Austrálie: recenze filmu

Multižánrová pocta

Australský rodák Baz Luhrmann zatáhl prozatím svým divoce roztančeným excentrickým muzikálem Moulin Rouge závěs za trilogií „červené opony“ (Tanec v srdci, Romeo a Julie) a odhalil svou další filmovou lásku, jež v dětství formovala jeho fantazii. Výpravné romanticko-historické eposy, ať už se jmenovaly Jih proti Severu, Casablanca, Červená řeka nebo Africká královna, vždy přinášely notnou dávku emocí, zabalených do atraktivních kulis.

 

Balancování na hraně kýče a oscilace mezi seriozním vyprávěním a jeho parodickým podrýváním se stává i nadále součástí režisérova uměleckého záměru, ale oproti burleskní perzifláži v Moulin Rouge nabízí v Austrálii mnohem konvenčnější vyprávěcí jazyk.

Výsledné dílo se stává postmoderní odpovědí či nápodobou, která okázale vzdává poctu oblíbeným filmům a žánrům. Stylistické postupy a zápletky žánrových filmů klasického Hollywoodu, ať už se promítaly do ranku konverzační komedie hawksovského typu, westernu, milostné romance, společenského dramatu nebo válečného příběhu, propojuje s pohádkově laděnou aboriginskou mystikou a šamanskými rituály a s citlivě zabudovaným intertextuálním leitmotivem z Čaroděje ze země Oz, který slouží jako vhodná paralela k ústřednímu příběhu. Lady je opravdu jakousi Dorotkou, která musela odejít do tajemné země Oz, aby prožila zásadní životní proměnu.

 

Se zručností vytříbeného kuchařského mistra střídá různé odstíny žánrů přesně tak, jak se mu to hodí k jednotlivým částem filmu, aniž by tím narušil plynulost vyprávění. Výsledný pokrm nám kupodivu nezpůsobuje překombinovaně dávivý efekt, jako když pejsek s kočičkou vařili dort, ale jednotlivé ingredience si s chutí vychutnáváme.

Daleké pastviny

Příběh proměny upjaté britské šlechtičny Sarah Ashleyové, přijíždějící na rodinný ranč do australské dominie, nahlodaná nedůvěrou, zda se její manžel místo obchodu s dobytkem nevěnuje víc místním kráskám, stojí na počátku vyprávění, jehož zprostředkovatelem se stává domorodý chlapec Nullah. Příjezdem bělostné aristokratky svitne Nullahovi naděje na záchranu před asimilací do bělošské církevní komunity, kam má být umístěn.

Lady Sarah se na místě seznamuje se stavem věcí a po smrti manžela zjišťuje, že jedinou možností jak zachránit rozsáhlé pozemky zvané Daleké pastviny před zlotřilou konkurencí, je dopravit 1500 krav z vnitrozemské farmy nehostinnou krajinou k lodi do města Darwin, kde poslouží jako součást lukrativního armádního kontraktu.

V Evropě zuří druhá světová válka, která se zatím zemi protinožců vyhýbá a tak se největším protivníkem transakce stává padouch, jenž má monopol na zdejší obchod s dobytkem. Místní dobytkářský hlavoun Carney (Bryan Brown) si za pomoci manažera Neila Fletchera (David Wenham) nárokuje Daleké pastviny a pokouší se sabotovat převod dobytka do Darwinu. Pomocníky pro svůj záměr nachází lady v hrstce domorodých Australanů, malém míšenci a větrem ošlehaném neotesaném honákovi, řečeném Drover (Hugh Jackman).

 

Díky osudu malého míšence Nullaha (Brandon Walters) zjišťuje lady, že v ní dřímou mateřské city a jeho figura se stává režisérovým symbolickým antirasistickým komentářem k historii vlastní země. Tehdejší společnost zakazovala vztahy příslušníků různé rasy a děti, narozené z těchto svazků australská vláda odebírala z rodin a umísťovala je do státních nebo církevních zařízení, kde měly být „převychovány”. Problematika tzv. Ukradené generace, tedy dětí ze smíšených manželství mezi bílými osadníky a domorodými aboriginci, jejichž karamelová pleť je předurčovala k převýchově v katolických misiích, už byla zpracována v mnohem komornějším a syrovějším dramatu Phillipa Noyceho Rabbit-Proof Fence a zde působí sice jako šlechetné humanistické gesto, ale umístěné možná trochu navíc.

