Připomenutí významu černošských vojáků ve válce ve Vietnamu.
Žánrový tvar, který nepůsobí úplně kompaktně v míře skloubení vážného s nevážným.
7 /10
V třaskavé atmosféře po smrti George Floyda uvedl Netflix 12. června novinku afroamerického režiséra Spikea Leeho, která silně rezonuje se současnou protestní vlnou hnutí Black Lives Matter. Film sice vznikl dávno před ní, ale to načasování uvedení v souvislosti s protestními bouřemi, jež zmítají současnou Amerikou, je velmi příhodné.
Význam černošských vojáků ve vietnamské válce
Zvlášť když film ventiluje podobné pocity jako toto aktivistické hnutí, které vzniklo v roce 2013. Na příběhu čtyř veteránů vietnamské války režisér ukazuje, proč má mnoho černochů v Americe pocit, že jsou občany druhé kategorie. A dokládá to na statistice právě z této války, která říká, že mezi vojáky, kteří se jí účastnili, bylo 32% černochů při jejich 11% zastoupením v celé americké populaci. Dává tím najevo, že podíl černošských vojáků v ní byl významně vyšší, než jak je připomínána jejich účast tam.
Spike Lee se jim snaží evidentně tímto filmem vzdát hold a vytvořit jakousi černošskou obdobu slavných vietnamských dramat. Tomu ostatně odpovídá i geneze vzniku tohoto filmu. Původně měl zájem o jeho režii Oliver Stone a měl vyprávět o čtyřech stárnoucích bílých veteránech vietnamské války, kteří se do Vietnamu vrací.
Pak ale producent Lloyd Levin zaslechl, jak se Spike Lee zmiňuje, že jeho oblíbeným filmem je Poklad na Sierra Madre (1948) o trojici zlatokopů, jejichž vztah rozklíží touha po mamonu a zdálo se mu, že by tato linie mohla být nosná i v tomto připravovaném projektu. Toho se po původní scenáristické dvojici ujal spolu se Spikem Leem Kevin Willmott, který s ním spolupracoval už na satirické komedii s angažovaným společenským přesahem BlacKkKlansman, za niž dostali Oscara za adaptovaný scénář.
Otázka rovnoprávnosti
A podobně jako v jejím případě, i v Bratrstvu pěti používá tato dvojice hru s filmovými žánry k tomu, aby se vyjádřila k otázce rovnoprávnosti černochů v americké společnosti a boje za jejich lidská a občanská práva. Tomu odpovídá už střihový úvod, složený z archivních záběrů, jež dokreslují atmosféru ve společnosti na přelomu šedesátých a sedmdesátých let.
Záběry z vietnamské války, protestních hnutí v Americe i ve Vietnamu, proslovů prezidentů a občanského aktivismu Malcolma X a kazatele Martina Luthera Kinga se zde a pak v průběhu filmu prolínají s fotografickými medailonky zapomenutých černošských hrdinů z řad vojáků.
Aktivismus Kinga se prolíná v závěru s odkazem na ten současný v podobě hnutí Black Lives Matter, kdy Spike Lee jasně dává najevo, na které straně občansky stojí. Prostřednictvím filmu se snaží ventilovat pocity afroamerického obyvatelstva a jeho pohled na události posledního půl století. Připomenout jeho roli ve vietnamské válce a zároveň poukázat na traumata, které si z ní odneslo. Vyprávění tak plní i funkci terapeutickou a zároveň zábavnou, když se snaží vyprávět příběh, který změnou nálad přeskakuje hned mezi několika žánry.
Žánrový mix s přesahem
Před režisérem tak stál poměrně obtížný úkol, jak se všemi těmi tématy, žánry i společenskými přesahy, jež vyprávění nabízí, pracovat, aby se mu dramaturgicky nerozpadlo. A nedopadlo to úplně bez ztráty květinky především proto, že ty změny nálad od toho, co po nás režisér chce, abychom brali vážně, se scénami se zjevnou černohumornou nadsázkou, jsou si tak blízko, že se často vzájemně vyrušují a podráží si nohy.
Ale to je dáno samotným charakterem vyprávění, kde se dobrodružná žánrovka o hledání pokladu mísí s podtrhnutím významu černošských vojáků ve válce ve Vietnamu a reflexí jejich traumat nejen z této války. Režisérův pohyb mezi žánry je zde opravdu volný a tak se ve filmu prolínají prvky válečného dramatu, akční podukářské komedie, v níž jde o to, kdo koho přelstí, rodinného melodramatu o odcizených nebo nalezených vazbách rodičů a dětí, výpovědi o přátelství mužů, které spojila válečná zkušenost a romance.
