Jordan (Halle Berry) pracuje jako operátorka na tísňové lince 911 losangeleské policie (L.A.P.D.) a představuje špičku ve svém oboru. Právě ona a její kolegové z policejního call centra jsou těmi prvními osobami, jimž se dovoláte, když potřebujete pomoc policie. Operátor se vámi spojí a snaží se být spojencem na drátě do doby, než k vám pošlou nejbližší hlídku metropolitní policie. Její příslušníci jsou oděni do černých uniforem s odznakem na levé náprsní kapse a disponují jak hlídkovými vozy, tak vrtulníky.
Práce operátora této nouzové linky je ve filmu prezentována jako jedno z psychicky nejnáročnějších povolání vůbec. Zvládnou ho proto jen jedinci s opravdu ocelovými nervy, kteří mají vyhrocené situace za každých okolností pod kontrolou. Tak se nám v úvodu představí i Jordan.
Trauma ze selhání
Bohužel se jí ale částečně svou vlastní neúmyslnou chybou nepodaří zabránit smrti mladé dívky (Evie Thompson) a má z toho solidní trauma. Ač se jí snaží její přítel Paul (Morris Chestnut), pracující u L.A.P.D. jako policista, psychicky podpořit, Jordan se rozhodne práci operátorky opustit.
Po půl roce od události, s níž se dosud nevyrovnala, pracuje v call centru na nové pozici. Jako instruktorka, která zaučuje nováčky pro tuto práci. A při seznámení se s jejich budoucím pracovištěm zaslechne hovor od vyděšené teenagerky (Abigail Breslin), která byla unesena. Operátorka, která její hovor přijala a která se stále ještě zaučuje, situaci nezvládá a tak se hovoru s ní ujímá Jordan.
Unesená s mobilem v kufru auta
Dívka, která byla unesena, se jmenuje Casey a pachatelem byla napadena a omámena v podzemních garážích obchodního centra, kam se vydala na nákupy s kamarádkou. Než stačila po jejich rozloučení nasednout do auta, útočník ji naložil do kufru svého auta.
Když se v něm probere, začne panikařit, neboť má strach jak z uzavřeného, temného prostoru, tak ze situace, v níž se octla. Duchapřítomně ale zavolá z mobilu kamarádky, která si v obchoďáku zapomněla telefon na stole, když se loučily. Její vlastní skončil rozbitý na zemi po útoku v garáži.
Casey vytočí tísňovou linku, kde se jí snaží klidným a rozvážným hlasem dodat odvahu právě Jordan. Zároveň ji i radí, jak na sebe upozornit policii nebo kohokoliv, kdo by jí mohl podat zprávu, když se nedá podle mobilu určit její poloha.
Krizový velín metropole
Tísňová linka začíná velmi nadějně a umožňuje nám podívat se do míst, kde si nejsem jistý, zda se nějaký film už odehrával. Tedy do krizového telefonního centra, majícího pod kontrolou policii, hasiče i záchranku. Ukazuje ho jako veledůležitý velín metropole, bez jehož činnosti a hlavně koordinace s ostatními složkami služby pomoci veřejnosti bylo město ochromeno.
Seznamuje nás s jeho činorodým ruchem, připomínajícím rušný včelí úl, v němž monitory počítačů i obří nástěnné obrazovky slouží k lokalizaci místa problému. Detaily působí velmi autenticky a vám nezbude než před prací lidí v těchto centrech smeknout.
Sympatické (vesměs) operátorky řeší hovory s neškodnými pošetilci, kteří jen otravují, lidmi, jež se dostali do nesnází jakéhokoliv druhu, ale i s obětmi zločinů, kteří si stihli ještě přivolat pomoc. Casey je ten třetí případ. Za pomoci přesného navigování Jordan, jak se má v dané situaci chovat, se podaří její stopu na dálnici zachytit.
Intenzivní thrillerový spád
Způsob, jakým na sebe Casey upozorní nejen jednoho z řidičů (Michael Imperioli) na dálnici a jak na to zareaguje její únosce, má napínavý thrillerový spád, který vás zcela vtáhne do dění. Tedy pokud máte alespoň trochu rádi klaustrofobické a spíše komorní thrillery typu Telefonní budky od Joela Schumachera, v nichž se rozehrává nebezpečná hra na kočku a myš.
Režisér Brad Anderson (Mechanik, Transsibiřský expres) za pomocí střihu a ruční kamery vytváří opravdu hutnou a intenzivní atmosféru vyprávění. Daří se mu to díky prolínání dvou míst, kde se příběh odehrává. Tedy stresujícího centra tísňové linky a hlavně samotného kufru auta únosce, kde tento omezený prostor jen umocňuje strach a klaustrofobii dívky, jež se v něm ocitla. Do karet hraje režisérovi i to, že průběh únosu vypadá, jako bychom ho sledovali v přímém čase, což dodává ději na napětí i semknutosti.
