Proroctví: recenze filmu

V roce 1959 byla jako součást slavnostní ceremonie na počest otevření nové základní školy uložena do země časová kapsle. Žáci tehdy pomocí výtvarných prací zpodobnili svou vizuální představu budoucnosti a výsledné artefakty uschovali do uzavřené kovové schránky jako vzkaz příštím generacím. Tedy až na jednu podivínskou dívku, která zadaný úkol proměnila v zoufale popsaný list papíru, obsahující zdánlivě nesouvislou řadu čísel.

Vzkaz z minulosti

O půl století později je při vzpomínkovém připomenutí tohoto aktu na téže americké škole kapsle vykopána. Každé z dětí dostane svůj list, na Caleba (Chandler Canterbury) zbude ten s podivnými čísly. A začnou se dít neobvyklé věci. Nedoslýchavý chlapec najednou pomocí naslouchátka zaznamenává vzdálený šum hlasů tajemných bytostí, vypadajících jako mlžní návštěvníci z „blízkých setkání třetího druhu“.

Jeho otec John Koestler (Nicolas Cage) pracuje jako astrofyzik v MIT a vysokoškolský profesor. Z papíru s čísly z minulosti, jenž ležel v synových věcech, rozluští souvislou řadu položek. Ty záhy získají podobu předpovědi ničivých katastrof, jež se v uplynulých letech s chronologickou návazností vyplnily. V dokumentu odhalí skrytý kód, jehož součástí je vždy datum, zeměpisnou souřadnicí udané místo i počet obětí hrozivých pohrom. Nalezený klíč k záznamům vyjeví, že řada není zdaleka konečná. V blízké době se objeví ještě tři tragické zásahy do života obyvatel planety, z nichž ten poslední by lidstvu mohl udělit definitivní verdikt.

Přísně racionální vědecký mozek Johnovi napovídá, že může jít o shodu náhod nebo zjitřenou reakci organismu citlivého muže, jenž přišel o hodně a nechce ztratit i to poslední co má. Osamělý vdovec, jenž vinou nešťastné události pozbyl milovanou manželku, senzitivně reaguje na jakékoliv náznaky ohrožení a zde cítí, že se nemýlí.

Úřady se k jeho varováním staví netečně a tak se rozhodne vzdorovat osudu sám za sebe. V zoufalém závodu s časem, kterým chce zabránit předpovězeným událostem, se snaží ochránit svého dospívajícího synka, na jehož výchovu zůstal sám. Při hledání souvislostí, spojených s vyplněným proroctvím, narazí na stopu dcery žákyně Lucindy, která s katastrofickou vizí lidstva před lety přišla. Diana (Rose Byrneová) jako matka samoživitelka zůstala na svou ratolest Abby (Lara Robinsonová v dvojroli) také sama. Teprve zpětně začíná chápat, že její matka nebyla blázen, vysmívaný a nepochopený okolím, včetně toho nejbližšího, ale senzitivní vizionářka, vidící dál než ostatní.

Žánrová koláž

Soudný den, Armaggedon, Apokalypsa, blížící se rok 2012. Různé symbolické termíny a data, do nichž si lidé promítají obavy z pesimistického vývoje naší planety. Trojlístek scénáristů při budování zápletky vychází těmto teoriím, věštícím brzký zánik civilizace, vstříc. Neotřelý nápad s časovou kapslí rozvíjí ve vyprávění, křížícím postupy z hned několika žánrů, které se navzájem nepřebíjí, ale spíše vhodně doplňují.

Duchařský retro úvod, vracející se o pět dekád zpět, se po přenesení do současnosti promění v psychologicky načrtnuté rodinné drama, poznamenané tragickou smrtí jednoho jejího člena. Po rozkrytí číselného modelu se příběh přehoupne do katastrofického thrilleru, aby vyvrcholil jako mystická sci-fi s mnoha biblickými odkazy, pomrkávající laděním obrazů po Aronofského Fontáně. Pastelově barevný dovětek, kde se děti jako jediné civilizačními nánosy nezatížené bytosti zachrání v jakési obdobě Noemovy archy, sice zračí symbol počátku nové, nadějnější etapy vývoje lidstva, ale svou doslovností i lacině klišoidním spirituálním laděním zřejmě rozdělí divácké přijetí na dva nesmiřitelné tábory.

Scénář se bohužel ukazuje být největší slabinou snímku. Po úvodní seznamovací hodince, vytvářející tísnivý pocit ohrožení z neznámého, se děj dostává do vleku průhledných náhod, jež uměle posouvají vyprávění vpřed. Hrdina se vždy ocitne zrovna na místě, kde leží předmět nebo informace, jež má pro odhalení dalších souvislostí nějaký význam. Rovněž jeho varování veřejných orgánů před tušenou katastrofou je jen nahodile nedůsledné a z tohoto pohledu nezodpovědné. John obchází místa nehod jako fascinovaný svědek, snažící se pochopit kauzalitu probíhajících jevů, méně už jako někdo kdo by jim mohl zabránit.

