15
Fotogalerie

Iron Man 3: recenze filmu

Proměna muže ve stroj a zpět. Scenárista Smrtonosné zbraně nebo Posledního skauta dává za pomocí sebereflexivní ironie sérii nový impuls a vytváří její dosud nejlepší díl.

Před pěti lety jsme se s Iron Manem potkali poprvé. Oproti jiným komiksovým superhrdinům nedisponoval žádnými nadpřirozenými schopnostmi, způsobenými silou z jiné planety, radioaktivním pavoučím kousnutím nebo samovolnými genetickými mutacemi. Své protivníky odzbrojoval geniálním mozkem, suchými hláškami a využitím v praxi získaných zkušeností s výrobou a prodejem ultramoderních zbraní a vojenských technologií.

Obrovské jmění, jež vydělal na obchodech s americkou armádou, rád rozmělňoval na alkoholových dýcháncích ve společnosti modelek z titulních stránek časopisu Maxim. Miliardář Tony Stark (Robert Downey Jr.) se uvedl jako cynický a zhýralý playboy, což představovalo v komiksovém světě značné oživení. Jak také jinak, když se tvůrce komiksové předlohy Stan Lee inspiroval před padesáti lety pro jeho vznik postavou Howarda Hughese. Vynálezce, dobrodruha, producenta, megalomana a člověka, jenž za svůj dar výjimečnosti zaplatil šílenstvím.

I když Tony opravdu neoplýval skautíkovskými vlastnostmi, i on projde v jedničce povinnou charakterovou proměnou, vyplývající z jeho nově získané spasitelské role. Na konci pak světu odhalí své superhrdinské alter ego i jeho přiznanou souvztažnost s jeho civilní identitou.

Tím se ve druhém pokračování vystaví útokům z hned několika stran. Senátní výbor v obavě z kumulace až příliš velké síly v jedněch rukou chce omezit jeho moc a rovněž Pentagon si na vynález jeho červeno-zlatavého obleku dělá nárok.

Úspěšný privatizátor světového míru, jak sebe sama obchodník se smrtí, proměněný v osvíceného selfmademana s filantropickými sklony, nazývá, čelí ale i stínům minulosti, spojeným s podnikáním jeho otce. Ty mají něco společného s nezaplacenými tantiémy za copyright technologického patentu generátoru. Právě onoho obloukového reaktoru, jenž nosí v krajině hrudní, kde mu jeho činnost způsobuje zdravotní problémy, které se odrazí v jeho nevyzpytatelném jednání.

Noční můry a paranoia

Rozdíl mezi jeho přirozenými silami a těmi, danými mechanickým implantátem, se prohlubuje, čehož si je dobře vědom. Ve třetím díle na tuto skutečnost proto reaguje zvýšenou pozorností, kterou věnuje vývoji dalších a dalších verzí své zbroje.

K jeho obavám přispěly i události, jichž jsme byli svědky v Avengers, kde marvelovský tým snů (Iron Man, Hulk, Thor, Captain America, Black Widow, Hawkeye) kooperativně čelil mimozemské invazi.

i-2mCWT4D-L.jpg i-2WvpLpp-L.jpg 

Tonym tyto newyorské události natolik otřásly, že propadá záchvatům paniky a paranoi. Bude umět čelit podobným hrozbám bez kolegů s nadpřirozenými schopnostmi? Začíná se bát o své nejbližší, což se negativně odráží na vztahu s jeho asistentkou a zde poprvé přiznaně i partnerkou Pepper Pottsovou (Gwyneth Paltrow), již nechá bodyguardem Happy Hoganem (Jon Favreau) hlídat takřka na každém kroku.

Neuvědomuje si, že právě paranoidní strach o Pepper, jemuž čelí budováním armády kovových obleků s pokročilými funkcemi, vede k ještě většímu odcizení s těmi, jež má nejradši. A že oblek je sice pevné vnější útočiště, které ale nemůže být nikdy plně účinné, když se uvnitř něho skrývá osoba s podlomenou psychikou.

