Když dobře míněné argumenty, pronášené vzletnými slovy na adresu politických konkurentů, nezabírají, přichází ke slovu postříbřená sekera. Aneb máme se obávat, co přinesou některé z příštích Otázek Václava Moravce? Ve světě Setha Grahame-Smithe a Timura Bekmambetova zřejmě ano.
Abrahama Lincolna, šestnáctého amerického prezidenta, si z portrétů asi každý pamatuje jako zádumčivého šviháka s cylindrem, hustým obočím a podivně střiženým plnovousem. Syn farmáře a negramotné matky prošel řadou zaměstnání od dřevorubce po zeměměřiče. Po složení advokátních zkoušek uspěl v místních volbách a v roce 1861 usedl jako první republikán do prezidentského úřadu, kde vydržel dvě volební období. Během nich prosadil zrušení otroctví, což se mu stalo osudným. V dubnu roku 1865 na něho byl fanatickým přívržencem Jihu v divadle spáchán atentát, jemuž o den později podlehl.
V brakovém kontextu
Tolik stručná lekce dějepisu, od níž se autor předlohy a scenárista, spisovatel Seth Grahame-Smith (Temné stíny) odráží ke své béčkové variaci na známá historická fakta. Ta si způsobem výkladu dějin utahuje ze všech příznivců konspiračních teorií.
O tom, jaký druh zábavy tento autor preferuje, vám nejlépe napoví zpráva, že v příštím roce vyšle do kin zneuctění románu Jane Austenové Pýcha a předsudek pod názvem Pýcha, předsudek a zombies. Romantický příběh dle něj už dnes nestačí, je k němu přidat nemrtvé zombies, které budou pobíhat po anglickém venkově. A podobně zachází i s další respektu hodnou osobou.
Připadá vám tento námět bizarní? Budete si muset zvyknout, neboť Seth Grahame-Smith je čelným představitelem nově bujícího literárního žánru, který kombinuje literární klasiku nebo historická fakta a osobnosti s upírským hororem nebo fantasy. Autoři v něm povzbuzeni úspěchy Twilight ságy nebo seriálu True Blood: Pravá krev zasazují ikonické osobnosti a postavy do nových, přiznaně béčkových fikčních kontextů. Stačí zmínit některé názvy a budete v obraze: Královna Victoria: Lovec démonů, Jindřich VIII: Vlkodlak, Malé vampíří ženy nebo Android Karenina.
Učedník a mistr
Stejně postupuje Grahame-Smith i u Lincolna. Nastudoval si prezidentův životopis a rozhodl se ho představit jako lovce upírů. Jak k tomuto postavení v jeho podání přišel?
Malý Abe byl v dětství svědkem toho, jak jeho matka zemřela v důsledku napadení upírem. Zjistí, že její vraždu má na svědomí místní podnikatel Jack Barts (Marton Csokas), jemuž se chce o pár let později pomstít. Málem ale díky své nepřipravenosti zaplatí životem on. Zachrání ho a do učení si ho vezme zkušený lovec upírů Henry Sturges (Dominic Cooper), který mu odhalí, jaká je spojitost mezi upíry a jižanskými otrokáři. Ti nakupují černé otroky, jež pak používají jako svou potravu.
Konec otroctví si tito významní politici a majitelé plantáží s bavlnou tedy rozhodně nepřejí. Abraham pod vedením mistra a mentora projde klasickým tréninkem, kde se naučí ovládat svůj vztek a touhu po pomstě. Ve schopnosti ohánět se pořádně naostřenou postříbřenou sekerou pak zužitkuje své předchozí zaměstnání dřevorubce. Pokořit nepřítele cestou síly se ale ukáže nad jeho možnosti. Rozhodne se proto vstoupit do politiky, kde bude mít možnost střetnout se na jiné úrovni s vůdcem celého upírského klanu Adamem (Rufus Sewell).
Stává se kongresmanem a později prezidentem, kde ho v úřadě zastihne válka Severu proti Jihu. Ta se ve svérázném výkladu tvůrců stává zároveň i soubojem lidí a upírů.
Vypůjčená biografie
Seth Grahame-Smith si pro potřeby hravé fantaskní perzifláže z Lincolnova života vypůjčil takřka celý jeho život. Vyprávění zahrnuje 45 let, z nichž je stěžejní důraz položen na tři formující období z Lincolnovy biografie. Dětství, dospělost a prezidentské úřadování.
Na jejich podkladu míchá fakta se smyšlenou zápletkou. Lincolnova matka opravdu zemřela v jeho necelých desíti letech, ale ne na upíří kousnutí, ale na malárii. Abraham měl pronajatý v New Salemu obchod a jeho ženou byla Mary Toddová, již zde ztvárňuje Mary Elizabeth Winsteadová (Smrtonosná past 4.0, Scott Pilgrim proti zbytku světa). Stěžejním bodem Abeova programu při kandidatuře na post prezidenta byla otázka zrušení otroctví. A tak bychom mohli pokračovat. Ti, co jsou kovanější v americké historii první půle devatenáctého století, jistě objeví mnohem hustší síť referencí na konkrétní historické události a osoby než běžný divák.
