Pohádka Anděl Páně je původně televizní podívaná, vzniklá pro vánoční vysílací schéma České televize. Vyvedla se ale natolik, že šla v listopadu roku 2005 i do kinodistribuce. Následující rok jej ČT uvedla a film vytvořil rekord sledovanosti, když se na něj dívalo 2 731 000 diváků. Anděl Páně se zabydlel v srdcích diváků, kteří celovečerní debut Jiřího Stracha povýšili na asi nejpovedenější pohádku polistopadové éry.
Režisér Strach syndromu dvojky nepodlehl
Z filmu se stala novodobá sváteční klasika, takže není divu, že po jedenácti letech přichází její pokračování. Cesta k němu byla otevřená, protože model parťácké dvojice domýšlivého a nešikovného anděla a provokujícího poťouchlého čerta, kteří napravují hříšníky na zemi, není uzavřený a vybízí k dalším variacím.
Režisér Jiří Strach se ale pokračování dlouho bránil, poté zdůrazňoval, že pokud by na něj přistoupil, musel by se opírat o smysluplný scénář, který by jeho největšímu diváckému hitu neudělal ostudu. Syndrom dvojky, nastavované kaše je ve filmovém světě všeobecné známý a Strach mu nepodlehl.
Vyhýbá se totiž hlavnímu nešvaru všech sequelů a to přebujelé snaze trumfnout svého předchůdce měřítkem. Oním nabídnout všeho, co minule fungovalo, dvakrát tolik. V tomto je vzácně uměřený a zaměřuje se spíš na vylepšení vizuální stránky filmu.
Kouzelné lokace Českého Krumlova
Přeci jen první Anděl Páně vznikl pro televizi, u dvojky je znát, že se víc myslelo na diváka v kině. Film je výpravnější, má velmi pěkné kostýmy, dekorace a rekvizity a objevuje se v něm víc komparzistů a digitálních triků. Ten s rozestoupenými vodami je asi nejvýraznější.
Ona výpravnost ale není zas tak veliká jako třeba u další velmi zdařilé pohádky Sedmero krkavců z loňského roku. Pro potřeby vyprávění byl potřeba sevřenější tvar, jemuž epičnost dodává symfonická hudba Ondřeje Gregor Brzobohatého, v níž si velmi vkusně pohrává s motivy vánočních koled.
Kouzelnou atmosféru, zvoucí k návštěvě města, obstarávají potemnělé uličky Českého Krumlova, kde se spolu s nádvořím hradu v Ledči nad Sázavou, sloužícím pro scény na tržišti, natáčelo. Filmařům se za pomocí těchto lokací podařilo vytvořit iluzi zasněženého pohádkového města z konce 19. století.
Dickensovské sociální ladění
V tomto století žil a psal anglický romanopisec Charles Dickens, od něhož si scenárista Marek Epstein vypůjčil sociální ladění jeho zápletek. Chudá matka samoživitelka s dospívající dcerou, jíž vykořisťuje a současně nadbíhá vilný majitel krejčovské dílny, v níž pracuje, to je dickensovský upgrade, který díky hereckým představitelům dobře funguje.
Není se co divit. Hamižného kapitalistu Košťála hraje Bolek Polívka, který nebohou vdovu vydírá lhůtou na vyklizení bytu a své zaměstnance hrozbami výpovědi. Jeho nadávka „U sta jahelníků!“ v porovnání s tím, když se ve veřejnoprávním rozhlasu dostane do ráže prezident Zeman, působí cudně starosvětsky, jeho pojetí role se pak pohybuje na hraně přiznané ironické nadsázky a karikatury.
Milostná rivalita
Zkoušenou švadlenu Magdalenu ztvárňuje s půvabem jí vlastním Vica Kerekes, takže asi nepřekvapí, že právě ona se stane zdrojem sváru a milostné rivality mezi andělem Petronelem (Ivan Trojan) a čertem Uriášem (Jiří Dvořák). Jde o zalíbení pošetilé, které se stane zdrojem mnoha zábavných situací.
