Hrdinové a zbabělci: recenze DVD

Herec, režisér, producent a zakladatel festivalu nezávislé kinematografie Sundance se v minulém roce po sedmi letech vrátil k režii. Teprve podruhé po Zaříkávači koní se obsadil i do jedné z hlavních rolí.

V hlavní roli politický aktivismus

Robert Redford, který se v počátcích své kariéry proslavil úlohami v politicky laděných snímcích (Všichni prezidentovi muži, Kandidát, Takoví jsme byli) se ve svých režijních počinech až dosud držel od politiky dál. Politicko-společenské téma je ale vždy velkou výzvou a při dobrém zpracování se může film stát žhavou rozbuškou následných diskusí. 

Redford, o kterém je známo, že mu není lhostejný osud jeho země a že se občansky angažuje, se nijak netají svými liberálními názory a odporem k současné bushovské administrativě. Vzhledem ke zvolenému námětu jeho novinky, jež se vztahuje k současným zahraničněpolitickým aktivitám republikánské vlády v Iráku a Afgánistánu, mnozí možná očekávali politickou agitku ve stylu sofistikovanějšího Michaela Moorea. Herec a režisér ale cílí na mnohem širší publikum než zavalitý dokumentarista a obratný demagogický manipulátor v kšiltovce a přináší komplexní pohled na problémy, jimiž se zabývá nejen intelektuální smetánka v Hollywoodu. 

 

Na rozdíl od George Clooneyho v Dobrou noc a hodně štěstí nebo Spielbegova Mnichova se nevyjadřuje k současnosti prostřednictvím příběhů z nedávné „temné“ minulosti vlastní země, ale činí tak přímo.

Útok na světové obchodní centrum otřásl celou planetou a hlavně sebevědomím a jistotami hlavního nositele myšlenek demokratického světa. Válka americké administrativy s Al-Kajdou trvá už více než šest let a nepřináší uspokojivé výsledky, ale naopak ztráty na životech, jak na straně vojáků, tak civilního obyvatelstva.

Redfordovi patří díky za to, že se nebojí píchnout do vosího hnízda a problém amerického násilného „vývozu demokracie“ do zemí Blízkého východu pojmenovává. Nečiní tak formou jednostranně a krátkozrace zaměřených burácejících hesel, jež slouží k bezpečnému přesvědčování již přesvědčených, ale za pomoci předkládání názorů, jež osvětlují a respektují, nikoliv zesměšňují stanoviska protivníka.  

Tři interpretační pole

Scenárista Matthew Carnahan, který nedávno debutoval akční střílečkou ze Saúdské Arábie Království, přišel s chytrým nápadem uchopit problémy, jež vkládá do úst svým postavám, prostřednictvím tří odlišných diskurzivních rámců, čímž zmnožuje možnosti interpretace nastolených otázek. A těch se vyjevuje hned několik. Za co vlastně stojí v současné Americe bojovat, ať už jde o motivovanost vojáků, novinářů, politiků, studentů nebo jejich profesorů? Kde se bere netečnost dnešní (nejen) mládeže k probíhajícím událostem? Jakou úlohu hraje v informování veřejnosti sedmá velmoc? Jak moc se může jedinec zaplést se státní mocí, aniž by ztratil schopnost nezávislé analýzy? 

Otázek je mnoho a odpovědi nebo alespoň podněty k přemýšlení o nich nám předkládá prostřednictvím trojice mozaikovitě spletitých příběhů, kde třetí příběh názorně ilustruje problémy, nastíněné v předchozích dvou.

Ve třech dějových liniích, jež se odehrávají na různých místech (pracovna senátora ve Washingtonu, kabinet vysokoškolského profesora v Los Angeles, zasněžené afgánské vrcholky), ale ve stejném čase, se setkáváme s třemi dvojicemi, jichž se nějak dotýká právě probíhající válka v Afgánistánu.

Máme před sebou univerzitního profesora Malleyho (Robert Redford), jež se snaží probudit z letargie nadaného studenta, jenž upadl do totální studijní i občanské apatie, způsobené nedůvěrou v systém, jež halí mocenské a ekonomické zájmy za vznosné myšlenky šíření svobody a demokracie. Dále pak ambiciózního republikánského senátorského jestřába (Tom Cruise), jež chce ostřílené a demokraticky smýšlející novinářce (Meryl Streepová), jež ho kdysi označila za budoucnost své strany, poskytnout sólokapra. Výměnou za exkluzivní informace je jeho snaha naklonit si na svou stranu tisk, který se má stát hlásnou troubou nové strategie války s terorismem. Jeho praktickou aplikaci na vlastní kůži právě zkouší dvojice idealistických vojáků, kteří uvízli v afgánských horách, kde v poli nepřítele čekají, zda přijde dříve pomoc nebo smrt. 

