Tahle země není pro starý: recenze filmu

Nakonec se novodobý existenciální „western“ s mrazivě thrillerovou zápletkou dočkal čtyř zlatých sošek, včetně těch nejprestižnějších (nejlepší film, režie, adaptovaný scénář, herec ve vedlejší roli). Český distributor nemohl zvolit lepší start premiéry filmu než čtyři dny po oscarovém večeru.

Bratrům Coenům kritici i příznivci jejich černohumorného stylu vyčítali, že se v posledních letech až příliš přiklonili k mainstreamovému proudu kinematografie a na místo osobitých děl točí neškodné komedie (Nesnesitelná krutost, Lupiči paní domácí). Pádnou odpovědí na tato žehrání se stala velmi pietní adaptace stejnojmenné ceněné novely Cormaca McCarthyho. Její název je odvozen z básně W. B. Yeatse Plavba do Byzance, v níž stárnoucí muž hledá odpovědi na otázky, dotýkající se naší (ne)smrtelnosti.  

Šerif jako ztělesnění stoické moudrosti

Oním stárnoucím mužem, který cítí, že jeho pobyt na této zemi se už krátí, je v adaptaci McCarthyho předlohy šerif Ed Bell (Tommy Lee Jones). Unavený veterán své profese, který toho už hodně zažil a viděl a přesto se s některými jevy stále nedokáže vyrovnat. S klidem stoického filozofa bilancuje svůj život, vyrovnaně se smiřuje s osudem a hledá odpovědi na otázky, kam se poděla lidskost a slušnost a proč je vytlačuje bezohledné násilí, které plodí jen další násilí.

 

Šerifova postava reprezentuje mizející svět tradičních hodnot a morálky, proti němuž nastupuje ten mnohem dravější, nelítostnější a bezcitnější, jehož hnacím motorem jsou peníze a co nejsnadnější cesta k jejich získání. Jeho představiteli jsou bývalý válečný veterán Llewelyn Moss (Josh Brolin) a chladnokrevný zabiják s podivně znějícím jménem Anton Chigurh (Javier Bardem), jehož pouhé vyslovení způsobuje skřípání zubů.

„Fargo“ ve vyprahlé pustině

Zápletka je velmi jednoduchá. Vietnamský vysloužilec Llewelyn, chuďas, pracující ve slévárně a žijící v karavanu s mladou manželkou Carlou (Kelly Macdonaldová), se jednoho dne na počátku osmdesátých let minulého století vydá na lov. Namísto zvěře ale v pustinách americko- mexického pomezí narazí na výsledek nepovedené předávky drog a řádění konkurenčních gangů. Vedle několika balíků heroinu a jediného přeživšího mexického gangstera, prosícího o vodu, nalezne i kufřík s dvěma milióny dolarů, jehož se zmocní.

Svědomí mu ale nedá spát a v noci se s vodou vypraví zpět pomoci muži, jež ho žádal o pomoc. Tím na sebe ale přivolá pozornost nelítostného a nebezpečného zabijáka Antona, jehož jediným cílem je získat zpět peníze. Zbytek už se odehrává v klasických intencích thrillerové naháněné, kde se lovec stává lovnou zvěří. Duel dvou odhodlaných mužů, jemuž sekunduje šerif, který přesně ví, co je Anton zač a chce ochránit život pronásledovaného, může začít. 

Vývoj zápletky není nijak převratný a nese se v tematickém i žánrovém ladění dvou zásadních, noirově laděných, děl bratrské dvojice, debutu Zbytečná krutost a oscarového Farga. Tahle země není pro starý na první pohled připomene hlavně druhého jmenovaného. Opět je tu obyčejný muž, jenž se ocitl ve špatnou dobu na špatném místě, připlete se k zločinu a chce z toho pro sebe něco vytěžit, psychopatický zabiják, jdoucí mu po krku i šerif jako morální autorita příběhu. 

Zimní kulisy nahradily ty letní a s tajícím sněhem se vytratila i mrazivá atmosféra a humorný nadhled nad absurditou situací, do nichž se smolařští zločinci dostávali. Děj je v Coenovic novince formálně zarámován jako součást šerifova monologického rozjímání nad stavem světa a má mnohem realističtější a brutálnější podobu než v předchozích dílech bratrského dua. Pronásledování je podrobně rozpracováno a film navozuje pocit, kdy se každou chvíli mění, kdo je vlastně stopař a kdo jeho kořist. 

