Komiksové sešity belgického výtvarníka Georgese Remiho (1907 - 1983), publikujícího pod pseudonymem Hergé, vycházely od třicátých let minulého století do konce osmdesátých. Od roku 1930 vzniklo 24 příběhů s mladým dobrodruhem Tintinem, přičemž ten poslední zůstal nedokončen. Od počátku šedesátých let se na motivy úspěšných předloh točí i animované a hrané filmy. První z nich, Tajemství zlatého rouna, se objevil v roce 1961. Bylo jen otázkou času, kdy se o látku začnou zajímat i hollywoodští tvůrci.
Král animované sezóny
Steven Spielberg uvádí, že nápad na celovečerní film podle tintinovské poetiky měl už v roce 1983 a Hergé si ho vybral jako jediného možného adaptátora jeho díla. Autor předlohy ale zemřel dřív, než se stihli oba sejít. Po takřka třiceti letech od prvotní myšlenky na realizaci snímku přichází do kin její výpravné a okázalé převedení, které nadchne jak děti, tak jejich rodičovský doprovod. Verbinskiho Rango rázem získává na poli letošního krále animované produkce konkurenta a studio Pixar se svými druhými Auty poprvé stojí ve světle nápadů i jejich uskutečnění, které oba filmy předvádí, v uctivém předklonu před nimi. Co to bude znamenat do budoucna v žánru rodinného animovaného filmu, se nechme překvapit.
O tom, že jsou Tintinova dobrodružství opravdu prestižním projektem, svědčí i jména dalších tvůrců, jež se na nich podíleli. Produkčně je zaštítil režisér Pána prstenů Peter Jackson, který je označován za potencionálního strůjce plánovaného druhého dílu. K němu je v závěru toho první zcela zjevně nakročeno a měl by vycházet z alb Sedm křišťálových koulí a Chrám slunce. Třetí pokračování by si měli oba režiséři rozdělit.
Údernou hudbu složil John Williams, který ale nepředvádí víc než variaci motivů, které už jsme od něj v jiné podobě slyšeli. Stále jde o nadstandard, ale nijak překvapivý, inovativní nebo zapamatovatelný. Naopak další dva Spielbergovi stálí a věrní spolupracovníci přispívají k strhující dynamické podívané měrou vrchovatou. Kameru obsluhuje Janusz Kaminski a jeho práce je stejně invenční jako ta Rogera Deakinse na Rangu. Střih obstarává Michael Kahn a bez zbytečných exhibicí jím přispívá k hladké plynulosti divokých akčních scén.
Groteskně dobrodružné ladění
Scénáře se chopila britská trojice Steven Moffat (scénárista třídílné moderní adaptace Sherlock, uvedené nedávno i Českou televizí), Joe Cornish (režisér letošní zábavné sci-fi Útok na věžák) a Edgar Wright (režisér filmu Scott Pilgrim proti zbytku světa). Posledně dva jmenovaní spojili své síly už na hororové perzifláži Soumrak mrtvých nebo Jednotce příliš rychlého nasazení, z čehož si snadno usoudíte, jaký humor je blízký jejich vidění světa.
A ten do velké míry koresponduje s groteskním laděním předlohy, která se nesnaží o realistické podání děje, ale naopak sází na dětskou naivitu optiky jeho vidění. Tvůrci respektují ducha předlohy a nezbavují vyprávění infantilních vedlejších postav v podobě dvojice detektivů Interpolu, jež lze od sebe rozeznat snad jen podle míry zastřižení jejich kníru. Nezabývají se psychologickou motivací postav ani dějovou kauzalitou a sází radši na přímočarý spád pátrání po tajemných svitcích, plného únosů, útěků, šermování a slapstickových honiček.
Ve filmovém Tintinovi se jim daří skvěle skloubit žánr detektivky a dobrodružného vyprávění, odehrávajícího se na poušti, moři i ve vzduchu. Nechybí zde spousta exotických lokací, v nichž probíhají napínavé a dynamické akční scény. Ty jsou odlehčovány brakovitým nadhledem a pravidelnými komediálními vsuvkami.
Pro potřeby celovečerního vyprávění sloučili scénáristé do jednoho celku tři odlišné původní příběhy. Krab se zlatými klepety, Poklad Rudého Rackhama a Tajemství Jednorožce. Nakládají s nimi značně volně a stěžejním podkladem pro zápletku se jim stává především ten posledně zmíněný. Z prvních dvou používají jen některé motivické prvky.
Tajemství svitků
Jednorožec je název lodi, na jejíž model narazí mladý, odvážný a zvídavý reportér Tintin (Jamie Bell) jednoho dne náhodně na tržišti. Zakoupí ho, čímž na sebe přivolá pozornost hned několika zájemců o jeho získání. Všetečný zrzek s neposednou čupřinou je skrze model plachetnice vtažen do několik staletí trvajícího sváru mezi dvěma muži, jež se přenáší i na jejich vzdálené potomky. Spolu se svým psem Filutou, který je nadán jakýmsi šestým smyslem, za pomocí nějž je schopen předvídat nejen kroky svého pána, se připlete do honby o dávný poklad ztroskotané lodi, k jehož lokaci vedou právě plánky, ukryté v modelech starých korábů.
