Birdman
r. Alejandro González Iñárritu, USA / Francie 2014
Čtyři prestižní oscarové nominace (nejlepší film, režie, scénář, kamera) z devíti proměnila ve vítězství tato sebereflexivní satira, pomocí níž režisér Alejandro González Iñárritu vzkřísil hereckou kariéru Michaela Keatona a dal nový směr té své.
Ve svém pátém filmu nás zavádí do zákulisí divadelního a filmového showbyznysu a seznamuje nás s herci a lidmi okolo nich, kteří se snaží naplnit své ambice a ukázat světu svou kreativitu. Jedním z nich je i Riggan Thomson (Michael Keaton). Představitel ikonického ptačího superhrdiny Birdmana, který se v touze po charakterních rolích rozhodl tuto svazující komiksovou škatulku opustit.
Po více jak dvaceti letech od této chvíle se Riggan snaží vzkřísit svou pohaslou slávu. Věří, že mu k tomu může dopomoci realizace divadelní hry Raymonda Carvera O čem mluvíme, když mluvíme o lásce na Broadwayi. Tu Riggan režíruje, napsal si k ní scénář a hraje v ní hlavní roli. Produkuje ji jeho přítel Jake (Zach Galifianakis) a asistentku při jejím nastudování mu dělá jeho dcera Sam (Emma Stone), která se léčila s drogovou závislostí.
Pokud trochu sledujete hereckou kariéru Michaela Keatona, tak víte, že i jeho hvězdná dráha po spolupráci s Timem Burtonem na dvojici batmanovských příběhů trochu opadla. Iñárritu jeho hereckou kariéru ve svém autorském filmu přímo tematizuje a dává ji do souvislosti s tou Rigganovou.
Riggan se potýká se svou nejslavnější rolí nejen díky neustálým připomínkám kolegů, novinářů a fanoušků, ale i prostřednictvím hlasu a někdy i obrazu jeho superhrdinského alter ega. Tento hlas má ono typické chraplavé zabarvení, jež používal Keaton v Batmanovi. Ptačí alter-ego zároveň ztělesňuje kritický a současně posměvačný hlas pragmatického rozumu, který mu připomíná lepší časy jeho kariéry v komercionalizovaném světě Hollywoodu.
Herec se snaží tento hlas ze své mysli vytěsnit, ale nedaří se mu to, díky čemuž upadá do ještě hlubší existenciální úzkosti. Jeho snaha prosadit se na Broadwayi a vzkřísit nejen svou kariéru, ale i rodinné vztahy, naráží na limity jeho duševního zdraví i přebujelého ega.
Pokud znáte režisérovy předchozí filmy (Amores perros, 21 gramů, Babel, Biutiful), jistě vám neuniklo, že v nich takřka absentuje humor nebo nadhled. Birdman se z této linie vyděluje. Je divácky vstřícnější, což ale neznamená, že by Iñárritu nějak slevil z hloubky toho, o čem vypovídá. Naopak, v jeho lavírování mezi tragickým a komickým se nejlépe zračí to, jakým způsobem vypovídá o hereckém údělu, o ošidnosti nálepek komerční a umělecké či vysoké a nízké.
Herce jako zástupce umělců Iñárritu nijak neadoruje, ale ani neshazuje. Ukazuje je jako jedince s touhou po uznání i sebeuznání. Jejich manýry, vrtochy, posedlost slávou, sebevzhlíživost, hraní si na pravdu, zranitelnost, to vše nám předestírá s odzbrojující upřímností.
Tvůrčí proces zkoušení hry a veřejných generálek je ukázán jako kolotoč, v němž zapomenete, kdy se jeden den přelévá do druhého. Hlava kvůli nervozitě, napětí a absenci spánku pracuje jinak než obvykle a snadno se pak může stát, že se vaše duševní rovnováha vychýlí někam, kde to může být pro vás nebezpečné. Zvlášť když už předtím nevykazovalo vaše duševní zdraví zrovna stabilitu.
Režisér film postavil na hře kontrastů, v níž najdeme jak satirický výsměch lidské pošetilosti, tak soucit s ní. Kdo bude chtít, může jeho dílo pojmout jako psychologické drama, stejně jako sebereflexivní pohled do zákulisí showbyznysu a procesu umělecké tvorby. Podaný navíc exkluzivní a s obsahem vyprávění korespondující formou.
Vybíráme nejlepší filmy nebo seriály, které má smysl si pustit. Od thrillerů po romantiku, od válečných filmů přes sci-fi až třeba k nejlepším českým komediím. Nepřehlédněte ani Filmy na víkend, kde každý pátek doporučujeme zajímavé novinky na Netflixu, HBO a dalších streamovacích službách