Seriál Strážci vesmíru a slovo morfujeme dnešní třicátníci z dětství asi znají. Vznikl v roce 1993 jako americká verze o rok staršího japonského originálu. Pětice teenagerů v různobarevných kombinézách se v něm snažila zachránit svět před zlou mimozemskou čarodějnicí Ritou Repulsou, která k jeho podmanění používala různá monstra.

Seriál Strážci vesmíru a slovo morfujeme dnešní třicátníci z dětství asi znají. Vznikl v roce 1993 jako americká verze o rok staršího japonského originálu. Pětice teenagerů v různobarevných kombinézách se v něm snažila zachránit svět před zlou mimozemskou čarodějnicí Ritou Repulsou, která k jeho podmanění používala různá monstra.

Tento mnohasetdílný seriál, který se od té doby rozrostl do čtyřiadvaceti sezónních řad, dvou filmů a přidružených hračkářských výrobků se po vzoru komiksových a superhrdinských látek rozhodne studio Lionsgate převést do filmové podoby.

Tento mnohasetdílný seriál, který se od té doby rozrostl do čtyřiadvaceti sezónních řad, dvou filmů a přidružených hračkářských výrobků se po vzoru komiksových a superhrdinských látek rozhodne studio Lionsgate převést do filmové podoby.

Máme tu tedy další superhrdinský příběh o zrodu superhrdinů. Tvůrci si z modelu těchto filmů ironicky utahují, ale zároveň mu zcela podléhají. Hrdinové se musí potkat, poznat své schopnosti, naučit se je ovládat a přes všechny vzájemné třenice se semknout proti zlu, které ohrožuje jejich městečko a celý svět.

Máme tu tedy další superhrdinský příběh o zrodu superhrdinů. Tvůrci si z modelu těchto filmů ironicky utahují, ale zároveň mu zcela podléhají. Hrdinové se musí potkat, poznat své schopnosti, naučit se je ovládat a přes všechny vzájemné třenice se semknout proti zlu, které ohrožuje jejich městečko a celý svět.

Na rozdíl od marvelovských komiksáren ale jejich snaha aktualizovat či znovuoživit značku míří spíš na dětské nebo mládežnické publikum, ne tolik to rodinné. Záměr to asi není, ale výsledek přes snahu o komplexitu charakterovou i mytologickou je natolik infantilní, že si moc nedovedu představit, že by film bavil i dospělé publikum. Na to je tu málo nekorektních vtipů, násilí nebo popkulturních narážek.

Na rozdíl od marvelovských komiksáren ale jejich snaha aktualizovat či znovuoživit značku míří spíš na dětské nebo mládežnické publikum, ne tolik to rodinné. Záměr to asi není, ale výsledek přes snahu o komplexitu charakterovou i mytologickou je natolik infantilní, že si moc nedovedu představit, že by film bavil i dospělé publikum. Na to je tu málo nekorektních vtipů, násilí nebo popkulturních narážek.

Dějová zápletka vychází z té seriálové, ale je tu snaha dodat novému příběhu silnější mytologický základ a postavám oproti seriálu více psychologické věrohodnosti.

Dějová zápletka vychází z té seriálové, ale je tu snaha dodat novému příběhu silnější mytologický základ a postavám oproti seriálu více psychologické věrohodnosti.

Charakteristika hrdinů by mohla budit dojem, že sledujeme nějaký teenagerský seriál ze školního prostředí typu Beverly Hills 90210. A opravdu ano, během dlouhé expozice se seznamuje s problémovými nebo podivínskými typy, kterým trvá poměrně dlouho, než si vyřeší svá malá dramata. Každý zvlášť a pak ještě navzájem mezi sebou.

Charakteristika hrdinů by mohla budit dojem, že sledujeme nějaký teenagerský seriál ze školního prostředí typu Beverly Hills 90210. A opravdu ano, během dlouhé expozice se seznamuje s problémovými nebo podivínskými typy, kterým trvá poměrně dlouho, než si vyřeší svá malá dramata. Každý zvlášť a pak ještě navzájem mezi sebou.