Na poklad si totiž brousí zuby jak zlotřilý padouch Ivan Ivanovič Sacharin (Daniel Craig), tak jeho zprvu vězeň, kapitán Haddock (Andy Serkis). Navenek drsný a neotesaný, ale uvnitř čestný kapitán se ukáže být klíčem k rozluštění tajemství, co tyto dva muže spojuje.
Právě reportérův vztah s nešťastným a alkoholem prolezlým námořním vlkem se stává ústředním mottem snímku. A Tintinova dobrodružství se mění v dvougenerační buddy movie ve stylu třetího a čtvrtého Indiana Jonese. Zběsilou cestu napříč kontinenty za získáním všech částí návodu, vedoucích k pokladu, lemuje dvojice potrhlých a nemotorných detektivů, známých z předlohy, Tkadlec (Simon Pegg) a Kadlec (Nick Frost). Podaří se jim poklad piráta Rudého Rackhama objevit? A komu dřív?
Pokud vám jména postav nekorespondují s vaší čtenářskou zkušeností, vězte, že Hergého komiksy byly přeloženy do asi osmdesáti jazyků a že dvojice neohrabaných detektivů se v angličtině jmenuje Thompson a Thomson, ve francouzštině Dupond a Dupont. Pes Filuta pak v angličtině Snowy, ve francouzštině Milou.
Nespoutaný
To ale není tak podstatné jako to, že Spielbergovi se podařilo z námětu vykřesat chvílemi až dechberoucí dobrodružné vyprávění, plné rvaček, automobilových honiček, námořních bitev i závěrečného účtování s jeřáby v prostředí přístavního doku.
Režisér při vymýšlení nápaditých akčních sekvencí popouští uzdu své fantazii a daří se mu navázat a pokračovat tam, kde minule skončil ve čtvrtém Indiana Jonesovi a Království křišťálové lebky. To, co v něm ale působilo trochu přepáleně nebo neústrojně (pralesní honička s džípy) díky použité a možná až příliš viditelné digitální technologii, zde naopak má své pevné místo.
Nemusí se omezovat fyzikálními zákony, které zcela zjevně ignoruje a prochází mu to, co by v hraném filmu asi nemohlo být realizováno, ať už z důvodů technických nebo kvůli omezení rozpočtem. Když vidíte, jaké na nás chrlí atrakce a jakou dává všem eskapádám skvostnou choreografii, je vám jasné, že toto by v hraném filmu nebylo možné předvést.
Karikaturní věrnost předloze
Umožňuje mu to použitá metoda technického zpracování filmu zvaná motion capture. Tedy technologie, kdy jsou kompletní herecké výkony včetně mimiky a pohybů převáděny do počítače a následně je vytvářena 3D animace. S touto metodou v posledních třech filmech (Polární expres, Beowulf, Vánoční koleda) experimentoval Robert Zemeckis. Bohužel s výsledkem, kdy postavy s mrtvolně prázdným výrazem a nedokonalou mimikou připomínaly spíše zombie.
Jacksonovo animátorské studio Weta Digital se z chyb předchůdců poučilo a detailnost výrazů tváří je na zatím asi nejdokonalejší úrovni jaká je zřejmě možná. Až občas zapomínáme, že sledujeme animované figury. Z možností stereoskopického obrazu je vytěženo maximum, jak co do plasticity postav, tak prostředí, do něhož jsou zasazeny.
Nepředstavujte si ale v tomto případě pod pojmem plasticita fotorealistickou věrnost. Postavy si ze svých hereckých předobrazů berou mimiku a gesta, jejich design ale zůstává věrný sešitové, tedy karikaturní předloze. Nečekejte proto, že hlavní záporák bude vypadat jako Daniel Craig. Figury jsou stylizované, jak tomu bývá v animovaných filmech. Tato stylizace ale není zcela konzistentní. Fyziologie některých postav se víc blíží té realistické (Tintin), jinde je zas užito větší míry karikaturního zjednodušení (dvojice detektivů).
Bohatě členitá akce
Příznivcům předlohy a tím i kreslené Hergého poetiky, která si libovala v záměrné neumělosti a zploštělé perspektivě bez stínování, bude možná připadat precizní, trojrozměrná animace, při níž se vše hýbe, až příliš vzdálená od originálu. Spielbergovi počítačoví experti ji ale opravdu ctí a zaměřují se především na plasticitu pozadí samotných postav, kterým jinak ponechávají jejich kreslenou podobu.
Za pomocí jízd kamer nechávají tvůrci v pozadí postav rozehrát až několik plánů, perspektiv a souběžných akcí, což se nejlépe projeví při honičkách v marockém Baggharu. Akce je v těchto momentech bohatě členitá, ale vnitřně plynule návazná. Možná se toho v ní odehrává až příliš a je podána bez chvíle oddechu, takže při druhé návštěvě kina si lépe vychutnáte všechny její detaily. Nastříhaná je ale přehledně, Spielberg se nepřizpůsobuje Bayově superrychlé klipové estetice, ale radši sází na různorodost záběrů a pohledů kamer, jež ji snímají. Nepůsobí to nijak anachronicky, ve 3D se naopak tento přístup nadmíru uspokojivě zhodnocuje.