Bojový oblek jako partner

Noční můry, jimiž trpí, ho vedou k horečnaté aktivitě na zdokonalení posledního modelu jeho zbroje s pořadovým číslem 42. Interaktivní bojový oblek ve vyprávění získává natolik důležitou roli, že se stává takřka Starkovým partnerem. Společníkem, díky němuž zjišťuje, že trpí úzkostnými stavy i druhem, s nímž kvůli jeho ne úplně dotažené podobě zažije množství komických scén.

i-2Xjcppg-L.jpg i-8ggF5xm-L.jpg

Otázka, jak podstatný díl Iron Manovy osobnosti tvoří jeho brnění, byla přítomna i v předchozích dvou dílech, ale zde je rozvinuta nejkomplexněji. Tony ví, že za jeho úspěchem vězí právě technologie a proto na ní tak lpí. Tuto technologii ale vnitřně pohání jeho důvtip a intelekt. Kovový oblek tak zde není chápán jako Tonyho součást, ale jako jeho nástroj. Umí si ho přivolat na vzdálenost i několika set kilometrů, kdy se po přistání na těle majitele sám složí.

Steven Spielberg i Smrtonosná zbraň

Oblek ale už není jediným „partnerem“ sebestředného samotářského vynálezce. Ve druhé čtvrtině vyprávění se jím stává malý kluk Harley Keener (Ty Simpkins) ze zapadlého městečka, kde se Tony ocitne. S Harleym sehraje takřka spielbergovskou etudu na téma absentující rodič, ale nebojte se, laciného sentimentu ani citového vyděračství se zde nedočkáte. Naopak setkání malého a velkého vynálezce připomíná pěkně cynický a prohnaný slovní souboj dvou hypertrofovaných eg, které nejdou pro ostrou hlášku nebo urážku daleko.

Chlapec mu pomůže překonat psychický blok a nakopne ho k další aktivitě. Tony zprvu ve vztahu k němu jen těžko překonává limity své arogantního a asociálního nastavení, aby i on v závěru ukázal, že jeho srdce bije na správném místě.

Zkušenost z Avengers týmu ho zároveň alespoň částečně naučila smyslu pro spolupráci, takže do závěrečné akce bude zapojen i jeho věrný souputník James Rhodes (Don Cheadle).

Člověk si své démony vytváří sám

V příběhu, který je kompozičně zarámován jako terapeutické vyrovnávání se Tonyho Starka s jeho obsesemi, s nimiž se svěřuje někomu, koho uvidíte až po závěrečných titulcích (klasický vtípek na závěr), se prolíná minulost a současnost. Kdybychom měli tuto časovou osu vymezit, tak jde o dobu před prvním dílem Iron Mana a po Avengers.

Před prvním dílem, v roce 1999, se setkáváme v prologu s Tonym coby rozšafným playboyem a samolibým vědátorem, tak jak ho známe právě z první části ságy. Během kongresu ve Švýcarsku stihne svést půvabnou vědkyni Mayu Hansenovou (Rebecca Hall) i přehlíživě odmítnout vlasatého, zapáleného vědce Aldriche Killiana (Guy Pearce) s jeho nabídkou na spolupráci.

Že se arogance nevyplácí a že si člověk své démony nejčastěji vytváří sám, o tom se už mnohem méně sebestředný a o sobě více pochybující Tony přesvědčí v současnosti, kdy ho pomsta dvou zhrzených vědců dostihne. Genetická inženýrka a bioložka Maya, spolu s Aldrichem přišla na způsob, jak regenerovat lidské tělo. Sérum, upravující DNA tak, aby dodalo svému nositeli nadlidskou sílu, se ale bez Starkova finančního příspěvku nepodařilo úplně doladit a stala se z něho nebezpečná biologická zbraň.

Destrukce Starkova světa

Jak ji použít, to Killiana napadne ve chvíli, kdy Americe začne skrze televizní obrazovku vyhrožovat tajemný terorista Mandarin (Ben Kingsley). Při jednom z jeho bombových útoků, k nimž používá výbušných náloží, jež oběti doslova smáznou z povrchu zemského, je zraněn i Starkův dlouholetý osobní strážce Hogan. Miliardář světovému nepříteli číslo jedna v záchvatu hněvu skrze média vzkáže, ať se konfrontuje přímo s ním, což se ukáže být další z jeho osudových chyb.

