Vytěžit každou úspěšnou sérii i přes ubývající počet nápadů do posledního dolaru, který je z ní možno vydolovat, patří ke zlatému pravidlu hollywoodských velkoprodukcí. Své o tom vědí například nedávno uvedení karibští piráti, plující na vlnách podivna.
Předurčeni minulostí
Když už se nedá v příběhu pokračovat, scénáristé přešlapují na místě v tom, jak dějově navazovat nebo produkce nechtějí variovat stále stejné vyprávěcí schéma, je třeba se vrátit do minulosti a začít představovat odysseu pěkně od začátku. Indicií, vztahujících se k předešlým osudům jednotlivých hrdinů, je v rozsáhlých ságách dost a je možno na nich stavět. Postavy a jejich jednání jsou už dávno předurčeny právě jejich minulostí a záleží tedy jen na fantazii tvůrců, jak ji vykreslí a rozvinou. V čase zpět před původní příběh se vrátil George Lucas s Epizodami I - III Star Wars vesmírné ságy, začínající Batman Christophera Nolana, Hannibal Lecter či Vymítač ďábla.
U mutantí komiksové série se o podobný model pokusil spin-off X-Men Origins: Wolverine, který představil „Rosomáka“ s adamantiovým kovem v kostech Hugha Jackmana v samostatné sólové jízdě. Čekalo se, že podobný prostor dostanou i další mutanti, představení v dosavadní x-men(ovské) trilogii, ale nevalný výsledek filmu Gavina Hooda pozměnil záměry studia Marvel. Wolverine, podobně jako třetí díl v režii řemeslnického rutinéra Bretta Retnera (který nahradil původně plánovaného a odmítnuvšího Matthewa Vaughna) nedopadl přesně podle představ tvůrců a proto bylo třeba se vrátit k osvědčeným jistotám a pokusit se navázat na poetiku prvních dvou částí v režii Bryana Singera. Aby se tak stalo, o tom se postaral samotný Singer, který podobu restartu První třída pohlídal jak na pozici produkční, tak v oblasti spoluautorství námětu.
Prequel nebo reboot?
Nový film X-Men: První třída působí jako origins Charlese Xaviera (James McAvoy) a Erika Lehnsherra (Michael Fassbender), do něhož promlouvají i další známé figury mutantí ságy. Jeho výhoda je v tom, že funguje stejně přesvědčivě jako prequel k Singerovým filmům pro poučené fanoušky, tak jako reboot zavedené značky, který může obdobně jako Abramsův Star Trek představit mutantské univerzum coby popkulturní fenomén zcela novým divákům.
Na znalce jedničky pomrkává už úvodní scéna v polském koncentračním táboře, kde Eric prokáže svou schopnost ovládat kovové předměty. Referencí je zde ale celá řada a mají různou míru očividnosti. Odkazující je i způsob, jakým James McAvoy a Michael Fassbender v hlavních rolích za pomocí drobných gest, dikce, mimiky či držení těla vzdávají hold svým hereckým předobrazům Patricku Stewartovi a Ianu McKellenovi, aniž bychom měli pocit parazitování na jejich výrazovém rejstříku. Přeci jen si musíme uvědomit, že sledujeme mladé muže a ne holohlavého vozíčkáře, který přišel o citlivost v nohou nebo zachmuřeného mstitele s podivnou helmou na hlavě.
Lehce revidovaná lekce dějepisu
Hlavní dějová zápletka restartu jde celkem očekávaně po linii seznámení mutantů, jejich zjištění, že se svými výjimečnými schopnostmi nejsou na světě sami a nalezení způsobu, jak toho využít v boji proti společnému nepříteli. Období studené války se stává ideálním historicko-politicko-sociologicko-společenským podhoubím pro rozvinutí alternativního modelu dějin, jaký známe například ze Snyderových Watchmenů nebo Tarantinových Hanebných panchartů. Scénáristická čtveřice ale nejde tak daleko jako zmínění tvůrci, kteří historické reálie revidují ve prospěch svého tvůrčího záměru, pouze do nich zasazují své postavy tak, že je ukazují jako jedny z hybatelů tehdejších událostí.
