CES je unikátní zejména svým termínem. Dva týdny po Vánocích vám výrobci ukáží, že půlka vašich vánočních dárků je zastaralá a ta druhá pozbyla smyslu. Nové produkty, které zde představí se ve skutečnosti dostávají na pulty v průběhu celého roku (a někdy i později). Věci, které budou slavnostně vystavovány u nás až na podzimním Invexu, zde už můžete vidět, osahat si je a zasadit do kontextu.
Belkin FlyWire umí připojit až šest HD zdrojů bezdrátově k obrazovce. HD DVD se na CESu krčilo ve stínu Blu-ray – ten si naopak užíval chvíle slávy. Zeppelin je elegantní poctivý a vymazlený stojánek pro iPod, ale je to pořád jen stojánek
Letošní rok byl na skutečné novinky ale docela chudý. Zejména pro Evropany, kteří již absolvovali berlínskou výstavu IFA. Svou americkou premiéru tak zažila televize Philips Aurea nebo prototypy tenkých LCD obrazovek Sharp.
Bitva o obraz
Souboj „můj je větší než tvůj“ pro tento rok vyhrál Panasonic se 150" plasmovou obrazovkou. Tuto televizi už často nedostanete normálně dveřmi do bytu. Je tak velká, že může zobrazovat celé osoby v životní velikosti. Panasonic ji dokonce jen tak tak vtěsnal do nákladního Boeingu 747. Prodávat by se měla začít až v roce 2009, Panasonic pro ni musí teprve postavit továrnu. Zájem ale asi bude. Těch 103“ monster, které Panasonic představil loni, se prý prodalo už 3 000. Jedno kasíno v Las Vegas jich má hned deset. Rozlišení 150“ panelu už je QuadHD, tradiční Full HD by již vypadalo na takové ploše nehezky. LCD konkurenci zastupoval jen 108" Sharp, který ale byl paradoxně na CESu představený už minulý rok a stále se nedostal na trh.
Šneky je radost vidět, ještě větší slyšet, je to ale už známá klasika. Na tiskovce Toshiby byla Jodi Sally, zodpovědná za HD DVD, očividně smutná. Přehrávače se nové nepředstavily, akorát jim prudce klesla cena
Plné HD rozlišení 1080p se dostalo už i do úhlopříčky 32" – minimálně Sharp, Panasonic a LG. Tak jemné rozlišení má smysl hlavně pro počítač, pro sledování z větší vzdálenosti si toho nevšimnete. Výrobci ale dělají chybu, že to tlačí jako doplněk herních konzolí – hry na Xboxu totiž 1080p nejsou ani náhodou, u PS3 je drtivá většina také jen v 720p. Větší počet obrazových bodů také znamená výpočetně náročnější zpracování videa. Proto tyto malé Full HD televize obvykle nemají kvalitní kompenzaci pohybu.
Hitachi vsadila na svém stánku na televize s tloušťkou pouhého 1,5 palce (3,8 cm) a stoupla si tak do průměru k ostatním, ukázala ale také prototyp LCD displeje s tloušťkou 10 mm. Legendární Mark Levinson se u LG podílí na zvuku a konstrukci reproduktorů
Na CESu ale bylo vidět, že další zlepšování kvalit obrazu postupuje jen velmi pomalu, hlavní důraz se klade již více na designové prvky. Tenké panely vystavovali snad všichni výrobci,Když nepočítáme malé OLED obrazovky u Sony, tak vedl Pioneer s tloušťkou 9 mm u plasmové obrazovky, tenkou plasmu ukazoval i Panasonic, tenkými LCD displeji se chlubili také Sharp, LG, Samsung, JVC nebo Hitachi. LG rozehrála svůj důraz na design ve velkém stylu, asi nejzvláštnějším prvkem je kulatá díra skrz pod obrazovkou, kterou osvětlují diody. Philips také již před časem otočil na designovou kolej a oznámil, že se hodlá zaměřit především na ženskou část zákazníků, která je náročnější na vzhled produktů.
Toto je jedna ze sestav domácího kina, které nesou rukopis Marka Levinsona. Tenké obrazovky nabídla také LG, u ní ale mají navíc provokativní otvor přímo pod obrazovkou
Z nových technologií mne zaujal Samsung velkými OLED obrazovkami, které ale nehodlá prodávat, a QuadHD (3840 × 2160) panelem o úhlopříčce 82 palců. Lahůdkou pak také byl prototyp nové plazmy od Pioneera s absolutně černou barvou. V oblasti navyšování kontrastu se ale zatím nic velkého neobjevilo a stále se čeká na větší rozšíření LED podsvícení.
Prostorový obraz nabízel nejlepší Philips, jeho řešení funguje dobře i bez speciálních brýlí, Samsung to zkoušel s 3D plasmou, ale brýle s aktivními LCD panely patří už hodně do 20. století.
Tenké plazmy pro změnu ukazoval Panasonic. Bezdrátový přenos HD signálu Panasonic demonstroval na zařízení o rozměrech malé ledničky, něco takového mi opravdu do obýváku nesmí. Styl především, boční ambilight, reproduktory neviditelně ukryté v rámu displeje a něžné křivky oslovující ženskou populaci – to je nový Philips. Pioneer ukázal svou ulktratenkou plasmu a byť mu radost trochu kazil Panasonic, jeho panel Kuro byl přece jen tenčí
V obrazovkách se tedy můžete těšit zejména na Full HD rozlišení již od malých úhlopříček, tenké displeje s LED podsvícením a výborným kontrastem a také na designové kreace pro extrémní styl.
