S detroitským policistou Alexem Murphym a jeho robotickým alter-egem jsme se poprvé setkali v roce 1987. Holandský režisér Paul Verhoeven svůj druhý hollywoodský film koncipoval jako nízkorozpočtovou akční sci-fi, která ale k překvapení všech neskončila na poličkách videopůjčoven, ale stala se s tržbami 60 milionů dolarů jedním z nejúspěšnějších filmů roku.
Osmdesátkový kult
Režisér, spolu se scenáristou Edwardem Neumeierem naservíroval divákům tak trochu zvrácenou béčkovou zábavu, jíž nechyběla krvavá brutalita i trefná satiričnost na politické poměry i úlohu médií ve společnosti. A vznikl z toho jeden z největších kultů osmdesátých let.
RoboCop (r. Paul Verhoeven, USA 1987)
Ten potom ve dvojce dále rozvíjel Irvin Kershner, režisér původně druhé, nyní páté epizody Star Wars Impérium vrací úder a „neoficiální“ bondovky Nikdy neříkej nikdy, v níž se naposledy v roli agenta 0007 objevil Sean Connery. Hlavní roli si v pokračování RoboCopa opět vystřihl Peter Weller, trojka s jiným představitelem (Robert John Burke) už působila spíš jako parodie původní látky.
Na originální film se pokusil navázat i dvaadvacetidílný seriál kanadské provenience z roku 1994 a o šest let později čtyřdílná televizní mini-série, ale s výsledkem, který titulního hrdinu posílal do filmového šrotiště.
Alternativní verze námětu
Z něj se ho nyní rozhodl pozvednout brazilský režisér José Padilha. Tvůrce ve své zemi mimořádně populárních akčních thrillerů se sociálně-politickým podtextem Elitní jednotka 1 a 2, z nichž ten druhý měl i slušný komerční úspěch v USA.
José Padilha se spojil s debutujícím scenáristou Joshuou Zetumerem a rozhodl se popasovat se sedmadvacet let starým originálem. Hned v úvodu recenze je třeba říct, že se ctí.
Tvůrci měli vlastně dvě možnosti, jak k původní látce přistoupit. Buď natočit remake Verhoevena snímku, jen s dokonalejšími triky a nablýskanějším vizuálem anebo se vydat vlastní cestou. Zvolili chytře druhou možnost a tak Robocop z roku 2014 není ani tak klasickým remakem, jako spíš alternativní verzí stejného námětu.
Zatímco Verhoeven stavěl na přímočarosti a brutalitě, Padilha se rozhodl věnovat především tomu, jaké důsledky s sebou nese proměna člověka ve stroj. Ať už v psychice jedince, který tuto transformaci prodělal, nebo ve vztahu k jeho nejbližším, v tomto případě k rodině. A pochopitelně naopak ve vztahu rodiny k němu.
Šance získat veřejnost na svou stranu
Výchozí premisa zůstává stejná. Takřka mrtvý policista dostane šanci dál žít, ale v kybernetickém těle, které má sloužit v boji s kriminalitou. Nadnárodní společnost OmniCorp má totiž problém. Její droni i bojoví roboti jsou armádami využívání v Íránu i dalších světových oblastech k pacifikování potenciálních ohnisek konfliktu nebo k ovládání zemí třetího světa.
V USA je ale tato korporace užít nemůže, protože proti jejich nasazení byl přijat zákon, za nímž stojí vlivný senátor a většina obyvatelstva. Společnost v roce 2028, kdy se děj odehrává, se bojí toho, kam by působení strojů bez emocí mohlo vést. Spojené státy ale představují obrovský trh a proto společnost OmniCorp pod vedením ředitele Raymonda Sellarse (Michael Keaton) přemýšlí, jak stroje do země legálně dostat.
Jako na zavolanou se objeví případ, který by jim v tomto jejich úsilí mohl pomoci. Milující manžel, otec a čestný policista Alex Murphy (Joel Kinnaman) je těžce zraněn. Pátrání v případu, jímž se zabýval, ho dovedlo až k odhalení korupce v policejním sboru a obchodu se zbraněmi, což neuniklo možným postiženým, kteří mu nastražili bombu do auta.
