Druhý a třetí díl bourneovské trilogie o agentovi bez paměti v režii britského tvůrce Paula Greengrasse naznačil formálně a stylisticky směr, kterým by se mohl vyvíjet žánr moderního akčního thrilleru.
Redefinice stylu
Kamera se ocitá jakoby ve středu dění a zachycuje události s předstíranou nahodilostí. Vizuální těkavost vnáší do vyprávění prvek dokumentární realističnosti a odráží atmosféru konkrétní situace. Frenetického tempa je dosaženo rychlým střihem, pohybem kamery a neustálým pohybem postav po scéně.
Ruční kamera s množstvím subjektivních pohledů supluje uvažování hlavního hrdiny, který si ohmatává a mapuje prostor, který je pro něj nepřátelský. Násilné scény se neinspirují ladností krvavých baletů Johna Woo, ale naopak svým syrovým charakterem zpřítomňují intenzitu, rychlost a tělesnou blízkost fyzických střetů muže proti muži.
Greengrassova redefinice stylu byla natolik výrazná, že pod jejím vlivem změnila svůj vizuální kabátek i mnohem zavedenější a slavnější série než je ta o agentovi bez paměti. Ano, hádáte správně, že jde o tu bondovskou s Danielem Craigem v hlavní roli.
Bourneův nadbytek
Není tedy divu, že studio Universal chtělo v sérii o zapomětlivém agentovi Jasonu Bourneovi pokračovat. Stálo ale před problémem jak, když se dějově uzavřela nejen předchozí trilogie, ale především mezilidské vztahy tvůrců, jež se na ní podílely.
Představitel Bournea Matt Damon možnou spolupráci na dalším dílu podmiňoval účastí Paula Greengrasse, který ale s přikývnutím na jeho režii otálel a možné pokračování s ironickým odkazem k názvu série označoval za The Bourne Redundancy (Bourneův nadbytek).
Když tedy selhaly dvě jistoty série, režisér a hlavní herecká hvězda, bylo třeba se obrátit na tu třetí. Scenáristu celé série Tonyho Gilroye. Ten nové vyprávění integrálně napojil na původní trilogii a Robertem Ludlumem vytvořený fikční svět rozšířil o nové postavy při zachování těch již známých.
Už název Bourneův odkaz naznačuje, že se nové postavy budou muset vyrovnat se situací, která v operačních programech utajených vládních organizací na výrobu superšpionů nastala po řádění Jasona Bournea. A podtitul sloganu na plakátě „Nikdy nebyl jen jeden“ otevírá prostor pro příchod nového muže na scénu.
Oficiální plakát filmu
Číslo 5 žije
Tvůrci tak nastraženou překážku v podobě absentující ústřední postavy šalamounsky obchází a představují agenta číslo 5 Aarona Crosse (Jeremy Renner). Ten na rozdíl od svého filmového předchůdce s amnézií neřeší otázku své identity, neboť přesně ví, kým je, jaký je jeho úkol a v jaké situaci se ocitnul.
Mezi elitní zabijáky vstoupil jako bývalý voják zcela dobrovolně a když zjišťuje, že se ho snaží jeho zaměstnavatelé odstranit, reaguje stejně výbušně jako Bourne. A rozhodne se podobně jako on vzdorovat systému, který ho vytvořil. S jediným cílem - přežít nařízenou čistku.
Ukazuje se, že společnost Treadstone, která nejprve zdokonalila a poté šla po krku Bourneovi, byla jen jednou z mnoha podobných organizací, jimiž tajné služby USA disponují. A že když se Bourne přesunul z Moskvy (na konci Mýtu) na americkou půdu (v Ultimátu), začalo lidem na zodpovědných místech téct do bot a rozhodli se program geneticky upravených superšpionů ukončit.
Bourne totiž až příliš nahlédl těmto špičkám špionážní služby do karet a oni se nyní děsí dalších agentů, kteří by mohli představovat pro tajné operace podobné bezpečnostní riziko. Je třeba proto všechny podobné projekty přerušit a vymazat ze světa, dřív než se provalí. I za cenu ztráty nejcennějších agentů a těch, kteří je zdokonalovali.
Genetické pilulky
Mocný šéf tajných operací Eric Byer (Edward Norton) se proto rozhodne zlikvidovat Treadstonu příbuzný, zdokonalený program Outcome, který využíval genetických manipulací k posílení potenciálu agentů, do něj zapojených. Pomocí pilulek se rozhodne vyřadit z provozu stávající šestici Bourneových kolegů, rozesetých v Koreji, Pákistánu i USA. V osobě Aarona Crosse ale narazí na někoho, kdo se vymkne jeho kontrole.