Ocitáme se na počátku šedesátých let minulého století, kdy svět netuší, že existují lidé, jimž příroda nadělila zvláštní schopnosti. Samotní mutanti zas nevědí o sobě navzájem ani o způsobu, jak s těmito schopnostmi naložit. Mladý profesor genetiky na Oxfordu Charles Xavier se svou nevlastní sestrou Raven (Jennifer Lawrenceová) zjišťuje, že na světě existuje víc lidí, jako jsou oni dva a rozhodne se je oslovit. Mezitím mutant Erik pátrá po příčině svých nočních můr a strůjci tragických zážitků z jeho dětství, spjatých s prostředím koncentračního tábora, nestárnoucím vědci Sebastianu Shawovi (Kevin Bacon).
Spojovník i katalyzátor
Sebastian Shaw se stává spojujícím prvkem i katalyzátorem osudů dvou mladíků, kteří se proti němu postaví ve službách vlády Spojených států. Z nadějného telepata Charlese (budoucí Profesor X) a kovy ovládajícího Erika (Magneto) se stanou přátelé. Dohromady začnou vytvářet společenství mutantů, organizované ve škole pro ně, které má za účel připravit a vyzbrojit výjimečné jedince, ochotné jít do střetu se Sebastianem a jeho vražednými mutantskými společníky.
Bývalý nacista a nyní komunista Sebastian Shaw, jenž vede Hellfire Club, postrkuje totiž vývoj událostí směrem, který v americké tajné službě CIA vzbuzuje obavy. Svých schopností se rozhodl využít k rozpoutání třetí světové války mezi Sovětským svazem a Spojenými státy, jejímž spouštěcím momentem se má stát kubánská jaderná krize a bojová operace v Zátoce sviní.
Nepřipravená CIA narychlo hledá někoho, kdo by jim nevysvětlitelné schopnosti zákeřného padoucha a jeho nohsledů pomohl pochopit a nachází ho v osobě Charlese Xaviera. Kennedy s Chruščovem se sice mohou domluvit, ale jeden megalomanský blázen, který se staví na roveň Boha, může jejich plány zhatit a otočit kolem dějin. Jadernému holocaustu má na žádost CIA zabránit parta studentů, stojících před úkolem spasit svět, aniž by si mohli být jisti, že ten se jim za to patřičně odvděčí.
Výjimeční outsideři
Studená válka, atomové zbrojení, špionážní organizace. Na pozadí vypjaté historické epochy se musí mutanti vyrovnávat s krizí své identity a zároveň dozrát v občany, kteří na sebe berou břímě odpovědnosti za řešení mezinárodních konfliktů. Amerika se ještě nepopasovala s černošským obyvatelstvem, jež bude ústy Martina Luthera Kinga volat po svých právech, a opět stojí před problémem, jakým způsobem by měla vnímat a přijmout jedince s odlišnou genetickou výbavou.
Před zraky lidí se skrývající mutanti jsou si své pozice outsiderů vědomi a tajné služby jejich nerovnoprávného postavení využívají pro své záměry a cíle. Mutanti chtějí, aby je většinová společnost vzala za své a přijetí mise berou jako krok na této cestě. Za pomocí něho mohou obhájit čest svého druhu a ukázat světu, že se jich nemusí obávat.
Záchraně světa předchází patřičný výcvik, jehož průběh patří k nejzábavnějším částem filmu. Zároveň se při něm podrobně seznamujeme s postoji a motivacemi obou ústředních protagonistů, vedoucích trénink, které nám lépe umožní pochopit následný rozkol mezi nimi. A před námi najednou, podobně jako v Singerových prvních dvou filmech, vyvstává silné charakterní drama, které více než akčními scénami nebo trikovou složkou upoutává disputací nad postavením odlišných jedinců, kteří v běžném společenství trpce hledají své místo na slunci.
Optimismus kontra pesimismus
Jejich nerovnoprávné nebo vydělené postavení přispívá k tomu, že jsou pomalu, ale jistě zatahováni do dvojího ohniska střetu, v němž na jedné straně stojí zájmy tajné služby USA a na druhé manipulativní hry Sebastiana Shawa. Pesimistický Erik správně tuší, že lidstvo mutanty nikdy nepřijme a neuzná jejich práva, neboť se jich na jedné straně štítí, na druhé bojí. Pouze je využije ke svým potřebám a poté je znovu odsune na okraj společnosti. Na žácích mutantské školy pak je, ke kterému z jeho vyučujících se přikloní a jak si uvnitř sebe jejich pohled na svět vyhodnotí.