Robot s lidskou tváří
Z fyzické stránky Alexe po jejím výbuchu zůstalo jen torzo, které se rozhodne společnost OmniCorp se svolením jeho manželky Clary (Abbie Cornish) zresuscitovat. Nastává tak zdlouhavý proces, při němž hlavní vědec společnosti, Dr. Dennett Norton (Gary Oldman) fungující části policistova těla (mozek, plíce, část jedné ruky) obaluje mechanickým krunýřem.
Vznikne tak RoboCop, robot s lidskou tváří, který by mohl příznivě působit na veřejnost a přispět ke zrušení inkriminovaného zákona. Zvlášť když jeho působení v ulicích připomíná jiného strážce pořádku Batmana.
Doktor Norton se mu sice snažil upravit mozek tak, aby z něho vymizely emoce i lidské svědomí, čímž by se stal dokonalým naprogramovaným strojem spravedlnosti, ale to se tak úplně nepodaří. Když pak začne stroj užívat mozek i emoce, obrátí se proti těm, kteří jím chtěli manipulovat ve prospěch svých zájmů.
Proces vzniku
A právě na dilemata, plynoucí z proměny člověka ve stroj, který neztratil své lidské já, se scénář zaměřuje primárně. Až tolik, že ti, kteří očekávají akční nášleh, budou možná zklamáni, že více než polovina stopáže filmu se zaobírá poměrně detailně procesem vzniku kovového ochránce zákona a poté reakcí na jeho stvoření.
Oproti originálu tak mnohem víc času trávíme v laboratoři Dr. Nortona, přičemž vynálezy, které z jeho dílny vycházejí, působí prakticky a co je důležité reálně. Důraz je v této části kladen na efektovou stránku, která nám přibližuje technické výdobytky moderní doby. Jejich ozkoušení při virtuálních simulacích potenciálních nebezpečných situací pak připomíná počítačovou hru.
Boj o Alexovu duši
Mnohem důležitější než načančaný look všech těchto vynálezů je ale drama, které se začne odvíjet na pozadí jejich zkoušení. Chamtivý ředitel Sellars tu začne svádět mefistofelovský boj o Alexovu duši s frankensteinovským doktorem Nortonem, jehož dohání svědomí.
Sellarsova pravá ruka Rick Mattox (Jackie Earle Haley) by byl nejradši, aby celý projekt proměny člověka ve člověka nevyšel a televizní moderátor Pat Novak (Samuel L. Jackson) zas v praxi předvádí, jak to vypadá, když někdo manipuluje ve prospěch někoho veřejným míněním a dožaduje se práva na co nejmodernější a nejúčinnější ochranu jednotlivce.
Všichni zmínění herci se svých rolí zhostili s velkým gustem, čímž trochu válcují představitele Alexe Murphyho. Pro tuto roli se uvažovalo o hvězdných jménech jako Tom Cruise, Keanu Reeves nebo Johnny Depp, příležitost ale nakonec čtyřiatřicetiletý švédský herec Joel Kinnaman (Muži, kteří nenávidí ženy od Davida Finchera).
Posuny oproti originálu
Ten má díky konstrukci robotické masky s vysouvacím hledím oproti svému předchůdcovi Peteru Wellerovi v něčem usnadněnou situaci tím, že nehraje jen hlasem a ústy, ale víc i mimikou celého obličeje. Těch změn oproti originálu je zde hned několik a souvisí s tím, jak a o čem chce režisér vyprávět a na co při tom klade akcent.
Začněme od těch méně podstatných. Název společnosti, která vyrábí roboty, je z Omni Consumer Products (OCP) zkrácen na OmniCorp. Murphyho parťačka z originálu Anna Lewisová v podání Nancy Allen je vyměněna za mužského kolegu Jacka (Michael K. Williams), kterému zůstalo stejné příjmení Lewis.
A teď už ty závažnější. Policista Murphy se v úvodu nestává obětí brutálního mučení zločineckou skupinou Clarence Boddickera, ale je zraněn při výbuchu bomby, nastražené v autě. Neumírá, ale je držen celou dobu při životě, dokud nedojde k jeho kompletní robotické proměně.