Film trvá dvě hodiny a k akci dojde v závěrečné půlhodině. Její podoba je hodně digitální a trikově nijak oslnivá.

Film trvá dvě hodiny a k akci dojde v závěrečné půlhodině. Její podoba je hodně digitální a trikově nijak oslnivá.

Nepřináší rovněž nic, co byste neviděli v lepší podobě v Transformerech. Střetává se tu monstrum z tekutého zlata Goldar s obřím robotem Megazordem. Obě monstra odkazují na japonské kořeny předlohy, které mnohem lépe využil ve svém Pacific Rim.

Nepřináší rovněž nic, co byste neviděli v lepší podobě v Transformerech. Střetává se tu monstrum z tekutého zlata Goldar s obřím robotem Megazordem. Obě monstra odkazují na japonské kořeny předlohy, které mnohem lépe využil ve svém Pacific Rim.

Každý z pětice hrdinů se s něčím potýká. Jsou to středoškoláci, takže jejich problémy jsou spojené s rodinným a školním prostředím. Rodičovská autorita a její nároky, přehlíživost spolužáků a šikana od nich, nemoc rodiče či menšinová sexuální orientace v tradiční rodině.

Každý z pětice hrdinů se s něčím potýká. Jsou to středoškoláci, takže jejich problémy jsou spojené s rodinným a školním prostředím. Rodičovská autorita a její nároky, přehlíživost spolužáků a šikana od nich, nemoc rodiče či menšinová sexuální orientace v tradiční rodině.

Sázka na psychologickou propracovanost charakterů tedy moc nevyšla, tak zbývá ještě ono morfování.

Sázka na psychologickou propracovanost charakterů tedy moc nevyšla, tak zbývá ještě ono morfování.

Asiat, černoch, dvě holky, z nichž jedna je Hispánka a bílý Američan, co je trochu frajírek, trochu Mirek Dušín. Černoch je navíc autista a Hispánka potenciální lesbička. Takže film měl, podobně jako před časem Kráska a zvíře, v Rusku v kinech omezenou přístupnost. Kvůli zákonům, zakazujícím propagaci homosexuality.

Asiat, černoch, dvě holky, z nichž jedna je Hispánka a bílý Američan, co je trochu frajírek, trochu Mirek Dušín. Černoch je navíc autista a Hispánka potenciální lesbička. Takže film měl, podobně jako před časem Kráska a zvíře, v Rusku v kinech omezenou přístupnost. Kvůli zákonům, zakazujícím propagaci homosexuality.

Linie s původními Strážci vesmíru a miliony let starou historií tvoří mytologické pozadí současného příběhu.

Linie s původními Strážci vesmíru a miliony let starou historií tvoří mytologické pozadí současného příběhu.

Před pětašedesáti milióny let takzvaní Strážci vesmíru prohráli osudovou bitvu s čarodějnicí Ritou Repulsou (Elizabeth Banks). Ještě předtím ale stihli ukrýt magické mince, z nichž čerpali svou sílu. Ty nyní objevuje pětice teenagerů. A spolu s nimi i mimozemskou posádkou, která jim vysvětlí, že jsou předurčeni k záchraně světa.

Před pětašedesáti milióny let takzvaní Strážci vesmíru prohráli osudovou bitvu s čarodějnicí Ritou Repulsou (Elizabeth Banks). Ještě předtím ale stihli ukrýt magické mince, z nichž čerpali svou sílu. Ty nyní objevuje pětice teenagerů. A spolu s nimi i mimozemskou posádkou, která jim vysvětlí, že jsou předurčeni k záchraně světa.

Morfování tu funguje jako metafora dospívání a přijetí odpovědnosti nejen za svůj život, ale i za vyšší celek lidstva samého. Hrdinové poznávají ono s velkou silou přichází velká odpovědnost, jež známe z takřka každého superhrdinského filmu.