Reakce na tuto výzvu na sebe totiž nenechá dlouho čekat a na Tonyho vilu nad mořem v Malibu zaútočí letka islámsky vyhlížejícího teroristy Mandarina. Ze Starkova dřívějšího světa, včetně laboratoře a všech technických vynálezů, jsou trosky. Pepper si v jednom z kovových obleků zachrání holou kůži a Tony je neznámo kde.

Ale to jen dočasně. Ocitá se v zapadlém městečku, kde se v dílně malého vynálezce Harleyho snaží zprovoznit kostru Iron Mana, jíž měl na sobě v době útoku na jeho sídlo. Ve hře je záchrana Pepper, amerického prezidenta (William Sadler), celé země i jeho reputace. Tony se v ústraní pouští do takřka detektivního pátrání, kdo za celou tou sérii vražedných útoků stojí a odhaluje přitom podíl dvojice zavržených vědců z minulosti na nich.

Zátěž předchozích dílů

Herec epizodních rolí (Predátor, Lepší už to nebude), jeden z nejlépe ve své době (devadesátá léta) placených scenáristů a režisér (Kiss Kiss Bang Bang) Shane Black stál při přípravě trojky Iron Mana před obtížným úkolem. Jednak musel navázat na linii, nastolenou předchozími dvěma díly v režii Jona Favreaua. Tedy na charakter vyprávění, připomínající spíše epizodicky řazené zábavné konverzační skeče, v nichž exceluje titulní představitel, než souvislý a ucelený děj, směřující ke katarznímu finále.

i-bwT6Hkt-L.jpg i-CfTq7rC-L.jpg

Zároveň se ale musel vyrovnat i z hlediska řemeslného mnohem lépe provedeným marvelovským crossoverem Avengers (2012) Josse Whedona, který nabídl vyváženou kombinaci velkoryse a přehledně pojaté akce a dobře dávkovaného humoru při vzájemném špičkování a vymezování si pozic okostýmovaných ikon, nucených spolupracovat v jednom týmu.

Shaneu Blackovi muselo být jasné, že rozměrem velkolepý akční ráz Avengerů těžko překoná a tak vsadil na to, co je mu nejvlastnější a čím si získal srdce akčních fanoušků na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Tedy na dialogy a schopnost napsat opravdu úderné hlášky. Byl to totiž právě on, kdo stál za scénářem k prvním dvěma Smrtonosným zbraním, Poslednímu skautovi, Poslednímu akčnímu hrdinovi nebo Dlouhému polibku na dobrou noc.

I třetího Iron Mana zásobuje dostatečným množstvím vtipných, ironických, sebeironických a hlavně typicky starkovských neuctivých hlášek, které mají dobré načasování a jež vyniknou jak při konfrontaci s Tonyho protivníky, tak s Pepper, Rhodesem nebo jeho dětským fanouškem Harleym.

Dějově zatím nejobsažnější ze všech dílů série

To ale neznamená, že by Black vše sázel na jednu kartu. Naopak, poctivě se snaží skloubit realističtější, emotivní linii (Tony v zapadlém městečku) se spektakulární akcí (útok geneticky modifikovaných mutantů). Obavy, že nezvládne režijně uřídit nákladný spektákl, plný akce a triků, se podobně jako v případě Josse Whedona nepotvrdily.

Akce sice nedosahuje takových kvalit jako ta závěrečná v Avengers, nemůže se pyšnit, kdo ví jakou vynalézavostí a na její realizaci je občas znát, že Black není primárně akční režisér, ale s přispěním kameramana Johna Tolla (Tenká červená linie, Atlas mraků) jde stále o standard, který neurazí. Při útoku na Starkovo pobřežní sídlo nebo záchraně osazenstva prezidentského letounu Air Force One vynikne použití 3D formátu, který se mi ale jinak zdál zcela zbytečný.

i-CLJX4bk-L.jpg i-cTCPc5p-L.jpg

Humorný nadhled proniká i do akční složky, která s pomrkáváním na diváka ignoruje veškeré zákony fyziky i logiky. Tvůrčí přístup k vyobrazení akce je možno označit za hravý, podobně je tomu i v případě charakteristiky postav.

