Milionář z chatrče: recenze filmu

Štěstí ve hře nepřináší vždy neštěstí v lásce

Nevzdělaný sirotek z bombajského slumu prokáže v indické mutaci soutěže Chcete být milionářem? víc znalostí než mohl samolibý moderátor (Anil Kapoor) i živé obecenstvo očekávat. A nejen oni. Asistent (neboli nosič pití) u mobilního operátora, který se velmi záhy musel postavit na vlastní nohy, zodpoví všechny otázky bez předchozí průpravy. Samotný život se mu stal nejlepším zdrojem informací.

Jamal Malik (Dev Patel) stojí před poslední otázkou za dvacet milionů rupií a stává se miláčkem nejen štěstěny, ale i davů, které si do něj projektují své sny. Čím bezútěšnější život, tím větší radost, že alespoň jednomu z nich se plní sen. Naděje je věčná a příště to mohu být třeba já.

Před závěrečným kolem soutěže ale odvádí Jamala k výslechu policejní inspektor (Irrfan Khan), který ho podezírá z podvodu. Ponižování ze strany moderátora ve světlech reflektorů se přenese na policejní stanici. Mladíkův dosavadní postup soutěží je až příliš neuvěřitelný nato aby nevzbudil pochyby. Jamal ve snaze zbavit se nařčení začíná před vyšetřovateli rozkrývat svůj pestrý životní příběh, čímž chce vyvrátit všechny pochyby o regulérnosti a serióznosti svého počínání.

V dickensovsky laděném příběhu připraví dav hinduistů chlapce o maminku. S bratrem Salimem (Madhur Mittal) a dívkou Latikou se dostává do tlupy gangstera Mamána (Ankur Vikal), který ji vydává za charitativní organizaci. Před osudem zneužívaného dětského žebráka spolu se starším bratrem uniká, Latika nikoliv.

Tímto momentem se roztáčí kolotoč osudového míjení v lásce, již Jamal několikrát ztrácí, ale nikdy ji nepřestává hledat. Po letech se dozvídá, že jeho dětská přítelkyně je stále v područí Mamána a pracuje pro něj jako tanečnice. Setkávají se, ale chtivost neurvalého bratra, jenž se již v brzkém věku vydává na dráhu zločinu, ho připraví o poslední zbytek dětských iluzí i jeho milovanou. Zrada sourozence jej zasáhne na nejcitlivějším místě a krásná Latika (indická modelka Freida Pinto) se stává společnicí šéfa podsvětí, jemuž začne Salim posluhovat.

Nezhojené jizvy, uštědřené ranami osudu, se sbíhají a hromadí v duši až do okamžiku velkého televizního finále. Získá Jamal kromě pohádkové sumy i srdce své vyvolené, kvůli níž se do soutěže přihlásil?

Přiznaná konstrukce

Volnou a hodně zplošťující adaptaci bestselleru indického diplomata Vikase Swarupa přetvořil britský scénárista Simon Beaufoy (Do naha!) ve velmi nepravděpodobnou, ale o to zábavnější zápletku, zavánějící ve stavbě vyprávění očividnou konstrukcí. Nebo chcete opravdu uvěřit, že nejtěžší otázka v soutěži by se tázala na to, jak se jmenoval třetí z Dumsových mušketýrů?

Globálně známý a tudíž bez výjimky sdělný pořad se stává odrazovým můstkem, od něhož se odráží i v němž se slévají jednotlivé osudy. Podobný princip vědomostní soutěže jako rámcového příběhu použil již Paul Thomas Anderson v Magnolii, Beaufoy tedy nepřichází s ničím výrazně originálním.

Po každé otázce v televizním studiu následuje flashbackový výlet do mladíkovy minulosti. Znalost odpovědí ilustruje na příbězích, k nimž se vrací pomocí asociativního řetězení vzpomínek. Prostřednictvím nich se dozvídáme, díky jakým okolnostem ze svého rušného života se dopátral ke správné odpovědi.

Je jen dobře, že přiznaná konstrukce se netváří jako umělecké zpodobnění indické reality. V závěru se sice dostavuje pocit jisté mechaničnosti z opakování epizodického vršení mezních situací a formální recyklace stále stejného nápadu, díky dravému tempu vyprávění ale na tuto skutečnost snadno zapomenete.