Zároveň má toto něžné i výbušně svárlivé zakoukání své limity. V závěru proto musí najít Magdalena lásku z tohoto světa. Děje se tak ale až příliš uspěchaně, i když to, kdo by mohl být jejím vyvoleným, se celkem nabízí při pohledu na obsazení filmu.
Milostná rivalita a s ní spojená ješitnost dodává špičkování mezi andělem a čertem novou dimenzi. S tím, jak Uriáš u sličné vdovy získává navrch, Petronel o to víc zuří. A když se takto chová, čerta baví o to víc ho provokovat a škádlit. Ivan Trojan a Jiří Dvořák jsou ve svých rolích dobře usazeni a jejich parťáctví v duchu buddy movie komedií jen zraje.
Jeden večer v roce to jde
Však to také není první film, na němž se spolu potkávají. A za většinou těchto jejich filmových setkání stál Jiří Strach. Dvojdílná Operace Silver A, mysteriózní krimi trilogie Ďáblova lest a Ztracená brána, televizní pohádka Šťastný smolař, černá komedie z normalizačních let Osmy.
K posledním dvěma, stejně jako k dalším televizním (BrainStorm, Svatojánský věneček) a filmovým (Vrásky z lásky) dílům Jiřího Stracha napsal scénář Marek Epstein. V Anděl Páně 2 vystřídal na pozici scenáristy Lucii Konášovou z jedničky a s Jiřím Strachem vytvořil příběh, který se tentokrát neodehrává v čase vánočním jako první díl, ale předvánočním.
Nápad se zasazením děje na Mikuláše je pro tvůrce darem z nebes, když vezmeme, odkud čert s andělem přicházejí. Kdy jindy se totiž může anděl s čertem pohybovat mezi smrtelníky zcela přirozeně a bez převleků než právě v předvečer svátku Svatého Mikuláše.
A zápletka, která se odehrává během jednoho dne, z toho těží. Městem chodí Mikulášové se svými pomocníky a mezi ně se snadno vetřou pravý čert s andělem, aniž by budili jakékoliv podezření. Děti vyslovují prostřednictvím rodičů svá přání, ale netuší, že stojí před někým, kdo opravdu zná seznam jejich hříchů. Jejich vyslovení z úst profesionálů malé uličníky pořádně vyděsí a před rodiči srovná. I proto jsou během oné noci rodiči tak žádaní.
Konkurenční mikulášský boj
Scenáristické duo ale nezůstává jen u tohoto nápadu. Pravého anděla s čertem, kteří dělají stafáž Anežce (Anna Čtvrtníčková) v převleku za Mikuláše, vystaví konkurenci falešných koledníků. Zatímco Petronel s Uriášem se domnívají, že jde o jejich kolegy z nebe, podvodníci je mají za nekalou konkurenci.
Oni podvodníci jsou ve skutečnosti zloději, kteří chtějí mikulášskou noc využít ke svým rejdům. Mikuláše v této trojici ztvárňuje Stanislav Majer, anděla Marek Taclík a čerta Pavel Liška. A protože konkurenční boj je neúprosný, volí tato trojice i takové prostředky jako je únos Anežky.
Anežka je dcerou Magdaleny, která chce své mamince výslužkou přispět na živobytí. Mikulášská noc je k takové „brigádě“ ideální příležitostí, holčička má ale smůlu, že je na to sama. Pomoc Petronela a Uriáše proto uvítá, oni zas věří, že se skrze ni dostanou k zatoulanému jablku z rajského stromu poznání dobra a zla. Kdyby si z něj nějaký člověk ukousl, mělo by to nedozírné následky.
A jak se to jablko v městečku ocitlo? Petronela v jeho službě u Nebeské brány pokouší čert Uriáš a výsledkem jejich tahanice je spadlé jablko poznání na zem. Pán Bůh (Jiří Bartoška) se hrozně rozčílil a pošle oba výtečníky, aby jej přinesli zpět. Pokud tedy nechtějí být proměněni v hvězdnou mlhovinu.
