam znovu potká své kamarády Bílého králíka (Michael Sheen), houseňáka Abosolema (Alan Rickman), kocoura Šklíbu (Stephen Fry) a potrhlého Kloboučníka (Johnny Depp).

Ten ale není tak docela sám sebou. Ztratil svoji velkolepou „svoucnost“, a tak Bílá královna Mirana (Anne Hathaway) posílá Alenku pro Chronosféru, kovovou kouli z Velkých hodin, která pohání veškerý čas. Alenka cestuje v čase do minulosti a potkává se v různých dobách jejich životů se svými starými přáteli i nepřáteli. Podaří se jí zachránit Kloboučníka dřív, než čas vyprší?

Začátek v ústavu pro choromyslné, kde se Alenka svěřuje doktorům se svými zážitky z předešlého dílu a poté odtud utíká, evokuje Snyderův Sucker Punch. Zápletka s časem, kdy se hlavní hrdinka noří do různých alternativních rovin bytí jednajících postav, nám může připomenout Počátek, eXistenZ nebo Matrix.

Cestování do minulosti pod dohledem Sachy Barona Cohena jako pána Času sází na bláznivý humor, 3D atrakce, pestrobarevné kulisy a poťouchlé postavičky. Tedy stejné ingredience jako jednička. Pokud se vám líbila, dvojka od méně hvězdného režiséra je tu pro vás.

Pokračování 9 / 12

Dobrodružné


Everest

r. Baltasar Kormákur, Velká Británie / USA, 2015

Islandský režisér Baltasar Kormákur (Severní blata, Hluboko) rekonstruuje skutečný příběh dvou horolezeckých výprav. Ty se v roce 1996 rozhodly zdolat nejvyšší horu světa Mount Everest. Při sestupu však expedice zastihla silná sněhová bouře, která způsobila během jednoho dne (11. 5.) smrt osmi členům obou výprav.

Přeživším členem jedné z těchto expedic byl i americký horolezec, novinář a spisovatel Jon Krakauer, který o této zkušenosti napsal knihu Peklo blízko nebe (1997). Scénář ale nečerpá jen z Krakauerovy knihy. Konzultantem filmu byl i další přeživší člen Hallovy výpravy Lou Kasischke, který svůj příběh popsal v knize After the Wind (2014).

Oněch výkladů je ale více a liší se v tom, jak jednotliví účastníci obou výprav nahlíží na individuální pochybení konkrétních osob. Scenáristé ale nemají ambici stavět se do role soudců. Bez hodnotících znamének předkládají strohý, až reportážní záznam událostí, které vedly až k osudnému střetu s nevyzpytatelnými přírodními živly, jež nás přesahují. Ale nejen s nimi. Protože příběh výstupu na Everest je i příběhem o tom, kde končí hranice lidských sil a možností.

V polovině devadesátých let minulého století se z místa pro několik vyvolených stala turistická atrakce, která přitahovala dobrodruhy všeho druhu, kteří si zde chtěli tuto hranici otestovat. Toho využívali profesionální horolezci, kteří se proměňovali v podnikavce ze zážitkových agentur, jež na Everest vodili i nezkušené amatéry, kteří si to mohli finančně dovolit.

Ze společnosti Adventure Consultants to byl pečlivý a svědomitý vysokohorský vůdce Rob Hall (Jason Clarke), z konkurenční Mountain Madness pak o poznání bezstarostnější Scott Fischer (Jake Gyllenhaal). Oba se už v základním táboře domluvili, že kvůli větší bezpečnosti svých klientů budou spolupracovat.

Jenže počasí je jak známo zrádné, a tak když došlo k náhlé změně směru a síly větru, boj o zdolání hory se změnil v boj o přežití. Stačilo drobné odchýlení od původní trasy, aby se najednou ve sněhové vichřici ukázalo, že cesta zpět přes příkrý sráz není dostatečně zajištěná. Že chybí lana, kyslíkové bomby, jídlo a nakonec i síly.

Členové výpravy odpadávají v důsledku otoku plic a mozku, když jim dojde kyslíková bomba, vyčerpáním, zmrznutím. Ty nejdramatičtější situace se odehrávají jakoby mimoděčně. Postavy, ztracené v šumění vichru, náhle nevstanou nebo zmizí.

Režisér k látce přistupuje subtilně, střízlivě, pokorně, realisticky. Nesnaží se z ní vydolovat cool podívanou v duchu Vertical Limit od Martina Campbella. Jeho pojetí se mnohem víc blíží dokudramatu Kevina Macdonalda Pád do ticha.

