15
Fotogalerie

Sonus faber Principia 3: malé italské regálové reprobedny [test]

Tyto malé bedny od italských mistrů designu jsou solidní reprezentací toho, co by mohl být férový standard dané cenové třídy.

Italská značka Sonus faber mnohé překvapila už uvedením své na design orientované řady Chameleon, ještě více pak ale představením jakési její zjednodušené a na atraktivní cenovku zacílené série Principia.

Už název říká, že se zde Sonus faber vydává k samým základním principům hi-fi bez pozlátek okolo, jakkoliv právě vášnivá krása a až okázalá nádhera je jedním z poznávacích znamení produktů z Arcugnana, městečka v srdci trojúhelníku tvořeného krásnými městy Verona, Padova a Vicenza.

Vzhled a konstrukce

Kolekce (tak říkají v Sonus faber řadám / sériím) Principia sestává z dvou regálových, dvou sloupových a jednoho centrálního modelu, název Principia 3 patří větší z regálovek. Svým tvarem jasně opakuje úspěšné pojetí modelu Chameleon, jen v jaksi jednodušším provedení. Přední i zadní stěna jsou zkosené a tvoří tak při pohledu z boku jakési shora useknuté áčko. Celá ozvučnice pak stojí na dopředu otevřené "podkově", která slouží jak pro pevné sešroubování se stojanem, tak pro izolaci ozvučnice od podložky, tak vede vzduch, proudící z dole umístěného bassreflexového otvoru.

Reproduktory na čelní stěně jsou dva, obroubené výraznými hliníkovými rámečky, tmavě šedý povrch má strukturu a pěkné zpracování, jakkoliv působí v kontextu svých značkových kolegů trochu jednoduše. Reproduktory jsou pak zasazené v další tenké desce.

Při pohledu zezadu odhalíte pouze vaničku se "schody" a dvěma páry rozumných terminálů, vhodných pro banánky, vidličky i holé vodiče. Nebýt ale celkové vizuální podobnosti s modelem Chameleon, snad byste ani neřekli, že Principia 3 patří do rodiny Sonus faber.

Ozvučnice z MDF desek váží 6,1 kg a to při rozměrech 33,5 x 19,7 x 29,2 cm (v x š x h). O nejvyšší tóny se stará nadstandardně velká membrána - impregnovaná látková kopulka má průměr 2,9 cm, navrhli ji v Sonus faber, ale o konkrétním výrobci nebo dalších detailech se nedočtete. Podobné je to i se středobasovým konusem, polypropylenová membrána má průměr 18 cm. Výhybka dělí frekvence na úrovni 2 500 Hz.

Deklarovaná frekvenční charakteristika činí 45 - 25 000 Hz (bez udané tolerance), jmenovitá impedance 4 ohmy a citlivost celkem vysokých 88 dB / 2,83 V / m. Principia 3 by tak měly čistě papírově být snadno rozehratelné.

Měříme

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, standardním zatlumením (koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny na pevném soklu cca půl metru nad zemí kvůli potlačení odrazů (v případě regálových modelů samozřejmě na stojanech) a co nejdále od stěn to bylo možné.

2017-02-28-TST-Sonus-faber-Principia-3-m1.png

Malé reprosoustavy začínají pracovat naplno na úrovni cca 65 - 70 Hz, je u nich znát citelný nárůst v oblasti 120 - 180 Hz, budící dojem jejich relativní plnosti, stejně jako je cítit zvýšená energie v pásmu nad 5 000 Hz. Je tak vidět, že Principia 3 jsou laděné spíše na výraznější přednes a trochu na efekt, aby působily jasnější a dramatičtější, než by odpovídalo jejich rozměrům.

2017-02-28-TST-Sonus-faber-Principia-3-m2.png

Průběh impedanční křivka (červená) je v podstatě bezproblémový, nejníže padá na cca 200 Hz na úroveň 4 Ohm, což je bezproblémové, lehce divočejší elektrická fáze pak může znamenat, že budete možná chvíli hledat zesilovač, s nímž budou optimálně fungovat.

Na čem se poslouchalo

Sonus faber Principia 3 jsme zkoušeli jednak ve stereo režimu na redakčních referenčních sestavách v čele s Naim Nait XS + Naim FlatCap XS / Naim NAP250 / OPPO BDP-105D. Samozřejmě hrály i na Cambridge Audio CXA80 / Cambridge Audio CXC i Norma Revo IPA-70B / ASUS Xonar Essence One MUSES MKII / Pioneer BDP-LX71, hráli jsme je ale i v režimu domácího kina spolu se Sonus faber Principia C a Sonus faber Principia 5 na Denonu AVR-X4300H (H jako Heos). Srovnávali jsem s Xavian Perla, Xavian Premio nebo Harbeth Monitor 30. Používali jsme kabely ZenSati Authentica a TelluriumQ Silver a Black - další redakční komponenty můžete objevit ve sloupci vpravo ->.

 

Jak to hraje

Ač jsou Principia 3 těmi většími z regálovek v této sérii, přeci jen jsou to stále regálovky a citelně patří buď do role zadních či bočních efektů nebo do menších místností na bližší poslech. Mohutnou basovou linku v "No Sanctuary Here" Chrise Jonese ("Vinyl Classics Vol. 2" | 2014 | stereoplay) spíše naznačují, cítíte ten rytmus a relativně i vnímáte kontury, ale váha, objem a důraz jsou trošku mimo možnosti Principia 3. Bas je s ohledem na danou kategorii ale celkem snaživý, vyšší bas pak pocitově plný a přiměřený objemem, byť se spíše drží decentně v pozadí.