Morfování tu funguje jako metafora dospívání a přijetí odpovědnosti nejen za svůj život, ale i za vyšší celek lidstva samého. Hrdinové poznávají ono s velkou silou přichází velká odpovědnost, jež známe z takřka každého superhrdinského filmu.

Režisér si je klišé těchto filmů vědom, občas na ně ironicky pomrkne, ale nesnaží se jim vzdorovat jejich podrýváním. Díky tomu Power Rangers působí jako směsice vyprávěcích šablon ze středoškolských seriálů a superhrdinských podívaných.

Režisér si je klišé těchto filmů vědom, občas na ně ironicky pomrkne, ale nesnaží se jim vzdorovat jejich podrýváním. Díky tomu Power Rangers působí jako směsice vyprávěcích šablon ze středoškolských seriálů a superhrdinských podívaných.

Směsice předvídatelná a dokonale zapomenutelná. Nad průměr ji nevytahuje nic, s čím byste výrazněji sympatizovali, ať už jde o postavy, příběh nebo vizuální stránku. Za 100 milionů vznikl film, který je zbytečný a u něhož je otázkou, jestli se mu podaří oživit fenomén z devadesátých let pro případná další pokračování.

Směsice předvídatelná a dokonale zapomenutelná. Nad průměr ji nevytahuje nic, s čím byste výrazněji sympatizovali, ať už jde o postavy, příběh nebo vizuální stránku. Za 100 milionů vznikl film, který je zbytečný a u něhož je otázkou, jestli se mu podaří oživit fenomén z devadesátých let pro případná další pokračování.

Fanoušky původního seriálu tato předlouhá expozice k zatím nenatočenému seriálu nebo potenciálním sequelovým následovníkům uspokojí. Ti, kteří seriál z devadesátých let neznají, si jej díky tomuhle filmu pro sebe neobjeví. A dětský divák už je od Marvelů zvyklý na sofistikovanější záležitosti. Takže pro koho je? Sorry jako, cílovku fakt nevidím.

Fanoušky původního seriálu tato předlouhá expozice k zatím nenatočenému seriálu nebo potenciálním sequelovým následovníkům uspokojí. Ti, kteří seriál z devadesátých let neznají, si jej díky tomuhle filmu pro sebe neobjeví. A dětský divák už je od Marvelů zvyklý na sofistikovanější záležitosti. Takže pro koho je? Sorry jako, cílovku fakt nevidím.

Tento mnohasetdílný seriál, který se od té doby rozrostl do čtyřiadvaceti sezónních řad, dvou filmů a přidružených hračkářských výrobků se po vzoru komiksových a superhrdinských látek rozhodne studio Lionsgate převést do filmové podoby.
Máme tu tedy další superhrdinský příběh o zrodu superhrdinů. Tvůrci si z modelu těchto filmů ironicky utahují, ale zároveň mu zcela podléhají. Hrdinové se musí potkat, poznat své schopnosti, naučit se je ovládat a přes všechny vzájemné třenice se semknout proti zlu, které ohrožuje jejich městečko a celý svět.
Na rozdíl od marvelovských komiksáren ale jejich snaha aktualizovat či znovuoživit značku míří spíš na dětské nebo mládežnické publikum, ne tolik to rodinné. Záměr to asi není, ale výsledek přes snahu o komplexitu charakterovou i mytologickou je natolik infantilní, že si moc nedovedu představit, že by film bavil i dospělé publikum. Na to je tu málo nekorektních vtipů, násilí nebo popkulturních narážek.
Dějová zápletka vychází z té seriálové, ale je tu snaha dodat novému příběhu silnější mytologický základ a postavám oproti seriálu více psychologické věrohodnosti.
17
Fotogalerie

Power Rangers: Strážci vesmíru – recenze filmu

Pilot k seriálu ze středoškolského prostředí, zkombinovaný s horšími Transformers. Snaha o větší komplexitu charakterovou i mytologickou při oživení devadesátkového seriálu je patrná, ale neúspěšná.

