Film Přání smrti z roku 1974 o architektu Paulu Kerseym, který se rozhodne po vraždě manželky a znásilnění dcery partou chuligánů vzít zákon do vlastních rukou, zná asi každý. Představitel hlavní role Charles Bronson si tuto úlohu zopakoval ještě v dalších čtyřech filmech, natočených v průběhu let 1982 - 1994.
V nejméně vhodnou dobu
Film nastoluje složitou otázku, jak se coby občan zachovat tváří v tvář zbytečnému a nepochopitelnému násilí. A dává na ni značně zjednodušující a morálně těžko přijatelnou odpověď. Ve smyslu, že proti bezmocnosti zákona na potírání zločinu je možné připustit právo obyvatelstva vzít spravedlnost do vlastních rukou.
Už před více jak čtyřiceti lety se objevovaly výtky, že film až příliš glorifikuje krvavou pomstu běžného občana tváří v tvář selhávajícím policejním složkám. Tyto výtky se objevují i u nového zpracování, které je volným remakem původního filmu.
Film totiž z hlediska témat, s nimiž pracuje, přichází do kin v tu asi nejméně vhodnou dobu. Po sérii hned několika hromadných útoků střelnou zbraní na středních školách v posledním půlroce, z nichž v počtu obětí byl nejhorší ten v Parklandu na jižní Floridě, kde před necelým měsícem přišlo o život sedmnáct osob, se v Americe znovu a o to naléhavěji vynořují debaty o zpřísnění či regulaci držení střelných zbraní.
Komiksový výkon spravedlnosti v reálném světě
A do této atmosféry přichází film, který přitakává názoru, že až komiksově pojaté mýcení zločinu v ulicích je obhajitelné, když spravedlnost a práce policie selhává ve městě plném zločinu. Tím městem je Chicago a tvůrci ho vykreslují trochu jako Gotham City s černošskými nebo hispánskými gangy, které studentům prodávají gagy.
Jejich zjednodušující nekorektnost v ukázání na konkrétní etnickou či rasovou skupinu obyvatel, které se z největší části podílejí na zločinnosti, je korektně vyvažována tím, že hlavní padouši v podobě strůjců vraždy jsou bílé rasy.
V tomto městě s nejvyšší mírou kriminality v USA je velmi snadné získat zbraň. Nečekejte ale, že by snímek na pozadí krvavého výkonu spravedlnosti samozvaným mstitelem přicházel s nějakým sofistikovanějším diskurzem o tom, jak spolu souvisí vysoká míra kriminality s prodejem zbraní v zemi, kde má každý občan právo nosit ji u sebe.
Morálně ošidná volba profese hlavního hrdiny
Reflexe tohoto stavu a konání hlavního hrdiny probíhá jen drobně a značně mělce prostřednictvím prostřihů do rádiových a televizních pořadů či show, jejichž moderátoři v diskuzích s posluchači či diváky téma, zda je správné brát spravedlnost do svých rukou, nastolují. Na místo seriózní společenské diskuze ale nastává její pravý opak v podobě toho, že se mstitel stává hvězdou YouTube a sociálních sítí.
Vlastní introspekce, pochybnost o tom, zda je správné, že se vydal na cestu, na kterou se vydal, se od něj také nedočkáme, což je o to zarážející, že jde o doktora. Chirurga, tedy člověka, který život spíš zachraňuje nebo nadneseně dává, než bere.
Možná touto změnou povolání hlavního hrdiny oproti originálu z architekta na lékaře chtěli tvůrci o to víc zvýraznit rozpor v jeho jednání a ve vnějškovém posuzování, zda jde o hrdinu či zločince. Mám ale spíš dojem, že zde dosazuji vlastní představy o tom, jak by šlo s touto postavou a jejími dilematy nejen profesního rázu pracovat a že skutečnost je mnohem prozaičtější a přímočařejší.
Režisérem je Eli Roth, tvůrce obou hororových Hostelů, který má zálibu v krvavých gore efektech. A práce chirurga mu umožňovala předvést je nejen při jeho řádění během cesty pomsty, ale v jiné podobě i v nemocniční praxi.
Změna povolání Paula není jediná. V původní verzi se děj odehrával v New Yorku a ne v Chicagu a jeho dceru zde znásilnili, v té letošní tento emotivní motiv pro umocnění odplaty absentuje. Práce lékaře je dobře využita v expozici vyprávění, kdy se ukazuje, že se Paul se světem násilí setkává díky své profesi, aniž by si to hlouběji uvědomoval. V osobním životě s ním nemá žádné zkušenosti, ale na sál mu vozí jak jeho oběti, tak strůjce a on při výkonu svého povolání mezi nimi nemůže činit rozdílu.
Zářivé barvy života předtím
Jeho osobní život je vylíčen v těch nejzářivějších a nejláskyplnějších barvách, aby ztráta jeho nejbližších působila o to krutěji a jeho jednání pak o to pochopitelněji. Paul Kersey (Bruce Willis) má všechno, co si může člověk přát. Zajímavou práci, spokojenou rodinu a nádherný domov.
Je starostlivým a obětavým otcem, který nechybí snad u žádného důležitého sportovního zápasu své dcery. Stejně tak milujícím manželem, který ani po dvacetiletém soužití nezapomíná své ženě Lucy Rose (Elisabeth Shue) vyznávat lásku. Jeho půvabná dcera Jordan (Camila Morrone) byla přijatá na prestižní newyorskou univerzitu, manželka si zrovna dodělala doktorský diplom.
Na zápasech ve fotbale své dcery se nehádá s agresivními fanoušky, pomoc neodmítá ani jeho mladšímu problémovému bratrovi Frankovi (Vincent D'Onofrio), který má neustále nějaké finanční potíže. S rodinou se teď chystá oslavit své narozeniny, ale je narychlo povolán do nemocnice k případu. Jak se ukáže, toho dne ne jedinému.
