Filmy se inspirují komiksy, lunaparkovými atrakcemi i počítačovými a konzolovými hrami. Není proto divu, že dvacet let od jejího uvedení na trh se dočkala filmové adaptace i populární herní série společnosti Electronic Arts Need for Speed. Zvlášť po mimořádném úspěchu série Rychle a zběsile.
Osmdesátková přímočarost
Převedení této arkádové závodní hry na filmové plátno se chopila společnost DreamWorks Pictures, takže mnozí očekávali, že se dočkají rozpočtově podobně velkorysé záležitosti, jako byl právě pětka a šestka Rychle a zběsile.
Tvůrci Need for Speed se ale se šedesáti miliony dolarů rozhodli vydat jinou cestou a vsadili spíš na realističnost a serióznost. Pochopitelně v intencích herní předlohy.
Zatímco Justin Lin poslední dva díly Rychle a zběsile vybavil tak velkou mírou nadsázky a přemrštěnosti, že je otázka, kam se série ve ztvárnění akce ještě může vyvíjet, aby už se nepodobala spíš sci-fi nebo komiksovým látkám, režisér Need for Speed Scott Waugh se vrátil někam k poetice akčních filmů osmdesátých let.
A to bez přiznané žánrové sebereflexe, již dnes ve snaze udržet se v kurzu nejvíce činí ti, kteří tento druh filmů pomáhali vytvářet (viz Expendables). Waugh natočil vysokorozpočtové béčko a to tak pitomé a plné klišé, že by i v těch osmdesátkách působilo jako pěst na oko.
Doba se proměnila a s ní i nároky diváků. Akční filmy se pod vlivem Nolanova pojetí komiksových adaptací staly mnohem více psychologizujícími záležitostmi, reflektujícími aktuální problémy současného světa (terorismus, sociální napětí v důsledku rozevírajících se nůžek mezi jednotlivými vrstvami společnosti).
Ti, kdo se rozhodli tomuto trendu vzepřít a dál nést prapor bezmyšlenkovité akční zábavy, k ní přistupují právě v odkazu na minulost se směsicí sebeironického pomrkávání na klišé, jež k tomuto žánru patří a snahy dovést tyto klišé co nejvíc ad absurdum. Právě proto, aby nemohli být obviňováni, že jejich vnímání světa se zaseklo někde ve studenoválečnických kategoriích dobra a zla.
Všechny dějové klišé, na něž si vzpomenete
Kaskadér, příležitostný herec (xXx, Torque: Ohnivá kola) a nyní i režisér Scott Waugh, který před dvěma lety debutoval mariňáckým dramatem Act of Valor, si ale s nějakou žánrovou sofistikovaností hlavu neláme a servíruje nám příběh, který obsahuje snad všechna dějová klišé, která si s podobným typem filmů jako Need for Speed spojujete.
Je tu tedy přítomný motiv pomsty za smrt kamaráda i nespravedlivého odsouzení za čin, který hlavní hrdina nespáchal. Stejně jako parta správných přátel, co vás v kritických chvílích podrží a z níž vyčnívá neustále hláškující černoch. Nebo blondýnka, kterou klaďas balí na kombinaci chlapeckého vzhledu a sytého chrapláku.
Scenáristé se s touto otřepanou sbírkou klišé nesnaží nijak pracovat a servírují nám předvídatelný děj, plný zdánlivě neuvěřitelných náhod. Ten se nám snaží namluvit, že pomsta se realizuje nejlépe za volantem, když svého soka porazíte v tajném závodě.
Kladný hrdina by se sice nikdy nesnížil k podobně nečistým praktikám jako jeho protivník, ale na druhou stranu mu nijak nevadí, že při jeho snaze rozdat si to s ním na férovku v oblasti, kterou oba vnímají jako stěžejní pro chlapácké měření sil (v tajném závodění nadupaných kár), jsou ohroženi civilisté i policisté. Ti druzí se snaží dodržovat zákon, když Tobey porušil podmínku pro propuštění z vězení.
Aby bylo hned od počátku jasné, kdo je kdo, musí mít ten zlý a bohatý na sobě černou koženou bundu. A tomu hodnému a chudému navíc přebral holku (Dakota Johnson), jež je shodou okolností sestrou toho mladíka, jenž na začátku při soupeření obou rivalů zemře vinou toho zlého. Odsouzen za zavinění jeho smrti je ale ten hodný.