Cross se z výcvikového střediska na Aljašce, kde se hravě vypořádal jak se smečkou vlků, tak s těmi, jež se ho rozhodli na příkaz Byera eliminovat, vydává do New Yorku, aby sjednal nápravu. Nečekanou spojenkyni a poskytovatelku chybějících informací o programu, jehož byl součástí, nachází v krásné doktorce Martě Shearingové (Rachel Weiszová). Viroložce a genetičce, která se podílela na vývoji pilulek, ovlivňujících nejen nárůst svalů, ale i funkce mozku.
Zjednodušeně řečeno, jedna injekce zde rozhoduje o tom, aby se muž s nadprůměrným IQ nestal Forrestem Gumpem, což už je zápletka, jíž se film při putování do Asie dostává trochu na pole nechtěně úsměvné sci-fi.
A protože Marta věděla až příliš o celém projektu Outcome, bylo třeba odstranit i ji. Když se to nepodařilo jejímu kolegovi (Željko Ivanek), který se jako na oko zbláznil a postřílel všechny své spolupracovníky, zinscenovala tajná služba plán její jakoby sebevraždy. Do něho ale zasáhne právě z hor se navrátivší Cross, který chce po doktorce svůj doping, na němž je závislý. Pravidelný přísun Shearingovou testovaných preparátů totiž zvyšuje jeho fyzické schopnosti a hlavně psychickou kondici. Jejich spojení se tak ukáže pro jejich nadřízené velkým nebezpečím.
Paralelní ovlivňování
Děj Bourneova odkazu se odehrává současně s událostmi Bourneova ultimáta a je s nimi paralelně propojen. Jason Bourne se v novince objevuje jen symbolicky v podobě fotografií nebo záběrů televizního vysílání, ale jeho činy sice zprostředkovaně, ale jak se ukáže velmi aktivně ovlivňují vývoj událostí, jichž je právě nový hrdina Cross aktérem.
I jemu hrozí smrt z řad jeho domovské organizace a i on si na cestu přibere sličnou doktorku. Rachel Weiszová tak v příběhu sehrává podobnou úlohu jako v předchozích dílech Bourneovy pomocnice Marie Kreutzová (Franka Potenteová) a Nicky Parsonsová (Julie Stilesová). Oproti nim se s ní ale Aaron Cross setkává cíleně a ne náhodně.
Tony Gilroy jako scenárista a režisér stál před nelehkým úkolem, jak současně navázat a zároveň se vymanit z vlivu předchozí trilogie tak, aby jeho film obstál jako samostatné dílo. A jeho snaha skončila s tak polovičatým úspěchem.
První hodina dvou a čtvrt hodinové stopáže je plná odkazů na již známé události, ale současně se snaží představit chod další tajné organizace v čele s nervním šéfem Byerem. Sledujeme tak prostřihy mezi výcvikem Crosse na Aljašce, atmosférou, již vyvolává pátrání po Bourneovi a reakcí na něj v podobě zametání stop, vedoucích k Treadstone a návazně na to i k dalším příbuzným projektům.
Záběry z Bourneova ultimáta doplňují tváře, známe z předchozích dílů série, které mají vzbudit dojem, že se pohybujeme stále v rámci jednoho universa. Mají zde pár replik a vytváří podloží k rozjezdu nové série. Joan Allenovou v roli Pam Landyové, Alberta Finneyho jako dr. Alberta Hirsche, Davida Strathairna coby Noaha Vosena nebo Scotta Glenna, který si zopakoval úlohu ředitele CIA Ezry Kramera, tak doplňují nováčci, z nichž nejvýraznější pozornost na sebe poutá z logiky věci Aaron Cross.
Herecké lákadlo nové série
Prostřednictvím jeho osoby se Tony Gilroy snaží sérii nalákat nové fanoušky. Míří tím na všechny ty, kteří si Jeremyho Rennera oblíbili v oscarovém válečném dramatu Kathryn Bigelowové Smrt čeká všude nebo ještě spíš v jeho superhrdinském (Thor, Avengers) a špiónském (Mission: Impossible - Ghost Protocol) angažmá v akčních blockbusterech z posledních dvou let.
Právě divákům posledních tří zmíněných titulů se ho snaží představit jako hrdinu, který je schopen samostatně utáhnout novou sérii. V nich byl ale Renner v pozici nahrávače a nemohu si pomoci, dle mne mu sedí lépe. Už třeba jen proto, že jeho výraz je takřka neměnný, ať reaguje na jakoukoliv situaci.