Díky citlivě použitému CGI, IMAX kamerám a 3D vytvořil dokonalou iluzi boje několika postav o život uprostřed náhlé bouře. Onen živel vystavuje nemilosrdný účet lidským snům a pošetilostem a ukazuje, jak si příroda na této planetě umí vzít poslední slovo.

Pokračování 10 / 12

V srdci moře

r. Ron Howard, USA, 2015

Americký scenárista, režisér a producent Ron Howard je v Hollywoodu považován za velice schopného a respektovaného řemeslníka, kterému nedělá problém podmanit si víceméně jakýkoliv žánr. Přesvědčit jsme o tom mohli ve snímcích jako Navždy a daleko, Noviny, Apollo 13 (2 Oscary), Čistá duše (4 Oscary), Těžká váha nebo dvojici adaptací románů Dana Browna.

Nejde o autorského režiséra nebo režiséra vizionáře, ale o vypravěče, který věrně a bez zbytečných exhibicí slouží látce, jíž se rozhodl ujmout. Pro tento typ režisérů je proto důležitý scenárista, který se daného tématu chopí a rozpracuje ho do co nejpřitažlivější podoby.

V případě filmu Rivalové se jím stal britský dramatik Peter Morgan. Ve filmu V srdci moře pak Charles Leavitt (Svět podle Prota, Krvavý diamant, Sedmý syn), jemuž pomáhala dvojice Rick Jaffa a Amanda Silver (Zrození Planety opic).

Jako předloha jim posloužila stejnojmenná novela Nathaniela Philbricka z roku 2000, v níž autor literatury faktu popisuje skutečnou událost, jež se odehrála v listopadu roku 1820. Tehdy posádku velrybářské lodi Essex z Nantucketu napadl obří vorvaň. Ti, kteří se zachránili, strávili v loveckých člunech devadesát dní uprostřed širého oceánu jižního Pacifiku.

Mezi přeživšími byl i nezkušený kapitán lodi George Pollard (Benjamin Walker), první důstojník Owen Chase (Chris Hemsworth), druhý důstojník Matthew Joy (Cillian Murphy) a mladý rybář Thomas Nickerson (Tom Holland).

Právě vzpomínky zestárlého Toma Nickersona (Brendan Gleeson), které vypráví spisovateli a autorovi Bílé velryby Hermanu Melvillovi (Ben Wishaw), tvoří rámcový příběh pro toto vyprávění. Sledujeme v něm, jak se členové posádky vyrovnávají nejen s monstrózním kytovcem, který smrtelně máchá velkou ploutví, ale i s hladem, žízní, žhavým sluncem a především sami se sebou a svými odlišnými povahami.

Pokračování 11 / 12

Legenda o Tarzanovi

r. David Yates, USA, 2016

Příběh potomka lorda Greystoka, kterého po tragické smrti jeho rodičů v Africe vychovala pralesní opice, asi každý zná. Děj Legendy o Tarzanovi se odehrává osm let poté, co Tarzan se svou láskou Jane odešel z džungle. V osmdesátých letech 19. století žije aristokrat John Clayton III (Alexander Skarsgård) v Londýně se svojí ženou Jane (Margot Robbie) po boku.

Dobové politické dění před jeho rodinný život, ovlivněný ztrátou dítěte před lety, postaví novou výzvu. John jako obchodní emisar parlamentu odjíždí do Konga, aby potvrdil nebo vyvrátil alarmující zprávy o stavu lidských práv v této zemi, které britský premiér (Jim Broadbent) dostává od americké strany.

Berlínská konference v roce 1884 rozhodla, že o správu nad Kongem se podělí Belgie se Spojeným královstvím. Belgie se v důsledku výstavby železnice a další infrastruktury ocitá na pokraji bankrotu a král Leopold II. chce z Konga vytěžit co nejvíc nerostného bohatství.

Za tím účelem vysílá do africké země svého vyslance, belgického kapitána Léona Roma (Christoph Waltz), který má ovládnout region a najít diamanty. Jeho expedice je ale přepadena a zmasakrována domorodým kmenem. Léon Rom jako jediný je kmenovým náčelníkem ušetřen.

Náčelník Mbonga (Djimon Hounsou), který ovládá a řídí území, na němž se nachází diamanty, využije Roma jako součást svého plánu, jak přivést zpět do Konga muže, s nímž má nevyřízené účty kvůli smrti svého syna. Tím mužem je lord Greystoke a Rom má výměnou za diamanty využít své diplomatické kontakty, aby se v zemi zpět objevil.