Dítě z násilím rozdělené rodiny Nullah je vypravěčem Austrálie. Právě v jeho příběhu se protínají nitky osudů přistěhovalců i vyháněných domorodců a jeho postava neslouží jen k ždímání laciných emocí, ale i jako vtipný komentátor vypjatých okamžiků a s odstupem hodnotící glosátor rozvíjejícího se vztahu ústřední dvojice.

Dva v jednom

Austrálie je ve své příběhové konstrukci předvídatelná od první do poslední minuty. Luhrmann na ploše více jak dvou a půl hodin rozehrává klasický příběh lásky, v němž nechává hrdiny projít těžkými zkouškami, aby oba došli proměny. Nedává prostor překvapením a jeho starosvětsky klenutý děj, odehrávající se na pozadí druhé světové války v severní Austrálii, se nakonec zúží na boj o zisk mezi dvěma farmáři. Po zběsilém závodu dvou stád v ulicích přístavního města se vyprávění lomí do své druhé poloviny, kde se ho dotkne válečné šílenství v podobě japonského náletu na město Darwin, který načas rozdělí symbolickou „rodinu“.

 

Dobrodružná, westernově laděná komedie, v níž dochází k vášnivému jiskření nesourodého páru, který si díky odlišnosti osobnostních i národních mentalit uštědřuje uštěpačné poznámky se stejnou kadencí jako projevy vzájemné přitažlivosti, po nalodění stáda na loď zvážní a přichází s novou scénáristickou peripetií, která slouží jako tragické připomenutí historicky méně známé skutečnosti, že i Austrálie si prožila svůj „Pearl Harbor“.

Svižnost a magie první části se mění v melodramaticky rozvleklou epičnost, které se rozmělňuje v mnohonásobně nastavovaných koncích, které mohou sloužit jako reflexe možností vyprávění romantických příběhů v dějinách kinematografie.

Zde se projevuje největší slabina Luhrmannova tvůrčího přístupu. Stylotvorný režisér je vždy napřed před starosvětským scénáristou, který nepřichází s novými látkami, ale jen umně recykluje ty stávající, ať už mají podobu shakespearovských sonetů, dumasovské Dámy s kaméliemi nebo příběhu, jež nám motivem vzkvétající lásky v reáliích divoké přírody může připomenout Vzpomínky na Afriku, zkřížené s Pearl Harborem.

Klišé jako stavební prvek vyprávění

Režisér a spoluscénárista umí funkčně pracovat se stereotypy vyprávěcích kánonů. Jeho pomrkávání na diváka ale nemá nikdy povahu výsměchu a užívá ho se správnou mírou. Parodických prvků, sklouzávajících k brakové povrchnosti, je v příběhu pár, větší množství by mu mohlo ubrat na vážnosti, čehož si je tvůrce dobře vědom.

 

Práce se zaběhnutými klišé se v nadsázce promítá i do kompozice záběrů. Když poprvé spatříme Drovera, kamera mu jak v „dolarové trilogii“ Sergia Leoneho nejdřív v detailu kouká do „eastwoodovsky“ přimhouřených očí. Když se zjeví zlosyn (David Wenham), tak je představen v momentě, kdy ubližuje mouše. Plesový výjev upomene svým starosvětským laděním na Jih proti Severu. Polibky přes celé široké plátno se odehrávají v dešti nebo při západu slunce nad krajinou, jak vystřiženou z katalogu cestovní kanceláře. Když se cestuje v prostoru, tak jakoby prstem po zažloutlé mapě.

Přiznaná manýra se projevuje i v užití zpomalených záběrů, jimiž se nešetří a jež věrně opisují subjektivní prožívání jednotlivých aktérů příběhu. Hudba Davida Hirschfeldera sice postrádá ústřední zapamatovatelný motiv, ale ve své doslovnosti tlačí emoce na maximum.

