Divoké mejdany, ústící druhý den do jakéhosi kolektivního nevědomí o jejich průběhu většiny nebo všech zúčastněných, zažil asi každý z nás. I po letech fungují při vzájemných setkáních jako skvělý zdroj zábavy, když se jednotliví aktéři snaží rozpomenout, jak to vlastně tenkrát bylo. Střípek po střípku se skládají útržky paměti o proběhlých událostech, každý přidá to, co si ještě pamatuje naposledy, ale ne vždy nebo spíš skoro nikdy se nepodaří průběh pařby zrekonstruovat v celé její barvitosti a komplexnosti.
Kocovinové rozpomínání
Scenárista, producent a režisér Todd Phillips (Rod Trip, Mládí v trapu, Starsky & Hutch) si byl moc dobře vědom, jak jsou párty tohoto ražení vděčným námětem pro film. Za pomocí spoluscenáristů proto vytvořil hned dvojici (Pařba ve Vegas, Pařba v Bangkoku) třaskavých, nekorektní komedií, pracujících právě s konceptem rozpomínání na události, jež vedly k příšerným kocovinovým ránům s fatálními následky.
Především v té první z nich se mu podařilo přijít se směsicí natolik zdařilých slovních, situačních a vizuálních gagů, vycházejících z reálných skutečností, že nebylo divu, že se v nich diváci poznali. A dovolím si tvrdit, že tyto gagy, díky tomu, jak dobře byly napsány, zahrány a vypointovány, bavily i ty jedince, kteří mají jinak k alkoholu či jiným euforickým spouštěčům a urychlovačům zábavy asi podobný vztah jako doktor Nešpor.
Komedie jsou přeci o tom, že se smějeme svým vlastním slabostem a pokleskům a v Pařbách měli scenáristé z čeho čerpat. Pochopitelně, tygra ani Mikea Tysona v bytě nebo domě, kde se váš mejdan odehrával, nepotkáte a výsledná spoušť nemusí připomínat apokalypsu, ale to je nadsázka, vyvedená do extrému, s níž tvůrci pracují, a my na ni rádi přistupujeme.
Dvojka v Bangkoku se už v míře nadsázky této uvěřitelnosti vzdálila. Na scenáristech bylo vidět, že tlačí víc na pilu co do šílenosti nápadů a až příliš se snaží, aby byly scény vtipné. Tím jim ubraly ze spontánnosti a funkčnosti. V pokračování vegaského dobrodružství se zároveň naplnily obavy, že koncept, který zafungoval jednou a na výbornou, už bude napříště připomínat dvakrát vyluhovaný sáček s čajem.
Změněný koncept
Trojku Todd Phillips dopředu avizoval jako uzavírací díl série. A měl minimálně dvě možnosti, jak ji ukončit. Buď potřetí nostalgicky variovat stejný model, nebo se ho pokusit inovovat. Třeba tak, že nebudeme retrospektivně spolu s hrdiny zjišťovat, co vedlo k tomu, že zmizel Doug, bratr nevěsty nebo někdo jiný a až v závěrečné fotografické koláži se dovídat, jak moc si umí Vlčí smečka vyhodit z kopýtka. Ale že se tvůrci zaměří na samotnou pařbu a ne na její následky.
Režisér se scenáristou dvojky Craigem Mazinem, který má na svém kontě i letošní lidovou komedii Z cizího krev neteče, se ale rozhodli pro koncept nový. Nebude se řešit kocovina, ale únos jednoho z členů Wolfpacku. Přičemž předchozí dvě pařby a průšvihy, jichž se na nich dopustili, se hlavním hrdinům budou vracet jako bumerang.
Zdánlivě nedůležité okamžiky z minulých pařících jízd jsou zasazeny do nového rámce vyprávění, díky němuž získají větší smysl. A podobně je tomu i s postavami. V trojce přebírá otěže vyprávění maniakální a něčím neustále naspeedovaná postava pana Chowa (Ken Jeong), která svým humorem i určí jeho charakter, jenž nemusí každému sednout.
Dadaistický katalyzátor
Už v předchozích dílech vedle sebe fungoval humor černý, absurdní a poměrně inteligentní s tím infantilním a nechutným. Většina vtipů vyplývala právě z kocovinové situace, v níž se hrdinové ocitli. Zde zbavením se původního konceptu jakoby zevšedněl i humor a stal se poměrně fádním a předvídatelným. Svědčí o tom už úvodní a v trailerech prozrazená scéna s Alanem a žirafou v přívěsném vozíku pod nízkými podjezdy, jejíž pointa se natolik natahuje, že je vám dlouho dopředu jasné, jak dopadne a v důsledku toho vám přijde jen pramálo vtipná.