Osud nebo náhoda?

Fatalistické zabarvení příběhu, kdy je děj dopředu posunován s osudovou nevyhnutelností, se odráží i ve zvolené formě a rytmu vyprávění. Nejde zde ale o pasivní smíření se s lidskou předurčeností, ale spíš o vědoucí poznání pravdy, že smrti se nevyhneme, záleží jen na nás, jakou bude mít podobu. 

Coenovi si se zkušeností žánrových mistrů pohrávají s tempem, drží diváka v napětí a střídavě přidávají a ubírají na intenzitě houstnoucí atmosféry. Napětí a tíživost neodvratné smrti umocňuje absence klasické filmové hudby, jež dodává filmu na syrové autentičnosti. Namísto hudby, jež většinou ve filmu zesiluje a předjímá emoční dopad jednotlivých sekvencí, se zde více pracuje s ruchy a zvuky. Ševelící pouštní vítr, skřípání písku a přirozené zvuky v kontrastu s tichostí noci ve vyprahlé poušti, zintenzivňují pocit napětí, jež se může každou chvíli zvrhnout do úderné přestřelky. Následné chladné krveprolití pak účinkuje o to lépe. Krutost vrahova počínání je vyobrazena jak v detailních rysech, tak i s mnohem podprahovějším účinkem, kdy část mordů proběhne mimo přímý záběr kamery a my můžeme jen předpokládat, co přesně se odehrálo (např. podle krvavých skvrn na zabijákově obuvi). 

Atmosféra především

Coenovi hodně staví na atmosféře, k čemuž jim výborně slouží kamera držitele pěti Oscarů a jejich stálého spolupracovníka Rogera Deakinse (Barton Fink, Fargo, Muž, který nebyl). Jeho vizuální pojetí s promyšlenou kompozicí záběrů, kde dlouhé záběry beze slov střídají dialogové pasáže a kde pracuje s kontrastem světlých a prosluněných exteriérů prázdné krajiny, kde je vidět na míle daleko a temných interiérů, jimiž pronikají štěrbiny světla, je nesmírně působivé. 

V dlouhých tichých záběrech krajiny, kde lidský život má jen pramalou cenu, o to víc vynikne herecká práce. Josh Brolin během posledního roku dokazuje, proč se stává jedním z neobsazovanějších herců a u Coenů vládne hlavně první půlce snímku. Tommy Lee Jones je ztělesněním tiché důstojnosti nad neúprosnou špínou, jež se vkrádá do texaských plání a odzbrojuje suchým humorem a Javier Bardem je představitelem neproniknutelného a neúprosného zla, jež odstraňuje i náhodné svědky jeho konání. S nevinnými obětmi hraje krutou hru o život, při níž rozhoduje hod mincí a sám sobě je zvráceným imperativem vlastního svědomí.

Coeni ukazují ve svém, Oscary ověnčeném snímku, vliv náhody a danosti na naše životy. Zároveň se přidávají k současné vlně snímků, které se snaží hledat kořeny vzrůstajícího násilí prostřednictvím příběhů z nedávné minulosti (Americký gangster, Noc patří nám). Obchod s narkotiky přinesl nový druh zločinnosti a způsobil konec tradičních vazeb, proti němuž už stárnoucí šerif nemá sílu donkichotsky bojovat. Morální apel, který se příběhem nenápadně vine jako červená nit, pak tvůrci nechávají na divákově schopnosti a ochotě naslouchat.

Tahle země není pro starý

• Žánr: drama
• www.nocountryforoldmen-themovie.com
• Původní název: No Country for old Men
• USA 2007
• Scénář a režie: Joel a Ethan Coenové
• Hrají: Tommy Lee Jones, Josh Brolin, Javier Bardem, Woody Harrelson, Kelly Macdonaldová, Tess Harperová
• Distribuce: Bontonfilm
• Distribuční premiéra v ČR: 28. 2. 2008