Pomsta
Postřelenou manželku při loupežném přepadení jejich domu už se lékařům zachránit nepodaří, dcera zůstává ležet v nemocnici v kómatu. Paulovi se zhroutí celý svět. Policie nemá žádnou stopu a při informování o stavu vyšetřování jen bezmocně krčí rameny, že podobných případů řeší desítky denně. Hrozí, že případ bude odložen, tak jako spousta jiných.
V Paulovi narůstá kombinace vzteku a bezmocnosti a poháněný touhou se pomstít se rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou. Náhodou se dostane ke zbrani, na internetu zhlédne pár videí, jak s ní zacházet a pak se zahalený v mikině s kapuci vydává učinit přítrž násilí, jímž je město sužováno. Chicago má nového hrdinu a detektivní dvojice Kevin Raines (Dean Norris) a Leonore Jackson (Kimberly Elise) stopu, která vede nejen k pachatelům zločinu, ale i tomu, kdo se je rozhodl samozvaně trestat.
Ano, takto jednoduché to ve světě scenáristy Joea Carnahana je. Paul, který si vyslouží přezdívku Smrťák (Grim Reaper), v ulicích města kličkuje mezi bezpečnostními kamerami, a coby zahalený mstitel bezpráví dává naději těm, kteří už v účinné potírání zločinnosti přestali věřit.
Nepříliš uvěřitelný přerod
Problém ale trochu je, že onen přerod slušného, laskavého, až submisivního doktora v chladnokrevného mstitele nepůsobí moc uvěřitelně. Bruce Willis, který v posledních letech hraje v béčkových produkcích, jež nejdou ani do kin, ale rovnou na videotrh, sice umí vykřesat charisma onoho starého Bruce, jehož ironické hlášky na rtech při akci jsme baštili, ale scénář mu při oné proměně dělá službu spíš medvědí.
Paul na mnoha místech působí neohrabaně (při osvojení si zbraní), zranitelně, pak zas uvolněně vtipkuje při krvavém zabíjení zlodějů, pasáků a drogových dealerů. Film se snaží o spojení násilí a černého humoru a moc to nefunguje. V násilných či spíše sadistických scénách je znát režisérův rukopis. Anatomie znalý Paul při mučení využívá brzdnou kapalinu v obnažené řezné ráně a auto, podložené heverem. Černý humor probleskuje z internetových reklam na prodejny střelných zbraní.
Film nemá nějaký akční spád, což je dáno charakterem pomsty, již Paul v přítmí zločineckých rajónů vykonává. Postupně likviduje účastníky vloupání, vůbec ne náhodného, jak se ukáže, až se dostane k jeho hlavnímu strůjci. Jde o přímočarou zábavu, která nějaké pochybnosti o jeho konání spíš předstírá, než ve skutečnosti nastoluje.
Nepatřičné vtipkování
Odpovídá tomu i zakončení filmu, kdy policie jeho jednání přikryje a tím de facto posvětí. Dává tím najevo oficiální souhlas s tímto samozvaným výkonem spravedlnosti. Jak je taková vize výkonu práva a spravedlnosti nebezpečná, jistě netřeba dodávat.
Toto problematické poselství by mohlo zapadnout do světa Sin City, ale tento se tváří jako reálný. Režisér si zjevně není jist, jak svůj film kormidlovat a tak těká od rodinného melodramatu ke kriminálnímu dramatu, pak zas k tomu morálnímu, jehož neuspokojivé řešení ho přivede ke krvavému revenge thrilleru. Nechybí zde i humor a společenská satira.
Kdybych nad tím vším cítil nadhled, tak bych režisérovi tu nekonzistenci odpustil, ale tady mám spíš pocit něčeho nepatřičného. Hlavní hrdina chvíli předstírá morální dilema a vzápětí goreově řádí při vykonávání pomsty.
Původní verze s mlčenlivým a westernově zvrásněným Charlesem Bronsonem působila mnohem temněji a vážněji, tady mi snaha o cool vtipkování v situaci, kdy Bruce Willis mstí svou zavražděnou milovanou ženu, nesedí. Stejně jako, že to dělá postava, která je profesí lékařem.
Pro fanoušky Bruce Willise
Téma snadné dostupnosti zbraní se nedostane dál než k prvoplánové satiričnosti, morálními dilematy Paulova jednání se film takřka nezabývá. Přání smrti asi nejvíc potěší fanoušky Bruce Willise, kteří ho po čase mají možnost vidět zas na plátně a ne pouze ve video produkcích, jež před ním odmítl Nicolas Cage.
O áčkový projekt se ale určitě nejedná, je to béčko, které k žánru revenge thrilleru ani původní verzi nepřináší nic nového, originálního. Ve srovnání s Nikdys nebyl jde o neinvenční, archaickou, povrchní záležitost, takovou lepší seagalovku, na níž vás může potěšit opravdu jen výskyt Bruce Willise. Poselství, v reálném světě neobhajitelné, je pak jen dovršením zbytečnosti tohoto remaku.
Přání smrti
- Žánr: revenge thriller
- Původní název: Death Wish
- www.deathwish.movie/
- USA, 2018
- Scénář: Joe Carnahan
- Režie: Eli Roth
- Hrají: Bruce Willis, Elisabeth Shue, Camila Morrone, Vincent D'Onofrio, Dean Norris, Kimberly Elise, Jack Kesy, Len Cariou, Kirby Bliss Blanton, Mike Epps
- Distribuce: Forum Film CZ
- Distribuční premiéra v ČR: 08. 03. 2018