Spike Lee si tu v debatách postav i konkrétních záběrech nebo odkazech, jako když přátelé v současnosti tančí v klubu v Ho Či Minově Městě, kde svítí neonový nápis Apocalypse Now, pohrává s obrazem vietnamské války, tak jak ji známe z filmových děl. Hrdinové si utahují z Ramba a namítají, proč nevznikají filmy s černošskými hrdiny.
Jenže když vznikne, jako v případě Bratrstva pěti, tak pravé vietnamské drama typu Lovce jelenů, Čety nebo Apokalypsy to určitě není. Sice se snaží o nějakou reflexi posttraumatického syndromu u postavy Paula, ale činí tak způsobem, který by si třeba zrovna zasloužil větší vážnost. Na druhé straně možná se režisér přílišného patosu bál a tak používá zcizující prvky jako je prolomení čtvrté stěny, když tato postava o tomto svém traumatu k divákům hovoří.
Typickou režisérovou potměšilostí pak je, že zrovna z této nejvíc nevyzpytatelné postavy z celé čtveřice vietnamských veteránů udělal voliče Donalda Trumpa, který nosí známou červenou čepici s nápisem "Make America Great Again". A i to, že v závěru tato čepice doputuje k směšnému záporákovi v podání Jeana Rena, který chce veterány o poklad připravit.
Bez digitálního omlazení
Přesto postava Paula zůstává ta nejvýraznější z dané sestavy a výkon Delroye Linda určitě nezůstane bez povšimnutí při udílení výročních cen za tento rok. Co se režisérovi při práci s herci povedlo, je jejich zasazení do scén z vietnamské války. Zprvu jsem si na to zvykal, že dnešní šedesátníci až sedmdesátníci představují dvacetileté kluky, ale pak jsem to, že Spike Lee nepoužil jako v případě Irčana jejich digitální omlazení, ale vystačil si se záběry, kde jejich věk umně skrývá, přijal s povděkem.
Scény s jejich velitelem a kamarádem Normanem (Chadwick Boseman), v nichž jsou oni v minulosti starší než on, vyjadřují v něčem symbolicky jejich vztah k němu. Norman je pro ně vzpomínkou, která zůstala ve Vietnamu, traumatem, které jim jeho smrt způsobila i morální ikonou, k níž se vztahují, když se jejich chování v honbě za pokladem začne problematizovat.
Čtyři černošští američtí veteráni Paul (Delroy Lindo), Otis (Clarke Peters), Eddie (Norm Lewis) a Melvin (Isiah Whitlock Jr.) se totiž do vietnamské džungle vracejí nejen pro cihličky zlata z havarovaného amerického vrtulníku, které tam během vietnamské války ukryli, ale i pro tělesné ostatky velitele své čety, které chtějí důstojně pohřbít. K výpravě se přidává Paulův syn David (Jonathan Majors), který se pak spolu s nimi musí potýkat s těmi, kdo mají zájem o to, co oni.
Slušivý hudební i obrazový kabátek
Kameraman Newton Thomas Sigel ušil této jejich výpravě velmi slušivý obrazový kabátek, v němž se obraz smršťuje a zase zvětšuje z klasického formátu do toho s poměrem 3:4 a větší zrnitostí, to když se vracíme do minulosti.
Zdařilá je i hudební složka filmu, kde vedle původního doprovodu Terence Blancharda zazní i asi šest písní od Marvina Gaye. Po členech klasické sestavy černošské vokální skupiny The Temptations a jejich manažérovi Normanu Whitfieldovi nesou postavy filmu i svá křestní jména.
V souvislosti s filmem se už teď spekuluje, jak moc zasáhne do oscarového klání a zda za něj Spike Lee dostane svého prvního Oscara za režii. Tyto debaty jsou přiživeny i debatami okolo hnutí Black Lives Matter, jehož myšlenky o rasové rovnosti film propaguje za pomocí žánrového tvaru, který nepůsobí úplně kompaktně v míře skloubení vážného s nevážným. Tento tvar ale diváky i recenzenty vybízí je k tomu, aby se ho pokoušeli analyzovat, což přiživuje debatu nejen o tomto filmu, ale i tématech, s nimiž v něm režisér pracuje.
Bratrstvo pěti
- Žánr: drama/komedie
- Původní název: Da 5 Bloods
- www.netflix.com/cz/title/81045635
- USA, 2020
- Scénář: Spike Lee, Kevin Willmott
- Režie: Spike Lee
- Hrají: Delroy Lindo, Jonathan Majors, Clarke Peters, Isiah Whitlock Jr., Chadwick Boseman, Jean Reno, Veronica Ngo, Paul Walter Hauser, Mélanie Thierry
- Distribuce: Netflix
- Distribuční premiéra v ČR: 12. 06. 2020