12 nejlepších dramat roku 2019, která musíte vidět

4. ledna 2020
TWEET SDÍLET
12 nejlepších dramat roku 2019, která musíte vidět
Nikdy neodvracej zrak, Irčan, Joker, Sbohem, synu, Poslední večery na Zemi, Le Mans '66, Bolest a sláva, Narušitel systému. Čtvrté ohlédnutí za nejlepšími snímky, které se letos objevily v našich kinech nebo na streamovacích platformách.

Po českých a slovenských filmech,  připomenutí toho nejlepšího, co se v letošním roce objevilo v kinech v žánrových vodách akčních snímků, sci-fi, komiksových adaptací, hororů a thrillerů a dílu, věnovanému komediím, se v tomto čtvrtém přehledu zaměříme na filmová dramata, které by určitě neměly uniknout vaší pozornosti. Mnoho z nich má ocenění z nejvýznamnějších světových festivalů a nominace na Zlaté glóby, k nimž se určitě přidají i ty oscarové.


Nikdy neodvracej zrak

r. Florian Henckel von Donnersmarck, Německo / Itálie, 2018

Režisér oscarového dramatu Životy těch druhých se ve svém třetím celovečerním filmu inspiroval životem německého malíře a vizuálního umělce Gerharda Richtera (1932) a jeho rodiny a vypravěčsky podmanivým způsobem se rozhodl natočit snímek o kostlivcích ve skříni nacistické éry a očistné síle umění.

Kariéru výtvarníka Kurta Barnerta (Tom Schilling) sleduje v průběhu třiceti let jeho života. Kurt v pěti letech se svou senzitivní tetou Elisabeth (Saskia Rosendahl) navštíví výstavu „zvrhlého umění“, která v něm probudí zájem o malířství. Po válce pak prokáže svůj talent a studuje výtvarnou akademii ve východoněmeckých Drážďanech.

Zde potkává Ellie (Paula Beer), která studuje módní a textilní design a Kurt v ní nachází lásku svého života. Aby jí mohl být blíž, nastěhuje se do domu jejích rodičů jako nový nájemník. Zde také poprvé potkává jejího otce. Prominentní lékař Carl Seeband s jejich vztahem zásadně nesouhlasí a snaží se jej jakýmikoliv prostředky zničit. To, co zatím nikdo z nich netuší, je skutečnost, že jejich životy jsou již dávno propojeny hrozným zločinem, do něhož byl Seeband za války zapleten.

Sám Richter se o tomto rodinném tajemství dozvěděl až ve věku sedmdesáti let díky bádání novináře Jürgena Schreibera. Minimálně na úrovni podvědomí ale o těchto temných stínech v tchánově minulosti tušil mnohem dřív. Filmový Kurt se o tom dozví z novin a vytvoří na základě fotografií koláž, v níž je vedle něho jako malého chlapce a jeho tety také otec jeho manželky. Právě tato koláž doktora Seebanda tak vyděsila.

V době, kdy své koláže Kurt tvořil, si nebyl vědom všech souvislostí, které v sobě zahrnovaly a které intuitivně přesto vyjevil. Dílo bez autora z originálního názvu filmu odhalilo tajemství a přineslo výpověď o věcech, kterých si jeho rozumové poznání dosud nebylo vědomo.

Tato obrovská moc umění, které nám přináší jinou úroveň vnímání než tu čistě rozumovou, spolu s jeho katarzní rolí, je ale jen jednou rovinou vyprávění. Otázky po smyslu, poznání a poslání umění se tu prolínají s úvahami o individualismu a pragmatickému konformismu, ať už v umění nebo lidském jednání a chování.

Velké dějiny se tu tak prolínají s těmi malými, osobními, rodinnými. A to bravurním způsobem na tříhodinové ploše, kterou ale díky vtažení do příběhu přestanete po čase vnímat. Je to snímek, v němž režisér dokázal s lehkostí odvyprávět velký epický příběh a nezbavil ho přitom jeho intimity.

Speciál: Filmy, které musíte vidět

Vybíráme ty nejlepší filmy nebo seriály, které má smysl si pustit. Od thrillerů po romantiku, od válečných filmů přes sci-fi až třeba k nejlepším českým komediím. Nepřehlédněte ani Filmy na víkend, kde každý pátek doporučujeme zajímavé novinky na Netflixu a HBO.

Témata článku: Filmy a seriály, Filmy, které musíte vidět, Recenze filmů, Trailer