Nedostatky scénáře se snaží zahladit režisérova práce s atmosférou vyprávění. Mrazivě „hitchcockovská“ hudba Marca Beltramiho vytváří až hororové napětí v sekvencích, kdy se objevují tajemní, albínsky vypadající mimozemští pozorovatelé, projevující zájem o malého Caleba.

Množství katastrof před námi defiluje jako zrychlená dokumentární přehlídka nešťastných momentů lidstva, včetně toho pro Ameriku hluboce traumatizujícího 11. září. Heslovitý rej nehod, linoucí se z obrazovky počítače prostřednictvím informací, jež si o nich John dohledává na internetu, se prolne do traumatizujícího reálu ve scéně na dálnici, na níž spadne letadlo. Přítomný John se po explozi vzdušného dopravního prostředku prodírá mezi troskami hořících, zohavených a roztrhaných lidských těl v jednom dlouhém nepřerušovaném záběru, jež byl umožněn natáčením na digitální kameru.

Alex Proyas, jež zaujal goticky stylizovanou komiksovou adaptací Vrána, paranoidním Smrtihlavem nebo převedením sci-fi klasiky Isaaca Isamova Já, robot, digitální technologii využívá střídmě a netřese s ní k zvýraznění chaotičnosti situace. Naopak s klidem se vpíjí do utrpení postižených pasažérů a dává nám možnost s o to větší výmluvností pocítit emoční dopad takové situace. Stejně sugestivně inscenuje i destruktivní scénu v podzemním metru, kdy zběsile se řítící vykolejené vozidlo lisuje a bere s sebou vše živé.

Ochránce rodiny

Odvahu nevycházet vstříc diváckým očekáváním projevuje i v nehollywoodsky bezvýchodném rozuzlení. Dopad apokalyptického finále nás nutí přemýšlet nad aktuálními problémy globálního oteplování i o tématech, spojených s nešetrným zacházením s životním prostředím.

Módní environmentální aspekt ale není jedinou rovinou, pomocí níž tvůrci vtahují diváky do diskuse o problémech, přesahujících rámec žánrového filmu. Zamýšlí se i nad postavením náboženství v moderním světě, vztahem vědy a víry, nad předurčeností osudu jedince a celého společenství a případné možnosti aktivně ovlivňovat chod dějin. V pozadí přítomný nenásilný diskurz o víře, determinismu či evoluci ústí v základní etické otázky: Jak daleko byste zašli, abyste ochránili své dítě? Stojí zato se obětovat ve jménu druhých?

Prostředníkem, hledajícím spolu s námi odpovědi na tyto otázky, se stává postava Johna, již ztvárňuje Nicolas Cage. Osamělý a s výchovou syna se peroucí otec, jemuž je dán v příběhu největší prostor, hledá zapomnění ve sklence whisky. Jeho rozumová stránka vědce se střetává s autoritou rodičovskou, představovanou jeho otcem pastorem, věřícím v pokorné přitakání jevům, jež nemůžeme ovlivnit vůlí.

Titulní představitel se svýma smutnýma psíma očima, žadonícíma o soucit, dává v roli vědce trochu pozapomenout na černou sérii titulů (Rituál, Next, Ghost Rider, Nebezpečný cíl), v nichž se v posledních letech objevoval. Na zběsilého námořníka Ripleyho nebo k smrti se v Las Vegas upíjejícího scénáristu Bena ale můžete zatím zapomenout. Cage po Lovcích pokladů přeřadil na rodinnou nótu a jeho přespříliš starostlivý otec na tuto linii navazuje. Sympatické ale je, že si nehraje na superhrdinského spasitele lidstva, ale v duchu Spielbergovy Války světů je především civilním ochráncem své rodiny.

Spojení Cage s Proyasem se ukázalo být přínosné pro obě strany. Herec našel smysluplný projekt a režisér hvězdu, na níž se chodí do kina. Proyasovi se navíc podařilo v mantinelech mainstreamového žánrového filmu přimět diváky k diskusi o tématech, spojených nejen se současnými globálními problémy, ale i s podvědomými niternými úzkostmi, stravujícími naši duši v obavě z vývoje budoucnosti.

Proroctví

• Žánr: katastrofický
• Původní název: Knowing
• www.knowing-themovie.com
• Austrálie 2009
• Scénář: Ryne Douglas Pearson, Juliet Snowdenová, Stiles White
• Režie: Alex Proyas
• Hrají: Nicolas Cage, Rose Byrneová, Chandler Canterbury, Lara Robinsonová, Ben Mandelsohn, D.G. Maloney, Clem Maloney, Adrienne Pickeringová
• Distribuce: SPI
• Distribuční premiéra v ČR: 30. 07. 2009