Australský hudební skladatel a pěvecký srdcerváč Nick Cave je muž mnoha talentů. Vedle zájmu o literární tvorbu (A uzřela oslice anděla, Smrt Zajdy Munroa) se věnuje i práci pro film. Výsledkem jeho třetí scenáristické (Ghosts... of the Civil Dead, Proposition) a páté hudební spolupráce s jeho krajanem Johnem Hillcoatem je westernově laděná gangsterka z amerického venkova třicátých let.
Živnostníci za prohibice
V Americe tehdy vládla prohibice. Od roku 1919 v ní platil tzv. Volsteadův zákon o zákazu pití a distribuce alkoholu v USA, jehož účinnost byla ale přesně opačná, než jeho tvůrci zamýšleli. Místo snížení zločinnosti a abstinence se začalo pít ještě víc, počet tajných barů vzrostl na trojnásobek a zločinnost kulminovala nevídaným tempem. Vznikaly jak gangy, zabývající se pašováním alkoholu do Ameriky, tak ty, jež se podílely na jeho nelegální výrobě.
A o jednom z nich se na základě skutečných událostí rozhodl vyprávět i Nick Cave. Jako předloha mu posloužila kniha The Wettest Country in the World Matta Bonduranta, která u nás vyšla pod názvem Krajina pašeráků. Vnuk nejmladšího ze tří bratrů Bondurantových se rozhodl napsat svědectví o svém dědovi a jeho bratrech, kteří se rozhodli vzdorovat omezením státních úřadů po svém. Nešlo přitom o žádné organizované mafiány, ale spíš o lokální „živnostenské s.r.o“, neochotné se přizpůsobovat novým pořádkům.
Smělé plány
Zábavnost a přitažlivost vyprávění o těchto třech místních legendách, vzbuzujících přirozený respekt okolí, spočívá už v tom, že rozhodně nešlo o žádná ořezávátka. Nejstarší Howard (Jason Clarke) prošel bojišti první světové války. Zážitky v ní vstřebané z něj udělaly mlčenlivého podivína, který často hledá zapomnění na dně láhve. O nic hovornější není ani prostřední Forrest (Tom Hardy), jehož zocelilo překonání španělské chřipky, kterou na rozdíl od svých rodičů přežil. Nejmladší Jack (Shia LaBeouf) je ze všech tří bratrů nejcitlivější a nejméně drsný.
Zároveň ale jak dospívá, je ve svých plánech a ambicích čím dál smělejší. Chce jezdit v drahých autech a nosit vybrané luxusní obleky. A hlavně se vyrovnat svým ostříleným sourozencům, na nichž stojí rodinný byznys s nelegálně pálenou whisky. Dle něj se v jeho expanzi drží příliš při zemi. Pustí se proto se svým kamarádem Cricketem (Dane DeHaan) do sólové hurá akce, v níž se spojí s největším mafiánem v širokém dalekém okolí Floydem Bannerem (Gary Oldman).
Kdo s koho
Protože ale v době, kdy se děj Země bez zákona odehrává (rok 1931), zbývají do vypršení platnosti Volsteadova zákona ještě dva roky, kolem bujících obchodních aktivit bratrů Bondurantových se začne stahovat smyčka. Tu začne utahovat nově příchozí zástupce státního návladního Charlie Rakes (Guy Pearce). Zkorumpovaný a neuvěřitelně slizký prohibiční agent, jehož brutálním donucovacím praktikám se podvolí takřka všichni. Až na bratry Bondurantovy, kteří mu odmítnou odvádět provizi ze zisku a hrát podle jeho pravidel. Nezbývá proto než oprášit brokovnice a krvavé měření sil kdo z koho může začít.
Oproti městským gangsterkám z Chicaga třicátých let, jejichž ústřední postavou byl Al Capone, se tahle výrazně liší už místem, kde se odehrává. To ji činí i výjimečnou. Vydáváme se na venkov, do míst, kde se v kůlnách pálil alkohol, který se používal i jako úplatek strážcům zákonů.
V odlehlém městečku Franklin County ve Virginii většina obyvatel během let hospodářské krize živoří. Ne tak podnikaví bratři Bondurantovi, vlastníci zde místní benzinovou stanici s malým barem. Žijí si svůj americký sen, o nějž se je rozhodne připravit jeden ambiciózní zástupce oficiální spravedlnosti, který by chtěl na prohibici taky vydělávat.