Seriál Strážci vesmíru a slovo morfujeme dnešní třicátníci z dětství asi znají. Vznikl v roce 1993 jako americká verze o rok staršího japonského originálu. Pětice teenagerů v různobarevných kombinézách se v něm snažila zachránit svět před zlou mimozemskou čarodějnicí Ritou Repulsou, která k jeho podmanění používala různá monstra. S těmi pak na Zemi bojovali megaroboti, ovládaní na dálku Strážci vesmíru. Tedy oněmi morfovanými superhrdiny v barevných kostýmech.

Fialová saka, podnikatelské baroko, Viktor Kožený jako spasitel kupónové privatizace dle Václava Klause či Miroslav Sládek v parlamentu. Devadesátá léta přinesla různé hrůzy a tento bezelstný seriál pro děti v dopoledním vysílání patřil mezi ně. Podívejte se ostatně na jeho hodnocení na databázi ČSFD, kde se nejčastěji objevuje slovo „odpad“.

Klišé superhrdinských originů

A teď si představte, že tento mnohasetdílný seriál, který se od té doby rozrostl do čtyřiadvaceti sezónních řad, dvou filmů a přidružených hračkářských výrobků se po vzoru komiksových a superhrdinských látek rozhodne studio Lionsgate převést do filmové podoby.

Osloví pro tu příležitost asi pětici scenáristů, z nichž John Gatins (Ocelová pěst, Let, Need for Speed) nakonec scénář dovede do finální fáze. Jako režisér je povolán Dean Israelite, který má za sebou sci-fi o cestování v čase Projekt minulost (2015). Už v ní si vyzkoušel práci s teenagerskými hrdiny, ve které v Power Rangers pokračuje. Problémem je, že tím nejméně invenčním způsobem.

Máme tu tedy další superhrdinský příběh o zrodu superhrdinů. Tvůrci si z modelu těchto filmů ironicky utahují, ale zároveň mu zcela podléhají. Hrdinové se musí potkat, poznat své schopnosti, naučit se je ovládat a přes všechny vzájemné třenice se semknout proti zlu, které ohrožuje jejich městečko a celý svět.

Pokračování 2 / 4

Snaha o větší komplexitu charakterovou i mytologickou

Na rozdíl od marvelovských komiksáren ale jejich snaha aktualizovat či znovuoživit značku míří spíš na dětské nebo mládežnické publikum, ne tolik to rodinné. Záměr to asi není, ale výsledek přes snahu o komplexitu charakterovou i mytologickou je natolik infantilní, že si moc nedovedu představit, že by film bavil i dospělé publikum. Na to je tu málo nekorektních vtipů, násilí nebo popkulturních narážek.

Ano, odkazy na původní seriál nechybí, ale nejsem jistý, zda ho lidé starší dnešních třicátníků v devadesátých letech vůbec sledovali. To, že je film především pro děti a náctileté je patrné i z toho, že jde do našich kin jen s dabingem. U něho je pak problém, že postavy činní směšnějšími než jsou. Nejvíce je to vidět u hlavní záporačky Rity Repulsy, která kvůli němu nepůsobí tak démonicky, jak by asi její přehrávající představitelka chtěla.

Dějová zápletka vychází z té seriálové, ale je tu snaha dodat novému příběhu silnější mytologický základ a postavám oproti seriálu více psychologické věrohodnosti. Zastavím se prve u ní. Hrdinů je pět a dokonale naplňují všemožné tabulkové a typové kvóty.

Složení hrdinů naplňuje tabulkové a typové kvóty

Asiat, černoch, dvě holky, z nichž jedna je Hispánka a bílý Američan, co je trochu frajírek, trochu Mirek Dušín. Černoch je navíc autista a Hispánka potenciální lesbička. Takže film měl, podobně jako před časem Kráska a zvíře, v Rusku v kinech omezenou přístupnost. Kvůli zákonům, zakazujícím propagaci homosexuality. Zástupce LGBT komunity přece země, jíž už sedmnáct let velí macho kágébák, co jezdí na medvědovi, nebude podporovat.

