Fotogalerie

Smrtelné stroje: recenze filmu

Marek Čech

10. prosince 2018

Města budoucnosti jako motorizovaní predátoři, pohlcující slabší kusy. V Peterem Jacksonem produkované teenagerské dystopii, jejíž ambice stát se sérií zůstanou zřejmě nenaplněny.

Britský spisovatel a ilustrátor Philip Reeve (1966) je díky své bezbřehé fantazii, projektující se do futuristických vizí, nazýván novodobým Julesem Vernem. Je autorem čtyřdílné série (2001 - 2006) s názvem Kroniky hladových měst, jejíž první díl Smrtelné stroje byl nyní zfilmován.

Debut spolupracovníka Petera Jacksona

Adaptace se scenáristicky ujala trojice Peter Jackson, jeho manželka Fran Walsh a Philippa Boyens, tedy ta samá, jež má na svém kontě jak obě trilogie ze Středozemě (Pán prstenů a Hobit), tak King Konga a Pevné pouto.

Peter Jackson je nejen spoluscenáristou, ale i režisérem všech těchto filmů. O filmové adaptaci Smrtelných strojů uvažoval už v roce 2009, ale kvůli práci na trilogii Hobit musel tyto plány odložit. Vrátil se k nim před dvěma lety, ale to už po vyčerpávajícím natáčení Hobita v pozici scenáristy a producenta tohoto projektu.

Režii svěřil svému dlouholetému spolupracovníkovi Christianu Riversovi, který jako tvůrce zvláštních efektů odpovídal za práci trikařů jak na obou tolkienovských trilogiích, tak na King Kongovi, za což byl v druhém případě oceněn Oscarem.

Pro Riverse jsou Smrtelné stroje jeho celovečerním režijním debutem, předtím natočil akorát jeden krátkometrážní horor a jeden segment z hororového povídkového filmu. A ona nezkušenost, hlavně v tom jak příběh vyprávět, je na plátně znát a vyprávění hodně podtrhává nohy.

Steampunkový svět budoucnosti

Ale začněme od toho pozitivního, co film nabízí. Tím je samotná vizuální podoba světa, do něhož je děj zasazen. Trikaři z Weta Digital, kteří dělali na obou tolkienovských trilogiích, ve spolupráci s výtvarníky, scénografy a tvůrci výpravy vytvořili postapokalyptický, steampunkový svět budoucnosti, který má futuretro nádech viktoriánské éry.

Lidé v něm vyčerpali většinu přírodních zdrojů. Ty zbývající zdroje se shromažďují do mobilních motorizovaných velkoměst, která neustále křižují zdevastovanou a vysátou krajinou a pohlcují jiná menší města, aby jejich suroviny využily k vlastnímu provozu.

Šílený Max: Zběsilá cesta – recenze filmu

Už úvodní scéna, v níž se Londýn jako obří pojízdná metropole snaží pohltit malé těžební město, je vystavěná v duchu dynamických honiček ze snímku Šílený Max: Zběsilá cesta. Vyprahlá krajina a v ní probíhající pronásledování navnadí, stejně jako detailní seznámení se zákoutími a památkami rychle se pohybujícího města.

Města jako motorizovaní predátoři

Kamera nám ukáže katedrálu sv. Pavla nebo londýnské muzeum a už jsme vtaženi do příběhu, který se odehrává tisíc let poté, co civilizaci zničila kataklyzmatická událost. Tedy někdy po roce 3000. Města se během té doby proměnila v jakési netvory, vyznávající darwinovskou teorii přežití silnějšího druhu.

Města na obřím podvozku tak křižují Evropou a snaží se lovit menší, rovněž mobilní městečka. Nejmocnějším a nejmohutnějším z těchto měst je Londýn, který se rozrůstá právě díky pohlcování těchto menších měst. Díky tomu se v Londýně ocitne i obyvatelka jednoho z těchto pokořených měst Hester Shaw (Hera Hilmar), která má nevyřízené účty s Thaddeusem Valentinem (Hugo Weaving).

Pevné pouto: recenze filmu

Valentine je archeolog a faktický vládce města, byť starostou je Magnus Crome (Patrick Malahide). Povolání archeologa má totiž v budoucnosti výsadní postavení díky tomu, že tito lidé pracují s pozůstatky minulosti, jíž byla před zničením předchozí rozvinutá civilizace. A tyto poznatky se snaží využít v současnosti. Třeba při výrobě ničivé zbraně.