Tak jak až lehce zdrženlivě prezentují Principia 3 basové frekvence, tak výrazně a jasně se soustředí na vokály. Hlas Leonarda Cohena v "By the rivers dark" ("Cabasse La Collection" | 2011 | SONY Music | 88691918262) působil, že má kolem sebe dost prostoru, byl s ohledem na třídu slušně čistý, s férovým prokreslením, byť trošku sušší - snad by mohl být o kousek objemnější. Reprosoustavy netlačí u vokálu na pilu, nechávají ho vyznít volně a lehce, přitom má ale takovou tu pěknou "sonusfaberovskou" hladkost.

Nejvyšších tónů je potom dost, velká kopulka je hodně agilní a energická - zvláštní, až jako ve vodě znějící perkuse ve "Wolkenmeer" Beo Brockhausena ("Close to the music vol. 3" | 2009 | Stockfish | SFR 357.4009.2) vyzněly jasně, hodně energicky, ale zároveň měkce a kultivovaně, na rozdíl třeba až od občas tvrdých Chameleon B. Výšky byly netechnické, bohaté a vysloveně hezky vyladěné, znělé, dlouho znějící, tónů byla spousta a třeba chřestot mnoha perkusí v jednom okamžiku byl už vcelku přehledný, na danou cenovou třídu dokonce velmi dobře.

Orffova "O Fortuna" z jednoho z efektnější záznamů "Carmina Burana" (1984 | Decca | 411 702-2) byla rozhodně mimo dynamické možnosti kompaktních reprosoustav, nešlo jim však upřít snahu udržet čitelnost a vlastně to od vyšších středů výše bylo za dané peníze velmi dobré. Reprosoustavy slušně reagují na signál a i když vás nezahranou obrovskými objemy nebo nerozklepou tabulky v oknech, jejich přesnost je solidní a na nedostatek celkové energie si také nebudete stěžovat. Místnost s ní vyplní ale tak do 20 m2.

Přestože Principia 3 zní hezky, jsou v rámci své kategorie vlastně spíše analytičtější, alespoň "Love is the drug" od Roxy Music ("The best of" | 2001 | Virgin | 7243 8 10395 2 6). Reprodukce i zde začíná spíše až vyšším basem, který ale už má i nějakou strukturu, nejsou vysloveně analytické, ale umí svou mírně přímější reprodukcí udržet v hudbě pořádek.

Sonus faber Principia 3 si poradily hezky s podáním prostoru ve Vangelisově "Loosing Sleep" ("Voices" | 1995 | Warner Bros. | 0630 12786 2). V pravolevém směru byla scéna dobře přehledná, nejsou náročné na natočení ani umístění a snadno hrají i v blízkosti zadní stěny, musíte je jen poslouchat s relativní blízkosti (asi tak, jak to je obvyklé ve dvacetimetrovém prostoru), tam vše drží pěkně pohromadě a ve správné pozici scéna dokonce vystupuje i kus před reprosoustavy, což je zajímavé.

Nohavicova "Dlouhá tenká struna" ("Babylon" | 2003 | Columbia | 511001 2) není zrovna jednoduchá k zahrání tak, aby byla příjemná, ale Principia 3 se drží obstojně. Jejich charakter není vysloveně muzikální, spíše by se dal nazvat neutrálním (respektive tím, co si pod tím slovem mnoho lidí představuje). Organizace je dobrá, tempo nikam nespěchá, ale zvuk není pomalý, energie je dost, byť trochu šťavnatosti by možná poslech postrčilo ještě kousek dál.

Verdikt

Sonus faber Principia 3 jsou solidní reprezentací toho, co by mohl být férový standard dané cenové třídy. Je fakt, že na to, že jsou od italských mistrů designu, tak působí lehce strohým dojmem a v praxi jen zanedbatelně dražší model Chameleon B je citelně vizuálně působivější. Oproti právě tomuto zmíněnému jsou ale Principia 3 klidnější (vizuálně jako zvukově), nemají sice hlubší bas, ale zato umí hezky podat vokál a opravdu hezky se pak umí vypořádat s výškami. Celkově jde o decentní variaci na téma Sonus faber...

Klady

+ pěkné výšky
+ férově čitelná reprodukce (od vyšších basů)
+ nejsou v praxi nijak dramaticky náročné na zesilovač
+ celkově neúnavné

Zápory

- o dost hezčí a o něco zábavnější Chameleon nejsou o moc dražší

Sonus faber Principia 3

Cena: 17 490 Kč

Do testu zapůjčil: E.P. Audio

 

  • Koncepce 2-pásma basreflex
  • Vysokotónový reproduktor 29 mm s textilní potahovanou membránou a vysokým rozlišením. Bez ferrofluidu.
  • Středobasový reproduktor 1x180 mm s PP membránou a bezkompresním šasi.
  • Dělící frekvence 2.500 Hz
  • Frekvenční rozsah 45 Hz – 25.000 Hz
  • Citlivost (2.831V/1M) 88 dB SP
  • Jmenovitá impedance 4 Ohm
  • Doporučený výkon zesilovače 50 W – 200 W
  • Maximální dlouhodobé vstupní napětí (IEC-268-5) 20V rms
  • Rozměry (V x Š x H) 335 x 197 x 292 mm
  • Hmotnost 6,1 kg

Poznámka redakce: Autor je šéfredaktor magazínu HiFi Voice, článek byl převzat z HiFi Voice

Určitě si přečtěte

Články odjinud