Will Ferrell překvapuje v novince Marca Forstera coby úředník, který bere osud do svých rukou poté co zjišťuje, že se stal postavou příběhu, který kdosi právě píše. Půjde o tragédii nebo komedii?
Zaměstnanec daňového úřadu Harold Crick žije stereotypní a přesně nalinkovaný život, tvořený počty a tristně neměnnými rituály. Svou existenci i svět okolo něj si zvykl vměstnat do číselné podoby a moc o něm nepřemýšlet. To se změní ve chvíli, kdy prostřednictvím tajemného hlasu v jeho hlavě (spisovným a vzletným jazykem až příliš připomínající stylistiku literárních děl) slyší komentář k jeho vlastnímu nevzrušivému a předvídatelnému chování.
Zjišťuje, že je postavou v románovém příběhu, který právě kdosi píše a že jeho figura má záhy zemřít. Když nepomůže psychiatr vyhledá literárního teoretika, s jehož pomocí se snaží přijít na to, kdo ze současných autorů by mohl být strůjcem jeho trudného osudu. A my paralelně sledujeme neurotickou spisovatelkou, která deset let zápasí s nedopsaným a možná nejlepším dílem své kariéry. Ovšem aktuální tvůrčí blok ji znemožňuje vymyslet kloudnou smrt hlavního hrdiny – daňového kontrolora Harolda.
Dochází k prolnutí dvou světů, jež se takto fatálně střetávají jen velmi zřídka, světa autora a jeho literární postavy, světa reality a fikce. Nebohý a zoufalý Harold se rozhodne o svůj osud bojovat tím, že konečně začne jednat i žít. Při běžné kontrole se seznámí se sympatickou neplatičkou části daní a s ní objevuje pro něj dosud neznámý svět emocí. Děj je situován do dvou rovin, jež se setkávají až v poslední třetině filmu – do té doby se jedná o dva samostatně separované celky, které se prolínají hlasem, jenž hlavní postava slyší.
Milou atmosféru snímku dotváří humor
Film Marca Forstera (Ples příšer, Hledání Země-Nezemě) působí velmi svižně a svěže a vyniká vypravěčskou i vizuální nápaditostí. Základem je především scénář debutujícího Zacha Helma, který snese srovnání s opusy asi nejrafinovanějšího scenáristy současného Hollywoodu Charlieho Kaufmana. I film Horší už to nebude disponuje sympaticky zauzleným a neokoukaným příběhem se zvláštní atmosféru a osobitým humorem. Oproti Kaufmanovým scénářům, které mají pevnější a důmyslnější narativní základ, ale trpí občas překombinovaností a emoční odtažitostí, míří Horší už to nebude spíše než na hlavu tak na srdce.
S Adaptací jej spojuje téma tvůrčího bloku jako výchozího momentu vyprávění, s Věčným svitem neposkvrněné mysli fakt, že za všemi scénáristickými důmyslnostmi a hrátkami s realitou se skrývá obyčejná lovestory. Právě romantická zápletka, vkusně balancující na hranici klišé, se stává nosnou dějovou linií a další součástí hry na žánrovou nejednoznačnost, kdy se rozvíjený příběh může v rukách jeho stvořitele zhoupnout ze situační komedie v melodrama.
Film končí happy-endem, jenž můžeme brát jako trochu vynucené nadbíhání divákovi. Ten touží po pohlazení a pocitu, že láska zvítězí nad ranami osudu. Stejně tak nelze u závěrečného rozuzlení nevnímat přiznanou sebeironi, pomoci níž se nám tvůrci snaží sdělit, že ví, že tím umělecká hodnota jejich, po artových filmech pomrkávajícího příběhu, klesá, ale oni nemají to srdce sprovodit ze světa své dítě. Slovy literárního vědce Gilberta: „Čím lepší konec, tím horší umění.“
Úsměvně milou atmosféru snímku dotváří humor, který není prvoplánově podbízivý, ale inteligentní. Vtipné dialogy, slovní a situační absurdity a literární styl vyprávění, doprovázený krásně zastřeným hlasem Emmy Thompsonové, vytvářejí kontrast k výtvarné stylizaci snímku, která prozrazuje režisérův hravý smysl pro detail a nadsázku. Hned ve slibném úvodu se na plátně zhmotňují různé gafy, přímky a početní operace, jež demonstrují Haroldovu technokratickou posedlost čísly.
Hudba ilustruje děj pomocí dobových šlágrů i vkusně užitého kytarového doprovodu, který zrcadlí Haroldovu snahu žít život konečně podle svého.
