Koss portaPro, legendární přenosná skládací sluchátka, se vzhledem k příznivé ceně těší stále větší oblibě. Koresponduje popularita se schopnostmi nebo jsme svědky nikoli vzácného přeceňování? Zvukovou kvalitu nelze upřít; za relativně nízký finanční obnos získáte vstupenku do Hi-Fi světa. Lze ale hovořit o kvalitě i v spojení s konstrukcí? Nemalé procento uživatelů se k portaPro chová s respektem a opatrností. U mě se jako v bavlnce rozhodně mít nebudou. Podstoupí situace simulující rozmary počasí v mírném pásmu, budou však nuceny odolávat i extrémním a občas až nereálným podmínkám. Rozlučte se s původní podobou sluchátek, crash test může začít.
| Fáze I.: Piky piky na babu, padám pořád na hlavu |
Výhody přenosných sluchátek jsou pravděpodobně každému posluchači dobře známy;malé rozměry, případně možnost složení, či jiné vlastnosti usnadňující splnění pohodlného poslechu na cestách. Menší část sluchátkové komunity si uvědomuje také hlavní nedostatky, lépe řečeno negativa doprovázející reprodukci v terénu. Jsou jimi nebezpečné situace, kterým bývají sluchátka chtě nechtě vystavována. Od relativně neškodných pádů z malých výšek do měkkého, přes nepříjemné dopady na pevné podloží, až po situace připomínající akrobatické létání. Odolala sluchátka náročným podmínkám, či platí okřídlené: ,,Poprvé a naposled“?
Nejprve jsem sluchátka nechal dopadat z výšky 1,5 m na povrch s anglicky střiženým trávníkem. Nestalo se nic neočekávaného, moment kontaktu se zemí sice doprovázel zvláštní srdcervoucí zvuk, ale ani 20 takových pádů nezapříčinilo žádnou újmu. Ze stejné výšky portaPro padala také na beton, nepříjemnost dopadu umocňovalo cinknutí, které oznamovalo setkání kovového hlavového mostu se zemí. I k tomuto testu se postavila doslova čelem a přežila, byť již s mírnými oděrkami. Zvukový charakter zůstal nezměněn.
Sluchátka stále drží pohromadě a už je pomalu na čase na tom začít něco měnit. Nasedl jsem spolu s pilotem do vyhlídkového letounu Cesna 172. Ne, nebojte, zase takhle zlé to nebylo. Sluchátka se sice proletěla, ale „pouze“ ze 3. patra panelového domu. Celkem absolvovala dva lety bez letištních poplatků. Destinací byla v prvním případě travnatá plocha, ve druhém betonový panel. S trávou si opět poradila na výbornou, nedošlo k žádnému viditelnému poškození ani chybné reprodukci. Za to panel z betonu napomohl k vytouženému výsledku. Plastová pouzdra s měniči povolila v kloubu a oddělila se od hlavní konstrukce. Kromě škrábanců na hlavovém mostu a pravé části se po opětovném složení neobjevila žádná vada v reprodukci či funkčnosti posunu mostu.
Závěr: Koss portaPro se mohou pochlubit překvapivou odolností proti pádům z malých výšek. Pokud nedojde k opravdu nešťastnému dopadu, přežijí maximálně s drobnými oděrkami.
| Fáze II.: Prší, prší, jen se leje |
Nejpravděpodobnějším živelným nepřítelem sluchátek bude voda v podobě dešťových kapek. Koss portaPro nejsou pro případ deště po konstrukční stránce (oproti např. intraaruálním modelům, které jsou alespoň částečně kryty boltcem) vhodně řešena. Otázkou zůstává, zdali kontakt vody s elektrodynamickými měniči způsobí nevratné následky nebo se po vyschnutí měniče vrátí do původního stavu bez změny reprodukce. Na zataženou oblohu a pár kapek čekat nebudu, využiji testovací místnosti s pracovním názvem „koupelna“.