Zároveň ale přichází s dějem, který je mnohem obsažnější a složitější než u předchozích dvou dílů i Avengerů. V rámci odlehčeného marvelovského světa zápletka o záchraně světa funguje spolehlivě. Případné výtky na adresu toho, že ne úplně všechny linie v příběhu jsou dotaženy do konce a že ne všechny postavy (Maya), s nimi spjaté, dostanou tolik prostoru, kolik by si zasloužily, je možno odbýt tím, že o propracovanou dějovou strukturu tady až tolik nejde a že primární důraz je kladen spíš na rozehrání jednotlivých situací.

Sebereflektivní zkoumání vlastních možností

Black se spoluscenáristou Drewem Pearcem, který na filmovém poli debutuje, se potýká i s tím, jak předchozí filmy sérii definovaly a snaží se s tím statečně poprat. Jedna z otázek, která vás určitě v souvislosti s probíhajícím dějem napadne, je, proč si Iron Man nepovolá na pomoc své kamarády z agentury SHIELD?

Ti by se ale měli dostat ke slovu až za dva roky a opět v režii Josse Whedona, takže mají tvůrci dost prostoru, aby pracovali především s postavou Tonyho Starka a jeho alter egem Iron Manem. Činí tak zábavným a sebereflektivním způsobem, vyplývajícím už z toho, že po jistou část vyprávění se Tony Stark ocitá bez svých hraček, jež mu dávají moc a sílu. V těchto momentech se může spolehnout jen na své neselhávající charisma, které v čase, kdy je sražen na kolena, otevírá jeho představiteli bránu pro širší uplatnění a rozvinutí typického starkovského výrazového rejstříku.

Zranitelnější tvář

Charakter Tonyho Starka se prohlubuje. Je to z části i nutnost kvůli nepřítomnosti ostatních členů SHIELDu. Osudové otázky z dvojky, spjaté s jeho zdravím, jsou dále rozvíjeny. Zde jde ale více o zdraví psychické než to fyzické. Shane Black nasazuje Iron Manovi zranitelnější, obnaženější a více chybující tvář, blízkou třeba bondovskému Skyfallu, ale ne zas tak hlubokou, jako se tomu děje v Nolanově batmanovské trilogii.

i-jq952vt-L.jpg i-njdS5Tp-L.jpg

Tuto depresivnější tvář Starkovy osobnosti používá jako součást ironické a sebeironické hry s krizí identity muže, který se od hi-tech obranného štítu své osobnosti vrací k vlastnímu inteligentnímu a důvtipnému já, což i on sarkasticky reflektuje.

Asociální Stark je zároveň čím dál víc polidšťován ve smyslu ukázání svého lepšího já. Děje se tak nejen skrze mezigenerační jiskření s malým klukem, ale i přes jeho čím dál víc projevovanou náklonnost k Pepper. Oddaná Pepper, která byla v předchozích dílech především za sličnou dámu v nesnázích, je posunuta směrem k mnohem větší akčnosti své osoby, což dá jejímu vztahu s Tonym novou dynamiku.

Nejednoznačný záporák

S Donem Cheadlem alias Iron Patriotem začíná partnerství fungovat na bázi rasově smíšených policejních buddy movie komedií typu 48 hodin nebo Smrtonosné zbraně, kde můžete hádat, kdo je tu za Martina Riggse a kdo za Rogera Murtaugha. I když i s tím si Shane Black ironicky pohrává a charakterové i osobnostní pozice dvojice drobně pozměňuje.

SCT0140-v170-1082-R-jpg_203520.jpg

Postava teroristy Mandarina slouží jako opět ironické až parodické zastřešení představ Američanů o islámských nebo jiných teroristech a Ben Kingsley mu propůjčuje sympaticky nejednoznačnou tvář, která má spojitost s podtitulem filmu, že své démony si nejčastěji vytváříme sami. I proto jeho výhružky typu: „Nevíte, kde jsme, nevíte, kdo jsme a nikdy nás neuvidíte přicházet“ v atmosféře všeobecné paranoi z islámského terorismu padají na úrodnou půdu. Přestože způsob zacílení jeho útoků nemusí mít nutně politický podtext, ale třeba ten osobní. Ziskuchtivost, pomsta, dosaďte si sami dle libosti.

