Clint Eastwood na konci května oslaví pětaosmdesáté narozeniny. A podobně jako o pět let mladší Woody Allen přitom nepolevuje v pracovním tempu. V úctyhodném věku natočil komerčně nejúspěšnější film své kariéry, který za necelé dva měsíce promítání vydělal kolem 300 milionů dolarů. Posbíral šest oscarových nominací a vzbudil širokou společenskou diskusi.
Politický kontext
A možná právě onen společenský či politický kontext, do něhož snímek Americký sniper přichází, je na něm ten nejzajímavější. Před sedmi lety Eastwood v Gran Torinu prostřednictvím postavy pensiovaného veterána korejské války Walta Kowalskiho sebereflektivně účtoval s typem postav, jež pomáhal kdysi vytvářet. Především se symbolem reaganovské Ameriky, inspektorem Harry Callahanem, jehož metody zde podrobil jistému humanistickému revizionismu.
Bylo to vlastně i logické. Jestřábí politika George W. Bushe a s ní spojená pozice Ameriky jako světového četníka číslo jedna byla podrobována velké kritice. Touha po změně pak byla vyjádřena v prezidentských volbách, z nichž vyšel v roce 2009 vítězně Barack Obama.
Právě jeho administrativě je ale dlouhodobě vyčítán opačný extrém. Totiž že se soustředí na domácí úkoly a k řešení světových problémů přistupuje velmi selektivně. Nebezpečné limity této reálpolitiky se ukazují v souvislosti s děním na Ukrajině, kdy imperiální ambice Ruska vzbuzují strach nejen v post sovětských svazových republikách, ale i v zemích jako je Česká republika nebo Polsko, které patřily k sovětským satelitům.
Amerika jakoby se po nasazení ve válečných konfliktech v Afghánistánu a v Iráku stáhla víc do sebe, kde si líže staré rány a nedává tolik najevo své dřívější sebevědomé mocenské postavení. A do této atmosféry přichází nový film Clinta Eastwooda, v němž vzdává hold právě hrdinovi z irácké války.
Sniperská „Legenda“
Odstřelovač jednotek SEAL amerického námořnictva Chris Kyle drží „rekord“ v počtu zabitých nepřátel v rámci armády Spojených států. V letech 1999 - 2009 tento texaský rodák zastřelil oficiálně více jak 160 lidí (neoficiálně se hovoří o počtu kolem 250), čímž překonal „rekord“ (opět v uvozovkách, vzhledem k povaze věci) Adelberta Waldrona z války ve Vietnamu se 109 obětmi.
Jeho posláním bylo chránit své spolubojovníky ve zbrani. Přesně v duchu kréda těchto jednotek „neopustit ani jednoho muže". Jeho neomylná přesnost mu vynesla přezdívku „Legenda". Nepřátelé mu přezdívali „Ďábel“ nebo „Satan z Ramádí“.
Navzdory nebezpečí se Chris zúčastnil čtyř misí v Iráku v celkové délce více jak 1000 dnů, které se staly nedílnou součástí války proti terorismu a kampaně Irácká svoboda. V roce 2009 se rozhodl kvůli rodině kariéru odstřelovače ukončit.
Tolik suchá fakta, k nimž patří i to, že o čtyři roky později byl Kyle, spolu se svým přítelem Chadem Littlefieldem zabit na střelnici Glen Rose v Texasu. Jejich vrah a též bývalý příslušník amerického námořnictva Eddie Routh byl před více jak týdnem odsouzen na doživotí bez možnosti předčasného propuštění.
Porota neuznala snahu obžaloby vykreslit sedmadvacetiletého Routha jako duševně nemocného člověka, který kvůli vojenské službě trpí posttraumatickou stresovou poruchou, v důsledku níž u něj propukla schizofrenie. Obviněný dle ní jednal chladně a s rozmyslem, když čekal, až Kyle na střelnici vyprázdní svou zbraň, a pak jej i Littlefielda zastřelil.
Poznamenaní
V době, kdy k oné vraždě došlo, už scenárista Jason Dean Hall (Samec, Paranoia) na této látce pracoval. Stavba vyprávění se kvůli tomu měnit nemusela. Okolnosti Kyleova skonu jsou naznačeny až v samém závěru.