Komorní drama

O osudech jednotlivých aktérů se dozvídáme z krátkých flashbacků a z toho, co na sebe sami v disputacích prozradí, o nějakém vývoji postav ale nemůže být řeč. Redford nadřazuje složku informativní nad příběhovou a více než děj ho zajímá konfrontace postojů, kde se argumenty střídají a přelévají spolu s měnícími se prostředími.

Zmiňovaná prostředí se plynule střídají a u tří příběhů, prezentujících odlišné přístupy a způsoby řešení, se postupným odkrýváním dalších souvislostí ukazuje jejich vzájemná provázanost, jež tkví hlavně v ideové rovině. Film přesto nepostrádá gradaci a dynamiku, i když z hlediska dramatického dopadla nejhůř právě ta část, jež měla rozhýbat pobyt ve statických kancelářských kulisách. Afgánská mise ale zavání patosem (podbarveným náležitě vybranou hudbou) a kašírovaností a vůbec nic by nestalo, kdyby byla upozaděna na úkor dalších dvou vyprávěcích rovin. 

Z formálního hlediska jsou Hrdinové a zbabělci v podstatě komorním dramatem, odehrávající se ve třech scénách, jež by stejně dobře nebo možná ještě lépe fungovalo na divadle. To by jsme ale přišli o potěšení z hereckých výkonů, jež jsou silnou stránkou tohoto představení. Slovní výměny a inteligentní narážky, souhra mimiky, gest a hlasového zabarvení, právě na těchto jemných výrazových prostředcích staví herci své promluvy. 

Cruiseův populistický senátor, jež používá rozhovor s novinářkou jako „lubrikant“ na cestě do Bílého domu, nešetří medovými úsměvy a honosí se stejnou dávkou demagogie, jako zdravého sebevědomí. Novinářka Meryl Streepové představuje příslušníka generace, jež si ještě dobře pamatuje vietnamský konflikt a ve své profesi musí vážit míru vlastní občanské zodpovědnosti. Mezi oběma to v pracovně senátora slušně vře a jejich rozhovor nepostrádá lehkost a švih. Za svými slavnějšími hereckými kolegy nezaostává ani vhodně zvolená trojice herců mladší generace v úloze profesorových studentů. 

Samotný režisér se obsadil do role skeptického „sokratovského“ profesora, jež v dialogu pomáhá hledat svým studentům poznání. Činí tak sice s ležérností a elegancí sově vlastní, ale nabízí pravdy už mnohokrát prefabrikované, jež svou zjednodušeností připomenou projevy těch, jež kritizuje. 

Jehňátka a lvi

Válka na Blízkém východě neměla začít a je špatným způsobem vedená, politici klamou a tisk by nejraději viděli jako svou PR agenturu. Novináři podléhají tlaku svých vydavatelů, jež se honí za senzacechtivostí a jednoduchými pravdami a americká mládež je apatická, apolitická, nechce měnit svět a více než samostatnost myšlení ji zajímá výše prvního platu. 

 

Idealistická menšina, symbolizovaná ve filmu afroamerickým a hispánským studentem profesora Malleyho, představuje ony lvy, vedené do války neprozíravými politickými jehňátky, k nimž odkazuje původní název filmu. Ten si bere za základ historku ze světové války, kdy němečtí vojáci uznávali chrabrost britských pěšáků (lvi), vedených svými, v bezpečí skrytými veliteli (jehňátka), ve jménu ideálů na jistou smrt. Ale metaforičnost názvu je možno chápat i mnohem šířeji, když si za ony jehňata dosadíme nevšímavost a lhostejnost celé společnosti k osudům lvů, jež nasazují životy ve jménu další nesmyslné války.

Otázky, na něž nepřichází odpovědi

Hrdinové a zbabělci chtějí přispět k vlně diskuzí, jež se točí kolem tématu „druhého Vietnamu“. Problémem je, že pro běžného čtenáře novin nebo diváka televizních zpráv, kterého zajímá víc to, co se kolem něj děje, než kde se která celebrita opila nebo s kým právě randí, jsou postřehy a názory, prezentované prostřednictvím postav, nepříliš objevné a pronikavé. Film nepřináší divákům, jimž není lhostejný stav věcí veřejných, dostatečně silné argumenty, jež by se na problematiku, kterou film nastiňuje, podíval z nového úhlu pohledu a podnítil jej k přehodnocení svých stanovisek či jako pobídku k diskuzi na toto téma s druhými.

