Nejslavnější představitel tvrdých a nesmlouvavých macho kovbojů John Wayne, který i v občanském životě neoplýval zrovna liberálními názory, získal svého jediného Oscara za roli unaveného, cynického a lacinou whiskou nasáklého správce pořádku ve filmu Henryho Hathawaye z roku 1969. Western Maršál přišel do kin v době, která na klasické typy bílých farmářů a neohrožených pistolníků, jež ztělesňoval v Hollywoodu ve čtyřicátých až padesátých letech minulého století, uplatňovala revizionistický náhled. Sebereflexivní odmýtizování nedotknutelné aury hrdinů Divokého západu, spojené s vlnou spaghetti a anti westernů, se tak nevyhnulo ani této legendě.
Prodloužená ruka zákona
O více jak čtyřicet let později přišel čas na remake nebo spíš novou adaptaci původní látky, jež se jí snaží navrátit ztracenou důstojnost. Bratři Coenové, jež rádi využívají narativní schémata tradičních hollywoodských žánrů (gangsterka, caprovská konverzační komedie) ke svým postmoderním hříčkám, se s těmi westernovými popasovali už v dramatech Fargo a Tahle země není pro starý. Když se objevily první zprávy o tom, že připravují regulérní western, mnoho jejich příznivců i sympatizantů si kladlo otázku proč tak činí. Odpověď leží dle mne ve věku a pohlaví ústřední vypravěčky příběhu, které tak ostře kontrastují s jejím zasazením do surového prostředí Divokého západu i převážně mužského žánru.
Teprve čtrnáctiletá Mattie Rossová (Hailee Steinfeldová) nám během úvodních minut vcelku klidným hlasem oznámí, že její otec byl zavražděn a okraden opilým gaunerem Tomem Chaneym (Josh Brolin). Vědoma si toho, že ruka světské spravedlnosti by na vraha, který uprchl do indiánských teritorií, dosáhla jen velmi obtížně, rozhodne se najmout lovce lidí.
Toho nejvíc se blížícího její představě o nekompromisním vymahači práva nalezne ve federálním maršálovi Roosterovi Cogburnovi (Jeff Bridges). Veterán, o němž je známo, že se smrtícím úderem dlouho nevyčkává, se ale neuvede úplně nejlíp. Zabavený alkohol proměňuje jeho schopnost zůstat přes den střízlivý v malý zázrak a tak se farmářova dcera musí zpočátku obrnit velkou trpělivostí. Vidina odměny ale jeho váhavost a neochotu zlomí a on se k misi nechá umluvit.
Na cestě se musí samotářský Cogburn vyrovnat s tím, že mu společnost bude dělat tvrdohlavá dívka, která i přes zřejmé okolnosti nebezpečí podobné výpravy chce jako zadavatelka práce dohlédnout i na její plnění. Mattie ale není jedinou maršálovou spolucestující. Po stopách Chaneyho se kvůli jinému případu vraždy a s vidinou vysoké odměny vydává i upovídaný texaský ranger LaBoeuf (Matt Damon). To v pronásledovacím týmu vytváří silné napětí, protože Mattie trvá na tom, aby Chaney při případném dopadení pykal jen za vraždu jejího otce.
Po několika peripetiích v divočině, jež prověří schopnost trojice vzájemně spolupracovat, vraha vystopují a spolu s ním i bandu hrdlořezů pod vedením Neda Peppera (Barry Pepper), na níž už má dlouho spadeno jednooký maršál. Tátův kolt Dragoon, jež ukrývá jeho dcera pod sukní, vychvalovaná LaBeoufova puška sharpovka i Cogburnovy kolty Navy rozezvučí symfonii, jež psancům rozhodně nebude znít jako rajská hudba.
I cesta může být cíl
Bratři Coenové nás bez dlouhého otálení seznámí s hlavními aktéry zápletky i cílem jejich cesty. Přímočaré vyprávění bez zbytečného psychologizování a vedlejších motivů můžeme z hlediska vývoje postav a jejich vzájemných vztahů označit za konvenční. Za touto prvotní mainstreamovou fasádou se ale skrývá skrytější, podvratnější plán s rozvíjením coenovsky poťouchlé iniciační odyssey, plné setkání s bizarními postavami, jak vystřiženými z Jarmuschova Mrtvého muže.
Ostatně jeho hypnotická atmosféra není Opravdové kuráži až tak vzdálená. Spíše než na dobrodružné vyprávění, plné přestřelek, osobních soubojů a divokých jízd na cválajících koních, se připravte na melancholií prodchnutou westernovou road movie. V ní na pozadí ubíhající krajiny dochází k tříbení charakterů zástupců tří generací s odlišným přístupem k životu, kteří zjišťují, že se musí naučit kooperovat, aby dosáhli svého cíle.
Mužská rivalita, zpřítomněná v komicky vypadajícím střeleckém klání mezi dvěma pronásledovateli, nese rysy hašteření dvou sebestředných dětí, z nichž jedno chce trumfnout za každou cenu to druhé. Ironií osudu je, že rozhodčího a krotitele jejich vzájemného vytahování jim dělá právě jediné dítě mezi nimi. A my si uvědomujeme, že spíš než samotný cíl pomsty nás baví a zajímá cesta, jež k ní vede.