Kontrastní svět

Z nastíněného děje je patrné že britský režisér Danny Boyle (Trainspotting, Sunshine) nepřichází s realistickým vyprávěním, ale s pohádkově laděným obrazem dnešní Indie, tak jak jej vnímá západní divák prostřednictvím bollywoodské kinematografie. Tvůrci nepřináší žádné sociální nebo morální poselství, ale chtějí především bavit. I přes krutost některých výjevů máme stále na paměti, že sledujeme barvotiskovou pohlednici, jež nám ukazuje Indii jako zemi spousty rozdílných tváří.

V průzračně čisté a předvídatelné romanci o tom, kterak chudý chlapec s upřímným a nezkaženým srdcem ke štěstí, lásce, bohatství a slávě přišel, se střetává svět mnoha kontrastů. Chudoba i luxus, slumy i vznešenost Taj Mahalu, brutální zacházení i shoda šťastných náhod. Propastné sociální rozdíly i lesk bohatství, atraktivní prostředí televizní soutěže, vzápětí vystřídané chladem ošuntělé policejní ústředny, kde je mladík mučen elektrošoky.

Danny Boyle eklekticky propojuje západní způsob nahlížení na exotický kout země s výseky z východní reality. Pomocí mezních kontrastů přibližuje zemi, jež je v jeho očích stejně nevlídná jako okouzlují a pulzující rušným životem. Dosahuje tím nezvyklé intenzity vnímání, již ještě podporuje strhující vizuální stránkou.

Koktejl barev, zvuků a emocí

Živelné energie a napětí dosahuje díky strhující koexistenci všech formálních složek vyprávění. Kameraman Anthony Dod Mantle kouzlí s barvami a světlem a nebojí se užití ruční kamery pro zvýraznění bezprostředního pocitu ohrožení. Podmanivá hudba skladatele A. P. Rahmana, směsice elektroniky, hip- hopu a tradičních bollywoodských melodií, žene snímek nezadržitelně vpřed a dodává mu vjemu jednoho dlouhého nekončícího videoklipu. Hudba určuje rytmus střihové skladby, jež propojuje všechny roviny příběhu do jednoho působivého celku.

Úvod má povahu sociálního dramatu, zachycujícího každodenní boj o přežití. Otřásající výprava do hlubin lidské chudoby a krutého ponížení je natočena ve stylu reportážně rozmazaného těkání Paula Greengrasse. Neustávající frenetické tempo nás naladí do stavu blízkého hypnotickému tranzu, který zběsile pulzuje a nepustí nás do konce vyprávění. Znepokojující obrazy se prolínají s krásnými průlety nad krajinou a my se těšíme z hereckých výkonů, jež neselhávají od dětsky intuitivního hraní až po dramatické figury dospělých představitelů.

S dospíváním hrdinů režisér pozvolna otáčí kormidlem směrem k melodramatu v hýřivě opulentním bollywoodském duchu, jenž kříží s gangsterskými motivy z rodu brazilského Města bohů. Styly a žánry se střídají ve svižném rytmu, realismus ustupuje větší kašírovanosti a vypjaté emoce jsou odlehčovány jejich ironickým znejistěním. Vyvrcholením tohoto přístupu je roztančené finále na vlakovém nádraží, které nám po očku říká, jak vážně máme asi celý příběh brát.

  

Danny Boyle se v Milionáři z chatrče přiznává, podobně jako David Fincher v Podivuhodném případu Benjamina Buttona, k lásce k pohádkovým příběhům, jež v sobě nesou univerzální humanistický přesah. Kýčem zavánějící děj dává do služeb vysoce efektního a dynamického řemeslného umu a koření ho ironickým nadhledem, který shazuje sladkobolnou srdceryvnost. Film s rozpočtem pouhých patnáct milionů dolarů se stal zaslouženě černým koněm oscarového klání a více než desetinásobný výdělek určitě není konečný. A my buďme jen zvědavi, zda úspěch Milionáře z chatrče bude znamenat pro indickou kinematografii totéž co pro asijskou ocenění Tygra a draka Ang Leeho. Na hollywoodské předělávky bollywoodských trháků jsem opravdu zvědavý.

Milionář z chatrče

• Žánr: melodrama
• www.foxsearchlight.com/slumdogmillionaire
• Původní název: Slumdog Millionaire
• VB/USA 2008
• Scénář: Simon Beaufoy (podle novely Vikase Swarupa)
• Režie: Danny Boyle
• Hrají: Dev Patel, Freida Pinto, Ayush Mahesh Khedekar, Anil Kapoor, Irrfan Khan, Azharuddin Mohammed Ismail, Madhur Mittal
• Distribuce: Bontonfilm
• Distribuční premiéra v ČR: 26. 2.2009