Luca: iniciační příběh chlapeckého přátelství, prodchnutý letní atmosférou slunné Itálie od studia Pixar [recenze filmu]

Režisér vzdává poctu Itálii a jejím typickým znakům. Po ambiciózní oscarové pixarovce Duše, která svým existenciálním laděním mířila spíš na dospělé publikum, sází nový počin tohoto studia opět spíš na to dětské.

Duše: pixarovka pro dospělé, která se ptá po smyslu lidského bytí [recenze filmu]

A to v iniciačním příběhu chlapeckého přátelství, který je prodchnut letní atmosférou slunné Itálie.

Vyjádření pocitu odlišnosti

Natočil ho jako svůj debut italský režisér Enrico Casarosa, který pro studio Pixar už před deseti lety připravil krátkometrážní sedmiminutový snímek La Luna. A inspiroval se v něm svým dětstvím v Janově, kdy jeho nejlepším přítelem – coby plachého chlapce – byl rebelský Alberto, jenž ho vytrhával z jeho pohodlné, komfortní zóny a učil ho jak jít za naplněním svých snů.

A právě o takovém přátelství a formativních létech, kdy dospívající jedinec hledá sám sebe, je i film Luca, jehož opojnou letní atmosféru mnozí přirovnávají ke queer romanci Dej mi své jméno. Hledat v postavách mořských příšer v tomto animáku, které musí před lidmi skrývat svou pravou identitu, nějakou alegorickou LGBT intepretaci, je ale zcela mylné.

Dej mi své jméno: recenze filmu

Mořské příšery, jejichž původ je odvozen z italských mýtů a regionálního folklóru, se stávají metaforickým vyjádřením obecného pocitu odlišnosti, jež zažívá jedinec během dospívání. Během puberty nebo ještě před ní, kdy se cítí jako outsider, který musí bojovat s přijetím sebe sama i ze strany kolektivu, který ho obklopuje.

Závod v triatlonu

Režisér spolu s dvojicí scenáristů ukazuje, že tato podivnost, jinakost může být inspirativní, když nalezne odezvu u stejně naladěných dalších bytostí. Tak jako se stane mořské příšerce jménem Luca, jež se seznámí s jinou jménem Alberto.

Luca, do té doby hodný třináctiletý syn svých rodičů, s nimiž pobývá ve vodách poblíž italského pobřeží, od nich často slýchává, jak je lidský svět pro jejich druh nebezpečný a že se má vyvarovat střetu s ním. Svobodomyslný Alberto se ale po souši už nějakou dobu pohybuje a ukáže o rok mladšímu Lucovi, co všechno se na ní dá dělat, když mořská příšera po vylezení na pevninu získá lidskou podobu.

Společně se pak vydávají do nedalekého přístavního městečka Portorosso, kde potkávají dívku Giuliu a také místního rváče a vejtahu Ercoleho, od nichž se dozví o existenci závodu o pohár města v triatlonu. Mezi jeho disciplíny patří plavání, pojídání těstovin a jízda na kole.

Giulia chce několikanásobného vítěze tohoto závodu Ercoleho, který tyranizuje celé město, porazit, a tak spojí své síly s outsiderskou dvojicí chlapců, jež pak hledá při tréninku i samotném závodu způsob, jak neprozradit svou identitu. Protože jakýkoliv dotek s vodou jim navrací jejich původní podobu. Toho jsou si vědomi i rodiče Lucy, kteří se do městečka vydali hledat svého syna, kterého tak chtějí identifikovat mezi ostatními dětmi.

Chlapci si chtějí za finanční odměnu, spojenou s vítězstvím v závodě, pořídit vysněný skútr Vespa, na němž chtějí podniknout cestu za poznáním lidského světa. Mezitím v městečku zažívají dobrodružství, které změní životy všech tří dětí i jejich rodičů.

Prosluněná italská riviéra

To prosluněné dobrodružství má náladu dětských filmů jako Páni kluci, které baví i dospělé díky vzpomínce na to, co jsme zažívali během letních prázdnin u babiček a jinde. Jsou tu přesně odpozorované momenty, kdy do chlapeckých přátelství díky ženskému elementu vstupuje rivalita a pocit zrady i návod, jak tyto situace překonat, když ty dotyčné spojuje vyšší společný cíl.

Specifickou italskou atmosféru pak vyprávění dodává prostředí italské riviéry se skalnatým přímořským městečkem, úzkými křivolakými uličkami, prádlem pověšeným mezi domy, náměstím s kavárnou, fontánou a cukrárnou se zmrzlinou, kde se odehrává hlavní život tohoto městečka i průzračným třpytícím se mořem okolo.

Italské pobřeží je ztvárněno reálně i s nostalgickým oparem zároveň a jeho vyvedení je opravdu nádherné. Slunce se odráží na skalách i vodní hladině, film má teplé, jasné barvy, které zpřítomňují tu letní atmosféru. Stejně tak si ale animátoři vyhráli i s podmořským světem, který oplývá stejnou rozmanitostí jako ten lidský. Mořské příšery se liší tvarem i barvami a jejich proměna do lidské podoby přináší množství zábavných situačních momentů.

---

Luca

• Žánr: animovaný
• Původní název: Luca
• www.lucafilm.cz/
• USA, 2021
• Scénář: Jesse Andrews, Mike Jones
• Režie: Enrico Casarosa
• Hrají: Jacob Tremblay, Maya Rudolph, Jack Dylan Grazer, Jim Gaffigan, Marco Barricelli, Saverio Raimondo
• Distribuce: Falcon
• Distribuční premiéra v ČR: 17. 06. 2021

---

Vizuální stránka, ať už se týká podoby lidského, tak podmořského světa s jeho obyvateli a hřejivá nostalgie vzpomínky na formativní zážitky z našeho dospívání patří k největším přednostem filmu, jímž režisér vzdává poctu Itálii a jejím typickým znakům. Ať už jde o jídlo, moře, populární hudbu i operu, kinematografii s filmy Federica Felliniho a dalších tvůrců nebo architekturu těchto přímořských městeček.

Pixar zde vsadil na klidnější tempo a vychutnávání si atmosféry letních dnů se vším, co mohou zvídavým dospívajícím dětem přinést. Titulková scéna, naznačující další osudy hrdiny, dává na srozuměnou, že pokračování by se tvůrci nebránil. A já spolu s nimi.