O sofistikované dějepisné odkazy zde ale nejde, na to je zpracování příliš přímočaré a jednoduché. Tvůrci se snaží o jakýsi přesah, když nachází paralely mezi patriotismem a rolí světového četníka, napravujícího ostatní velmoci, tehdy a dnes. Dělají to ale natolik nešikovným způsobem, že z něho není zřejmé, zda si režisér z USA utahuje nebo se veze na vlastenecké vlně filmů Rolanda Emmericha v duchu hesla papežštější než papež.
Klamání tělem
Jak znám tvorbu režiséra Bekmambetova, přikláněl bych se spíš k druhé možnosti. Stopy humoru a parodického nadhledu zde moc nenacházím a naopak mám pocit, že k látce přistupuje tak, jakoby inscenoval seriózní historické drama, jen zkřížené a prolnuté s brakovým nádechem Van Helsinga nebo Bladea.
Tomu odpovídá i režijní vedení představitele ústřední role. Dosud nepříliš známému Benjaminu Walkerovi (Kinsey, Vlajky našich otců) měl možná režisér vysvětlit, že netočí oscarový biografický film, ale béčkovou šílenost. Potom by se snad herec, který vypadá jak Liam Neeson za mlada, netvářil tak smrtelně vážně. Jinak ale umí Walker dobře odstínit jak Lincolnovu polohu coby nesmělého, naivního a horkokrevně zbrklého mladíka, tak jeho obraz postaršího ctihodného státníka a otce rodiny.
Film skrze Lincolnovu osobnost klame tělem. Tváří se jako příběh výjimečného jedince, kterého osobní pomsta přivedla ke snaze ochránit celý národ. Ve skutečnosti jde ale o to, co nám zcela jasně naznačuje již jeho název. O Lincolna, který bude co nejstylověji kosit upíry. Čím víc hlav padne a krve vystříkne, tím líp.
Zamrzlý v Matrixu
O to už se kazašský režisér Timur Bekmambetov postará. Po akčním komiksu Wanted, který byl jeho hollywoodským debutem, si odskočil zpět do Ruska, kde natočil dvojici komedií s názvem Yolki. Nyní se s Timem Burtonem jako producentem za zády vrací k tomu, čím zaujal v adaptacích fantasy eposů podle románů Sergeje Lukjaněnka Noční hlídka a Denní hlídka.
Lovec upírů je jeho předešlým filmům v mnohem podobný. Bekmambetov má svůj styl, který nehodlá měnit. Problémem je, že to co působilo cool před třinácti lety, kdy byl natočen první Matrix, může dnes působit při nadužívání už značně vyčpěle.
Režisér sází na efekt, používá všemožné kamerové filtry, extrémně zrychluje a zpomaluje záběry a snaží se nás přesvědčit, že termíny jako slow-motion nebo bullet-time on zatím ze svého řemeslného slovníku nevyřadil. Střih je opět zběsile videoklipovitý, krev R-kově stříká na všechny strany a historické osobnosti metají salta, poučená na asijské choreografii akčních snímků.
I když se nemůžeme zbavit dojmu, že Bekmambetov formálně trochu zamrzl, dvě dlouhé honičky potěší oko každého milovníka dynamických scén. Souboj na hřbetech běžících koní, kterými budou protivníci proti sobě i metat, ignoruje fyzikální zákony, což je věc, kterou po Wanted asi nikdo neřeší. Stejně labužnickou záležitostí je i adrenalinová závěrečná vlaková naháněná.
3D na nás útočí letícími sekyrami i hektolitry krve, ale nejpůsobivěji je využito při detailních záběrech upírů, jejichž duhovky očí vypadají jako tunel do jejich útrob.
Nový žánr?
Na hodnocení filmů jako je Abraham Lincoln: Lovec upírů není třeba uplatňovat nějaká přísná kritická měřítka. Děj je zkratkovitý a předvídatelný a slouží jako povinná výplň mezi akčními scénami, které jsou určujícím důvodem, proč zvážit návštěvu kina. Bekmambetovovi by nezaškodilo, kdyby se nebral tak vážně a ze svého stylu si udělal větší legraci. Zvlášť s přihlédnutím k faktu, že působí dnes už trochu anachronicky.
Název filmu přesně vystihuje to, co vám bude naservírováno. Takže pokud máte chuť na zábavnou letní oddechovou jednohubku, na niž zapomenete dřív, než dojdete ze sálu domů, s návštěvou prezidentského upírobijce neváhejte. Třeba už jen proto, že s podobnými filmy se brzy roztrhne pytel, tak ať jste na ně připraveni.
Abraham Lincoln: Lovec upírů
- Žánr: historický upírský horor
- Původní název: Abraham Lincoln: Vampire Hunter
- www.bontonfilm.cz/abraham-lincoln-lovec-upiru.html
- USA 2012
- Scénář: Seth Grahame-Smith (podle vlastní novely)
- Režie: Timur Bekmambetov
- Hrají: Benjamin Walker, Anthony Mackie, Dominic Cooper, Mary Elizabeth Winsteadová, Jimmi Simpson, Erin Wassonová, Robin McLeavyová, Alan Tudyk, Rufus Sewell, Marton Csokas
- Distribuce: Bontonfilm
- Distribuční premiéra v ČR: 19. 07. 2012