V novém vyprávění má mnohem významnější úlohu postava jeho ženy a syna, jejichž angažmá v originálu bylo čistě okrajové. Alex sám i jeho rodina se vyrovnává se změnou, jíž prošel, v intimním dramatu hledání nové identity, včetně té otcovské a manželské.
Otázky, nastolené tématem proměny člověka
Řeší se tu ale i další etické otázky a dilemata, spjaté s proměnou člověka, náhle uvězněného v kovovém těle. Kam až může věda zajít při tvorbě nadlidí? Kde kočí lidská bytost a začíná stroj? Může ozbrojený stroj vykonávat policejní nebo vojenskou činnost? Kdo kontroluje takové jednání?
Snímek se dotýká jak tématu vývozu americké demokracie do zemí s jinou kulturní a politickou tradicí, tak řešení vnitřní bezpečnosti státu. Zabývá se i zneužitím informací a manipulací veřejnosti prostřednictvím médií. Zde zaměřených pravicově autoritářským směrem.
Satirický podtón obsahoval i originál, k němuž se zde odkazuje některými hláškami (Mrtvý nebo živý, půjdete se mnou), dubstepovou variací na soundtrack Basila Poledourise nebo designovou ukázkou původního kovového brnění. Tyto úlitby fanouškům jsou v omlazovacích verzích takřka povinné a hlavně očekávané.
Přístupný kompromis
Co fanoušky asi překvapí, že v novém Robocopovi není moc akce a pokud ano, tak zůstává za očekáváními, jež jsme si od tvůrce Elitních jednotek slibovali. Nejlepší akční sekvence přijde hned v úvodu. Tato teheránská mise bojových robotů svým postavením v ději připomíná „uvozovací“ pasáže z bondovek před titulky.
Těm ostatním a není jich mnoho, by slušela větší přehlednost, statičtější kamera a přitlačit v syrovosti jejich ztvárnění. Režisér se ale kvůli přístupnosti musel vejít do ratingu PG-13, což způsobilo, že násilné scény nepůsobí tak brutálně a explicitně jako v originálu. Ruce, odtržené ranou brokovnice od těla, sice neuvidíte, ale počty mrtvol tu jdou i tak do desítek.
Na výsledku je znát, že v Hollywoodu debutující Brazilec José Padilha sváděl ohledně podoby nového Robocopa za 100 milionů s producenty i studiem velké boje a že si nemohl dovolit podobně nekompromisní jízdu jako jeho předchůdce Verhoeven.
Remake, který má smysl
Tím že se vydal jinou cestou než on, to ale až tak nevadí. Z původního příběhu vyzdvihuje téma proměny muže ve stroj a dopadu této změny na vlastní psychiku a rodinné vazby. Všímá si i manipulativní moci médií a toho, jak americká společnost přistupuje k otázce vlastní bezpečnosti.
Režisér vsadil na inteligentní zápletku, satirický podtext, nejednoznačné charaktery záporáků a v rámci žánrových podívaných na skvělé herecké výkony většiny zúčastněných. Akční scény nejsou nijak oslňující a přináší spíš potřebné odlehčení od řešení morálních dilemat, jež film nastoluje.
V porovnání s remakem Total Recallu, když už zůstaneme u originálů z dílny Paula Verhoevena, má nové zpracování Robocopa čím zaujmout a suverénně tak obhájí svůj smysl. Čímž zároveň otevírá cestu svým možným následovníkům.
Robocop
- Žánr: akční sci-fi thriller
- Původní název: RoboCop
- www.omnicorp.com/
- USA 2014
- Scénář: Joshua Zetumer
- Režie: José Padilha
- Hrají: Joel Kinnaman, Samuel L. Jackson, Gary Oldman, Abbie Cornish, Jay Baruchel, Michael Keaton, Jackie Earle Haley, Jennifer Ehle, Aimee Garcia, Michael Kenneth Williams, Miguel Ferrer
- Distribuce: Forum Film CZ
- Distribuční premiéra v ČR: 06. 02. 2014
RoboCop 2 (r. Irvin Kershner, USA 1990)
RoboCop 3 (r. Fred Dekker, USA 1993)
Robocop (Kanada 1994) - seriál (22 dílů)
Robocop: Temná spravedlnost (r. Julian Grant, Kanada 2000) - čtyřdílná TV série