Filmy životopisné, animované, sportovní, rodinná melodramata, filmová klasika - to najdete v dalším přehledu nejzajímavějších filmových titulů.
Co dál, doktore?
(r. Peter Bogdanovich, USA 1972)
Plachý profesor muzikologie, dr. Bannister (Ryan O'Neal), cestuje se svou ukňouranou snoubenkou Eunice (Madeline Kahn) na muzikologickou konferenci do San Francisca, kde by rád od bohatého mecenáše získal příspěvek na svou práci. Snoubenci bydlí v oddělených pokojích, což způsobí řadu nedorozumění. Stejně jako několik naprosto stejných kufrů, patřících ovšem různým majitelům. V jednom z kufrů jsou totiž ukradené klenoty. Díky tomu se zde náhodně seznámí s velmi temperamentní a excentrickou dívkou Judy (Barbra Streisandová), do níž se zamiluje.
Peter Bogdanovic (Terče, Poslední představení, Papírový měsíc) natočil vynikající ztřeštěnou zábavu, jež ctí zákonitosti všech screwballových komedií. Především pak konverzačního klenotu Howarda Hawkse Leopardí žena (1938) s Cary Grantem a Katharine Hepburn, od něhož přebírá postavy i příběh. Aniž by šlo o remake.
Situační komika crazy komedie o záměně čtyř kufříků přechází v poctu němým groteskám s jejich ikonickými gagy. Dojde tak na nosiče skla, přecházejícího rušnou křižovatku, šlehačkovou bitvu i čínského draka, ujíždějícího ulicemi San Francisca. Na konci pak určitě potěší odkaz na O´Nealův nejslavnější film Love Story.
Pokud máte rádi parodické žánrové pozdravy Mela Brookse (Ohnivá sedla, Mladý Frankenstein, Němý film, Závrať naruby), neměli byste vynechat i tuto poctu bláznivým komediím třicátých let.
Rozhovor
(r. Francis Ford Coppola, USA 1974)
Mezi prvním a druhým dílem mafiánské ságy Kmotr natočil Francis Ford Coppola (Apokalypsa, Drákula) jeden ze svých nejoblíbenějších snímků. Jedná se o komorní psychologické drama s Genem Hackmanem v hlavní roli experta na bezpečnost a dohled Harryho Caula, jehož optikou děj sledujeme.
Scénář filmu napsal Coppola již v roce 1966, ale prostředky na něj získal až po Kmotrovi. Snímek vyhrál v roce 1974 na filmovém festivalu v Cannes Zlatou palmu a byl nominován na tři Oscary.
Děj se točí kolem odposlechu zdánlivě nezajímavého rozhovoru mileneckého páru v parku, jenž Harry zaznamená. Ve snaze zabránit tragédii, k níž by jeho práce mohla vést, se nechává zaplést do víru událostí, při nichž se z lovce stává kořist.
Ačkoliv může základní dějová linka evokovat thrillerový příběh, není tomu tak. Tempo filmu je poklidné a pomalu gradující. Tím stupňující se napětí získává na intenzitě a sugestivnosti.
Film je především detailním portrétem monotónního života špicla, který naslouchá životům druhých, ale svůj vlastní se bojí žít v obavě z toho, aby nebyl prozrazen. Jeho tísnivou atmosféru podkreslují temné tóny klavíru.
Salvador
(r. Oliver Stone, USA 1986)
Dvaačtyřicetiletý novinář Richard Boyle (James Woods) informuje v roce 1980 o občanské válce v malé středoamerické zemi při pobřeží Tichého oceánu El Salvador. Vláda prezidenta Duarta bojuje za podpory USA proti levicové revoluční Frontě národního osvobození Farabunda Martího. Její stoupenci jsou likvidováni eskadrami smrti, řízenými armádou. Richard Boyle prožívá boje z bezprostřední blízkosti a stává se dokonce svědkem zavraždění arcibiskupa Romera. Po těchto zkušenostech se rozhodne uprchnout se svou přítelkyní Marií (Elpidia Carrillo) do Kalifornie.
Oliver Stone (Wall Street, JFK, Takoví normální zabijáci) přišel v roce 1986 do kin s hned dvěma filmy, přičemž ten první zůstal trochu neprávem ve stínu toho druhého. V tomto případě čtyřoscarové Čety. Salvador získal nominace dvě, za scénář a pro herce v hlavní roli Jamese Woodse.
Woods zde ztvárňuje válečného fotoreportéra, jehož poznání stvrzuje známou pravdu, že je jedno, jaký diktátor je zrovna u moci, ale že na ozbrojené konflikty nejvíc doplácí obyčejní lidé. Levicově orientovaný režisér prostřednictvím jeho osoby obžalovává politické a vojenské vměšování vlády USA do cizích zemí, jež se vydává za humanitární vývoz demokracie.
Oliver Stone na tento film dlouho nemohl sehnat finanční prostředky. Vzal si proto hypotéku a do zástavy dal svůj dům. Zachránil jej až britský producent John Daly, jemuž nabídnul, že film zrežíruje bez nároku na honorář. Další obtíží se však stala distribuce filmu, protože bylo těžké sehnat někoho, kdo by byl ochotný film propagovat po celých Státech.