Hnutí odporu

Díky jednomu takovému nálezu minulosti, který objevila matka Hester Pandora a o nějž měl enormní zájem Thaddeus, se teď zjizvená Hester snaží pomstít smrt své matky. Jejímu činu ale v nastalém zmatku zabrání v muzeu zaměstnaný mladý archivář Tom (Robert Sheehan), který k Thaddeusovi vzhlíží. Rozumí si i s jeho dcerou Katherine (Leila George), která ale na rozdíl od něj patří k vyšší společenské třídě.

Jak moc se Tom v jejím otci mýlil, se ukáže, když mu Hester vyjeví, kdo může za smrt její matky a on se spolu s ní kvůli tomu ocitá na útěku. Během něho se spojují s dalšími členy hnutí odporu, vedenému asijskou pilotkou vzducholodě Annou Fang (Jihae).

Upgrade: recenze filmu

Společně se pak snaží zabránit tomu, aby se Thaddeusovi nepodařilo sestrojit superzbraň z komponentu minulosti, jež má Hester v držení. Za pomocí něho by se mu mohlo podařit podmanit si i tu část lidstva, která žije za velkou zdí a odmítá se přizpůsobit predátorskému chování ostatních motorizovaných měst.

Zatímco si tedy nepraktický knihomol Tom na útěku uvědomuje, že slepě věřil lidem, kteří si to nezasluhují, a myšlenkám, které přes proklamované vyšší cíle vedou svět do záhuby, kurážná Hester se musí vyrovnat s tím, že po ní jde její otčím Shrike (Stephen Lang), který je zombie kyborgem.

Chybí bližší představení světa budoucnosti

Jestli vám děj a jeho jednotlivé motivy či postavy připomínají jiné ságy nebo filmy, nemýlíte se. Smrtelné stroje se zařazují po bok teenagerských dystopií sériového typu, jako jsou Hunger Games, Divergence nebo Labyrint. S těmito „young adult fantasy“ sdílejí odpor mladých lidí v budoucnosti proti formě totalitního zřízení orwellovského ražení.

Vyvolená hrdinka odkazuje na Matrix, její robotický otčím, který ji po smrti matky vychoval a ona se mu vzepřela, na Terminátora. Atmosféra akčních naháněček ve vyprahlém prostředí se inspirovala u Šíleného Maxe, závěrečný souboj pak u Pána prstenů nebo Star Wars. Celé to působí hodně odvozeně, jako variace již viděného, s minimem humoru, který tu obstarávají pouze vystavení umělohmotní Mimoňové v londýnském muzeu historie, zastupující dávná americká božstva.

7 životů: recenze filmu

Původnost tedy není režisérovou nejsilnější zbraní. Tou se snaží být vizuálně atraktivní a nápadité provedení motorizovaných měst. Při rozehrání akčních scén s nimi ale spolu se scenáristy zapomíná tento svět blíže představit. Chybí tu informace o tom, jak se tato města vyvíjela, jaké je jejich uspořádání, kolik měst má nebo v minulosti mělo podobné postavení jako Londýn, jestli je i mimo Evropu stejná situace jako v ní.

Další série, která zůstane u prvního dílu?

Stejně tak je tomu s představením zázemí postav, kde i ta nejdůležitější rodinná linie Hester a jejího robotického otčíma není uspokojivě vysvětlena. Na scénáři je vidět, že se tu jednotlivé linie a motivy z knihy hodně redukovaly, v důsledku čehož pak například odhalení příbuzenského vztahu Hester a jiné postavy, než je její otčím, působí jak z nějaké latinskoamerické telenovely.

Postavy jsou vláčeny událostmi od jedné lokace k druhé a ani nemají čas si mezi sebou vytvořit vztah, což je dobře vidět na ústřední dvojici a neexistujícím romantickým pnutím mezi ní, i když by tam být mělo. V práci s postavami režisér selhává a stejně tak se mu nepodařilo představit svět, v němž se pohybují.

10 nejlepších moderních filmů s monstry [video]

Zůstala tak jen jeho vizuálně přitažlivá podoba, na níž je ten stomilionový rozpočet vidět. Motorizovaná města a akce s nimi ale předvídatelnou zápletku, necharismatické hrdiny a telenovelové zvraty, kterým chybí zázemí v bližším představení postav, nezachrání.

Vznikla tak další generická teenagerské dystopie, která měla ambici stát se sérií, ale kvůli nízkým tržbám a špatnému kritickému přijetí tuto svou ambici zřejmě nenaplní. Oprávněně, ten nápad s motorizovanými městy není samospasitelný.

Smrtelné stroje
Film		3