V síti: past na sexuální predátory, kteří v online prostoru útočí na nezletilé dívky [recenze filmu]

Nejen díky desítkám rozhovorů s tvůrci dokumentu i jeho protagonistkami, které v něm na sebe berou identitu nezletilých dívek, jste určitě zaznamenali masivní a v několika fázích už od loňska běžící reklamní kampaň k filmu V síti. Ten naléhavým způsobem otevírá téma zneužívání dětí na internetu sexuálními predátory. Dokument tuto problematiku nejen mapuje, ale šíří i osvětu o ní a přispívá tak k prevenci tohoto nebezpečného jevu.

Psychosociální experiment

Režisér Vít Klusák se ve svých dokumentech, ať už vytvořených samostatně (Matrix AB, Svět podle Daliborka), nebo ve spolupráci s Filipem Remundou (Český sen, Český mír, Dobrý řidič Smetana), vždy věnoval důležitým tématům, jež hýbou společností.

U jeho dokumentů se silně autorským rukopisem a zviditelněním role jejich tvůrce, se zároveň objevovaly výhrady, že ve snaze upozornit na nějaký fenomén tuto realitu pouze nezaznamenávají, ale režisér jí manipuluje a posouvá ji do stylizované podoby. Nejvýrazněji se tyto hlasy ozývaly asi u portrétu neonacisty Daliborka.

U dokumentu V síti, který Klusák vytvořil ve dvojici s Barborou Chalupovou, vykládají tvůrci karty na stůl a odhalují nám svou tvůrčí metodu i pravidla, jichž se budou během svého psychosociálního experimentu držet. Dokument pak zaznamenává jeho průběh i to, co během něho zjistili o sexuálních predátorech a motivacích jejich chování.

Celý tento projekt vznikl, když na podzim roku 2017 Klusáka oslovila jedna telekomunikační společnost, zda by pro ni nenatočil virální video, které by upozornilo na strmě vzrůstající čísla zneužitých dětí na českém internetu. Vít Klusák k projektu přizval kolegyni Barboru Chalupovou a společně se pustili do rešerše formou pokusu.

Filmový festival: Babišův Matrix a jihlavská obrana proti němu

Na serveru lidé.cz vytvořili důvěryhodně vypadající falešný profil 12leté dívky Týnušky a čekali, co se bude dít. A dělo se. Během prvních 5 hodin existence profilu dívku oslovilo 83 mužů ve věkovém rozmezí 23 až 63 let a to v drtivé většině s explicitními výzvami ke společné masturbaci pomocí videohovoru. Mnozí z nich bez předchozího upozornění posílali fotografie svých ztopořených penisů, případně odkazy na nejrůznější porno, včetně zoofilního.

Volavky na predátory

Dvojici dokumentaristů materiál natolik šokoval, že se rozhodla toto téma zpracovat nikoliv formou krátkého spotu, ale celovečerního dokumentu, který by tento jejich výzkum rozvedl. Jeho hlavní linka tak sleduje psychosociální experiment, pomocí něhož tvůrci zviditelňují, s čím se v online prostoru potýkají děti a především dívky ve věku 11 až 13 let.

Tři zletilé herečky s dívčími rysy Anežka Pithartová, Tereza Těžká a Sabina Dlouhá prostřednictvím falešných profilů na sociálních sítích (Facebook, Skype, Lidé.cz) předstírají, že jsou dvanáctileté dívky Týnka, Míša a Niky. Ve věrných kopiích dětských pokojíků, postavených ve filmovém ateliéru, chatují a skypují s muži všech věkových kategorií, kteří je na internetu vyhledali a oslovili.

Během deseti dnů trvání tohoto experimentu jich bylo 2458. Drtivá většina z nich po dívkách požadovala sex prostřednictvím videohovoru, u něhož se část z nich uspokojovala, posílala jim fotografie a videa svých přirození, odkazy na pornografii, vyzývala je k svlékání nebo aby ony poslaly své intimní fotografie. Jen jeden ze skoro dvou a půl tisíce mužů si s dívkou chtěl jen psát, na což štáb dokumentu reaguje dojetím v záplavě všech těch oplzlostí, s nimiž se musely potýkat.

Etická pravidla chování dívek během tohoto kontrolovaného experimentu byla přitom dopředu dána. Dívky nesměly dotyčné muže nijak provokovat, tedy flirtovat s nimi, navazovat s nimi kontakt jako první a od počátku hovoru měly zdůrazňovat svůj nezletilý věk.

Aby byla iluze dvanáctiletých dívek dokonalá, tak kromě líčení, oblečení nebo plakátů v pokojíčcích dívek jsou tyto zaplněné i opravdovými předměty z dětství hereček. Věci z jejich života se tak vztahují k jejich reálné minulosti, na fingovaných profilech pak mají fotky z doby, kdy jim bylo tolik, kolik v dokumentu předstírají.

Obecnější vzorce predátorského chování

O jak závažné téma jde, potvrzuje ve filmu už casting hereček na úlohu oněch tří dívek, kdy z 23 adeptek 19 potvrdí, že útok predátora na internetu zažilo. Po jedné z nich muž požadoval panenskou moč. Ve stovkách mužů, kteří se dívkám ozvali, pak členka štábu, maskérka, odhalí totožnost jednoho z nich.