Déšť simulovala hlavice sprchovacího zařízení s proměnnou intenzitou stříkající vody. Teplota vody byla regulovaná s ohledem na subjektivní pocit teploty vody dešťové. Nejprve hlavice produkovala rozptýlený proud vody, jenž měl simulovat mrholení. Vodu jsem nechal dopadat shora po dobu 2 minut.
Kromě navlhnutí molitanů a posetí sluchátek mikrokapkami se nic z vnější stránky nestalo. Také zkouška reprodukce proběhla na výbornou, ke změně zvuku oproti referenci nedošlo.
Pootočil jsem tedy hlavici a zintenzivnil proud až na sílu prudkého deště. Doba sprchování byla prodloužena na celé 3 minuty. Po uplynutí testovacího času, vyklepání vody a překonání nepříjemného pocitu v podobě nasazení zcela promočených molitanů, překvapen pozoruji enormní změnu reprodukce. Došlo k výraznému útlumu hlasitosti, absolutní ztrátě basové linie a zkreslení v oblasti středů a výšek - měničům jakoby došel vlivem vody dech. Následovala několika minutová procedura působení vlažného vzduchu z vysoušeče vlasů. Po řádném vyschnutí se reprodukce obnovila do výchozí podoby. Možným vysvětlením změny zvuku je přítomnost vody, která zabraňovala membráně adekvátně reagovat na příchozí zvukovou informaci.
Touha poznat, kam až mohu zajít, vedla moji ruku ke špuntu od vany a vodovodnímu kohoutku. Sprcha neuškodila, ale taková pětiminutová koupel si s kompromisy moc nezadá;domníval jsem se. Opakovala se stejná situace jako v předchozím případě. Ztráta basů, hlasitosti; slyšitelné zkreslení; zadýchání a po vysušení reprodukce bez újmy.
Závěr: Obava o poškození sluchátek vlivem krátkodobého působení dešťových kapek není opodstatněná, takže nemusíte při vodním přídělu z nebes spěchat s případným ukrýváním.
| Fáze III.: Mrzne, až praští |
V zimním období na sluchátka mohou působit sněhové srážky a teploty pod bodem mrazu. S prvním elementem by Koss portaPro neměla po úspěšném završení koupele pravděpodobně žádné problémy. Poradí si ale s mrazem? Při teplotě 0 °C za podmínek běžného atmosférického tlaku voda tuhne v led. A jak dokáže být ničivý, můžete vyzkoušet se skleněnou láhví zlatavého moku, kterou umístíte do běžné mrazničky. Po určité době voda začne měnit skupenství a nabývat na objemu, což ve finále povede k roztříštění skleněného obalu. Poradí si s tímto jevem citlivé ústrojí dynamického měniče?
Zaručený recept, jak si v letním parném dnu zchladit hlavu.
Levý měnič byl odsouzen k nikterak příjemné zkušenosti. Abych simuloval možnost zmrznutí sněhových srážek, které se po návštěvě např. vyhřáté místnost promění ve vodu, ponořil jsem ho celý na 30 s pod vodní hladinu. Pravý měnič podstoupil test pečlivě vysušený. Následně proběhla návštěva mrazicího boxu s teplotou přibližně - 15 °C po dobu jedné hodiny. Výsledkem byla efektní struktura ledu, jež pokrývala celou kostru. Přívodní kabel ztratil svoji původní pružnost a opakovaným otáčením z jedné strany na druhou, došlo k jeho nalomení. Největší překvapení se konalo při testování reprodukce. Vlivem zmrznuté vody v levém měniči došlo k absolutní ztrátě schopnosti přehrát zvuk, druhý měnič však „odolal“ a o zvukový přednes se snažil. Byť se jednalo o velmi slabý, zkreslený a basově chudý pokus.
Dáte si jeden speciální osvěžující drink?