Podraz
Ano, takto jednoduše a přímočaře to ve světě debutujícího scenáristy a producenta filmu George Gatinse funguje. Ten hodný se jmenuje Tobey Marshall a hraje ho Aaron Paul, jehož budete znát ze seriálu Perníkový táta, kde ztvárňuje úlohu Jesse Pinkmana. V Need for Speed vypadá jak moderátor Vlasta Korec po probuzení z dvoudenního flámu, který se snaží, aby jeho obličej co nejdřív splaskl, ale moc se to nedaří.
Tobey je automechanik a příležitostný závodník, který se snaží zachránit svou firmu a dílnu. Proto se dá dohromady se svým bývalým kamarádem a profesionálním ex-závodníkem NASCARu Dinem Brewsterem (Dominic Cooper), který mu přihraje zakázku na výstavbu upraveného Mustangu.
Dají si spolu závod, při němž zemře Tobeyho kamarád Pete (Harrison Gilbertson). Dino je díky svým kontaktům a lsti, již použil, z obliga a do vězení jde nespravedlivě odsouzený Tobey. Tam má dost času přemýšlet o pomstě.
Pomsta nechutná nejlépe za studena, ale na závodě
Po dvou letech se z vězení vrací domů a je připraven se Dinovi pomstít tím, že ho porazí v prestižním závodě s názvem De Leon. Pořádá ho tajemný miliardář Monarch (Michael Keaton), který o závodním světě mluví ještě vzletnějšími slovy než Vladimír Morávek o tom divadelním.
Aby se na něj dopravil, musí za 45 hodin překonat takřka celý americký kontinent od pobřeží k pobřeží. S nechtěnou společností v podobě policie a závodníků, kteří mají za Dinem vypsanou odměnu Tobeymu zabránit v tom, aby ke startu vůbec nastoupil.
Tobeymu pomáhají na cestě jeho přátelé a spolupracovníci z autodílny a doprovází ho rovněž Julia (Imogen Poots). Sličná Angličanka a zástupkyně sběratele aut, který propuštěnému vězni zapůjčil pro závod samotný i cestu na něj upravený Ford Mustang.
K ilegálnímu adrenalinovému klání skutečně dojde. Tobey na něj dorazí a bude v něm závodit s trochu jiným autem (Koenigsegg Agera R) než počítal. To se nakonec ukáže být klíčem k vyřešení toho, jak to bylo ve skutečnosti s Petovým úmrtí.
Chudší příbuzný Rychle a zběsile
Jak to dopadne, která dívka prozře, že se zapletla se špatným frajerem a kdo si půjde sednout do báně, na jak dlouho a za co je celkem nabíledni. Samozřejmě, ani poslední dva díly Rychle a zběsile nejsou žádnými scenáristickými veledíly, ale mají něco, co Need for Speed zoufale chybí.
Totiž efektní stylovost, přítomnou ve všech složkách vyprávění. Od záměrně přestřelených akčních scén, přes hiphopový soundtrack, atraktivní vizuální stránku, až po tu charismatickou dvojici testosteronových býčích šíjí Vin Disel - The Rock, která cedí ty správné a cool hlášky.
Need for Speed vypadá v sousedství svého staršího filmového bratříčka jako chudý příbuzný, který se přiživuje na jeho slávě. A vypůjčuje si motivy, které v něm fungovaly. Jasně, ani Dieselova parta nebyla nic originálního a pokukovala po té Clooneyho z Dannyho parťáků.
Našli se v ní ale členové, kteří měli svou osobitost, což se v případě té Tobeyho moc neděje. Ukecaný černoch, který umí pilotovat letadla i helikoptéry. Nerd, který se chová jak Mrkáček Čiko, kdykoliv se kolem něho mihne nějaká prsatá krasavice. Nevylepšuje to příliš ani Aaron Paul v roli Tobeyho. Topornost jeho projevu je přímo úměrná dutosti dialogů, které je nucen přednášet.
Velké plus za honičkové a závodní scény
Fanoušci herní série určitě namítnou, že dialogy jsou jen nezbytnou výplní akčních scén a měli by určitě pravdu, kdyby ve stotřicetiminutové stopáži tyto závodní scény hrály prim. Není tomu tak a proto, to co je možné u počítačové hry přeskočit kliknutím myši, si v kině musíme odtrpět.
Když už dojde na onen očekávaný řev motorů a pach spálených pneumatik při ilegálních závodech nebo při honičkách s policajty, snaží se tvůrci, aby tyto scény vypadaly co nejvěrohodněji. To znamená, že se odehrávají v reálných prostředích a se skutečnými auty nebo jejich funkčními replikami.