Bez politické korektnosti
Bratři Coenové, podobně jako jejich o více jak čtyřicet let mladší předchůdce, vycházeli z knižní předlohy na pokračování vycházejícího románu Charlese Portise Maršál. Dle jejich slov se původní látce, jež patří v Americe mezi povinnou četbu, snažili být co nejvěrnější, což vzhledem k tomu, že jsem ji nečetl, nemůžu odpovědně posoudit.
S westernovým žánrem se utkali po svém. S úctou i ironickou nadsázkou, jež má na hony daleko k politické korektnosti dneška. Postavení menšin, ať už jde o Indiány nebo černochy je jasně vymezeno jejich skutečným a nepřikrášleným společenským zařazením v době druhé poloviny 19. století. Černoši zastávají úlohy sluhů a Indiánům je na rozdíl od jejich bílých „bratrů“ odepřeno právo na poslední přání či kajícný proslov při popravě oběšením. Hrubé zacházení se nevyhýbá ani indiánským dětem, s nimiž Cogburn při ražení si cesty do obydlí nakládá hůř než se psy. Hned nadvakrát je počastuje kopancem, jímž se je snaží shodit z verandy a celé kino se přitom baví, aniž by mělo provinilý pocit z obvinění z nějakých rasových předsudků.
Zabíjení je oproti klasickým westernům odlehčováno suchým humorem, což nevede k jeho banalizaci, ale k realistickému portrétu časů, v nichž absentovala jakákoliv úcta k životu. Rozdíly mezi padouchy a hrdiny se stírají, neboť jejich jedinou společnou motivací je peněžní zisk. K jeho nabytí nepřistupují ale zdaleka tak zbrkle, unáhleně a přehnaně agresivně jako jejich předchůdci z Coenovic tvorby, čímž podání násilí částečně pozbývá svou krutě nesmyslnou povahu, jež z jejich snímků tak patrně vystupuje. Coeni se zároveň snaží vyklenout paralelu k řešení konfliktních situací dneška, když poukazují na fakt vymahatelnosti práva svěřeného do rukou čtrnáctileté dívky, která ač si vědoma zákonných předpisů, volí raději cestu méně legální, ale o to účinnější co do výsledku.
Poznaná nutnost
Její part je klíčový, neboť události vnímáme její perspektivou. Pro sebevědomou, cílevědomou a na svůj věk nezvykle dospělou a samostatnou dívku se pronásledování stává poznanou nutností, za pomoci níž chce v sobě uzavřít jednu kapitolu svého života. Nepohání ji afekt a vzedmuté emoce, ale možná trochu naivní a ošidná touha po dobrodružství, projektovaná do prostředí, jež není stvořené pro plnění pubertálních fantazií.
Ale hlavně ona v titulu filmu zmíněná opravdová kuráž, která ji umožňuje být více než rovnocenným partnerem mužským kolegům, mezi něž vnáší závan citlivosti. Ti k ní postupně získávají respekt, možná už proto že je to pro ně jediná možnost a způsob jak vnímat její přechodné stadium mezi dětstvím a pubertou. Mattie v nich na oplátku probouzí to lepší z nich, jež zapomněli někde na cestách při nahánění zločinců.
Úlohy přemoudřelé, manažersky tvrdé dospívající puberťačky, která sype z rukávu biblická moudra i právní předpisy a argumentačně převyšuje své okolí, se zhostila celovečerně debutující Hailee Steinfeldová. Spolu s Jennifer Lawrencovou ve Winter’s Bone se stává hereckým objevem sezóny, o němž určitě ještě hodně uslyšíme. Její věk je shodný s tím hrdinčiným a za svou kreaci již získala oscarovou nominaci za vedlejší roli, což berme v letošní konkurenci Natalie Portmanové nebo Annette Beningové spíš jako snahu vyhnout se silné konkurenci v kategorii hlavní.
Pod slupkou
Jeff Bridges jako maršál Cogburn je neotesaný, s osobní hygienou si moc netykající samorost. Oproti jeho, mladší partnerce, která okouzluje nenucenou přirozeností, s níž postavu vytváří, je jeho figura mnohem stylizovanější. Silný akcent, kombinovaný s opileckým mumláním, výrazně zhrublý hlas, skrze nějž drmolí slova jak porouchaný mlýnek na maso.
Jeff Bridges má od své postavy sympatický odstup, který mu umožňuje vyhrát si s jednotlivými nuancemi jejího charakteru. Dovede být stejně drsný a zlý, jako politováníhodný. Velká gesta, náležející legendám Divokého západu, mají v jeho repertoáru stejné místo jako senilní blábolení. Přerod z ožungra, padajícího z koně, v důstojného pistolníka, schopného postavit se mnohonásobné přesile a přinést oběť pro druhé, mu plně uvěříte a budete si ho užívat. Pokud jste viděli povaleče Lebowskiho, Dveře v podlaze, Muže, co zírají na kozy nebo Crazy Heart víte že Jeff Bridges zraje jak víno a po šedesátce se mu opravdu daří.