Anežka ono jablko najde, ale cesta k jeho návratu zpět se během předvečeru svátku Svatého Mikuláše zkomplikuje. Jablek je tu víc, stejně jako konkurenčních mikulášských partiček a zájemců o krásnou maminku Anežky. Osobní zájmy se začínají promíchávat s těmi božskými a cesta k nalezení lásky, přátelství, poznání sebe sama i schopnosti odpuštění bude ještě klikatá.
Vtipná hra s biblickými odkazy
Režisér Jiří Strach ji ale dovede vybavit velmi lidským rozměrem, byť se jedná o záležitosti božské. Vtipná hra s biblickou mytologií se rozehrává za pomoci situací, odkazů (Kladivo na čarodějnice) i dialogů. Služba u Nebeské brány připomíná činnost prověrkových komisí, apoštolové na schůzi řeší dluh za Poslední večeři.
Kocovina nebeských obyvatel je vysvětlována nácvikem na Silvestra u svatého Silvestra nebo vodou, proměněnou na víno. Když se Pán Bůh zlobí na Petronela za rozlité víno, říká, že on nikdy nic nerozlil. A Panna Maria (Klára Issová) mu oponuje s tím, co tedy byla tedy potopa světa?
Nebeský provoz má úřednický i mile domácký ráz, zabydlený spoustou postav, jež ztvárňují populární herci, režiséři, zpěváci a osobnosti veřejného života. Od Jiřího Bartošky jako Pána Boha, přes Josefa Abrháma, Veroniku Žilkovou, Matěje Hádka, Martina Hubu, Karla Smyczka, Lucii Bílou až po prezidentského kandidáta Michala Horáčka s účesem alá Ondřej Hejma. Jde vesměs o camea nebo epizodní role, která nacházejí svůj otisk i na zemi (Viktor Preiss, Marián Labuda).
Největší prostor vedle sehrané ústřední dvojky dostává osobitá Anna Čtvrtníčková a její zásadová filmová maminka Vica Kerekes. Vojta Dyk jako prodavač párků je postavou důležitou, která ale nedostává v příběhu prostor, který by ji měl náležet. Proto ono zakončení působí tak uspěchaně.
Náběh k další vánoční klasice
Co se oproti jedničce změnilo, je skutečnost, že se oba nebeští vyslanci musí na zemi mnohem víc spoléhat na sebe a svou schopnost improvizace a ne tolik na nadpřirozené schopnosti. S artefakty jako zlatý klíč od Očistce se zachází trochu nekonzistentně, stejně jako s celým systémem napravování hříšníků v Očistci. Dobře je to vidět na scéně s Herodem v podání Romana Luknára. Však také Petronel reptá na šéfa, že odpustí snad každému. Motiv odpuštění k vánoční pohádce s křesťanským podtextem patří. Ale i to, že zlo by mělo být potrestáno.
Jiří Strach přichází s pokračováním, které má šanci zasáhnout rodiče i jejich ratolesti. Prohlubuje to, co v jedničce fungovalo, tedy onu parťáckou chemii ústřední svárlivé dvojice a vtipné odkazy k biblické mytologii. A přidává dickensovský rozměr ústřední zápletky a kouzelnou scenérii zasněženého Českého Krumlova. První Anděl Páně před jedenácti lety se stal uctívanou vánoční klasikou, dvojka ji bude v diváckém přijetí následovat.
Anděl Páně 2
- Žánr: pohádka
- www.andelpane2film.cz/
- Česko, 2016
- Scénář: Marek Epstein, Jiří Strach
- Režie: Jiří Strach
- Hrají: Ivan Trojan, Jiří Dvořák, Vica Kerekes, Anna Čtvrtníčková, Jiří Bartoška, Bolek Polívka, Vojtěch Dyk, Pavel Liška, Stanislav Majer, Marek Taclík, Marián Labuda, Viktor Preiss
- Distribuce: Falcon
- Distribuční premiéra v ČR: 01. 12. 2016