Jeho Aaaron Cross je díky svému genetickému vybavení možná ještě pohotovější, ostřejší a zvídavější než jeho předchůdce, čímž získává očividnou převahu nad svými soupeři. Je zároveň opatrnější a ne tak naštvaný. Působí civilněji a méně tajemně. Díky menšímu charisma oproti jeho předchůdci ale působí spíš jako řadový žoldák než jako špionská elita typu Jamese Bonda, Ethana Hunta nebo Jasona Bournea.
Ve stejných vodách
Co se týče dějové zápletky, pohybujeme se stále ve stejných vodách. Agent na útěku, spolu s půvabnou spojenkyní, odolává navzdory snaze nadřízených všem pokusům o likvidaci. Podobně je tomu i s akční složkou, jež je velmi podobná té z bourneovské trilogie. I zde tak dojde na výbuchy, střelbu, honičky a souboje tělo na tělo. Vše vrcholí efektní divokou naháněnou na motorkách po střechách filipínské Manily, kterou svádí Cross s místní policií a vylepšeným modelem bez srdce, který byl najat na jeho likvidaci.
Vyprávění působí ale oproti Greengrassově pojetí mnohem přímočařeji, neboť odpadá jak pátrání po minulosti, tak rozkrývání mocenských struktur a osob s nimi spjatých, stojících za organizací Treadstone. Bourneovský spin-off na tento fikční svět odkazuje, představuje nadřízené nadřízených z předchozích dílů, ale nijak výrazně ho neprohlubuje nebo nerozšiřuje.
Podobně je tomu i s formální stránkou, na jejímž rámování je znát, že se režisér Tony Gilroy chce až příliš přiblížit podobě, jíž jí vtiskl Paul Greengrass. I když blíž má příběh spíš k pojetí, jež Bourneovi přisoudil Doug Liman v jedničce. Roztřesená kamera, epileptický střih, realistické vyznění akčních scén. Vypadá to jako Greengrass, ale my cítíme, že Gilroyovi je mnohem vlastnější styl, který předvedl ve svém režijním debutu Michael Claytem a jehož tíživý paranoidní otisk cítíme v první půli vyprávění, jež se zabývá situací v centrále CIA.
Hledání nové identity
Tony Gilroy si ke spolupráci přizval své dva mladší bratry. Dana (Ocelová pěst) na postu spoluscenáristickém a Johna (Warrior) na tom střihačském. Přesto si nedokázal, ať už vinou svou nebo zadání studia, najít jednotný styl, který by svému dílu vtiskl. Doplácí na to, že se snaží vyhovět jak skalním fanouškům bourneovské trilogie, tak výzvě otevřít sérii pro případná další pokračování s novým hrdinou. Identitu tak tentokrát nehledá samotný agent, ale režisér a snímek, který o něm vypráví.
Bourneově odkazu podráží nohy jeho více marketingové než skutečně scenáristicky prokomponované spojení s bourneovskou trilogií. Samostatně a bez neustále přítomného odkazování na jeho předchůdce mohl být snímek solidním, i když nijak výjimečným špionážním dobrodružstvím, které by se skrze postavu agenta Aarona Crosse v podání Jeremyho Rennera hlásilo o své místo mezi příbuznými sériemi včetně té bourneovské.
Takto film ale trochu zoufale tápe mezi referencemi k známé sérii a budováním nějaké nové, svébytné. Nadávat ale na vysávání značky při znalosti mechanismů, jimiž se výroba hollywoodských ság řídí, je asi zbytečné. Je proto jen na vás, zda agenta Aarona Crosse přijmete a budete doufat, že příště už se vymaní z universa, do něhož byl účelově vsazen a do něhož možná až tak nepatří. Nebo budete živit naději, jež je i přáním producentů, že se v příštím dílu potká s Jasonem Bournem. Za sebe mohu říci, že nestraním ani jedné z těchto variant, ale u obou bych případně uvítal nápaditější scénář, jež se tolik nespoléhá na recyklaci již obsahově i formálně viděného.
Bourneův odkaz
- Žánr: špionážní thriller
- Původní název: The Bourne Legacy
- http://www.thebournelegacy.com/#/home
- USA 2012
- Scénář: Tony Gilroy, Dan Gilroy (inspirováno knižní sérií Roberta Ludluma)
- Režie: Tony Gilroy
- Hrají: Jeremy Renner, Edward Norton, Rachel Weiszová, Oscar Isaac, Joan Allenová, Albert Finney, Stacy Keach, Scott Glenn, Corey Stoll, Michael Papajohn, Dennis Boutsikaris
- Distribuce: Bontonfilm
- Distribuční premiéra v ČR: 09. 08. 2012