Každý z pětice hrdinů se s něčím potýká. Jsou to středoškoláci, takže jejich problémy jsou spojené s rodinným a školním prostředím. Rodičovská autorita a její nároky, přehlíživost spolužáků a šikana od nich, nemoc rodiče či menšinová sexuální orientace v tradiční rodině.

Jason Scott (Dacre Montgomery) je školní fotbalová hvězda, která si nerozumí s otcem. Po automobilové honičce je policií zařazen do programu domácího vězení. Aby dokončil školu, musí v ní docházet na odpolední výchovná sezení pro problémovou mládež.

Zde se setkává se studentem Billym Crastonem (RJ Cyler), který se díky svému autismu jen obtížně socializuje ve školním prostředí. Platí zde za otloukánka, ale i inteligentního nerda, co mu slíbí pomoc se sledovacím náramkem na noze. Dochází sem i školní kráska Kimberly Hart (Naomi Scott), která si prošla kyberšikanou od kamarádek a svou zranitelnost maskuje rebelstvím bez příčiny.

Postupně se k této trojici přidá i Asiat Zack (Ludi Lin), záškolák, starající se o nemocnou mámu a Hispánka Trini Kwan (Becky G), u níž časté stěhování s rodiči způsobilo, že nemá ve škole moc kamarádů. Tváří se, že je jí to jedno, že je soběstačná, ale ta touha po přátelství v ní je. Jen jí dává najevo ne moc šťastnou formou.

Charakteristika hrdinů by mohla budit dojem, že sledujeme nějaký teenagerský seriál ze školního prostředí typu Beverly Hills 90210. A opravdu ano, během dlouhé expozice se seznamuje s problémovými nebo podivínskými typy, kterým trvá poměrně dlouho, než si vyřeší svá malá dramata. Každý zvlášť a pak ještě navzájem mezi sebou.

Pokračování 3 / 4

Transformers light

Předlouhé představování hrdinů trpí stejným neduhem jako před dvěma lety Fantastická čtyřka. I zde režisér neumí hospodařit s časem a rozvrhnout si stavbu vyprávění tak, aby to celé nepůsobilo jako jedna dlouhá expozice, k níž se v závěru přidá povinný akční střet.

Film trvá dvě hodiny a k akci dojde v závěrečné půlhodině. Její podoba je hodně digitální a trikově nijak oslnivá. Nepřináší rovněž nic, co byste neviděli v lepší podobě v Transformerech. Střetává se tu monstrum z tekutého zlata Goldar s obřím robotem Megazordem. Obě monstra odkazují na japonské kořeny předlohy, které mnohem lépe využil ve svém Pacific Rim Guillermo del Toro.

Mytologické pozadí

Tři čtvrtiny vyprávění ale zabere něco, co vypadá jako pilot k teenagerskému seriálu ze střední školy. S hrdiny, k nimž si nevytvoříte moc žádný vztah. Na to jsou málo zajímaví, charismatičtí a sympatičtí. Jde o politicky korektní scenáristické konstrukty s klišovitými problémy, jež znáte z každého druhého seriálu. Tyto problémy jsou navíc pouze nahozeny a nijak uspokojivě rozvedeny.

Sázka na psychologickou propracovanost charakterů tedy moc nevyšla, tak zbývá ještě ono morfování. Hrdinové se náhodou dostanou do povrchového lomu, kde objeví sílu magickou sílu. Zprvu si její účinky osahávají a testují ve školním prostředí, potom se ji rozhodnou použít naplno, když zjistí, že jejich malé město Angel Grove i celý svět čelí mimozemské hrozbě, staré desítky milionů let.

