Gran Torino: recenze filmu

Herecká a režijní legenda, jež na konci příštího měsíce oslaví své devětasedmdesáté narozeniny, se naposledy objevila před kamerou před pěti lety ve svém oscarovém dramatu Million Dollar Baby. Mimořádnou aktivitu, podobnou té, jíž oplývá slavný newyorský neurotik Woody Allen, ale prokazuje Clint Eastwood na poli režijním. Gran Torino je jeho čtvrtým filmem v řadě od roku 2004, přičemž v dvouletkách po sobě následujících nás oblažuje hned dvojitou porcí neselhávající a v dobrém slova smyslu starosvětsky elegantní zábavy.

Patriot v multikulturním kotli

Walt Kowalski (Clint Eastwood) je patriot, jehož dům zdobí americká vlajka. Celý život pracoval jako dělník v automobilce Ford a nyní čerstvě ovdověl. Se svými syny i jejich rodinami si moc nerozumí a v osobě své manželky přišel o jedinou bytost, jež mu byla blízká. Více než příchylností k lidem oplývá úctou k tradicím. Změny vnímá nevraživě a jeho mysl bloumá někde v období padesátých let, kdy mohl pozdravit své domorodé sousedy a pozvat je na ranní kávu. Žije na předměstí Detroitu a s nelibostí nese, jak se jeho čtvrť proměňuje pod vlivem stále hustšího zabydlování imigranty z různých koutů světa.

S pečlivostí oprašuje jednu z mála jistot v jeho životě, nablýskaného forda Gran Torino, který je vedle věrné labradorky dalším, byť neživým společníkem jeho osamělého stáří. O výstavního veterána se ho jedné noci pokusí připravit nový přistěhovalec ze sousedství, šestnáctiletý asijský mladík Thao (Bee Vang). Naveden pouličním gangem, vedeným jeho bratrancem Spiderem (Doua Moua), se pokusí plachý kluk, vychovávaný v čistě ženském rodinném prostředí, změřit síly s „otcovskou“ autoritou, jež mu tolik chybí.

Nevrlý morous, mezi jehož pravidelné rituály patří údržba domu a jeho okolí, k níž přispívá pečlivě vybavená kutilská dílna, si rád čte noviny na zápraží při slastném potahování cigarety a popíjení plechovkového piva. Touží po klidu a nenarušování svého soukromí.

Přes počáteční averzi se seznamuje s rodinnou komunitou svých nových sousedů, kterou zachrání před šikanou gangsterů, kterým ještě teče mléko po bradě, ale se zbraní v ruce mohou být nebezpeční svému okolí. Poznamenán traumatickou válečnou zkušeností, cítí k příslušníkům asijského etnika, s nímž byla kdysi jeho vlast ve válce, směs přezíravosti i svědomím potlačené viny za skutky, jež nemůže ospravedlnit ani válečný stav.

V přibyvších cizincích z horského kmene Hmongů ale poznává lidi, kteří jsou mu svou úctou k tradicím a kulturními zvyklostmi bližší než jeho příbuzenstvo. Emancipovaná, inteligentní a sympaticky otevřená Thaova sestra Sue (Ahney Herová) i její neprůbojný bratr se mu stávají průvodci do neznámého světa, jež mu přináší obohacení vnímání nejen na poli kulinářském.

Výchova v muže

Stařec poznává, že citlivý chlapec, hledající v pubertálním věku vlastní identitu a prostor pro seberealizaci, nemá šanci obstát v prostředí ozbrojených pouličních gangů, maskujících vlastní lenost a zbabělost za silácké pózy, odkoukané z gangsterských filmů. Rozhodne se ho proto vybavit osobním příkladem, který ho zocelí do míry, jež mu umožní poprat se s výzvami, jež ho v životě potkají. To přináší i půvabně sarkastické humorné momenty, kdy je udivený „žluťák“ u holiče podroben lingvistické výuce, jak se má vyjadřovat a jednat správný chlap.

Nápodoba mluvy jedinců, jež dělí věková, profesní a hlavně zkušenostní hráz, dovádí situaci do absurdní zkratky, jež je zároveň osobitým komentářem k frazeologii odosobněně působící politicky korektní mluvy. Eastwoodova postava převrací naruby rasistické stereotypy jemným posunem emocionálního zabarvení svého nevybíravého slovníku a zbavuje ho zátěže pokrytectví.

Rozmrzelý bručoun postupně k jinochovi přilne jako k vlastnímu synovi a je nucen přehodnotit svůj postoj ke všem těm rozpínavým „rákosníkům, mexikánům a čokoládám“, kteří v jeho zemi nalezli útočiště tak jako kdysi jeho polští předci. Poznává, že individualita, charakter a silná lidská vůle nachází své útočiště v tělesných schránkách napříč rasami a etniky a že je třeba neposuzovat chování jedince prizmatem kolektivních předsudků.