Tvůrci zkoumají jak fenomén nevyžádaného sextingu, tak modely predátorského chování na internetu. K požadavkům sexuálního charakteru na dívky docházelo ze strany mužů většinou už během prvních třech minut jejich hovoru. Z těchto mužů si pak tvůrci vyberou několik z nich a sledují eskalaci jejich jednání vůči dívkám v delším časovém záběru, který má poukázat na obecnější vzorce predátorského chování jako je vydírání a zastrašování i na to, jaký typ mužů se ho dopouští.

Statistiky říkají, že nejde o pedofily, těch je mezi nimi jen 3 až 5 procent. Jde spíš o muže, kteří si užívají, že mohou dívkami manipulovat, dostávat je pod tlak třeba tím, že jim vyhrožují, že zveřejní jejich odhalené fotky, pokud neudělají to, co po nich požadují. Společné pro ně je, že je pojí narušené vztahy v rodině nebo s okolím, netečnost vůči pocitům druhých, nějaká frustrace, prázdnota uvnitř nich, kterou zaplňují tímto způsobem.

Zkoumání toho, kam až jsou ochotní zajít, pak ústí do reálné konfrontace dívek s nimi pod dohledem skrytých kamer a profesionální ochranky. Jde o muže, kteří toto setkání sami iniciovali, a je zajímavé sledovat, jak potom, většinou bez známky sebereflexe, své selhání komentují.

Dohled odborníků

Jejich chování a jednání po celou dobu v hale, kde tento experiment probíhal a kde sídlil štáb, sledují a komentují experti, například ředitelka Linky důvěry, psycholožka, sexuoložka, právník nebo kriminalista se specializací na kyberkriminalitu.

Ti všichni mimo to, že slouží jako podpora protagonistkám experimentu, zasazují ukázané modely predátorského chování do širších souvislostí a přispívají k tomu, že dokument má i výrazný edukativní rozměr. Na mnoho otázek, které vzbuzuje, ale odpověď nemají, třeba zda a jak regulovat sociální sítě, na nichž k takovému jednání dochází. Internet je svobodný a odpovědnost za to, na jakých platformách a jakým způsobem děti komunikují, se tak přenáší především na rodiče.

Odborníci, kteří po celou dobu tok experimentu, spolu se štábem, usměrňovali a radili dívkám, jak s predátory komunikovat, zároveň prostřednictvím něj upozorňují, jaký může mít tento druh konverzace dopad na jejich psychiku. Že mohou mít problémy v navazování partnerských vztahů, propadat panickým stavům z pocitu ohrožení apod.

Rozpoutání debaty ve veřejném prostoru

Stominutový dokument proto vznikl i v kratší, hodinové verzi, určené pro školy, s názvem V síti: Za školou. Ten nemá obsahovat tolik záběrů sexuální povahy a má být posílen jeho edukativní ráz o praktické rady, návody a komentáře hereček, které si zkušeností se sexuálním obtěžováním na internetu samy prošly. Tato kratší verze je určená pro děti od dvanácti let, ta delší je vhodná od 15 let.

Ale i rodiče, kteří by navštívili onu plnou verzi v doprovodu svých dětí, se nemusí obávat explicitnosti přehlídky penisů. Ten amorální hnus, který se na nás valí, spočívá především v chování těchto predátorů. Jejich tváře jsou za pomocí digitální masky rozostřené, ale jejich hlas mohou identifikovat ti, kteří je znají.

Tvůrcům nejde o jejich stigmatizaci, o vyvolání honu na ně, i když materiál z natáčení policii na její žádost poskytli a ta na základě něho začala jednat. Snaží se vyvolat o tomto tématu debatu, o čemž svědčí nejen množství rozhovorů, které k němu v rámci propagace filmů poskytli a poskytují, ale i chystaná verze pro školy a s ní spojená tour tvůrců po Česku a také kniha, v níž by měli dostat větší prostor k výpovědím sami predátoři.

Rozpoutat debatu ve veřejném prostoru se jim povedlo už před uvedením dokumentu a je opravdu jejich zásluha, že se o zneužívání dětí na internetu v posledních měsících víc mluví. Zda a jakým směrem se tato debata vyvine a jestli přispěje k větší odpovědnosti provozovatelů online služeb, uvidíme. Míra společenské prospěšnosti dokumentu je ale už teď veliká v tom, jak se tvůrcům podařilo k tomuto tématu nasměrovat pozornost široké veřejnosti.

V síti

• Žánr: dokumentární
• www.vsitifilm.cz/
• Česko, 2020
• Scénář: Vít Klusák, Barbora Chalupová
• Režie: Vít Klusák, Barbora Chalupová
• Hrají: Tereza Těžká, Anežka Pithartová, Sabina Dlouhá, Karolína Zachová, Vít Klusák, Barbora Chalupová, Barbora Potužníková, Jan Vlček
• Distribuce: Aerofilms
• Distribuční premiéra v ČR: 27. 02. 2019