Luhrmann si dává záležet na výtvarné stylizaci každého záběru a obléká velkolepou romantiku do pečlivě střižených širokoúhlých obrazových kompozic, jejichž technicolorová zářivost, prohnaná v počítači přes barevné filtry, nás seznamuje s krásami krajiny, lidí i divokých koní. Krajina Austrálie se stává všudypřítomnou hvězdou snímku, kamera nad ní přelétá ve velkých panoramatických celcích, které střídá s intimními pohledy do detailů hereckých tváří.

 

Znejišťující je snad jen studiové užití digitálních triků. Scéna se splašeným tisícihlavým stádem dobytka, řítícím se k hraně útesu skály, svou umělou digitální kašírovanosti připomene čtvrtého Indiana Jonese a ve výsledku budí spíš rozpaky než nadšení z akce. Pokud měla být záměrem stylizovanost, známá z režisérových předchozích počinů, uprostřed nedotknuté přírody ve výpravném historickém opusu působí jako pěst na oko.

Národní epos

Režisér dopřává velké sólo svým krajanům. Neočekávejte žádné psychologicky prokreslené herectví, protagonisti jsou si dobře vědomi, že hrají především archetypy a emocionální dopad jejich sblížení tím pro příznivce realistického ztvárnění může být oslaben. Okázalost má přednost před niterností a dobro a zlo je vykresleno s plakátovou jednostrunností naznačených charakterů.

Nicole Kidmanová je elegantní a krásná, sošná jak porcelánová panenka a jako jedna z mála dnešních hereček dovede svým blyštivým půvabem evokovat staromódní představy o filmově hvězdě. Zprvu lehce přehrává, aby vynikla její aristokraticky chladná zdobnost, která taje tváří v tvář zpočátku neomalenému předákovi honáků. Její povýšenecká panovačnost a naivita se mění v citlivost, porozumění, lásku, mateřskou něhu i odhodlanou statečnost.

Na Hughovi Jackmanovi je vidět, že před natáčením pilně posiloval a jeho pevná postava je jak vystřižená z reklamy na toho správného Marlboro Mana. Kameramanka Mandy Walkerová zálibně krouží při polévání vodou za svitu měsíce po jeho mužné muskulatuře a nejen divačkám musí být jasné, proč právě tento čtyřicetiletý australský rodák byl letos časopisem People označen za nejvíc sexy muže planety.

 

Nullah v podání neherce Brandona Walterse je na svůj věk až příliš rozumově vyspělý, ale jeho přemoudřelost není tak otravná, jako výstupy malého Jadena Smithe v Dni, kdy se zastavila Země.

Režisér přichází v epické fresce s morálně vlasteneckým nádechem, jež si už svým neskromným pojmenováním říká o status jakéhosi národního eposu, s poctou kráse kontinentu, z něhož vzešel. Austrálie vznikla z velikého obdivu k síle vyprávění a jejím možnostem. Nejdražší australský film všech dob je přesně z ranku těch staromódních podívaných, kterým sluší velké plátno a díky nimž si většina z nás zamilovala pohyblivé obrázky. Rozvleklost, silné charaktery, zmítané emocemi i potřebná dávka patosu a kýče už k žánru melodramatu prostě patří.

Před sedmi lety se Luhrmannovi podařilo resuscitovat muzikálový žánr a nyní to zkouší s formátem velké hollywoodské romance. Přistupte na jeho hru a on se vám odvděčí love story na pozadí válečného konfliktu z rodu velikých dobrodružství, zasazených do vzdálených koutů světa, kde krajina podtrhuje vnitřní emocionální pouť hrdinů.

 

Austrálie

• Žánr: epické melodrama
• www.australiamovie.com
• Původní název: Australia
• USA/Austrálie 2008
• Scénář: Baz Luhrmann, Stuart Beattie, Ronald Harwood, Richard Flanagan
• Režie: Baz Luhrmann
• Hrají: Hugh Jackman, Nicole Kidmanová, Brandon Walters, David Wenham, Bryan Brown, Bruce Spence, Jack Thompson, Bill Hunter, Jacek Koman, Ben Mendelsohn, David Gulpilil
• Distribuce: Bontonfilm
• Distribuční premiéra v ČR: 25. 12. 2008