Kdo by chtěl tedy najít na filmu nějaký nesporný klad, tady ho objeví. Zda se skutečně filmaři obešli v těchto scénách bez trikových digitálních záběrů, jak proklamují, nechám na vašem posouzení. Běžný divák to nemá moc moc šancí poznat.
Akční honičky i závodní scény působí přehledně a mají švih a nápaditost. Tankování paliva z auta do auta za jízdy, skok z jedné silnice na druhou přes lajnu či zavěšení auta na vrtulník jako záchrana před pádem ze skály si zkrátka zapamatujete.
Luxusní vozový park
Hráči i fanoušci do aut ocení, že se zde objeví modely luxusních vozů typu Bugatti Veyron Super Sport, Lamborghini Sesto Elemento, GTA Spano, McLaren P1 a další. Pokud přebírají roli ve vyprávění ony, je všechno v pořádku. Jakmile se ale nejezdí a herci znovu otevřou ústa a doprovodí repliku nějakým naštvaným či naopak nyvým pohledem, je zle.
Neboť scénář je opravdu jen kulisou k přehlídce nadupaných kár v rychlém pohybu. Zápletka předvídatelného příběhu o odplatě je kořeněna romantikou, ale víceméně druhořadí herci ho neumí prodat. Jedinou výjimkou je Michael Keaton v úloze Monarchy, ale ten zas přehrává tak, že celé jeho snažení vyznívá spíš parodicky.
Úlitba fanouškům herní série
Ve druhé půli vyprávění se naštěstí víc jezdí, než mluví. Ti, kdo přísahají na herní předlohu, budou jistě potěšeni, že mnohé scény vypadají jak vystřižené z ní. Ať už jde o výběr aut nebo motivy, s nimiž se zde pracuje. Policejní vrtulníky i auta, snažící se v závěrečném závodě zastavit superrychlá auta, jsou jasným pomrknutím na fanoušky herní předlohy. Stejně jako ten žlutý školní autobus, který se tam také mihne.
Waugh předlohu ctí i ve způsobu filmové řeči, kterou používá. Ta se inspiruje vizuálními trademarky té herní (zpomalovačky, různé úhly pohledu) a my máme při sledování děje pocit, jako bychom spolu s hrdiny této závodnické road movie zdolávali jednotlivé levely hry.
Tvůrci zůstali předloze věrni, ale nedovedli ji přetavit do podoby invenčního, napínavého či humorného vyprávění, které by umělo oslnit něčím jiným než přehlídkou drahých a rychlých aut, které jsou poměrně realisticky a věrohodně nasnímány v akci.
Čekání na povedenou herní adaptaci se opět prodlužuje
Že si logika vezme dovolenou, jsme čekali. Že bude film víc bavit herní fanoušky a obdivovatele luxusních vozů než běžné diváky taky. Ale to, že při jakékoliv snaze herců vyjádřit emoce a to nijak složité, trpí svorně všichni, už pominout nebo odpustit nelze.
Přesto se jistě najdou mnozí, pro něž se Need for Speed stane roztomilým guilty pleasure počinem. Nepatřím k nim, protože až na honičky a závodní scény je vše ostatní pro mě utopené v šedém průměru až podprůměru.
Necharismatičtí nebo pro tento druh filmu nevhodně zvolení herci, absence nadhledu, schematický a víceméně podružný příběh. I to otrocké přejímání formálních postupů z videoher, které opět lépe sedne těm, jež jsou s herní předlohou obeznámeni.
Pravidlo, že co funguje ve hře, nemusí fungovat na filmovém plátně, se zde potvrzuje, stejně jako to, že na základě úspěšné herní série ještě nevznikl výrazně zapamatovatelný film. Snad s čestnou výjimkou prvního Silent Hillu.
Možná tedy příště. Do té doby si radši znovu pusťte tvůrci Need for Speed adorovaný Bullittův případ, výborné Rivaly nebo pro odlehčení některý z lepších dílů série Rychle a zběsile.
Need for Speed
- Žánr: akční
- Původní název: Need for Speed
- www.theneedforspeedmovie.com/
- USA 2014
- Scénář: George Gatins, John Gatins
- Režie: Scott Waugh
- Hrají: Aaron Paul, Dakota Johnson, Imogen Poots, Michael Keaton, Dominic Cooper, Rami Malek, Scott Mescudi, Ramon Rodriguez, Nick Chinlund, Harrison Gilbertson, Han Soto
- Distribuce: Bontonfilm CZ
- Distribuční premiéra v ČR: 13. 03. 2014