Následník Normana Batese
Realistické vyobrazení práce operátorů tísňových linek a hutná, vtahující thrillerová atmosféra, to jsou dvě největší přednosti tohoto snímku. Bohužel těmto kladům podtrhává nohy scénář Richarda D’Ovidioa. Ten má na svém kontě akční krimi Lovec policajtů (2001) se Stevenem Seagalem, duchařský horor 13 duchů (2001) a do kin v letošním roce ještě chystá mysteriózní thriller Gallows Hill (2013).
A právě jeho záliba v hororech činí filmu službu vskutku medvědí. Hodinu a půl trvající snímek v závěrečné půlhodině pootočí svým žánrovým vyzněním. A slibně rozehranému thrilleru dá scenárista koncovku jak z nějaké hodně špatné variace na Hitchcockovo Psycho, zkřížené se snahou přiblížit se i sérii Saw.
Ukáže se totiž, že únosce Michael Foster (Michael Eklund), budící ve své rodině zdání spořádaného manžela a otce, je ve skutečnosti úchylný patologický vrah. Byť ho malinko pomůže polidšťovat okolnost, kvůli níž je jeho osobnost narušena a v důsledku toho trpí.
Ve sklepení zrenomovaného srubu, v němž vyrostl, si vybudoval něco na způsob domácí chirurgické ordinace a svatyně Normana Batese. Nemá v ní sice ostatky mrtvé matky, ale fetiš jiné blízké osoby, kvůli oživení vzpomínky na ni unáší a vraždí nebohé dívky s blond vlasy.
Přepnutí hrdinky do jiného módu
To, že by případ zavražděné dívky před půl rokem a současný únos Casey, mohli mít nějakého společného jmenovatele, dojde i Jordan a rozhodne se do tohoto domu vydat na vlastní pěst. Aby jednou provždy zatočila s démony, jež jí od smrti dívky Leah, jíž nedokázala pomoci, sužují a pronásledují.
S postavou sympatické krizové operátorky Jordan v tom momentě začne scenárista nakládat jako s agentkou Clarise Starlingovou v podání Julianne Moore ze Scottova pokračování Mlčení jehňátek, nazvaného Hannibal. Žena, jejíž doménou byla kancelář, obejde všechny předpisy a začne si hrát v terénu na zásah speciálně vycvičené agentky.
Scenáristické nelogičnosti
Tím ale výčet scenáristických pochybení nekončí. I když je pachatel únosu psychicky vyšinutý, je schopný dobře vnímat realitu. Zvlášť když se jedná o jeho vlastní ohrožení nebo dopadení. Je proto nesmyslné uvěřit tomu, že by unesené dívce po několika peripetiích jejich cesty autem, z nichž je zřejmé, že o sobě dává vědět někomu dalšímu, nechal tak dlouho mobilní telefon.
Scenárista se uchyluje k takovým laciným obezličkám jako že únosce volání telefonu nebo jednání dívky v kufru, které má přispět k její záchraně, neslyší, protože má nahlas puštěnou hudbou. Působí to ale zcela vykonstruovaně. Pochopitelně, podobnými náhodami a nelogičnostmi si tvůrci dopomáhají ke zvýšení thrillerového napětí děje. Jde ale o cestu, která v závěru ukáže své jasné limity. Limity, které chování postav i výstavbu děje ve finále staví zcela na hlavu.
Všichni tři hlavní představitelé (Halle Berry, Abigail Breslin, Michael Eklund) odvádějí při ztvárnění svých rolí dobrou práci a i režisér dokazuje, že s thrillerovým žánrem nakládat umí. Scénář ale obsahuje tolik kiksů a nelogičností, že se kvůli nim předchozí pozitivní dojem ze slibně rozehrané zápletky zcela hroutí.
Převážně televizní režisér Brad Anderson natočil snímek, jemuž nejvíc ubližuje právě vzdálení se od původního thrillerového konceptu směrem k tomu lacině hororovému. Realistická snaha o vyobrazení náročné profese operátorů tísňových linek a vtahující thrillerová atmosféra je v závěrečné třetině vystřídaná klišovitými žánrovými zvraty, jež zpochybňují dosavadní jednání některých postav (Jordan). Přísloví konec dobrý, všechno dobré, zde nabízí svou zjevnou antitezi.
Tísňová linka
- Žánr: thriller
- Původní název: The Call
- www.call-movie.com/
- USA 2013
- Scénář: Richard D'Ovidio
- Režie: Brad Anderson
- Hrají: Abigail Breslin, Halle Berry, Tara Platt, Evie Thompson, Michael Imperioli, David Otunga, Michael Eklund, Ella Rae Peck, Roma Maffia, Justina Machado, Morris Chestnut, Alisa Hensley
- Distribuce: Falcon
- Distribuční premiéra v ČR: 09. 05. 2013