Chytré, hravé, pozitivní, dojemné
Nápaditý scénář i jeho vizuální zpracování je korunován sehraným hereckým týmem. Skvělému obsazení vévodí těžkotonážní a v Americe nesmírně oblíbený komik, který po Allenově Melindě a Melindě v roli Harolda opět zjišťuje, zda se život víc podobá komedii nebo tragédii. Will Ferrell překvapuje a dokazuje, podobně jako před ním Jim Carrey (Truman Show, Věčný svit neposkvrněné mysli) nebo Adam Sandler (Opilí láskou), když zůstaneme u žánrově spřízněných snímků, v nichž se realita prolíná s fikcí, že vedle zběsilého pitvoření zvládá i mnohem civilnější polohy.
Ukazuje úplně jinou tvář, než na jakou jsme u něj zvyklí, rozjívené výstřelky a úšklebky nahrazuje soustředěný, uměřený a srdečný herecký výkon, v němž má stejný prostor charakterní herectví jako jemný a nevtíravý humor. Ferrell se dokonale popasoval se změnami charakteru, jimiž prochází jeho osudem zmítaný kontrolor. Zpočátku působí jako novodobý Buster Keaton, strnule, bez mimiky, gest i emocí, jako nehybně dokonalá součástka systému, v níž jsou čísla důležitější než lidé. Na výrazu přidává postupně, s tím jak jeho pravidelnými rituály sešněrovaná osobnost s láskou taje a nachází radosti života.
Rovnocenné spoluhráče nachází takřka ve všech postavách hybatelů jeho osudem a na hercích je vidět, že si své role, podpořené jiskrně napsanými dialogy, zjevně užívají. Dustin Hoffman je v úloze profesora Literární teorie Julese Hilberta sebejistě chladnokrevným a cynicky věcným požitkářem, pro kterého je kniha víc než lidský život a samotný proces vyprávění a odhalování jeho skrytých i zjevných zákonitostí staví nad skutečný život. V tom je mu dost podobná i neurotická a depresivní spisovatelka Kay Eiffelová v podání tradičně výborné Emmy Thompsonové, která je nucena tváří v tvář své literární postavě poprvé v životě přemýšlet o odpovědnosti umělce vůči svému výtvoru.
Vedle zkušených hereckých matadorů se rozhodně neztrácí ani Maggie Gyllenhaalová, která s každým dalším snímkem potvrzuje, jak dobrý má čich na role. Její potetovaná, vládou opovrhující (daňový úřad od ní dostává dopisy s oslovením „Milé imperialistické svině“), ale dobrosrdečná pekařka a cukrářka Ana Pascalová, která vyměnila studia práv za malý krámek s pochutinami, jež přinášejí zákazníkům radost, prozáří každý záběr, ve kterém se jen mihne. Gyllenhaalová romanci koření svou vtipnou prostořekostí i okouzlující roztomilostí a vsadím se, že i ti, kteří nijak neholdují sladkému, dostanou po shlédnutí filmu chuť na bavorské cukrové sušenky s polevou, podávané z rukou cukrářky Any v jejím voňavém obchůdku.
Horší už to nebude je filmem, za jehož zdánlivě komplikovanou vyprávěcí strukturou, k níž existuje množství klíčů, se vynořuje chytré, hravé, pozitivní, dojemné a emocionálně působící vyznání lásky k vyprávění příběhů. V teple pokoje u domácího kina prozáří současné pošmourné dny a překvapí vás, ať už od něho budete čekat cokoliv.
DVD
Disk je vybaven kompletní češtinou, má jednoduché a přehledné menu, které nás vítá absurdní ukázkou z děje, doplněnou punkově přiostřeným hudebním podkresem, jež nás má navnadit na celkové ladění snímku. Dabing filmu je kvalitní, i když malinko uhlazený a některé jiskřivé slovní výměny (hlavně u postav ztvárněných Dustinem Hoffmanem a Maggie Gyllenhaalovou) si lépe vychutnáte díky titulkové podpoře.
Českou podporou jsou vybaveny i bonusy, které tvoří kromě upoutávky na horor Prokletí domu slunečnic a nezbytného traileru dva krátké a nepříliš zajímavé pohledy do zákulisí natáčení Forsterova filmu. V rozhovorech, které nezapřou svůj promo účel, se pak během necelých pětadvaceti minut představí všech pět hereckých hvězd snímku, aby pohovořili o charakteru svých postav a spolupráci s kolegy. Jejich pohled doplňuje režisér, scenárista a producentka Lindsay Doranová, která se rozhovoří o komickém talentu Emmy Thompsonové, již většina diváků vnímá jako vážnou a charakterní herečku z dobových filmů jako Howards End.
Horší už to nebude
Parametry DVD
- Čas: 113 minut
- Obraz: 16:9
- Zvuk: Česky DD 5.1, Anglicky DD 5.1,
- Titulky: české, slovenské
- Bonusy: rozhovory, ze zákulisí, z natáčení, trailer, upoutávka
- Distributor: HCE
- Cena: 399 Kč
| AVmania.cz hodnotí |
| film |   | 9/10 |
| zvuk |  | 8/10 |
| obraz | | 9/10 |
| bonusy | | 5/10 |
| DVD |   | 8/10 |