Po vysušení se oběma protějškům vrátila síla. Na levém měniči řádění nízkých teplot zanechalo trvalé následky v podobě rezonujícího a místy praskajícího vykreslení hudební scény. Kolega na tom zůstal o něco lépe, od reprodukce zdravých sluchátek ho ale odlišovala nižší hlasitost, špatná basová odezva a umělý nádech.
Závěr: Mráz je nebezpečným nepřítelem především pro měnící ústrojí a částečně také pro přívodní kabel. Dlouhodobý pobyt v nízkých teplotách zapříčiní změnu charakteru zvuku a může mít trvalé následky.
| Fáze IV.: Stěhování Kossů do teplých krajů |
Účelem tohoto pokusu nebylo samozřejmě nic jiného, než urychlit proces rozmrazování a nastínit situaci, kdy sluchátka zůstanou dlouhou dobu ve spalujícím horku. Zpočátku měla posloužit plynová trouba, ale záření mikrovln bylo mnohem lákavější. S mírnou obavou jsem vložil k trestu smrti odsouzeného na otočný talíř a po ujištění, že dvířka opravdu plní svoji funkci, nastavil ohřev na 3 s.
Pozor: Do mikrovlnné trouby nepatří kovové předměty! Doma toto raději nezkoušejte.
Průběh zmiňovaných třech sekund měl následující průběh. Start. Záblesk. Plamen. Dým. Konec. Mikrovlny se od kovových částí odrážely a způsobovaly jiskření, plastové výlisky částečně ztratily na původní podobě a pryžový potah drátu se doslova rozpustil. Membrány neměly nejmenší šanci náročnou situaci přežít, takže v tomto momentě portaPro nevratně ztratila schopnost reprodukce.
Ke zjištění odolnosti plastu vůči působení vysoké teploty ze zjevných důvodů mikrovlnná trouba příliš nevyhovovala, a tak jsem se nakonec rozhodl pro rozehřátí plynové trouby. Sluchátka po celých 30 minut čelila na pečícím plechu extrémní situaci – 200°C teplotě. Výsledkem bylo zkroucení plastových výlisků především v oblasti komfortní zóny a pokračování procesu rozkladu pryžového obalu přívodního drátu.
S chutí do práce.
Závěr: Působením vysoké teploty došlo ke změknutí plastového materiálu a roztavení pryže, proto nedoporučuji sluchátka zapomenout v horkém počasí na slunci.
| Fáze V.: Když doživotní, tak doživotní |
V poslední fázi testu sluchátka již nehrála, neměla přívodní kabel, vzhled byl výrazně narušen, ale pořád ještě držela pohromadě. Zlé úmysly tomuto stavu dlouho nenechaly na pravdivosti. První se na řadu dostal kovový hlavový most, který jsem silou ohnul, a mušle tak dostal do polohy opačné původnímu stavu. Poté opět vrátil a tento proces opakoval několikrát ve snaze unavit kov. Spíše než k únavě kovu došlo k unavení mé osoby, jelikož most nebylo možno běžným způsobem zlomit.
Po uchopení v místě mušlí a výraznému zatažení, povolilo uchycení v komfortní zóně a ze sluchátek zůstalo pohromadě opravdu málo. Na úplný konec musela ještě čelit procházce a několika závěrečným skokům, které definitivně ukončily trápení.
Kdo si hraje, nezlobí.
Závěr: Pokud máte sluchátka, jež dle vás stojí za otestování, nemějte strach a kontaktujte mne nebo redakci. Zaručuji, že se nevrátí v původní podobě.
Otázka k diskurzu: Co mi v autorizovaném servisu Koss odpoví na otázku: „Nevíte, čím by mohlo být, že sluchátka přestala z ničeho nic hrát?“ Kdo bude nejblíže správné odpovědi, dostane pravý elektrodynamický měnič i s podpisem šéfredaktora. |
Pokus o špatný vtip?