Studio Marvel odvážné i kontrolující

Toto vážnější politické čtení ale třetí Iron Man opět shodí tím, jak se figura Mandarina vybarví. A tak je tomu vlastně i s celým filmem, který sází především na humor v hned několika jeho podobách. Ironický a sebereflektivní humor pohání tento zdařilý blockbuster, který se může opřít především o scénář tvůrce Posledního skauta Shanea Blacka.

Akce i triky budí zdání velkolepé podívané, ale jde tu především o další prohloubení charakterového rejstříku hlavního hrdiny. Oproti svým předchůdcům vládne trojka nejrozvinutější dějovou zápletkou, která ale v případě linie některých postav mizí trochu do ztracena. Přesto je velkou předností tohoto filmu, že hlavní zvraty a vývoj jednotlivých linií neodhalíte už po zhlédnutí trailerů a že budete v kině proto příjemně překvapeni.

i-w8JCMMz-L.jpg i-ZwN3KXG-L.jpg

Studio Marvel, které spolu s Disneyovci coby distributorem vysílá snímek do kin, je třeba na jedné straně pochválit za to, že se nebojí režii svých nákladných blockbusterů svěřovat tvůrcům, kteří nejsou žánrovými režiséry a vnáší tak do těchto příběhů jiný akcent. V tomto případě nadsázku a humor.

Zároveň je ale znát, že tyto režiséry studio až příliš brání v rozletu a že jim nedovolí plně rozvinout jistě bohatou charakteristiku jednotlivých postav marvelovského univerza. Vždy jim dovolí vypíchnout jen pár vlastností těchto postav, ale ne všechny, aby se pak i další superhrdinové měli do budoucna jak profilovat ve své odlišnosti od těch ostatních.

Změna na režijním a scenáristickém postu sérii prospěla

Změna na režisérském postu sérii prospěla a Shane Black, který s Robertem Downeym Jr. pracoval už na svém debutu, krimi komedii Kiss Kiss Bang Bang (2005), zažívá jistě radost, že ústřední představitel boj s démony již toliko předstírá a sám se s nimi nepotýká.

CA-04210-R-jpg_222503.jpg CA-05482-R-jpg_214342.jpg

Vzývaný scenárista akčních komedií přelomu osmdesátých a devadesátých let pootočil žánrovým vyzněním filmu a z lehce patriotické podívané, propagující semknutí se kolem tradičních hodnot (rodina, země, přátelé), jež u Marvelů v krystalicky čisté podobě ztělesňuje postava Kapitána Ameriky, přeřadil do mnohem uvolněnějšího levelu.

V něm nalezneme ozvuk policejních buddy movie komedií, spielbergovského citového hledání nepřítomného otce, sebereflektivních bondovek a Nolanových batmanovek i velkorysých akčních blockbusterů posledních let. Žánrové rozkročení a všudypřítomná nadsázka Iron Manovi sluší a koresponduje s vývojem hlavní postavy, která se stává superhrdinou i bez obleku. Neboť i on po překonané duševní krizi poznal, že heslo „Co tě nezabije, to tě posílí" má stále svou platnost.

Iron Man 3

  • Žánr: komiksová adaptace
  • Původní název: Iron Man Three
  • www.marvel.com/ironman3
  • USA / Čína 2013
  • Scénář: Shane Black, Drew Pearce
  • Režie: Shane Black
  • Hrají: Robert Downey Jr., Gwyneth Paltrow, Don Cheadle, Ben Kingsley, Paul Bettany, Rebecca Hall, Guy Pearce, James Badge Dale, Jon Favreau, Stan Lee, Stephanie Szostak
  • Distribuce: Falcon
  • Distribuční premiéra v ČR: 02. 05. 2013

AVmania.cz hodnotí
Film 8

 

Určitě si přečtěte

Články odjinud