Před pětašedesáti milióny let takzvaní Strážci vesmíru prohráli osudovou bitvu s čarodějnicí Ritou Repulsou (Elizabeth Banks). Ještě předtím ale stihli ukrýt magické mince, z nichž čerpali svou sílu. Ty nyní objevuje pětice teenagerů. A spolu s nimi i mimozemskou posádkou, která jim vysvětlí, že jsou předurčeni k záchraně světa.

Tvoří ji Zordon (Bryan Cranston), bytost z čiré energie, a Alpha 5 (Bill Hader), jeho robotický asistent. Zordon byl oním prapůvodním Červeným Strážcem vesmíru, stejně jako Rita, která se ale přidala na stranu zla. Nyní chce ovládnout vesmír, k čemuž musí získat Zeo krystal, napájející morfovací síť.

Ta prochází všemi živými věcmi a dává Strážcům vesmíru jejich sílu. Ukrytý je tento krystal proto, aby nebyl zneužit jako zbraň. Rita po milionech let obživne a začne po městě shromažďovat zlato, které by přetavila v obřího ničivého golema Goldora, který jí pomůže tento krystal najít.

Pokračování 4 / 4

Morfování jako metafora dospívání a přijetí odpovědnosti

Linie s původními Strážci vesmíru a miliony let starou historií tvoří mytologické pozadí současného příběhu. V něm je novým Strážcům jejich mimozemskými mentory sděleno, že mají jedenáct dní na to, aby zachránili svět. Během nich si musí vyřešit své problémy, spřátelit se navzájem a naučit se schopnosti morfovat.

To jest dokázat si na těle silou vůle vyčarovat barevný oblek a zbroj. Nedosáhnou ale této schopnosti, pokud se nenaučí spolupracovat a táhnout za jeden provaz. Poselství jasné, doprovázené humornými situacemi, protože v morfování nejsou všichni stejně rychlí.

Morfování tu funguje jako metafora dospívání a přijetí odpovědnosti nejen za svůj život, ale i za vyšší celek lidstva samého. Hrdinové poznávají ono s velkou silou přichází velká odpovědnost, jež známe z takřka každého superhrdinského filmu.

Nejasný cílový divák

Režisér si je klišé těchto filmů vědom, občas na ně ironicky pomrkne, ale nesnaží se jim vzdorovat jejich podrýváním. Díky tomu Power Rangers působí jako směsice vyprávěcích šablon ze středoškolských seriálů a superhrdinských podívaných.

Směsice předvídatelná a dokonale zapomenutelná. Nad průměr ji nevytahuje nic, s čím byste výrazněji sympatizovali, ať už jde o postavy, příběh nebo vizuální stránku. Za 100 milionů vznikl film, který je zbytečný a u něhož je otázkou, jestli se mu podaří oživit fenomén z devadesátých let pro případná další pokračování.

Myslím, že ne, ale třeba fanoušky původního seriálu tato předlouhá expozice k zatím nenatočenému seriálu nebo potenciálním sequelovým následovníkům uspokojí. Ti, kteří seriál z devadesátých let neznají, si jej díky tomuhle filmu pro sebe neobjeví. A dětský divák už je od Marvelů zvyklý na sofistikovanější záležitosti. Takže pro koho je? Sorry jako, cílovku fakt nevidím.

Power Rangers: Strážci vesmíru

  • Žánr: sci-fi
  • Původní název: Power Rangers
  • www.powerrangers.movie/
  • USA / Kanada, 2017
  • Scénář: John Gatins
  • Režie: Dean Israelite
  • Hrají: Dacre Montgomery, Naomi Scott, RJ Cyler, Ludi Lin, Becky G, Elizabeth Banks, Bryan Cranston, Bill Hader, Matt Shively, David Denman
  • Distribuce: Vertical Ent.
  • Distribuční premiéra v ČR: 06. 04. 2017
Power Rangers: Strážci vesmíru
Film   3

Určitě si přečtěte

Články odjinud