Maršál Cogburn v jeho podání se vybarvuje jako velmi zajímavá figura s bohatým životopisem co do zkušenosti s oběma stranami zákona. Při pohledu na několikrát ženatého lovce bizonů a bankovního lupiče si říkáme že na správnou stranu pořádku přešel asi jen proto, aby mohl zabavené lihoviny konfiskovat ve svůj prospěch. Lidský život pro něj nemá valnou váhu, podobně jako čest. Věta „Střelím ho ze zálohy zezadu, ať mají ti vpředu respekt“ vyjadřuje jeho strategii jak prvním výstřelem zmást protivníka, očekávajícího férové zápolení.
Musí se hodně přemáhat, aby v sobě probudil zájem o druhé a jeho lhostejnost se zvyšuje úměrně s hladinou alkoholu v krvi. Obtloustlý stárnoucí ožrala s páskou přes oko přesto ukáže, že za vším tím cynismem, který si zvolil jako obranu před protivenstvími vnějšího světa, se ukrývá dobré srdce a nezlomná kuráž. Jakoby na cestě odhazoval vnějškově vrstvy svého charakteru jako nepotřebné slupky až zůstane jádro, naplněné nekonečnou laskavostí a dobrosrdečností, která city neokázale proměňuje v činy.
Rovněž Matt Damon příjemně překvapuje šíří svého hereckého rejstříku. Jako podsaditý užvaněný jižanský hejsek s překousnutým jazykem a účesem, vypadajícím jakoby ho oblízla kráva, přispívá svou nesnesitelnou samolibou nadutostí k pnutí uvnitř ústředního tria. Josh Brolin a k nepoznání zohyzděný Barry Pepper jako desperát Ned „Klikař“ Pepper, k jehož bandě se mírně retardovaný psychopat Tom Chaney přidá, i na malé ploše ukazují, jak vypadá zlo v jeho nedémonizované tupé obyčejnosti. Aniž bychom měli možnost spatřit jakýkoliv jejich násilný čin, skutky jichž jsou schopni, vytušíme z jejich pokřivených existencí.
Nejdůležitější kapitola života
Od komorního rázu vyprávění, v němž po většinu času sledujeme konverzační rozjímání dvojice až trojice postav, které spolu během pozvolné jízdy na koních vedou dialog, se v rozmáchlých celcích odpoutávákamera Rogera Deakinse. Staromilským westernovým romantismem, kochajícím se záběry okolní volné krajiny, vytváří elegantní kontrast k převážně nočním scénám, v nichž dochází ke střetům s protivníky. Coenovic dvorní skladatel Carter Burwell k nim pak s minimalistickou působností variuje folklórní motivy amerických lidovek předminulého století namísto možná očekávaných bohatých aranží typu Ennia Morriconeho.
Bratři Joel a Ethan Coenové natočili jeden ze svých divácky nejvstřícnějších filmů. Pod dohledem výkonného producenta Stevena Spielberga ho bez omezení přístupnosti pro mládež nasadili do kin ve vánočním čase, jež přeje rodinným podívaným. Odměnou jim byly tržby ve výši 150 milionů dolarů, což při rozpočtu 38 milionů činí z jejich westernu divácký hit.
Rodinné zacílení způsobilo, že násilí má spíš podobu tušenou než zobrazenou. O to víc oceníte excentrické vedlejší postavy a jemné surrealistické finesy jako ve scéně s medvědem na koni, jež je záhy racionálně objasněna. Zůstal černý humor, vtělený do vět o nemožnosti důstojně pohřbít právě zastřeleného lumpa neboť není léto a země je tvrdá jako kámen. Coenové s westernovými schématy zacházejí velmi poučeně, což jim nebrání si z nich decentně utahovat ve vtipných dialozích, kde se zrcadlí jejich ironický odstup od tématu.
Opravdová kuráž v sobě nemá tak výrazný přesah jako předešlý Seriózní muž, přinášející existencionální zamyšlení nad základními ontologickými otázkami, dotýkajícími se vztahu člověk-Bůh. Přesto se lidské konečnosti v elegickém závěru dotýká. Úsek, zarámovaný jako trpká vzpomínka na období konce dětství, se v epilogu ukáže být pro hlavní hrdinku tou nejdůležitější kapitolou jejího života, jež jí pomohla vštípit potřebné etické normy. Trochu smutně ale zároveň zůstala kapitolou co do síly zážitků nepřekonanou. Až se vkrádá kacířské rouhání, že vše po událostech, jež jsou nám přiblíženy, už pro Mattie bylo jen smutným dožíváním a vyhasínáním, osvětleným právě jen vzpomínkami na minulost.
Opravdová kuráž
- Žánr: western
- Původní název: True Grit
- www.truegritmovie.com/
- USA 2010
- Scénář: Joel Coen, Ethan Coen (podle novely Charlese Portise)
- Režie: Joel Coen, Ethan Coen
- Hrají:Jeff Bridges, Hailee Steinfeldová, Matt Damon, Josh Brolin, Barry Pepper
- Distribuce: Bontonfilm
- Distribuční premiéra v ČR: 17. 02. 2011