Alanovy hlášky alespoň pro mne moc nefungovaly už v dvojce, kde byla tato postava spíš otravná než zábavná. Trojka tento dojem jen zesiluje. Alan (Zach Galifianakis) má v celé trilogii podobnou úlohu jako Stifler v prcičkové sérii. Nebo jako zpěvačka Jana Kratochvílová v barrandovském pořadu, v němž vaří celebrity. Je oním vyšinutým idiotem, který se chová jako malé dítě, které nebere ohledy na žádné společenské konvence.
Je motorem i katalyzátorem všech událostí, strhává ty okolo, kteří se mu snaží pomoci a namáčí je do problémů, jež by za normálních okolností měl řešit on sám. Připomíná v něčem dadaistickou figuru z němých grotesek, která s anarchistickou radostí na všechny kolem sebe háže dorty.
To by byla ta relativně sympatičtější tvář jeho osobnosti, s níž se mohou diváci ztotožnit a projektovat si do ní svou vlastní touhu chovat se alespoň občas bez ohledů na jakékoliv konvence. Svobodomyslně, potměšile, nezodpovědně, pudově.
Coenovská gangsterka
Alanovo chování ale zároveň nabírá čím dál obludnějších asociálních rysů. Až takových, že to vede k infarktu a smrti jeho otce. Vyprávění proto nezačíná bujarou oslavou, ať už jde o loučení se svobodou nebo samotnou svatbu, ale pohřbem Alanova otce, na němž se stará parta schází. Phil (Bradley Cooper), Stu (Ed Helms) a Doug (Justin Bartha) vidí, že jejich divný kamarád Alan je zas o něco divnější. Před půl rokem přestal brát předepsané léky a oni ho přemluví k tomu, aby se nechal odvést do sanatoria na léčení.
Cestou tam je v poušti ale přepadnou mafiáni, jejichž šéf Marshall (John Goodman) si vezme Douga jako rukojmího. A jeho přátelům dá časové ultimátum. Do tří dnů musí najít a chytit jejich starého známého Chowa (Ken Jeong), který uprchl z thajského vězení a Marshalla připravil o 21 milionů dolarů ve zlatě. Jinak skončí Doug s kulkou v hlavě.
Gangster totiž ví, že Chow komunikuje s Alanem a skrze něj se mu chce dostat na kobylku. Původní koncept je tak obohacen o rysy černohumorné gangsterky ve stylu Guye Ritchieho nebo bratří Coenů, jejichž je John Goodman častým spolupracovníkem. Ke slovu přichází honičky se zločinci, vloupačky a několikanásobné podrazy. Lokace se mění mnohem svižněji než v předchozích dílech. Podíváme se třeba do Mexika, kde Chow pořádá kohoutí zápasy a zalétáme si padákem nad Las Vegas, kde to všechno vlastně v jedničce začalo.
Rozporuplný tvar
Todd Phillips chce ale ve trojce co do výstavby příběhu zabít až příliš konstrukčních much jednou ranou. Na jedné straně se pozměněným schématem až úzkostlivě brání tomu, aby bylo jeho završení série opět označeno za recyklát. Na té druhé se zřejmě opravdu se ságou loučí a proto do třetího dílu umisťuje odkazy na momenty a výstřelky z předchozích částí a dohrává události, jež v jedničce a dvojce nastartoval.
V důsledku těchto dvou přístupů vzniká zvláštní a rozporuplný tvar, který sice ví, čím už být nechce, ale přesto se tomu nedovede ubránit. Tento tvar nenabízí novou kvalitu, ale jen ztřeštěnou a nijak originální variaci na lupičskou gangsterku s temnějšími odstíny, které do původního rámce vyprávění až tak nezapadají.
Ploché postavy
Samotný závěr a následná titulková sekvence nám pak dává na srozuměnou, že i když hlavní hrdinové prošli jistou mentální transformací, tak ne zas natolik hlubokou, že by je zbavila jejich původní hodně veselé podstaty.