Samotářského lovce nacistů Erika přivede k tajné jednotce mutantů touha pomstít smrt své matky, neboť si je vědom, že sám by proti silnému protivníkovi, jenž mu poznamenal dětství, těžko něco zmohl. Spojence nachází v anglickém synkovi z bohaté rodiny Charlesovi, který umí číst myšlenky a pronikat hluboko do lidské mysli. I do té jeho.
V optimistickém a empatickém Charlesovi nachází vyvážení svého depresivně-pesimistického ustrojení, na němž má lví podíl třetí klíčový hráč vyprávění Sebastian Shaw. Nacistický lékař a taktéž mutant, pohybující se od skončení druhé světové války pod novou identitou v nejvyšších kruzích mezinárodní politiky, odkud se snaží za pomocí svých posluhovačů připravit půdu pro převzetí vlády mutantů nad lidmi. Prototyp člověka, čerpajícího z každé doby to nejlepší pro svoji vlastní potřebu. V zemi, kde se z estébáckých a komunistických činovníků stávali po revoluci kapitáni průmyslu, figura jistě pochopitelná.
V novém světle
Postav je mnoho a každá z nich nese svůj příběh. Ten stěžejní je postaven na vztahu Xaviera a Lehnsherra a jeho vyvrcholení v závěrečné akční pasáži představuje jeden z emocionálních vrcholů filmu. Dva mladící procházejí vývojem, určeným jak komiksovou předlohou Stana Leeho a Jacka Kirbyho, tak její interpretací, již nabídl v prvních dvou částech a nyní znovu Bryan Singer.
Je tu hodně starých známých, které najednou vidíme v novém světle. Charles není suchopárným profesorem, který využívá čtení myšlenek jen pro proniknutí do mysli protivníka, ale rovněž třeba na balení dívek po barech. Erik odhaluje, že je agresivní sociopat se sklony k zuřivosti. Časovaná bomba, která může kdykoliv vybuchnout. Krystalizace jejich vzájemného přátelství jasně naznačí, v čem se vzájemně respektují a kde dochází k pnutím, které je budou navždy rozdělovat. Hank / Beast (Nicholas Hoult) se prezentuje jako trochu zamindrákovaný kluk z laboratoře a Raven / Mystique coby drzá koketka volnějších mravů.
Dvě strany téže mince
McAvoy i Fassbender do svých postav dokonale vpluli, jsou rovnocennými spolu/protihráči a polidšťují komiksové ikony, metaforicky ztělesňující střet naděje a pesimismu na změnu jejich společenského statusu. V dlouhodobější perspektivě dalších částí pak antagonismus dobra a zla. Oba čelí stejným pochybnostem a jsou determinováni svým původem. Zásadní rozdíl je pouze v tom, jak se staví ke své genetické odlišnosti. Nelze je vnímat odděleně, jsou dvěma stranami téže mince. Jsou ztělesněním souboje principů, v němž nestojí tentokrát v pozadí jako hybatelé událostí, ale přímo v čelní linii.
Omladina v podobě jejich žáků se vedle nich neztrácí, i když logicky dostává méně prostoru. Představeni jsou všichni klíčoví hráči, včetně v cameu se objevivšího Wolverina, čímž se nenásilně připravuje půda pro další díly. V množství mutantů není problém se zorientovat a jejich počet nijak nevadí plynulosti příběhu. Jen u těch méně důležitých chybí obsáhlejší rozkrytí důvodů, proč se přidali k temné či světlé straně síly. Dozvíme se, jak přišli k nerozlučným atributům své pozdější existence a kdy si své schopnosti poprvé vyzkoušeli v praxi, ale jinak působí spíše jako nezbytní sekundanti, tvořící kompars pro akční scény.
Proti všem předpokladům
O akci zde jde opravdu ale až v druhém plánu, což neznamená, že by byla nějak ošizena. Dynamické scény jsou přehledné a epicky opulentní, o čemž se přesvědčíme nejlépe v trailerech vyzrazené scéně s ponorkou. Podporuje je působivá a na maximální hlasitost vytažená hudba Henryho Jackmana, která mi trochu připomínala tvorbu Hanse Zimmera.
Čtyřicetiletý britský režisér, producent a scenárista Matthew Vaughn (gangsterka Po krk v extázi, fantasy Hvězdný prach podle Neila Gaimana, komiksová adaptace Kick-Ass) vnějškově neexhibuje, ale chytře slouží látce, již má před sebou. Nedodává ji nolanovskou realističnost, ale drží se kolejí, které vytyčil tvůrce prvních dvou částí série. Tedy akční zábavy s alegorickým přesahem, tematizujícím obavy z neznámého, jinakého, jež vedou k lidské netoleranci ke všemu, co se vymyká standardnímu úzu.