Dochází zde k tragickému završení osudu člověka, který se při návratech z jednotlivých turnusů sám potýkal s posttraumatickou poruchou, která mu znemožňovala vést normální civilní život s rodinou. Dobře je to vidět ve scéně oslavy na zahradě, kdy si Chrisův syn hraje se psem a jeho otec to považuje za potenciální zdroj nebezpečí. Stihomam, který ho v té chvíli ovládá a který je umocněný zvukem zahradní sekačky, ospravedlňuje onoho jediného Oscara za zvukové efekty, který film získal.
Ty tři roky, které Chris prožil na iráckých misích, ho vzdálily jeho rodině. I při návratech domů byl duchem víc s kolegy vojáky než s jeho ženou a dětmi. Tak jako při dovolených trpěl tím, že nemůže zachraňovat své kolegy nebo dopadnout ty, kteří je likvidovali, snažil se i po definitivním návratu být něčím platný společnosti.
Proto si vybral práci instruktora na střelnici, kde se i nadále setkával s vojáky, kteří prošli stejně jako on extrémním fyzickým a psychickým vypětím během bojových nasazení a nějak je to poznamenalo. Ať už na duši nebo na těle. Tato společná autoterapie se mu ale stala osudnou.
Ovčák stáda
Potřeba druhým pomáhat a chránit je i onen vlastenecký pocit sounáležitosti a odpovědnosti za celek se v něm zrodil někdy v dětství. U rodinného stolu, kdy mu otec při zmínce o školní šikaně vysvětlí, že lidé se dělí na vlky, ovce a ovčáky. Vlci jsou agresivní sígři, kteří druhým ubližují. Bezmocné ovce se neumí bránit. A proto je třeba ovčáků, kteří by je před vlky ochránili.
Tato zjednodušená optika se pak promítá do všeho dalšího Kyleova jednání. Jeho otec, kterého oslovuje „pane“, si nepřál mít v domě ani ovce, ani vlky a tak z jeho syna vyrostl ovčák. Jeho vstup do armády sice není ukázán jako něco, po čem by od mala prahl, ale spíš jako důsledek toho, že neuspěl jako rančer a jezdec rodea.
Jednoho dne zjistil, že chce dát svému život nějaký smysl a přihlásil se do armády. Po tvrdém výcviku v přijímači, kde poznává i svou budoucí ženu Tayu (Sienna Miller), je odvelen na svou první misi v Iráku. Kde na sebe bere úlohu onoho ochránce stáda, které střeží s puškou u oka. A oním stádem se pro něj stává jeho jednotka, rodina i vlast.
Jednostranný pohled
Kyleův způsob myšlení, hodnoty, které vyznává i morální kategorie, jimiž se řídí, nejsou tvůrci nijak zpochybňovány. Máme před sebou odhodlaného vojáka, který plní úkoly a věří tomu, že dělá správnou věc. Američani jsou pro něj těmi, kteří zemi přináší svobodu a zároveň ji v ní brání. Iráčany pak vnímá jako fanatiky a potenciální nebo skutečné atentátníky, kteří se nápravě stavu, jež v jejich zemi panuje, brání.
Se zbraní, kterou berou do rukou i ženy a děti, což nachází odraz v úvodní scéně, k níž se režisér poté ještě vrací. Jako k potenciálnímu dilematu, které je ale zažehnáno ve chvíli, kdy malý chlapec bere do ruky dělostřelecký granát, jímž chce zneškodnit postupující americké vojáky.
Pohled druhé strany totálně absentuje, což je dáno tím, že scenárista vychází ze stejnojmenné autobiografické knihy Chrise Kylea z roku 2012, v níž se jeho popis bojových akcí prolíná s vylíčením psychických problémů, s nimiž se musel potýkat po návratu domů.
Hrdinný obraz, který není zpochybňován
Práva na tuto knihu koupil herec a zde i producent filmu Bradley Cooper, který Kyleově rodině slíbil, že jeho hrdinský obraz tu nebude nijak poškozen nebo zpochybněn. Tato podmínka se objevila jistě i proto, že reálný Chris Kyle byl zřejmě mnohem rozporuplnější osobou, než jak je to ukázáno ve filmu.