O jejich podstatě se toho ale obecně moc nedozvíme. Postavy, které se objevují už ve třetím dobrodružství, mají opravdu jen zběžnou charakteristiku ve smyslu sympaťák či maniakální šílenec. Jinak jsou totálně ploché, nevyprofilované a ani zde se nijak a nikam nevyvíjí. Nemají tak ani čím překvapit, což vede k únavě z celé série i z jejích postav.
Nejvíce to z mého pohledu odnáší Alan. Jeho vývoj v tomto dílu je přeci jen zajímavější než u ostatních figur a vede k jisté jeho proměně, co ale dělat, když vám tato figura přijde už od minulého dílu otravná.
Alan je totálně nepředvídatelný, podobně jako Mr. Chow. Na rozdíl od něj ale nejsou v jeho jednání zřetelné stopy toho, že by chtěl ty, co mu pomáhají a jsou mu nablízko, převézt ve svůj prospěch. Pan Chow je strůjcem všeho chaosu. Jde ale o postavu vyloženě nesympatickou, úchylnou a slizkou. Její amorálnost a prohnanost se odráží i v humoru, kterým nás zásobuje a který je vulgární, nechutný a primitivní. Vzhledem k tomu, že se právě on, spolu s Alanem, stává tahounem tohoto vyprávění, bude záležet jen na vaší míře vkusu, co se týče humoru, jak ho přijmete.
Že by přeci jen vystřízlivění?
Na úkor pana Chowa a Alana jsou upozaděny zbývající členové Vlčí smečky, až natolik, že fešácký Phil (Bradley Cooper) a za všech okolností prkenný Stu (Ed Helms) tu mají úlohu jen pouhé povinné stafáže. Což je škoda, protože bizarní chování postav Chowa a Alana vynikalo dříve právě v kontrastu se zdánlivě normálním jednáním jejich společníků, s nimiž se diváci mohli ztotožnit.
Možná to ale byl tvůrčí záměr ukázat, že každá pařba jednou a v určitých letech končí a ti, co to nepochopí, působí podobně zoufale a opuštěně jako Alan. Ztroskotanec s plnovousem slouží ostatním přátelům jako výstražné znamení toho, kam až může vést nezodpovědnost a bezuzdné užívání si života. Zároveň ale i jako maják svobody a symbol toho, čím oni už nemohou být, i když by si to možná přáli.
Otevřená vrátka pro pokračování
Todd Phillips ale nenatáčí žádné existenciální drama a v rámci pravidel hrubozrnné komedie se mu povede i Alana vměstnat do jistých společenských mantinelů nebo konvencí. Takových, ve kterých mu nebude příliš těsno.
O něco podobného se ve trojce pokusil i on sám s celou sérií. Uzavřít ji a vměstnat ji do nové škatulky, ve které by jí mohlo být dobře. Pozměněným konceptem se snaží vyhnout obviněním ze sebeplagiátorství, ale bojuje právě s tím, jak ságu vyprofiloval. Nebo v případě postav spíš nevyprofiloval. Plochým postavám se základní charakteristikou vévodí dva excentričtí šílenci, jejichž dovádění může mnohým divákům (patřím k nim) připadat otravné (Alan) nebo až za hranicí vkusu (pan Chow).
Rozpačitý dojem vzbuzuje i snaha naroubovat na původní nevázanou kocovinovou zábavu značně neoriginální gangsterskou zápletku s temnějšími podtóny, hodícími se spíš do tvorby bratří Coenů. Pochvalu si naopak film zaslouží za to, jak propojuje některé zdánlivě nedůležité motivy z předchozích dílů, rozvíjí je a nakonec i uzavírá.
Tam, kde vyprávění vždy začínalo, tedy na bujaré oslavě, nyní končí. Přes proklamace tvůrců, že jde o závěr trilogie, se tím otevírají vrátka pro případná další pokračování v původním duchu. Za sebe mohu říci, že bych už je nechal zavřená.
Pařba na třetí
- Žánr: komedie
- Původní název: The Hangover Part III
- www.hangoverpart3.com
- USA 2013
- Scénář: Craig Mazin, Todd Phillips
- Režie: Todd Phillips
- Hrají: Bradley Cooper, Ed Helms, Justin Bartha, Zach Galifianakis, Ken Jeong, Jamie Chung, Mike Epps, Sondra Currie, Heather Graham, Sasha Barrese, John Goodman, Melissa McCarthy
- Distribuce: Warner Bros. CZ
- Distribuční premiéra v ČR: 30. 05. 2013