Jednačtyřicetiletá Charlize Theron, držitelka Oscara za drama Zrůda, se v posledních letech prezentuje i v akčních záležitostech. To byl příklad její jednoruké Furiosy v Šíleném Maxovi či letos hackerky Cipher v Rychle a zběsile 8.
Ledově chladná agentka
V akčním módu pokračuje i v Atomic Blonde. Zde ztvárňuje expertku na sběr informací a boj beze zbraní Lorraine Broughton, která musí při své špionážní misi využít všech svých schopností a předností, aby zůstala naživu.
Lorraine je agentka MI6. Dokonalá profesionálka se skvělým výcvikem. Nelítostná, nečitelná, ledově chladná. Ledový chlad, který z ní sálá, je zvýrazněn koupelemi ve vaně s kostkami ledu, kde regeneruje své tělo, které v akcích utrží mnohé šrámy. A po takové koupeli si dá vodku Stoličnaju s ledem.
Není ženskou obdobou Jamese Bonda z craigovského, psychologizujícího období, ale strojem na zabíjení, který vnějškově jen velmi málo projevuje emoce. Jestliže agent 007 v posledních filmech pochyboval o smyslu svého poslání, což činilo jeho figuru plastičtější, Lorraine plní zadané instrukce a je při tom hodně sexy.
Kdo za kterou stranu kope?
Její neproniknutelnost slouží tvůrcům jako součást špionážní hry na dvojité a trojité agenty, přeběhlíky a zrádce, v níž není snadné odhadnout, kdo za kterou stranu kope, komu je možné věřit a kdo chystá s kým za zády koho jaký podraz.
Tato nejistota ohledně záměrů a motivovanosti postav, které v této víceúrovňové hře na kočku a myš vystupují, je ještě podpořena vyprávěcím rámcem, do něhož je hlavní příběh zasazen. A také střídáním perspektiv vypravěčů. Vypravěčkou tak není jen Lorraine, ale i její berlínská spojka, která nám trochu v předstihu před dějem odhaluje své závěry.
Nespolehlivý vypravěč
Onen vyprávěcí rámec tvoří výslech Lorraine jejími nadřízenými. Výkonný ředitel MI6 Eric Gray (Toby Jones) ve spolupráci s vysoce postaveným agentem CIA Emmettem Kurzfeldem (Johnem Goodmanem) od ní v ústředí britské tajné služby v Londýně očekávají důvěrné informace. Výslech se odehrává několik dní poté, co se vrátila z mise, jejíž tvoří obsah vyprávění.
Toto rámcující zastřešení ale jen zbytečně zpomaluje a narušuje rytmus už tak překombinovaného příběhu. Nejen že je z něho patrné, že hlavní hrdinka přežila vše bez úhony, což zbavuje vyprávění jistého napětí, ale jeho funkcí se zdá být především dovysvětlení a shrnutí některých dějových nuancí, které nemusel nepozorný nebo pomaleji chápající divák pojmout.
V závěru ale rámcující formát svou funkci přeci jen obhájí, když přinese množství zvratů a překvapivou pointu. A ne jednu, která nám odhalí, kdo byl ve skutečnosti tím, za jehož identitou se Lorraine honila. Tvůrci přitom pracují s fenoménem nespolehlivého vypravěče.
Seznam agentů
Agentka MI6 je těsně před koncem studené války poslána do Berlína, aby vyšetřila vraždu svého kolegy a jak se ukáže i milence Jamese Gascoineho (Sam Hargrave). Agent KGB Yuri Bakhtin (Jóhannes Haukur Jóhannesson) ho připravil o vzácný dokument, ukrytý v náramkových hodinkách.
Pád Berlínské zdi už se blíží a Lorraine se zapojuje do smrtelně nebezpečné hry, jejímž cílem je získat ukradený seznam všech činných tajných agentů, operujících v sovětské vlivové sféře. Jen tak se jí podaří zjistit, kdo jde po agentech MI6 a kdo je oním dvojitým špiónem, který spolupracuje s nepřátelskou stranou. Jestli tedy jde jen o jednu osobu.
Aby se jí podařilo tento seznam zajistit, spojuje se s kontaktní osobou v podobě berlínského rezidenta Davida Percivala (James McAvoy), který se poněkud vymkl kontrole. V Berlíně ale neoperuje jen Stasi nebo Rusové, Američané a Britové, ale i francouzská zpravodajská služba. Její agentka Delphine Lasalle (Sofia Boutella) Lorraine sleduje až do bodu, kdy její zájem o ni přeroste do hodně žhavé lesbické scény.
Fyzická akce
Děj připomíná variaci na hry špionážních služeb, jež známe z románů Johna le Carré. Do té berlínské se zapojuje ruský obchodník se zbraněmi s vazbami na KGB, tajemný dvojitý agent nebo důstojník Stasi, spolupracující s Brity. Se seznamem agentů se nakládá jako s exkluzivním zbožím, určeným pro toho, kdo přijde s nejvyšší nabídkou i výbušným kompromitujícím materiálem, který může odhalit, kdo je oním „krtkem“.
Tvůrčí snaha o složitější strukturu vyprávění špionážního příběhu se tu ne vždy kompaktně potkává s fyzickou kaskadérskou akcí á la Jason Bourne, do níž se zapojují předměty a prostředí okolo, aby působila co nejpestřeji. Choreograficky propracované bojové scény, při nichž se rozdávají rány, chvaty a kopance na všechny strany, si vzal na starosti David Leitch.
