Edice Československý jazz rock přináší nahrávky dosud na digitálním nosiči nevydané, navíc obohacené o bonusy.
Sedmdesátá a osmdesátá léta v české hudbě. To nebyl jen Olympic, Helena Vondráčková nebo Vítězslav Vávra. Vedle hlavního či středního proudu, denně omílaného v rozhlase, probublávalo, protékalo nebo se dokonce valilo ušima vděčných posluchačů mnoho proudů dalších, zajímavějších. Na jedné straně to byl folk – ať už městský písničkářský, nebo portovní. Na straně druhé underground Plastic People a jejich následovníků. A někde mezi tím vším se pohybovalo několik kapel, které tvořily jazzrockovou scénu.
Rockoví muzikanti, kteří toužili po umělečtějším vyjádření. A jazzmani, kteří se přátelili s nejmodernějšími nástroji a nebáli se oslovovat davy fanoušků. Jazzrock 70. a počátku 80. let, to byla hudba intelektuálská a energická současně. Hudba, kterou tehdejší režim toleroval, i když se mu nijak nepodbízela. Hudba, kterou mnozí poslouchali jen proto, že v té době nic jiného poslouchat nedokázali.
Záslužná edice brněnského vydavatelství Indies Happy Trails, finančně podpořená Ministerstvem kultury ČR, představuje čtyři zásadní kapely „československého“ (či přesněji českého) jazzrocku: Impuls, Combo FH, Energit a Mahagon. Nejde samozřejmě o kompletní výčet, avšak nahrávky skupin Jazz Q, Bohemia a také Modrého efektu z jeho jazzrockového období už v nedávné minulosti na CD vyšly. Edice Československý jazz rock přináší nahrávky dosud na digitálním nosiči nevydané, navíc obohacené bonusy, které se k posluchačům dostávají úplně poprvé.
„Prakticky celých šest sedm let se všechno točí okolo hrstky pražských muzikantů, kteří se neustále přeskupují do nových nebo staronových složení téměř podle pravidel známé hry s pohyblivými škatulemi,“ líčil Ondřej Konrád v časopisu Melodie v roce 1976. A tak se na všech čtyřech kolekcích v roli kmenových muzikantů nebo hostů skutečně objevují stále tatáž jména, která navíc v mnoha případech známe i z dnešních projektů.
V Impulsu například hrál na trubku a křídlovku Michal Gera a na kontrabas František Uhlíř. Jeho dnešního spoluhráče Emila Viklického najdeme za klávesami v Energitu, kterému šéfoval kytarista Luboš Andršt. S Mahagonem zpíval Luboš Pospíšil, na housle hrál Jan Hrubý a na piano a další klávesové nástroje Michael Kocáb. A v Combu FH kapelníkovi Danielu Fikejzovi (dnes skladatel především divadelní hudby) zdatně sekundoval na saxofon Petr Venkrbec, dnes člen elektronických projektů Moimira Papalesca.
Je vůbec zajímavé, kam se jednotliví jazzrockoví muzikanti propracovali. Zatímco saxofonista Venkrbec se dál věnoval nejen jazzu (projekty Pavla Jakuba Ryby), ale také už zmíněné elektronické hudbě (včetně výborného sólového alba Alone), Viklický dnes dává před kosmickými zvuky syntezátorů přednost akustickému pianu a více než s jazzrockem jej máme spojeného s janáčkovskými přesahy. Současný ministr Kocáb zakládal Pražský výběr obohacen jazzrockovými zkušenostmi a Luboš Andršt na zvuk a tvorbu Energitu odkazuje na svém nejnovějším albu Moment In Time.
I když má edice jazzrockových nahrávek jednotnou grafickou podobu a všechna tři dvojalba a jedno album vyšla současně, nejde ve skutečnosti o sbírku skladeb jediného žánru. Například první album Comba FH bylo spíše instrumentální, druhé zpívané a navíc právě tato kapela měla v některých momentech k jazzrocku poměrně daleko. Naopak jazzrockové nahrávky Energitu můžeme vnímat jako učebnicový příklad žánru, avšak vydavatel k nim připojil jako bonusy starší, syrově bluesrockové skladby. Mahagon má na svých dvou albech jak nahrávky s velkým orchestrem, tak přesahy k popu a elektrorocku. Přesto mají alba i něco společného: zajímavá spojení nástrojů (například trubka s tehdejšími primitivními syntezátory) a dodnes svěží kompoziční postupy. Zvuková úroveň jednotlivých nahrávek kolísá. Zatímco původní studiová alba obstojí i v dnešní době, některé bonusy (záznamy z koncertů nebo demonahrávky) lze vnímat pouze jako dokumentární materiál.
Celá edice je velmi pečlivě vybavena nejen základní dokumentací (personální obsazení jednotlivých skladeb, místa a data nahrávek), ale také citacemi z dobového tisku, fotografiemi a především novodobými rozhovory s jednotlivými protagonisty všech kapel, které připravil Jaroslav Riedel. Díky jeho pečlivé práci bude edice Československý jazz rock nedocenitelným pomocníkem každému, kdo se o tomto pozapomenutém a přitom stále svěžím proudu české hudby chce dozvědět více.
- Combo FH: Věci/Situace na střeše. Indies Happy Trails, celkový čas: 72:45 + 74:02 (obsahuje nahrávky z let 1976–85)
- Energit: Energit/Piknik. Indies Happy Trails, celkový čas: 79:50 + 68:15
(nahrávky z let 1974–78)
- Impuls: Impuls. Indies Happy Trails, celkový čas, celkový čas: 79:03
(nahrávky z let 1975–77)
- Mahagon: Mahagon/Slunečnice pro Vincenta van Gogha. Indies Happy Trails, celkový čas: 70:03 + 43:07 (nahrávky z let 1976–79)