Je tomu přesně čtvrt století od premiéry první Smrtonosné pasti s Brucem Willisem. Dnes tento film platí za jeden z nejlepších akčních filmů všech dob.
Kapitoly článku:
Jedne se o prvopočátek jedné z nejúspěšnějších akčních sérií, jejíž pátý díl nesoucí název Smrtonosná past: Opět v akci právě řádí v kinech. Pojem Smrtonosná past za celé ty roky jednoduše ušel velmi dlouhou cestu. Jak jednotlivé úseky na takové cestě vypadaly a jak celý ten pojem chápeme dnes?
V nesprávný čas na nesprávném místě
Málokdo ví, že scénář první Smrtonosné pasti (Die Hard) z roku 1988 je adaptací detektivního románu Rodericka Thropa Nothing Lasts Forever, ve kterém vysloužilý policajt zachraňuje svou vnučku před teroristy v mrakodrapu ropné společnosti. Z toho lze poznat, že základní premisy původní knihy se film vcelku držel a přestože pozměnil většinu reálií, v konkrétních scénách z knihy často dokonce i přímo cituje.
I tak ale první Smrtonosná past mohla vypadat úplně jinak, když režisér John McTiernan její scénář plánoval použít pro pokračování kultovní testosteronové střílečky Komando s Arnoldem Schwarzeneggerem. Z projektu ale nakonec (naštěstí) sešlo a nabušenou akční megahvězdu Schwarzeneggera nahradil Bruce Willis, do té doby známý především z televizního seriálu Měsíční svit. Ve spojení právě s Willisem, výsledným scénářem, McTiernanovou režií a výbornými vedlejšími herci tak ve výsledku vznikl film, který nejen že je vizi Komanda na hony vzdálený, ale ještě k tomu navždy přepsal pravidla akčního žánru.
První Smrtonosná past totiž představila akčního hrdinu, který se v Hollywoodu 80. let tak úplně nenosil. Hrdinu, který se bojí, chybuje a dokonce mu i sem tam dojdou náboje. Když film začíná, John McClane se poměrně krkolomně snaží usmířit se svou odcizenou ženou a chce se tak strávit Štědrý večer s ní a jejich dvěma dětmi. Skupina německých teroristů, která přepadne mrakodrap společnosti Nakatomi, ve kterém se John a jeho žena právě nacházejí, je tak to poslední, co by zrovna potřeboval.
Z první Smrtonosné pasti se právem stal hit, který svůj 28milionový rozpočet k dnešnímu dni hned zpětinásobil. Jeho mix akční jízdy s thrillerovou atmosférou tísnivého mrakodrapu, ve kterém musí hlavní hrdina čelit jednomu z nejlepších padouchů v historii filmu (Hans Gruber byla první velká filmová role Alana Rickmana), navždy změnil pohled na akční filmy a stal se zároveň odrazovým můstkem kariéry Bruce Willise. To vše tak směřovalo k jedinému možnému výsledku: k pokračování.
Jak se může stejnému chlapovi stát dvakrát totéž?
Smrtonosná past 2 (Die Hard 2: Die Harder) přichází o dva roky po jedničce, v roce 1990. Původně se měl režie opět chopit John McTiernan, projektu se však nakonec vzdal kvůli přípravám na jeho Hon na ponorku. Režie se tak místo něj ujal Renny Harlin (Cliffhanger, Útok z hlubin), který Johna McClanea tentokrát vyslal na zasněžené washingtonské letiště na Štědrý večer, přesně rok po událostech prvního dílu.
I scénář druhé Pasti je založen na thrillerovém románu – 58 Minutes od Waltera Wagera. V tomto případě si ale film ze své předlohy bere v podstatě jen premisu policisty bojujícího proti teroristům na mezinárodním letišti, a jinak se film snaží co nejvíce připomínat spíše svého předchůdce. Vedle Bruce Willise se opět vrací i Bonnie Bedeliav roli McClaneovy ženy Holly a vedle toho například i William Atherton či Reginald VelJohnson, známí opět už z prvního dílu.