Desperátská aura
Nick Cave jako autor scénáře a hudby, spolu s Johnem Hillcoatem jako režisérem, kolem trojice bratrů vytváří poetickou desperátskou auru, která jejich jednání mytologizuje. Neuhlazuje sice nic z jejich z hlediska zákona zavrženíhodných činů, ale přeci jen je ukazuje v opozici proti totálně zkorumpovaným strážcům zákona jako ty, kterým budete mít tendenci fandit a nadržovat. V Caveově Zemi bez zákona neexistuje dělení na dobro a zlo, ale jen na větší a menší zlo. Tedy situace podobná té, jež u nás panuje ve chvíli rozhodování, které straně hodit ve volbách svůj hlas.
Bratři Bondurantovi se dopouštějí těch největších zvěrstev (uříznutí varlat), ale vždy až ve chvíli, kdy jsou k nim vyprovokováni ještě násilnějším podnětem protivníka. Jejich morálka se řídí nepsanými pravidly, jež by se daly shrnout do věty: „Když v zemi neplatí zákony, musíme si vytvořit své vlastní.“ Ty charakterizujme jako víru ve vlastní schopnosti a rodinnou soudružnost.
Ženské archetypy
Do takto jasně vymezeného a nalinkovaného mužského vyprávění, v němž jde na jedné straně o střet mezi bratry a strážci zákona a na druhé o vývojovou proměnu nejmladšího Jacka z bojácného mladíka v neohroženého gangstera, vpouští Nick Cave ku prospěchu celku prvek osudové romantiky. Ten je vždy v žánrově příbuzných vyprávěních spjat s přítomností ženského elementu. Ženy sice nezasáhnou nijak výrazněji do děje, neboť finále je opravdu ryze mužská záležitost, ale příběh koření a rozvíjí jeho civilní vztahovou linii.
Obě ženy jsou přitom definovány jako jasné žánrové archetypy, objevující se ve filmech v mnoha variacích. Polepšená prostitutka Maggie (Jessica Chastainová) je hříšný padlý anděl, prchající před svou městskou minulostí na venkov, kde nachází práci i zastání u bratří Bondurantových. Maggie je smyslný vamp, kterému není možno nepodlehnout, o čemž se přesvědčí v kouzelné noční scéně svádění i poněkud v milostných záležitostech natvrdlý Forrest. Zrzka Jessica Chastainová potvrzuje čich na dobré role. Zaujala už v Malickově Stromě života a zde kromě svého hereckého umu předvádí i něco ze svých nezanedbatelných půvabů.
Odlišnou stránku ženství, nevinnost, nechává ve svém plachém podhledu probleskovat Mia Wasikowska v úloze pastorovy dcery Berthy. Podobně jako její kolegyně je typově skvěle vybrána a na danou roli předmětu Jackova milostného snažení se hodí. Vyzařuje z ní nevinnost, křehkost, naivita, ale i touha po vykročení ze světa, v němž dosud přebývala.
Herecké trumfy
Herecké obsazení je jedním z velkých trumfů Hillcoatova snímku a to jak v hlavních, tak vedlejších rolích. Režisér si je vědom toho, jak dobrou company se mu podařilo poskládat a nechává proto i zdánlivě okrajovým postavám dostatek prostoru, aby se mohli herecky blýsknout. To je především případ Jackova kamaráda Cvrčka (v originále Cricket), jehož ztvárňuje dosud neznámý Dane DeHaan. Naopak upozaděn zůstal Gary Oldman jako městský gangster Floyd Banner, který dostává méně prostoru, než by se z plakátů na film mohlo zdát.
Zato režisérův oblíbenec Guy Pearce si svého vyšinutého strážce zákona, jemuž není radno připomínat jeho latentní homosexuální sklony, užívá beze zbytku. Už jeho ulíznutá pěšinka nabarvených černých vlasů a křivý cynický škleb místo úsměvu vám napoví, s jakým parchantem máte tu čest. Jeho sebestřednost a ješitnost si podává ruku s nemilosrdným sadismem, což ho vede k páchání činů za hranicí jeho služebních povinností.
Charaktery postav nejsou nijak originální ani komplikované, ale přesně takové, jaké divák u žánrové podívané tohoto typu očekává. Shia LaBeouf jako nejmladší Jack je oním dychtivým mladíkem, který má pocit, že mu náhle patří velký svět. Chce využít všech jeho lákadel a nabízených možností, čímž přivádí své ochranářské bratry do průšvihu. Jeho vyplašený výraz a zdvižené obočí ale nejlépe vypovídá o strachu, který ho přitom svírá. Nejstarší Howard Jasona Clarkea se drží povětšinou stranou a nechává řízení podniku na Forrestovi. Když je ale třeba, vždy rázně zakročí.
Mumlající pařez
Forrest v podání Toma Hardyho je jednoznačně nejzábavnější postavou vyprávění. Stačí mu v podstatě jedna grimasa a diváky má zcela na lopatkách. Hranatý podsaditý pořez s býčím krkem, co mění slova, brumlaná pod vousy, ve vrčení, vytváří po Baneovi další ikonickou postavu, jež bude ve vašich vzpomínkách na film dlouho rezonovat.