Motivace, které ho přivedly do armády, byly asi pragmatičtějšího rázu a i způsob, kterým se vyrovnával s návratem do civilu, měl zřejmě divočejší podobu. Na internetu se dočtete množství hodně nelichotivých charakteristik, vztahujících se k jeho osobě, do nichž se ale nechci pouštět, protože daný kontext neznám.
Tvůrci nezpochybňují jak Kyleovu osobu, tak poslání, jehož se účastní. To ale neznamená, že by se dopouštěli nějaké přímočaré propagandistické agitky. V době vzedmutých protiislámských nálad nabízí poměrně střízlivý pohled na tehdejší události.
Tento pohled je individualizovaný právě Kyleovou osobou. Těžko můžeme čekat od vojáka, který se na misi trápí nikoliv tím, kolik lidí zabil, ale kolik jich neochránil, že by měl stejné uvažování jako středoevropský intelektuál, účastnící se debaty Respektu o multikulturálním soužití.
Kyleova osoba je exponovaná skrze jeho kovbojské vnímání hodnot jako Bůh, vlast, rodina, s nimiž do válečného konfliktu vstupuje. V průběhu misí u něj nedochází k nějakému deziluzivnímu vystřízlivění, dozvíme se pouze, co se mu honí hlavou ve chvílích, kdy mačká spoušť.
Civilní Bradley Cooper
Válečné scény působí realisticky a neschází jim dynamika a napětí. Všudypřítomný a tísnivý pocit ohrožení možná dovedl lépe vnutit oscarový zásek Kathryn Bigelow pod názvem Smrt čeká všude, ale tady zas výborně funguje propojení reality irácké a té americké. Jako když přijde úder zrovna ve chvíli, kdy Kyle telefonuje se svou těhotnou manželkou a ona neví, zda ho ještě kdy uvidí živého.
Vrcholem akčních scén je pak ta závěrečná, jejíž gradace je zahalená v kouři zvířeného prachu a dýmovnic. Pro zatraktivnění vyprávění použili tvůrci i letitý sniperský souboj mezi Kylem a Syřanem Mustafou (Sammy Sheik), který je zde použit jako jeden z leitmotivů, proč se Chris na irácké bojiště znovu vrací.
Bradley Cooper z Chrise nedělá žádného supermana. Ostatně jeden z důvodů, proč film v Americe uspěl je i ten, že je tu po dlouhé době hrdina z masa a kostí a ne ten komiksový. Chrise hraje civilně, naznačuje, jak se s každým návratem z turnusu vnitřně trochu mění a uzavírá se víc do světa, který se pro něj stal trochu adrenalinem a trochu potřebou konat dobro. Herec nabral dvacet kilo tělesné hmoty, osvojil si texaský přízvuk a vykreslil portrét vojáka, který se snaží jen co nejlépe odvést svou práci.
Barometr společenských nálad
Ti, kdo očekávali, že Clint Eastwood, který má blízko k republikánům, z něj udělá nástroj nebo ospravedlnění válečné propagandy, budou zklamáni. Režisér pouze přibližuje, jak uvažují lidé, kteří se dávají do služeb americké armády a působí ve válečných misích.
Jde o pohled jednostranný, bez nějaké filozofické hloubky, ale jak ukazují diskuse, o pohled potřebný. Už proto, že jak komerční úspěch filmu, tako ono vymezování se vůči němu, říká hodně o náladách v americké společnosti, která stojí před volbou, zda na sebe znovu vzít úlohu světového policajta, který hasí konflikty doutnající i ty rozhořelé.
Americký sniper
- Žánr: válečné drama
- Původní název: American Sniper
- www.americansnipermovie.com/
- USA 2014
- Scénář: Jason Dean Hall (podle knihy Chrise Kylea, Scotta McEwena a Jamese Defelicea)
- Režie: Clint Eastwood
- Hrají: Bradley Cooper, Sienna Miller, Kyle Gallner, Luke Grimes, Jake McDorman, Sam Jaeger, Brian Hallisay, Eric Close, Marnette Patterson, Cory Hardrict
- Distribuce: Warner Bros. CZ
- Distribuční premiéra v ČR: 05. 03. 2015