Děj se odehrává na pozadí skutečných historických událostí, kdy belgický král Leopold II. udělal z Konga svou kolonii a byl zodpovědný za masovou genocidu, při níž zemřely miliony lidí. Na jedné straně je třeba kvitovat, že scenáristé přicházejí se zpracováním tarzanovského příběhu, které se liší od těch předchozích. Skrze skutečné historické postavy i události se vyjadřují k rasové otázce a kolonizační vlně konce 19. století.

Je zde tedy znatelný posun od původní dobrodružné romance k dobrodružnému akčnímu filmu se společenským přesahem. Problémem je, že se tvůrci až příliš spoléhají na to, že diváci jsou obeznámení s tarzanovským universem a nedávají si moc práce s vykreslením motivací postav i jejich minulostí.

Film tak působí jako sequel Tarzanova originu, který nebyl natočen a který je ve velké zkratce vložen do svého pokračování. Chvílemi se zdá, že chce režisér tarzanovský mýtus dekonstruovat, pak se ho zase otrocky drží. Míchá červenou knihovnu, dobrodružný western s CGI zvířaty i politický komentář k útlaku v Africe, ale natolik neinvenčně, že se dostává někam na úroveň Johna Cartera. Tedy šestákového dobrodružství, které i přes rozpočet ve výši 180 milionů dolarů působí béčkově.

Pokračování 12 / 12

Kniha džunglí

r. Jon Favreau, USA, 2016

Kniha džunglí (1894-1895 ) je dvoudílná kniha dobrodružných povídek a novel, kterou napsal anglický spisovatel Rudyard Kipling, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1907. Jde o zvířecí epos v próze, jehož hlavní hrdinou je indický chlapec Mauglí.

Mauglího (Neel Sethi) po útoku lidožravého tygr Šer Chána (Idris Elba) na jeho vesnici zachrání vlčí smečka a vlčice Rakša (Lupita Nyong’o) se jej ujme. Samotářskému vůdci vlčí smečky Akélovi (Giancarlo Esposito) se to zpočátku příliš nelíbí, ale za chlapce se přimluví starý medvěd a učitel zákonů džungle Balú (Bill Murray) a černý pardál Baghíra (Ben Kingsley), ze kterých se stanou Mauglího vychovatelé a nejbližší přátelé.

Obávaný tygr Šer Chán ale moc dobře cítí jizvy, které mu způsobila lidská ruka a přísahá, že Mauglího zahubí. Jeho početná adoptivní rodina ho chce zachránit, a proto se rozhodne ho poslat zpět k lidem. Chlapec je tak nucený opustit jediný domov, který kdy znal. Vydává se na cestu, plnou sebepoznání, vedený pouze moudrým a přísným panterem Baghírou a rozverným medvědem Balúem.

Po cestě Mauglí potkává tvory džungle, kteří mu nejsou vždycky zrovna přátelsky nakloněni. Mezi nimi je i Ká, hypnotická krajta se svůdným hlasem (Scarlett Johansson), a prolhaný a marnivý opičí král Ludvík (Christopher Walken), který se snaží Mauglího přemluvit, aby mu prozradil tajemství překrásného, leč smrtonosného rudého květu: ohně.

Nového hraného zpracování Mauglího příběhů se chopilo studio Disney. Scenárista Justin Marks se inspiroval jak slavnou knižní předlohou, tak neméně slavnou animovanou muzikálovou disneyovkou z roku 1967. Režie se ujal Jon Favreau (Iron Man, Iron Man 2, Kovbojové a vetřelci).

Ten v dobrodružném vyprávění skloubil herecký výkon začínajícího amerického herce Neela Sethiho v úloze Mauglího s fotorealistickou počítačovou animací zvířat a prostředí. Film se skoro celý točil před modrým pozadím, ale přesto se počítačovým kouzelníkům podařilo vytvořit dokonalou iluzi džungle jako okouzlujícího a životem překypujícího místa.

Není v něm nouze o vzrušující dobrodružství, plné nebezpečí, rozpustilého humoru a emotivních momentů. V příběhu sirotka, vychovávaného v džungli, našel režisér téma, které v něm silně rezonuje. Neboť i on přišel v desíti letech o matku.

Speciál: Filmy, které musíte vidět

Vybíráme nejlepší filmy nebo seriály, které má smysl si pustit. Od thrillerů po romantiku, od válečných filmů přes sci-fi až třeba k nejlepším českým komediím. Nepřehlédněte ani Filmy na víkend, kde každý pátek doporučujeme zajímavé novinky na Netflixu, Max, Disney+ a dalších streamovacích službách.

Určitě si přečtěte

Články odjinud