Sebereflexivní účtování s vlastní minulostí

Prostřednictvím postavy pensiovaného veterána korejské války režisér sebereflexivně účtuje s typem postav, jež kdysi pomáhal vytvářet. V deziluzivním westernu Nesmiřitelní demytizoval svou postavou málomluvného tuláka odnikud, který v ponču a s nezbytným kusem žvára v koutku úst putuje vyprahlou krajinou. V Gran Torinu se s humanistickým revizionismem staví čelem k symbolu reaganovské Ameriky, inspektorovi Harry Callahanovi, jenž více než na psychologický rozbor zločinu spoléhal na svůj ostře nabitý Magnum.

Zmoudřelý Walt Kowalski vyměnil cynismus za pokoru a soucit a už ví, že adekvátní odpovědí na zločin nemusí být nutně přiblížení se metodám protivníka. Násilí plodí vždy jen další násilí a on namísto odplaty, provázené eskalací nenávisti, nabízí pokání ve vykupitelském gestu, kterým ze sebe alespoň částečně smývá vinu a nabízí šanci na lepší osud druhým. Toto vyznění stvrzuje i závěrečný melancholický song, linoucí se pod titulky, jenž svým obsahem shrnuje nosnou myšlenku filmu. Pop-jazzová hvězda mladé generace Jamie Cullum tu změřila pěvecké síly se stárnoucím veteránem, který se tak často podílí na hudbě ke svým filmům a výsledkem je emotivně nabitá tečka za celým vyprávěním.

Eastwood postavu zahořklého mrzouta Kowalskiho modeluje minimalistickými, ale o to účinnějšími prostředky. Z pomalého pohybu šlachovitého muže je cítit, že klouby už si odžily svoje, ale když se napřímí, stojí před námi ztělesněná důstojnost důchodového věku. Úsporná gesta, tlumená mimika a chrčivý hlasový projev, který se ve chvílích zlosti mění v jakési psí zavrčení, drcené mezi stisknutými zuby, řeknou o naladění jeho postavy vše podstatné. Jedním pohrdavým pohledem, doprovázeným přimhouřením očí a nenávistným uplivnutím, dovede vyjádřit, že „tahle země už opravdu není pro starý“ a že multikulturalita je pojem, který se v jeho konzervativním myšlenkovém slovníku zatím nenachází.

Předsudky a xenofobie, jež bránily oběma stranám v bližším poznání, ale postupně tají a proměna se nese v intencích klasických vyprávění o sblížení přitahujících se protikladů. Kowalski seznámením s mladým přistěhovalcem vyplňuje prázdnou bublinu své stařecké prázdnoty a aktivně řeší krizi, jež u něj nastala po smrti manželky. Vzájemné obohacení je nasnadě a Eastwood si ho užívá se sebeironickým nadhledem, jímž si utahuje ze všech nelichotivých nálepek, kterými byl v průběhu kariéry častován. Nevlídná slupka odpadává a pod ní se vyjevuje vlídná a přemýšlivá tvář muže, jenž svými mentorskými rolemi z posledních let účtuje s minulostí svou i historií vlastní země.

Opravdu poslední role?

Nenásilná rekapitulace se odvíjí pozvolna, neuspěchaně a s důsledným prokreslením charakteristiky postav vyprávění, tak jak jsme u pana režiséra zvyklí. Prvky westernového napětí i s jejich ironizujícím odlehčením propojuje do působivého melodramatu, jehož moralistní a protirasistické poselství mu nic neubírá z jeho emotivní síly. Právě naopak. Westernové schéma konfrontace dobra a zla zůstává zachováno, jen dostává humanistickou pointu, v níž se odráží věk a zkušenost ústředního protagonisty příběhu v silně rezonující a neočekávané katarzi, která propojí a zpětně dá smysl všem scénáristicky precizně vysoustruženým nitkám příběhu.

Eastwood se stal uznávaným oscarovým režisérem a ikonou, k níž vzhlíží s obdivem nejen pamětníci „dolarových trilogií“ a pentalogie o nesmlouvavém detektivovi Harry Callahanovi, ale i nejmladší generace diváků, která spaghetti westerny zná jen jako inspirační zdroj pro Tarantinovy žánrové pocty. Pokud zůstane skutečností, že Gran Torinem završil „málomluvný pistolník“, o němž kdysi Sergio Leone v nadsázce prohlásil, že má jen dva herecké výrazy (s kloboukem a bez), svou hereckou kariéru, je to rozloučení více než důstojné a popírající Leoneho ironické tvrzení. Přirovnání ke zrajícímu vínu netřeba dodávat, neboť se nabízí samo a já už se těším na „mandelovský“ Lidský faktor.

Gran Torino

• Žánr: melodrama
• www.thegrantorino.com
• Původní název: Gran Torino
• USA 2008
• Scénář: Nick Schenk, Dave Johannson
• Režie: Clint Eastwood
• Hrají: Clint Eastwood, Christopher Carley, Bee Vang, Ahney Herová, Brian Howe, John Carroll Lynch, William Hill, Scott Eastwood,
• Distribuce: Warner Bros.
• Distribuční premiéra v ČR: 16. 4. 2009