Druhá Smrtonosná past zaznamenala ještě větší finanční úspěch než ta první. Film sice nemá takovou atmosféru jako jednička a postava Johna McClanea je tu podstatně plošší a nesmrtelnější, Smrtonosná past 2 ale i přesto dodnes platí za výbornou akční jízdu, které by prospělo snad jen menší odkazování na svého předchůdce a větší propracování svých padouchů.
Tentokrát je to osobní
Znovu se Smrtonosná past vrací až po dalších pěti letech. Tentokrát je však znovu na palubě nejen Bruce Willis, ale i navíc i režisér prvního filmu John McTiernan. Spolu potom dávají vzniknout filmu, který udá celé sérii opět nový směr. John McClane už zde není žádný hrdina, který by se svou manželkou žil šťastně až do smrti, jak napovídal konec dvojky. S Holly naopak nemluvil už přes rok, své děti viděl naposledy kdoví kdy, byl suspendován od newyorské policie a dnes ráno má navíc šílenou kocovinu.
A to je o to horší, když zrovna dnes si Johna vybral za obětního beránka terorista Simon Gruber, bratr Hanse Grubera, který se za něj hodlá McClaneovi pomstít. A nebo je to celé zase úplně jinak?
Scénář ke Smrtonosné pasti 3 (Die Hard: With a Vengeance) byl původně připravován pro Smrtonosnou zbraň 4 s Melem Gibsonem a Dannym Gloverem, pak k němu ale přistoupil režisér John McTiernan, připsal do něj krádež zlatých cihel z amerických státních rezerv a po bok Bruce Willise dodal Samuela L. Jacksona a Jeremyho Ironse.
Tím vznikl velmi výjimečný akční film, který se stal nejvýdělečnějším snímkem roku 1995 a především i úctyhodným završením jedné velmi kvalitní akční trilogie. Tedy, alespoň na čas.
Analogický hrdina v digitálním světě
Čtvrtý díl ze série s názvem Smrtonosná past 4.0 (Live Free or Die Hard) přišel do kin v roce 2007, 12 let po uvedení trojky. A tehdy bylo hodně důvodů, proč se tohoto filmu obávat. Návrat k celé sérii po takové době, tvůrce série Underworld Len Wiseman jako režisér a přístupnostní rating PG-13, který filmu zakazoval větší množství krve a peprných nadávek, to všechno hodně fanouškům klidný spánek vážně zrovna nedopřávalo.
O to větším překvapením tak bylo, když se Smrtonosná past 4.0 vlastně povedla. Příběh „analogového hrdiny v digitálním světě“ McClaneovi dodal po bok tentokrát mladého herce Justina Longa v podání hackera, s jehož pomocí se John snaží odvrátit masový útok na americkou infrastrukturu. Proti nim pak jako hlavní padouch stojí Timothy Olyphant, který, kdyby mu ochromení celých USA náhodou nestačilo, navíc unesl i McClaneovu dceru v podání Mary Elizabeth Winstead.
Ve Smrtonosné pasti 4.0 se John McClane dostal do světa akčního filmu 21. století, ve kterém musí s ostatními akčními hrdiny dohnat krok házením aut po vrtulnících a skákáním z armádních stíhaček. Tyhle eskapády spolu se scénářem, jehož autor jakoby nevěděl vůbec nic o fungování počítačů, se staly centrem kritiky čtvrté Pasti, ve výsledku se ale pořád jednalo o úspěch. Bylo vidět, že režisér i scénárista měli celou původní trilogii řádně nakoukanou a tak věděli, co dělá Smrtonosnou past Smrtonosnou pastí a do celého receptu navíc sami dodali ještě i velmi zajímavý generační kontrast McClanea a jeho nedobrovolného parťáka.
A kdo navíc neskousl onu otevřenější přístupnost, mohl si na DVD koupit speciální necenzurovanou verzi. Jinými slovy, navzdory všem úskalím se čtvrtá Smrtonosná past vážně povedla. A právě proto měla celá série ruku v ruce s ní také raději skončit.