Občas si neodpustí ani takovou hravou lahůdku jako ve chvíli proměny scény, při níž se stírá hranici mezi ostrým střihem a kamerovou jízdou. Sevřené ruce Tintina a Haddocka se změní v kopec na poušti, po němž se oba na velbloudech snášejí k městu. A to jak se prostříhává mezi minulostí a přítomností při delirických výjevech kapitána Haddocka, které objasňují motiv pomsty, jimž je vedeno Sacharinovo jednání, je další ukázkou toho, jak lze zajímavě pracovat v rámci animovaného 3D se střihem.
Sebereflexivní pomrkávání
Spielberg si vůbec s 3D formátem hraje jako okouzlený, ale o dané technice poučený kluk. Tematizuje přitom významově jak samotnou trojrozměrnou techniku, tak proces vidění, jež umožňuje. Proto je zde rozeseto množství záběrů, jež jsou komponovány tak, že dění na plátně zkreslují nebo naopak zveličují skrze různá zařízení optické povahy. Kukátka, dalekohledy, matná sklíčka, brýle, lupu, skleněnou kouli, kapku vody nebo vodní hladinu.
Sebereflexivně zachází i s dějinami kinematografie, k jejímž jednotlivým etapám ve filmu odkazuje. Rovněž tak si pohrává s vlastním dílem, na něž mnohokrát pomrkává citací konkrétních scén. Nejvíce pak na Čelisti (patka hlavního hrdiny v moři, pohybující se jako žraločí ploutev) a indianajonesovskou tetralogii nebo spíš trilogii, neboť prvky sci-fi a fantasy tentokrát rozumně vynechává.
Forma ale nikdy nepřebíjí obsah, dává mu jen luxusní vizuální balení, ve kterém mohou filmoví vědci i poučení diváci hledat množství skrytých narážek. Za pár týdnů pětašedesátiletý režisér se především ukázal jako prozíravý stratég, když naivní zápletku dobrodružného snímku ze staré školy podává tou nejmodernější iluzorní formou, kvůli níž jsou lidé ochotni v kinech připlatit několik desetikorun navíc. Možná se hladká a dokonalá vnějšková podoba s brakovým námětem o pirátech sedmi moří, jež dálky lákají, malinko míjí a slušela by mu špinavější tvář, ale to už možná zbytečně hledáme mouchy na jinak bezchybném celku.
V povolaných rukou
Slavný belgický komiks se ocitl opravdu v těch nejsprávnějších a nejpovolanějších rukou. Steven Spielberg je králem rodinné zábavy a zde to potvrzuje měrou překypující. Bez laciné podbízivosti i infantilního humoru se mu podařilo natočit strhující dobrodružství, plné akce, napětí a jemného nevtíravého humoru, které doufám přitáhne diváky bez rozdílu věků i pohlaví. Režisér v něm ukazuje, jak moc miluje kinematografii a toto své nadšení přenáší na diváka.
Ženy se možná budou cítit ošizeny absencí nějaké jejich hrdinky, ale vyčítat to filmu mě přijde asi podobně scestné jako u Foglarových knih. S němi Tintina pojí idealistický skautský důraz na čest, přátelství, spravedlnost a odvahu, projevenou v pravé chvíli.
Možná i proto si tvůrci na rozjezd celé série vybrali právě příběh Tajemství Jednorožce, který je ryze zábavný a neobsahuje žádné politické nebo rasové podtexty, jejichž nekorektní zpracování bylo Hergému v jeho komiksech vyčítáno. Snímek ignoruje dobové pozadí, i když je jasné, že se odehrává v podobných letech jako příběhy slavného archeologa s kloboukem a bičíkem. Tedy v čase před druhou světovou válkou.
Animovaný, naivnější a dětsky odvázaný klon Indiana Jonese zároveň přináší dobrou zprávu pro všechny ty, kteří žehrají na tmavost a nevyužité možnosti stereoskopického obrazu. Pokud jste ho dlouho vnímali jen jako exhibiční pouťovou atrakci, zde vás přesvědčí o tom, že je plně integrován do proudu vyprávění a posiluje dojem z něj. A nejen v akčních scénách. Když k tomu připočteme zdařilý dabing, nenapadá mě lepší pozvánka do kina v těchto pochmurných dnech než právě radostný Tintin.
Tintinova dobrodružství
- Žánr: dobrodružný
- Původní název: The Adventures of Tintin
- www.tintin-movie.net
- USA/Nový Zéland 2011
- Scénář: Steven Moffat, Edgar Wright, Joe Cornish (podle Hergého komiksů)
- Režie: Steven Spielberg
- Hrají: Jamie Bell (Tintin), Andy Serkis (kapitán Haddock), Daniel Craig (Sacharin), Simon Pegg (inspektor Tkadlec), Nick Frost (inspektor Kadlec), Tony Curran (Delcourt), Gad Elmaleh (Ben-Salád)
- Distribuce: Falcon
- Distribuční premiéra v ČR: 27. 10. 2010