HD DVD vs. Blu-ray – rozhodnuto předem
Warner Bros chvíli před CESem oznámil svůj záměr přejít výhradně na Blu-ray a výrazně tak poznamenal celý CES. Toshiba působila na tiskovce smutně, HD DVD skupina svou večerní párty zrušila úplně a celý stánek HD DVD vypadal, jako by ten poslední už odešel a zhasl světlo.
Blu-ray na CESu znamenal především příchod přehrávačů s podporou obrazu v obraze a s ethernetovým rozhraním (oboje má HD DVD od začátku). Ze starých přehrávačů vpodstatně jen PlayStation3 zvládne nové funkce aktualizací firmwaru, jinak si budou muset majitelé koupit nový přehrávač. Hlasy naštvaných zákazníků ale přehlušilo nadšení, že je to nyní možné. Pro nové zákazníky tak HD DVD už nepředstavuje žádnou výraznou technologickou výhodu a když má s příchodem Warneru nyní Blu-ray 70% produkce Hollywoodu, je docela jasné, jak jsou karty rozdány.
Největší 82“ LCD se čtyřnásobným HD rozlišením ukázal Samsung. OLED obrazovky Samsungu byly větší než ty od Sony, kromě tisku si je ale nesměl nikdo fotit a navíc se na trh v dohledné době vůbec nechystají
Místo nových přehrávačů Toshiba výrazně zlevnila ty současné, ale i nízká cena lidi nepřitahuje, neboť nabídka titulů na Blu-ray bude lepší. Za rok už zřejmě nebude co řešit a HD DVD to bude zkoušet jen v počítačových mechanikách – snad už konečně vyrobí i vypalovací mechaniky.
High-end míří do low-endu
Každý rok se prostor zabraný prestižními značkami zvukové techniky zmenšuje. Nové produkty se objevují jen minimálně a hlavní zdroj příjmů je postupně z běžné spotřební elektroniky. Vrcholem je snad iPod dock od Bowers &Wilkins. Reproduktory Zeppelin se stojánkem na iPod vypadají jako vzducholoď, rozhodně ale nejsou tak lehké. Díky masivnímu nerezovému bloku není na rezonance místo a na pohled byste jim opravdu těch devět kilo váhy neřekli. Cena 600 dolarů za repráčky k iPodu ale stále high-end neopouští. B&W se na stánku také chlubil partnerstvím s automobilkou Jaguar, kde se podílí na ozvučení nových luxusních modelů.
Legenda mezi audiofily Mark Levinson pak překvapil svou účastí na tiskovce LG Electronics. Levinson je v současné době technickým poradcem LG v oblasti zvuku a podílí se na konstrukci a nastavení reproduktorů. I výrobce spotřební elektroniky si může zkrátka dovolit zaplatit legendu a té naopak nevadí pracovat pro masovku.
Opět jsme viděli 108palcový Sharp, od loňského CESu se moc nezměnil a stále se neprodává. 32palcový Sharp s FullHD rozlišením je zajímavý například dvěma komponentními vstupy, možná že v Evropě ale jeden z nich nahradí SCART
Kam dál přátelé?
Nové trendy na CESU na mne působily spíše jako sondování cest možného vývoje. Zkouší se bezdrátový přenos HD signálu – zatím je ale jen na počátku, funguje jen za dobrých podmínek a navíc se cena pohybuje velmi vysoko. Zajímavou variantu nabízel Belkin, kde do velké krabičky připojíte všechny AV vstupy, malou krabičku připojíte jedním kabelem do televize a HD signál mezi nimi putuje po upravené bezdrátové síti 802.11a. Plánovaná cena 500 dolarů asi mnohé odradí a většina raději natáhne klasický kabel. Bezdrátové připojení k televizi má smysl jen u projektorů nebo nástěnných televizí. Pro běžné televize je to zbytečná technologie (až to bude levné a v každé videokameře, pak budu jásat).
Cesta směrem do tenkých televizí také není pro mne tolik důležitá. Nemám problém, jestli je televize tlustá 2 nebo 4 cm, rozdíl mezi nimi v ceně ale bude obrovský. Stejně tak od televize očekávám zejména kvalitní obraz, a ne že bude mít jemnější křivky krytu než konkurence.
Sharp představil na CESu své plány na výstavbu továrny na LCD panely desáté generace. Na sklo o rozměrech 2,8 × 3 m se vejde osm 57“ panelů. Podobný stolek s integrovanými reproduktory jsme už viděli například v provedení od Sony, Sharp jej ovšem vyvinul v několika provedeních pro různě velké obrazovky. Sony je jedinou firmou, která prodává OLED televize, jsou sice malé a stojí majlant, ale Sony patří prvenství
OLED je ještě hodně daleko. Sharp jako fanoušek LCD, který navíc začal stavět další obří továrnu na LCD, logicky OLED kritizuje, vymýšlet si ale nemusí. Jedině Sony prodává OLED televize – malé a hrozivě drahé, Samsung své OLED displeje vystavil jen natruc Sony, jsou sice větší než ty od Sony, prodávat je ale nechce. OLED má před sebou ještě velmi mnoho práce. Mistubishi představila laserovou televizi, jen ji ale ukázala a mnoho informací neřekla. Přes úchvatný kontrast se ale jedná o televizi se zpětnou projekcí, které v Evropě nebyly nikdy zvlášť populární, Evropa má raději menší a užší obrazovky.
Dobrou zprávou tedy určitě je, že současné kvalitní modely televizí zůstanou stále kvalitními modely. Na obzoru není žádná revoluční technologie, kterou by zatím nikdo neměl. Pokud máte 100Hz obrazovku se slušným kontrastem a nějakou tou případnou kompenzací pohybu u LCD, nemáte se čeho obávat. A pokud takovou televizi ještě nemáte, můžete se radovat, takové modely budou čím dál častější ve všech úhlopříčkách za dostupné ceny.