Herec si v Zemi bez zákona užívá svou současnou pozici největšího řezníka a bouchače mezi filmovými hrdiny. Jeho kouzlo tkví v jeho výstražné mlčenlivosti, která by měla protivníkům napovědět, jak asi dopadnou, když se ke slovu dostanou jeho pěsti. V míře ironického odstupu od své animální postavy mi něčím připomínal způsob, jakým se v druhých Postradatelných zmocnil své figury Chuck Norris. I Forrest podléhá legendám o své nezničitelnosti, což vede k množství skvěle vypointovaných bizarních historek na téma, co vše byl a je schopen přežít.
Explicitní násilí
Viděl jsem film v narvaném Velkém sále Thermalu na karlovarském festivalu a jeho mumlání a odfukování místo zbytečného se zdržování nějakými slovními obraty zabíralo jako úlevné a humorné odlehčení od krvavě naturalistických scén, jimiž režisér opravdu nešetří.
Režisér je podává v krátkých, ale pravidelných intervalech, kdy po období klidu dochází k vyhrocenému konfliktu. Explicitní záběry přeražených nosů, polámaných ohryzků, podříznutých hrdel a úderů lopatou či boxeru o lidské maso ladí s animálním chováním postav i obsahem vyprávění. Nepohybujeme se v chicagských ulicích a vedle samopalů tak cítíme i dopad tvrdých pěstí.
Že režisér umí pracovat se syrově realistickou atmosférou, prokázal již jak ve westernovém Proposition, tak v post-apokalyptické Cestě podle předlohy Cormaca McCarthyho. I zde pošmourná poetika hraje prim. Kamera se pase po prašných cestách a lesích Virginie i chlápcích, kteří košili mění, jen když je celá od krve. Dobovou náladu podtrhuje hudební podkres Nicka Cavea a Warrena Ellise, namíchaný z muziky, typické pro americký venkov. Country, blues, gospel, černá a bílá hudba v jednom.
Které zlo je horší?
Nicku Caveovi je třeba přičíst k dobru i to, že dovede násilné pasáže v pravou chvíli odlehčit sebeironií a osobitým černým humorem, jež do vyprávění vnáší postava Forresta. Právě „terminátorský“ Tom Hardy nás provede i úskalími příběhu, u nichž bychom se jinak museli pozastavovat nad jejich uvěřitelností. Dává nám na srozuměnou, že to, co sledujeme, nemáme brát tak vážně, ale jako součást zábavné a divácky vstřícné legendy o odvěkém souboji mužů, pohybujících se při prosazování svých zájmů na hranici zákona.
Režisér zlo nerelativizuje, ale ptá se, zda je nebezpečnější to, jehož se dopouští obyčejní lidé ve snaze nelegálně se obohatit nebo strážci zákona, kteří by jim v tom měli bránit. Dotýká se tím dvou aktuálních témat, jež sužují i naši společnost. Částečné prohibice a korupce. A dochází k pochopitelnému závěru, že mnohem horší zlo je to institucionalizované, jež by mělo v duchu své profese dbát zákonů nejvíce.
Země bez zákona jako každá správná gangsterka definici správného jednání problematizuje, neboť v tomto jednání je vždy přítomen prvek účelovosti bez ohledů na následky. Činí tak přitažlivou a stylovou formou, která se nebere příliš vážně.
Režisér si je vědom toho, že nepřepisuje žánrové filmové dějiny a že se jeho film klasikou typu Neúplatných Briana De Palmy nestane. Snaží se ale nabídnout zábavnou jízdu, která dějově neklopýtá, má svůj vnitřní rytmus a může se pochlubit originálním prostředím i zapamatovatelnými postavami. A to se mu daří. Protože dobrých gangsterek nevzniká až tak mnoho, berte to jako doporučující pozvánku pro návštěvu kina v těchto dnech. Jen až budete zážitky z filmu rozebírat v přilehlém baru, panáka Měsíčního svitu, který vyráběli bratři Bondurantovi, vyměňte radši prozatím za víno.
Země bez zákona
- Žánr: westernová gangsterska
- Původní název: Lawless
- www.lawless-film.com/
- USA 2012
- Scénář: Nick Cave (podle předlohy Matta Bonduranta)
- Režie: John Hillcoat
- Hrají: Tom Hardy, Shia LaBeouf, Jason Clarke, Gary Oldman, Jessica Chastainová, Mia Wasikowská, Guy Pearce, Dane DeHaan, Lew Temple, Tom Proctor, Noah Taylor, Alex Van, Bill Camp
- Distribuce: Bontonfilm CZ
- Distribuční premiéra v ČR: 20. 09. 2012