Na Singera nenavazuje jen ideově nebo tematicky, ale i formálně. Po zběsilém Kick-Ass možná mnozí čekali obdobný vizuální look, plný rychlých střihů, vrstvení více obrazů do jednoho záběru a zpomalovaček, ale Vaughn proti všem předpokladům režíruje střídmě, nechává promlouvat příběh a ctí ducha doby, v němž se odehrává.
Bondovská stylizace
Evokace šedesátých let není ale v jeho pojetí historicky realistická, spíše komiksově stylizovaná. Pánové jsou elegantní a jezdí ve veteránských modelech aut. Dámy mají vyčesané kadeřnické kreace na hlavě a nosí proklatě krátké sukně. Jinak se ale hrdinové chovají a mluví mnohem současněji a moderněji, než by možná starosvětský úzus vyžadoval.
Retro ladění má podobu našich dnešních představ o tom, jak vypadala doba šedesátých let. Kameraman John Mathieson vychází této sladké iluzi vstříc tím, že obléká kompozici obrazu do sytých, teplých barev. Režisér pak dodává vyprávění nádech bondovek se Seanem Connerym, kdy vedla jasně čitelná čára mezi dobrem a zlem, přičemž osu zla představoval tehdejší Sovětský svaz a jeho mocenské zájmy. K bondovské stylizaci přispívá i existence tajných úkrytů a důmyslných vynálezů, které jakoby opustily dílnu pana Q a hlavně arcipadouch s plány na vyhlazení lidstva, na hony vzdálený příštipkářům, vyhazujícím v dnešních snímcích do povětří stanice metra.
Druhý dech
Matthew Vaugh přistupuje s úctou nejen k takřka padesát let starým dobrodružstvím nejcharismatičtějšího agenta s povolením zabíjet, ale hlavně k celé filmové x-menovské mytologii, která nutně potřebovala chytit druhý dech. Představuje restart série, který poučeně pracuje s tím dobrým, co do ní vnesl Bryan Singer a zároveň vytváří odrazový můstek k dalším možnostem, jak rozvíjet příběh tajemstvím opředené akademie Profesora X a stoupenců lidstvem pohrdajícího Magneta. Nemusíte být znalci série, abyste si ho pořádně užili. Na druhou stranu se váš zážitek určitě zvýší s každým odkazem či narážkou, které rozšifrujete ve vztahu k předchozím dílům ságy.
Vaughnovo zručné režijní vedení hereckých představitelů, které se nebojí emocí, soucitu, pochopení i humorných momentů, ukazuje, jak moc je u studiových zakázek důležitá osoba svéhlavého režiséra, který se nebojí do žánrových filmů propašovat své vidění světa. To X-menovské je možná více ovlivněno osobou producenta a spoluautora námětu Bryana Singera, ale Vaughn rozhodně sociální nebo politické podtexty, přítomné v prvních dvou částech série i zde, nepohřbívá pod nánosem jednostrunně okázalých scén jako Brett Ratner v závěrečné části trilogie.
Naopak, filmu dodává potřebné nápady a atmosféru, která vás chytí od počátku děje. Témata viny, privilegizace většiny, ocejchování menšiny pouze na základě jejího původu nebo snahy vymanit se ze svého údělu či se k němu postavit čelem podává srozumitelnou formou, která ale nemá zapotřebí divákovi vše několikrát přežvýkat. V hájemství komiksových adaptací se tak stává velice příjemným překvapením, jež předčilo většinu mých očekávání.
X-Men: První třída
- Žánr: komiksová adaptace
- Původní název: X-Men: First Class
- www.x-menfirstclassmovie.com/
- Česká upoutávka: http://youtu.be/OXy7wsaFKVo
- USA 2011
- Scénář: Ashley Miller, Zack Stentz, Jane Goldmanová, Matthew Vaughn
- Režie: Matthew Vaughn
- Hrají:James McAvoy, Michael Fassbender, January Jonesová, Nicholas Hoult, Kevin Bacon, Jennifer Lawrenceová, Lucas Till, Jason Flemyng, Morgan Lilyová, Oliver Platt, Rose Byrneová
- Distribuce: Bontonfilm
- Distribuční premiéra v ČR: 02. 06. 2011