Režisér filmu, který dlouhá léta předtím působil jako koordinátor kaskadérů, který se podílel na filmech jako Klub rváčů, Matrix Revolutions , 300: Bitva u Thermopyl, Bourneovo ultimátum nebo Jupiter vychází. S Chadem Stahelskim založil v roce 1997 produkční společnost 87Eleven, v níž herce připravují na náročné akční scény. Využil toho například Keanu Reeves v jejich společném filmu John Wick, k němuž a právě k Bourneovi bychom mohli žánrové pojetí Atomic Blonde připodobnit.
Sexy hrdinka i vizuál
Honičky žigulíků a trabantů zas připomenou úvodní scénu z Ritchieho stylového špionážního retra Krycí jméno U.N.C.L.E., s nímž Atomic Blonde sdílí více společných znaků. Oba filmy se odehrávají v Berlíně a oba si zakládají na cool podání, které se projevuje ve vizuální stránce, kulisách, výpravě, designu i hudebním soundtracku.
Zatímco Ritchie vsadil v soundtracku na italské melodie, Leitch na kapely a interprety z osmdesátých let jako Nena, New Order, Siouxsie and the Banshees nebo David Bowie. Něžné balady jako Father Figure od George Michaela nechává zaznít na pozadí syrových a mnohdy brutálních akčních scén, což vytváří velmi zajímavou kombinaci.
S Berlínem před pádem zdi režisér zachází jako s atmosférickou kulisou, jak vypadlou z filmů Nicolase Windinga Refna. Studená sexy neonová estetika nemá moc společného s atmosférou v komunistickém státu, ale dobře ladí s chladným a sexy vyzařováním titulní hrdinky.
U ní vám bude chybět větší motivovanost jejího jednání, ale na to režisér nehraje. Její působení je vystavené čistě na efekt. To, jak svůdně se pohybuje, jaké hází sexy pohledy i uzemňující hlášky. Kamera se až fetišisticky mazlí s jejíma dlouhýma nohama na jehlových podpatkách i polonahým tělem v prádle, kde prodává to, co se jako modelka naučila na přehlídkových molech.
Akční scéna roku
V akčních scénách pak prokazuje přípravu jinou a fyzicky mnohem náročnější, kterou si říká o nějakou další obdobu Bonda či Bournea v ženském podání. Nejlépe je to vidět v asi desetiminutové scéně, která se stává výstavní ukázkou choreografických a režijních možností samostatně debutujícího Davida Leitcha.
Jestliže jste si oblíbili dvojici indonéských Zátahů a způsob, jakým se v nich pracuje s akčními scénami, které vypadají, jak kdyby byly točené na jeden zátah bez viditelného střihu, tak podobně intenzivní scénu dostanete i v Atomic Blonde. Stává se dosavadní královnou letošních akčních scén, která vás svou syrovostí a realističností přiková k sedadlům.
Hrdinka v několika patrech vybydlené budovy na schodech i jinde bojuje za pomocí pěstí, kopů i zbraní s protivníky, aby se potom celá akce přesunula do ulic, kde pokračuje automobilovou honičkou. Působí to komplikovaně, vrstevnatě a přitom díky použití ruční kamery přirozeně.
Vstupenky do velkého akčního světa
Režisér se touto nekompromisní scénou, která výborně graduje, zapsal do zlatého fondu akčních scén a já jsem zvědavý, jak se to odrazí v jeho dalším filmu, který by se v půli příštího roku měl objevit v kinech. Jde o Deadpoola 2, tedy komiksovou látku.
Z grafické novely s názvem The Coldest City britského autora komiksů, videoher a románů Antonyho Johnstona (1972), jenž spolu s Christopherem Mittenem stojí i za postapo komiksovou sérií Wasteland, vychází volně i film Atomic Blonde. Scénáře se ujal Kurt Johnstad, který má na svém kontě obě komiksové Třístovky.
Režisér spolu s ním přichystal stylový špionážní akčňák, v němž zúročil svůj talent pro vytváření bojových choreografií, založených na fyzické akci. Pokus o složitější strukturu vyprávění špionážního příběhu jim kvůli překombinované zápletce úplně nevyšel, sázka na atmosférickou kulisu Berlína, našlapaný osmdesátkový soundtrack a nestárnoucí Charlize Theron ve stylizaci Debbie Harry z Blondie ano.
David Leitch si tímto filmem a zvlášť jednou dlouhou scénou napříč patry domu řekl o vstupenku do světa režisérů, kterým se svěřují velké bijáky s náročnými akčními scénami. Charlize Theron pak upozorňuje, že i ženským hrdinkám sluší bondovské či bourneovské role a že by se jim do budoucna nebránila. Tak uvidíme, jak se oběma v tomto směru dále povede.
Atomic Blonde: Bez lítosti
- Žánr: akční špionážní thriller
- Původní název: Atomic Blonde
- www.atomicblonde.com/
- USA, 2017
- Scénář: Kurt Johnstad
- Režie: David Leitch
- Hrají: Charlize Theron, James McAvoy, John Goodman, Sofia Boutella, Toby Jones, Eddie Marsan, Roland Møller, Jóhannes Haukur Jóhannesson
- Distribuce: Vertical Ent.
- Distribuční premiéra v ČR: 03. 08. 2017
| Atomic Blonde: Bez lítosti |
| Film |
|
6 |
[********************]