 

Redford patrioticky vyzývá k občanské angažovanosti v období, kdy je Amerika vnitřně rozpolcena a ztrácí svou vedoucí pozici ve světě, na niž si vždy tak zakládala. Jeho film tak činí až příliš obecnou formou, jež má podobu politické debaty nebo univerzitní disputace na hodinách politologie. Nabízí otázky a nepředkládá odpovědi a doplácí tak především ne na snahu o objektivitu, jež je sympatická, ale na názorovou povrchnost, jež neposouvá debatu ani o krok. Rčení o tom, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly, tak dostává v Hrdinech a zbabělcích reálnou podobu.  

DVD

Disk obsahuje v bonusové sekci kromě nezbytného traileru a teaseru na recenzovaný film i upoutávku na jeden z nejočekávanějších trháků letošního roku, thriller z konce druhé světové války Valkyrie Bryana Singera. V něm si můžeme vychutnat elitu britského mužského herectví ve společnosti Tom Cruise, jež se chopil role plukovníka Clause von Stauffenberga, připravujícího v létě roku 1944 atentát na Hitlera.

Půlhodina česky otitulkovaných bonusů, jež se tematicky vzájemně prolínají, se skládá z klasického filmu o filmu a kratšího materiálu, věnovaného práci mladého scenáristy Matthewa Carnahana. Režisér, scenárista, výtvarník dekorací, kameraman Philippe Rousselott, skladatel Mark Isham, producentka i šestice hlavních hereckých (včetně režiséra) hvězd menší i větší svítivosti se rozhovoří o vzniku příběhu, inspirovaného zprávou CNN o výbuchu vojenského auta Hummer v Iráku.

 

Robert Redford se svěří, že s Meryl Streepovou, s níž naposledy spolupracoval na Vzpomínkách na Afriku, má podobné politické postoje a že naopak Tom Cruise se výborně hodil na postavu republikánského senátora, protože věčně vypadá „tak mladě, svěže a má ten správný americky příjemný vzhled.“ Scenárista Carnahan pak směřuje výtku do vlastních řad, když říká, že většina jeho mladých kolegů se raději zaměřuje na násilí a akci, než na schopnost napsat inteligentní konverzaci a jiskřivé dialogy. Znalci angličtiny si mohou vychutnat i režisérův zaujatý komentář k filmu, který zůstal bohužel bez české titulkové podpory. 

Poslední, šestiminutový profil, jež připomene oscarové sestřihy ze slavných filmů, je věnován studiu United Artists, jehož novým šéfem se stal obdivovaný i nenáviděný scientolog Cruise. Právě Hrdinové a zbabělci, na nichž se Cruise produkčně podílel, jsou prvním filmem obnoveného studia, jež 5. 2. 1919 založila slavná čtyřka Griffith, Pickfordová, Chaplin, Fairbanks a kde vznikly taková díla, jako je Zlaté opojení, Frigo na mašině, Někdo to rád horké, West Side Story, Rocky, Annie Hallová nebo komedie s komisařem Clouseauem.

Dabing je velmi dobrý a menu disku, které láká na trojici hlavních hereckých představitelů Redfordova filmu, zůstalo v originále.  

Hrdinové a zbabělci

• Žánr: konverzační drama
• lionsforlambs.unitedartists.com
• Původní název: Lions for Lambs
• USA 2007
• Scénář: Matthew Michael Carnahan
• Režie: Robert Redford
• Hrají: Robert Redford, Meryl Streepová, Tom Cruise, Andrew Garfield, Michael Peňa, Derek Luke

• Čas: 88 minut
• Obraz: 16:9 (2,40: 1)
• Zvuk: DD 5.1 (Český, Anglický, Polský)
• Titulky: české, anglické, arabské, hebrejské, portugalské, islandské, polské
• Bonusy: Trailer, Teaser, Upoutávka, Komentář režiséra Roberta Redforda, V předních liniích: Film o filmu, Splétání nitek: ze scénáře na plátno, Znovuzrozené studio United Artists – vzpomínková retrospektiva.
• Distributor: Bontonfilm
• Cena: 499 Kč